3 C 206/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená datum narození adresa zainteresované osoby advokátkou jméno zástupce zainteresované osoby sídlo 01 Rychnov nad Kněžnou proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený datum narození adresa zainteresované osoby zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zvýšení výživného pro zletilé dítě, takto: takto:

I. Výživné, které je žalovaný povinen žalobkyni platit dle rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2007, čj. 28 Nc 5332/2007-27 ve výši 2 000 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2023 zvyšuje na částku 4 000 Kč měsíčně, jejíž splatnost nastává vždy 15. den toho měsíce, na nějž je výživné určeno, s tím, že žalovaný je povinen výživné platit k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2023 do 30. 4. 2024 ve výši 16 000 Kč je žalovaný povinen žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, splatných společně s běžným výživným počínaje měsícem květnem 2024 pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění výrok I. rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2007, čj. 28 Nc 5332/2007-27 v části, týkající se běžného výživného pro žalobkyni.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 40 044 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně.

1. Žalobkyně podala dne 25. 9. 2023 u soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném, svém otci, zvýšení výživného, naposledy určeného rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2007, čj. 28 Nc 5332/2007-27 ve výši 2 000 Kč měsíčně, na částku 4 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2023. Dovolávala se toho, že v jejich poměrech došlo mezičasem ke změně, která zvýšení výživného odůvodňuje. Žalobkyně v září 2023 zahájila studium čtvrtého ročníku gymnázia v Holicích, zvýšily se výdaje na školní potřeby a pomůcky, takže na počátku školního roku musela na tento účel vynaložit 3 000 Kč, 600 Kč měsíčně platí na obědy, 300 Kč vydá na telefon, dojíždí na kroužek akrobacie do , adresa, , za který je třeba platit 2 200 Kč za 3 měsíce, 40 Kč týdně ji stojí jízdné, dochází na doučování, Anonymizováno, angličtiny, kde platí 300 Kč za 1 hodinu týdně, další výdaje lze očekávat se stužkovacím a maturitním plesem. Nákladnější jsou i její další, přirozené potřeby. Žije v nové rodině své matky, s žalovaným se nestýká, kromě výživného jí ničím nepřispívá, ač mu ubyla vyživovací povinnost k dvěma sourozencům žalobkyně.

2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Má za to, že dosavadní výše výživného vystihuje jeho možnosti, i když zvýšení potřeb žalobkyně připouští. Poukazoval na svoji omezenou finanční situaci a vlastní životní náklady. Na nájmu bytu, v němž bydlí s manželkou, se podílí částkou 4 500 Kč měsíčně, a sám uspokojuje své životní potřeby. Vlastní pouze 14 let starý osobní automobil, jinak je nemajetný. Trpí silnou cukrovkou, má trojitý by-pass, prodělal 3x operaci kolene a tato onemocnění jsou spojena se značnými výdaji. Neutěšená finanční situace žalovaného vedla k tomu, že si přes své obtíže přivydělává jako řidič 4 000 Kč měsíčně.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že jsou příbuznými v řadě přímé v prvém stupni a že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni byla naposledy soudně upravena rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2007, čj. 28 Nc 5332/2007-27.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2007, čj. 28 Nc 5332/2007-27 je prokázáno, že výživné pro žalobkyni bylo ještě v době její nezletilosti stanoveno na částku 2 000 Kč měsíčně a žalovanému bylo uloženo toto výživné hradit nejpozději do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky žalobkyně. Současně bylo žalovanému uloženo platit výživné i na bratra žalobkyně Patrika, nar. 29. 4. 1991, ve výši 2 500 Kč měsíčně a na sestru žalobkyně Kateřinu, nar. 5. 1. 1993, ve výši 2 500 Kč měsíčně. Při stanovení výživného přihlédl opatrovnický soud ke skutečnosti, že potřeby všech dětí byly obvyklé, odpovídající potřebám dětí ve stejném věku, vycházel z příjmu žalovaného na mzdě 8 142 Kč a nepochybně cestovních náhradách 23 652 Kč, zohlednil skutečnost, že matka žalobkyně s ní byla na mateřské dovolené a k rodičovskému příspěvku přivydělávala si kolem 9 900 Kč měsíčně.

5. Potvrzením o studiu, vystaveným Gymnáziem , tituly za jménem, , jméno FO, v , Anonymizováno, je prokázáno, že žalobkyně je v současném školním roce studentkou této školy.

