3 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození adresa pro doručování adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození adresa pro doručování adresa žalovaného 3. celé jméno žalované, datum narození bytem ulice a číslo, PSČ obec 4. celé jméno žalované, datum narození adresa pro doručování adresa žalované a žalované 5. celé jméno žalované, datum narození adresa pro doručování ulice a číslo, PSČ obec o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků ke stavbě adresa, na parcele sp číslo (list vlastnictví), zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví, vedeném pro obec a k.ú. obec u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, se zrušuje. II. adresa, na parcele sp číslo (list vlastnictví), zapsaná v katastru nemovitostí na list vlastnictví, vedeném pro obec a k.ú. obec u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, se přikazuje do vlastnictví žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit každému z žalovaných 1) – 5) vypořádací podíl ve výši 18.750 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně náklady řízení 1.697,20 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Každý z žalovaných 1) -5) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně na nákladech řízení částku 339,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke stavbě adresa, na parcele sp číslo (list vlastnictví), zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví, vedeném pro obec a k.ú. obec u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín (dále též jen„ stavba“). Spoluvlastnický podíl žalobkyně činil číslo celku, spoluvlastnický podíl každého z žalovaných číslo celku uvedené stavby. Žalobkyně tvrdila, že stavba je ve špatném technickém stavu, není dlouhodobě udržovaná, je ohrožena stabilita a celistvost nosných konstrukcí, jež se stávají nebezpečnými pro život a zdraví lidí. Žalovaní dle žalobkyně rezignovali na údržbu, žalobkyně nepřepokládá, že by se chtěli podílet na rekonstrukci domu a nákladech s tím spojených. Reálné rozdělení stavby ve stávajících spoluvlastnických poměrech nepřipadá v úvahu, avšak žalobkyně o stavbu má zájem. Navrhla proto spoluvlastnictví zrušit a stavbu přikázat do jejího vlastnictví oproti vyplacení vypořádacích podílů žalovaným.

2. Žalovaní 1) a 4), jež ve stavbě nebydlí uvedli, že se svého spoluvlastnického podílu vzdají, pokud tím budou vyřešeny jejich dluhy. Žalovaný 2), který ve stavbě rovněž nebydlí, se zrušením podílového spoluvlastnictví souhlasil s tím, nechť ji nabude žalobkyně, protože ale již uhradil v insolvenci svou část dluhů, kterou žalovaní zdědili po svém otci, uvedl, že další dluhy platit nehodlá. Žalované 3) a 5) v předmětné stavbě bydlí s dětmi, nemají kam jít, s návrhem žalobkyně by souhlasily za předpokladu, že jim žalobkyně zajistí náhradní bydlení. V průběhu řízení všichni žalovaní upravili svůj postoj k žalobě a v podstatě se k ní připojili.

3. Výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví, vedený pro obec a k.ú. obec u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, prokazuje, že účastníci jsou skutečně podílovými spoluvlastníky stavby, podíl žalobkyně činí číslo, zatímco každý z žalovaných je spoluvlastníkem vždy číslo celku. Stavba stojí na pozemku st. 192, zapsaném v katastru nemovitostí na list vlastnictví, ve vlastnictví jiného vlastníka. Stavbu zatěžuje množství exekutorských zástavních práv, postihujících spoluvlastnické podíly všech žalovaných, zaznamenána jsou i exekuční řízení, vedená proti všem žalovaným, a četná rozhodnutí v těchto řízeních vydaná.

4. Žalobkyně v řízení prokázala dopisy ze dne 3. 11. 2020, že se písemně obrátila na všechny žalované a navrhovala jim zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou s upozorněním na možnost soudní řešení věci. Dle podacího archu žalobkyně své dopisy žalovaným odeslala doporučenou poštou dne 5. 11. 2020.

5. Vyjádřením ke konstrukčně stavebnímu stavu stavby z července 2020, vypracovaným anonymizováno jméno příjmení, autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb, je prokázáno, že stavebně technický stav stavby byl shledán havarijním. Narušením konstrukcí střechy a vodorovných prvků podkroví je bezprostředně ohrožena stabilita a celistvost nosných konstrukcí, které jsou životu a zdraví nebezpečné. Navrhováno je úplné znepřístupnění 2. nadzemního podlaží a podkroví. Nosné konstrukce krovu vlivem zatékání a chybějícího klempířského zajištění jsou degradované, deformované z roviny. Biodegradace pravděpodobně zasáhla kleštiny, které nesou podhledy obytných místností v podkroví. Stopy po zatékání jsou patrné v severozápadním nároží a západním průčelí ve 2. nadzemním patře. Voda netěsností střechy pronikla do interiéru 2 nadzemního podlaží a s největší pravděpodobností degraduje záhlaví stropních trámů v této části půdorysu. Chybějící či nefunkční kanalizace pravděpodobně dotuje vlhkost i v ostatních částech půdorysu, chybí hydroizolace a zemní vlhkost proniká do přízemní části zdiva.