6. Potvrzením zaměstnavatele žalovaného , jméno FO, je prokázáno, že v roce 2023 měl žalovaný od něho pravidelný měsíční příjem 9 500 K čistého. Tímto bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že si měsíčně přivydělává jen 4 000 Kč měsíčně.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že od posledního rozhodnutí o výživném došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně, neboť se zvýšily se výdaje spojené se studiem (školní pomůcky a potřeby, maturitní ples) a školním stravováním, zvýšily se výdaje na zájmovou činnost žalobkyně (kroužek akrobacie, háčkování, doučování angličtiny), zvýšily se výdaje na běžné potřeby žalobkyně (oblečení). Její zvýšené potřeby hradí především její matka, která pracuje ve společnosti , Anonymizováno, , adresa, , její příjem žalobkyně nezná. Mimořádné výdaje žalobkyni vznikají se zájezdem do Španělska, který škola pořádá, a na který bude třeba vynaložit 12 990 Kč. K tomu předložila informaci o tom, že se jedná o výukově pobytový zájezd pro studenty španělštiny, který se uskuteční 30. 8. - 8. 9. 2024. Výpisem z účtu žalobkyně doložila, že 3. 11. 2023 zaplatila zálohu ve výši 1 000 Kč. Mimo to 14. 10. 2023, jak výpis prokazuje, uhradila gymnáziu 4 950 Kč v souvislosti s jazykovou zkouškou.

8. Žalovaný tvrdil, že se stal částečným invalidním důchodcem s invalidním důchodem 10 019 Kč měsíčně. Je ženatý, s manželkou nevedou společnou domácnost. Tato tvrzení nebyla v řízení zpochybněna. V průběhu řízení, jak prokazuje potvrzení o výši a druhu pobíraného důchodu, byl žalovanému invalidní důchod valorizován na částku 10 379 Kč.

9. Sporným v řízení byla výše nákladů, které žalovaný vynakládá na bydlení a v souvislosti s jeho zdravotním stavem.

10. Žalovaný uváděl, že byt v němž bydlí, sdílejí s manželkou za 9 000 Kč měsíčně, nájemní smlouva je sepsána pouze s ní. Žalovaný na nájem přispíval 4 500 Kč měsíčně, od února 2024 dle tvrzení žalovaného došlo ke zvýšení nájemného o 20 %. Nájemní smlouvu od pronajímatele se nepodařilo soudu získat, žalovaný předložil ale potvrzení z 31. 3. 2024, jímž pronajímatelé bytové jednotky č. 89/1 v budově čp. 89 v , adresa, v , jméno FO, , , Anonymizováno, a , jméno FO, , potvrdili, že nájemní smlouvu uzavřeli 31. 10. 2017 s , jméno FO, a nájemní vztah doposud trvá. Po valorizaci od 1. 1. 2024 činí nájemné 6 000 Kč a zálohy na media 3 000 Kč, platby jsou nájemnicí hrazeny včas. Žalovaný dodal, že pronajímatelka den před jednáním sdělila, že požaduje o 1 000 Kč vyšší zálohy na služby spojené s bydlením, takže dohromady se bude na nájemné a služby platit 10 000 Kč měsíčně. Žádné písemné potvrzení o tom pronajímatelka nevydala.

11. Žalovaný dále tvrdil, že má trojitý by-pass, cukrovku, prodělal 3x operaci levého kolene, užívá léky na které měsíčně vynaloží 1 000 Kč. Další peníze 4 až 5 000 Kč měsíčně vynakládá na speciální stravu na cukrovku. Čeká ho operace šedého zákalu.

12. Zprávou praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, je prokázáno, že žalovaný je jejím pacientem. Lékařka není schopna určit, jaké doplatky žalovaný na jí předepisované léky doplácí. Ordinace kardiologa , tituly před jménem, , jméno FO, v , právnická osoba, sdělila, že žalovaný vynaloží na doplatky jí předepisovaných léků přibližně 2 000 Kč měsíčně. Diabetoložka , tituly před jménem, , jméno FO, odhadla s ohledem na množství předepisovaných léků a pomůcek měsíční výdaje žalovaného ve výši max. 100 Kč.

13. Zprávou zaměstnavatele manželky žalovaného , jméno FO, , , právnická osoba, . je prokázáno, že celkový její příjem za rok 2023 činil 274 445 Kč čistého, tj. 22 870,41 Kč čistého měsíčně.

14. Dle zprávy Městského úřadu v , sídlo, , odboru dopravy z 7. 3. 2024, žalovaný je v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel osobního automobilu Škoda Rapid, , SPZ, , jenž byl poprvé registrován 15. 1. 2013.

15. Žalovaný v průběhu řízení opakovaně měnil zaměstnavatele. U , jméno FO, pracovat přestal, a jak vyplývá ze zprávy této společnosti z 15. 3. 2024, 5. 1. 2024 nastoupil jako řidič tahačů na hlavní pracovní poměr, který však ukončil 29. 2. 2024 ve zkušební době. Fakticky zde pracoval pouze v lednu 2024, protože od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 byl v pracovní neschopnosti. Za měsíc leden 2024 mu byla vyplacena mzda 30 681 Kč, v únoru 2024 byla uvedeným zaměstnavatelem vyplacena částka 8 208 Kč. Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění prokazuje, že za dobu od 15. 2. 2024 do 29. 2. 2024 mu bylo dne 11. 3. 2024 vyplaceno nemocenské 8 940 Kč.

16. Žalovaný dále tvrdil, že dne 3. 3. 2024 nastoupil na dohodu o provedení práce do , jméno FO, . avšak práce mu nevyhovovala a očekával, že ani lékařka, u níž měl absolvovat zdravotní prohlídku, mu práci v nočních směnách neschválí. Přitom na jiné, než noční směny u této společnosti žalovaný jako řidič pracovat nemůže.

17. Lékařskou zprávou , tituly před jménem, , jméno FO, z 9. 4. 2024 je prokázáno, že 11. 3. 2024 byl žalovaný posuzován na pracovní pozici řidiče pro , jméno FO, s.r.o. Žalovaný udával určité potíže, proč by nemohl pracovat na noční směně. Lékařka vydala žádanku na diabetologii, aby se odborný lékař k věci vyjádřil. Žalovaný zatím (k 9. 4. 2024) žádnou zprávu nedonesl. Jinak lékařce není známo, proč by žalovaný nebyl zdravotně způsobilý bez omezení. Přiložila diagnostický souhrn, v němž je uvedena ischemická choroba srdeční, arteriální hypertenze, diabetes mellitus 2. typu na PAD a inzulinu, dislipidémie, nadváha, cholecystolithiasa, vředová choroba gastroduodena. Lékařka dodala, že zdravotní posudek se vždy vystavuje na konkrétní zdravotní pozici, nelze souhrnně říci, zda je schopen pracovat pro jakéhokoliv zaměstnavatele, ale pokud diabetolog nenapíše omezení, pak je z jejího hlediska žalovaný zdravotně způsobilý bez omezení.

18. Zprávou úřadu práce z 12. 4. 2024 je prokázáno, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání toliko od 14. 5. 2018 do 5. 9. 2018.

19. Zprávou , jméno FO, , s.r.o. ze dne 28. 3. 2024 je prokázáno, že žalovaný zde pracoval na základě dohody o provedení práce od 6. 3. do 12. 3. 2024, kdy dohodu na vlastní žádost ukončil a v současné době již není zaměstnancem této společnosti. V době podání zprávy nebyl jeho výdělek ještě znám, byla ale domluvena hodinová sazba 200 Kč na hodinu.

20. Zprávou , právnická osoba, . je prokázáno, že žalovaný je jejím klientem a zůstatek na jeho osobním účtu penzijního spoření k 25. 3. 2024 činí 36 534,77 Kč.