6. Mezi účastníky byla v řízení sporná obvyklá cena stavby. Žalobkyně ve svých úvahách a návrzích vycházela ceny stavby, zjištěné v exekuci, v níž sama své spoluvlastnické podíly nabyla, tj. z částky 380.000 Kč. Žalovaní o této ceně pochybovali. K návrhu žalobkyně byl proto ve věci vypracován znalecký posudek soudním znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, celé jméno znalce, jehož úkolem bylo určit obvyklou cenu, tj. cenu, která by byla dosažena při prodejích stejného, popř. obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Po prostudování spisu a prohlídce stavby znalec konstatoval, že jde o samostatně stojící budovu bývalého nádraží, jež má dvě nadzemní podlaží, která jsou užívána k bydlení, aniž by došlo k rekolaudaci stavby. Stavba je napojena na vodovod, kanalizace je provizorní. Stavba stojí na cizím pozemku. Pro učení obvyklé ceny znalec hledal na trhu s nemovitostmi podobný objekt, tento však nenalezl. Protože je fakticky užíván k bydlení a neobsahuje více jak 3 byty, lze ho dle znalce považovat ve smyslu stavebního zákona na rodinný dům, byť k tomuto účelu nebyl kolaudován. Znalec provedl porovnání podobných objektů v celé republice, protože v Královéhradeckém kraji srovnatelné objekty nenalezl. I přes obtíže s vyhledáváním srovnatelných objektů znalec provedl porovnání se srovnatelnými rodinnými domy, přihlédl k nevýhodám posuzované stavby, zejména k tomu, že se nachází na cizím pozemku, je obydlen 4-5 rodinami, je uprostřed špatného okolí bez možnosti dalšího možného vlastního pozemku, má nevhodnou a problematickou dispozici a je spoluvlastnictví 6 vlastníků. S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem stanovil znalec obvyklou cenu stavby částkou 300.000 Kč. Proti znaleckému nebyly žádné námitky.

7. Znalecký posudek hodnotí soud jako dostatečně spolehlivý podklad, z něhož při svém rozhodování může vycházet. Znalec v posudku vysvětlil, jak při stanovení výše obvyklého nájemného postupoval a proč tak učinil. Jeho postup je logický a racionální, znalec do zjišťování obvyklé ceny znalec promítl své konkrétní poznatky o posuzované nemovitosti a odborné názory. Znalecký závěr je jasný, vyplývá z učiněných zjištění a v řízení nebyl vážně zpochybněn.

8. Podle § 1143 zák.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1, 2 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. (2) Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 OZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí a dohody o zrušení a vypořádání tohoto majetkového společenství nebylo dosaženo. Přitom je jednoznačné, že stávající situaci je třeba řešit, protože stavba je dlouhodobě neudržovaná a částí žalovaných je užívána k trvalému bydlení, ač tomuto využití pro vážný stavebně technický stav nevyhovuje. Vzhledem k charakteru stavby, jejím dispozicím a havarijnímu stavu lze souhlasit s účastníky v tom, že reálné rozdělení budovy nepřichází úvahu. Za tohoto stavu nezbývá, než spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat jinak a v tomto smyslu také soud rozhodl. Žalobkyně projevila o stavbu v řízení zájem, je již ostatně spoluvlastnicí její nadpoloviční většiny, její solventnost nebyla v řízení zpochybněna. Žádný z žalovaných o výlučné vlastnictví zájem neprojevil, všichni jsou srozuměni s tím, že stavba připadne žalobkyni. Žalovaní též v průběhu řízení porozuměli tomu, že jejich původně kladené podmínky vypořádání nelze při rozhodování zohlednit. Pokud žalovaní 1) a 4) požadovali s vyřešením spoluvlastnictví řešit i jejich dluhy, jejichž zajištění se stavbou souvisí, nelze přehlédnout, že výše dluhů významně přesahuje reálnou hodnotu vypořádacích podílů a tento požadavek je proto nereálný. Totéž je lze konstatovat o požadavku žalovaných 3) a 5) na zajištění jiného bydlení pro ně a jejich děti. Je zřejmé, že současná situace těchto žalovaných je kritická, již nyní žijí se svými dětmi v nevyhovujících a nebezpečných podmínkách, avšak v tomto řízení při rozhodování o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ke stavbě k řešení jejich bytové situace nemá soud žádný právní prostor. Bylo proto rozhodnuto, že stavba se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně, které současně bylo uloženo, aby každému z žalovaných zaplatila vypořádací podíl 18.750 Kč, tj. vždy číslo ze zjištěné obvyklé ceny stavby, tedy z 300.000 Kč.

10. O nákladech řízení vyslovil soud, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, protože vypořádání podílového spoluvlastnictví je řízení zvláštního charakteru, žalobu může podat kterýkoliv z účastníků, soud při vypořádávání není vázán návrhy stran a nelze z tohoto důvodu uvažovat o tom, že by některý z účastníků měl v řízení úspěch. Dle rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019 sp.zn. II.ÚS 572/19 se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech v těchto řízeních jeví, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. V daném řízení soud žádné zvláštní důvody, pro něž by bylo možno uložit některému účastníků povinnost k náhradě nákladů řízení protistrany, neshledal, od uvedené zásady se proto při svém rozhodování neodklonil.

11. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení Česká republika platila ze svých rozpočtových prostředků zálohou neuhrazenou část znalečného ve výši 3.394,40 Kč. Každé straně bylo s ohledem na výsledek řízení uloženo, aby uhradila polovinu této částky, tj. 1.697,20 Kč. Uvedenou částku je povinna zaplatit žalobkyně, a protože na straně žalované vystupuje celkem 5 účastníků, byla další částka 1.697,20 Kč mezi ně rozdělena, a každému z nich uloženo k úhradě 339,44 Kč, zaokrouhleno 339.50 Kč.

12. Lhůta ke splnění všech ukládaných povinností byla stanovena podle § 160 odst.1 o. s. ř. v trvání 3 dnů od právní moc tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li povinnost uložená ve výroku splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.