21. Výpisem z účtu č. , č. účtu, za měsíce leden a únor 2024 je prokázáno, že pohyby na účtu svědčí o běžných finančních transakcích až na výdaje z 7. 1. 2024, kdy byla žalovaným uhrazena částka 5 404 Kč s poznámkou „CONORE CZ MLAD“, částka 74 700 Kč s poznámkou „AUTOESA , právnická osoba, “ a částka 6 356 Kč s poznámkou „APEXIM 02“ s tím, že šlo o platbu realizovanou v Polsku. V tomto státě byla provedena i platba dne 29. 1. 2024 ve výši 3 951,03 Kč s poznámkou „SKLEP WIELOBR“ a tentýž den i platba 1 145,92 Kč s pzn. „ Dina POJAROW“. Podobné platby v Polsku proběhly 15. 2. 2024 a to 1 985,94 Kč „Apexim 03“ a 1 428,59 Kč „Dino PORAJOW“, 27. 2. 2024 pak 7 909,28 Kč „ Cigarety SP Z“ a téhož dne 1 194,82 „Dino KUNOWA ZD“. Dne 3. 1. 2024 je evidována příchozí úhrada 950 Kč od protiúčtu s názvem , jméno FO, se vzkazem „Maruška karton cigaret“, 21. 2. 2024 příchozí úhrada 4 200 Kč z protiúčtu s názvem , jméno FO, a 23. 2. 2023 příchozí platba 10 000 Kč z protiúčtu s názvem , jméno FO, . K uvedeným údajů žalovaný uvedl, že v lednu 2024 si pořídil nové auto 7. 1. 2024 a týž den zaplatil povinné ručení, což je ve výpise uvedeno. Dřívější vozidlo se mu rozbilo. K výdajům hrazeným v polské měně žalovaný uvedl, že jde o úhradu společných nákupů, k příjmu 950 Kč z 3. 1. 2024, že p. , jméno FO, přivezl cigarety, neměla peníze v hotovosti, tak mu je poslala na účet. Pokud jde o výdaje v Polsku uskutečněné v únoru 2024 uvedl žalovaný, že nakupoval cigarety pro známé, kteří mu na to dali mu peníze. K příjmům z 21. 2. 2024 udal žalovaný, že , jméno FO, mu zasílal peníze na slivovici, peníze od něho přeposlal žalovaný kamarádovi na Moravu. , adresa, 000 Kč z 23. 2. 2024 od , jméno FO, je část kupní ceny za prodaný motocykl.

22. Podle § 163 o.s.ř., rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

23. Podle § 910 odst. 1 o.z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

24. Podle § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

25. Podle § 913 odst. 1 o.z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

26. Po provedeném dokazování je možno přisvědčit žalobkyni v tom, že od poslední úpravy výživného došlo k podstatné změně okolností, rozhodných pro jeho určení. Zvýšily se nepochybně všechny její potřeby, neboť v mezičase dospěla. Není schopna se sama živit a připravuje na budoucí povolání studiem všeobecně vzdělávací školy, takže lze očekávat, že bude pokračovat na vysoké škole a vyživovací povinnost žalovaného přetrvá ještě několik let. I když žalobkyně neplatí školné, studium i tak vyžaduje nákup učebních pomůcek a výdaje na školou pořádané, např. na zahraniční zájezd, neboť i cestování slouží k jejímu dalšímu osobnímu rozvoji. Žalobkyně je aktivní i mimo školu, má zájmy v oblasti sportovní, jazykové a ručních prací, které rovněž představují finanční náklady. Žalovaným dosud hrazené výživné je velmi nízké a na většině výdajů žalobkyně se tak doposud podílela především matka žalobkyně. Oproti době posledního rozhodování o výživném žalovanému ubyly dvě vyživovací povinnosti k sourozencům žalobkyně, stal se však částečně invalidním, má zejména kardiologické a diabeteologické potíže, které léčí. Žalovaný pobírá invalidní důchod, v roce 2023 ve výši 10 019 Kč, od 1. 1. 2024 ve výši 10 379 Kč měsíčně. Po celý rok 2023 žalovaný pracoval u , jméno FO, a vydělával 9 500 Kč měsíčně, takže čistý příjem žalovaného se tak pohyboval kolem 20 000 Kč měsíčně. V lednu a únoru 2024 žalovaný pracoval v hlavním pracovním poměru jako řidič tahačů, v lednu vydělal přibližně 30 000 Kč, v únoru byl v pracovní neschopnosti a v tomto měsíci činil jeho příjem vedle invalidního důchodu dalších 16 000 Kč. Pracovní poměr žalovaný ke konci února ukončil a krátce byl zaměstnán na dohodu o provedení práce s příjmem 200 Kč (hrubého) na hodinu. I tento vztah žalovaný ukončil s tím, že mu zdravotně nevyhovoval a aktuálně je bez zaměstnání, vyjednává si možnost pracovat jako řidič, konkrétní výsledky vyjednávání ještě nejsou, úřadu práce nevyužil. Je nepochybné, že žalovaný má zdravotní potíže, pro něž by shledán částečně invalidním, dle jeho lékařky jeho onemocnění nepředstavuje ale zatím omezení jeho pracovní způsobilosti. Na druhé straně bylo prokázáno, že žalovaný musí vynakládat na nákup léků kolem 2 100 Kč měsíčně, má zvýšené náklady na diabetologicky vhodnou stravu. Je ženatý, bydlí společně s manželkou, jejíž měsíční mzda činí necelých 23 000 Kč. Na bydlení žalovaný přispívá částkou 4 500 – 5 000 Kč měsíčně. Stejně jako v době posledního rozhodování žalovaný nevlastní hodnotný majetek, v průběhu řízení si zakoupil osobní automobil starší 10 let za 74 700 Kč, značné výdaje má s nákupy v Polsku, kde např. 27. 2. 202, tj. v době trvající pracovní neschopnosti, vynaložil na nákup cigaret necelých 8 000 Kč. Žalovaný je účastníkem penzijního spoření s vkladem kolem 35 000 Kč, jiné finanční rezervy zřejmě nemá. S žalobkyní se žalovaný v posledních letech nestýká, nepodporuje ji nad rámec výživného finančně ani jinak.

27. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že v možnostech a schopnostech žalovaného je, aby dosahoval ke svému invalidnímu důchodu ještě další příjem, a to alespoň v takové výši jako v roce 2023, a jeho čistý měsíční příjem aby se pohyboval kolem 20 000 Kč. To je zhruba o 11 000 Kč méně, než činil příjem, z něhož bylo výživné stanoveno posledně, žalovaný má však o dvě vyživovací povinnosti méně a žalobkyně má navíc potřeby dospělé ženy. Obvykle za spravedlivé a odpovídající životní realitě pokládá soud, aby 1/3 dosahovaných příjmů vyživujícího rodiče byla považována za prostředky určené na výživu jeho finančně nesamostatných a nezaopatřených dětí. Vyživující rodič totiž musí mít možnost dostát dalším svým závazkům a ohled je třeba brát i na jeho životní potřeby. V daném případě soud vzal v úvahu, že žalovaný je částečně invalidní, pravidelně a dlouhodobě je schopen dosahovat nízkých příjmů a s jeho onemocněním jsou nutně spojeny výdaje, které nelze zcela přesně kvantifikovat. Při úvaze o výživném pro žalobkyni předpokládá soud tyto náklady ve výši 5 000 Kč měsíčně, tuto částku od uvažovaného příjmu žalovaného odečítá a výživné proto vyměřuje z 15 000 Kč. 1/3 z této částky činí 5 000 Kč a tuto sumu pokládá za využitelnou na výživu žalobkyně. Žalobkyně výživné požadovala zvýšit na částku 4 000 Kč, její požadavek pokládá soud za důvodný a odpovídající jejím potřebám i poměrům žalovaného s tím, že je ještě zachován prostor pro možnost splácet dlužné výživné.

28. Výživné bylo proto zvýšeno od 1. 9. 2023, jak žalobkyně požadovala a soud uložil žalovanému, aby zpětným zvýšením vzniklý dluh za dobu od 1. 9. 2023 do 30. 4. 2024 ve výši 16 000 Kč (tj. 2 000 Kč za 8 uplynulých měsíců) splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč, splatnými společně s běžným výživným, počínaje měsícem květnem 2024.

29. Tímto byl změněn výrok I. rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 17. 5. 2007, čj. 28 Nc 5332/2007-27 v části, týkající se běžného výživného pro žalobkyni.

30. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu v řízení. Žalobkyně v řízení zcela uspěla, má proto proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány odměnou a náhradou nákladů její zástupkyně, vypočtenými dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je AT). Zástupkyně žalobkyně v řízení vykonala celkem 5,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění- 0,5 úkonu, sepis žaloby, účast u třech soudních jednání-3 úkony), za něž ji náleží odměna dle § 8 odst. 2 a § 7 AT ve výši 5 900 Kč za úkon, tj. 32 450 Kč. Odměna za úkon je vypočítávána z pětinásobku ročního plnění, o něž v řízení jde, tj. z částky 120 000 Kč (2 000 Kč x 12 měsíců x 5 let). K odměně je třeba připočíst paušální částku náhrady hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT za úkon, tj. 1 800 Kč, náhradu jízdného zástupkyně z místa jejího sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., ve výši 1 304 Kč k jednání 11. 12. 2023, 1 345 Kč k jednání dne 11. 3. 2024 a 1 345 Kč k jednání dne 16. 4. 2024, celkem 3 994 Kč a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT představuje 1 800 Kč za celkem 18 promeškaných půlhodin na cestě. Náhrada nákladů řízení celkem činí 40 044 Kč, a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni zaplatil do 3 měsíců od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně.