3 C 222/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 3. 411 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok 884 Kč a smluvní pokutu 411 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 31. 10. 2020 do 6. 4. 2021 ve výši 106,46 Kč a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 3.000 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalované zaplacení smluvních nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku 3.411 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 29. 9. 2020 její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále jen anonymizováno) se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách webová adresa. smlouvu o úvěru číslo změněnou smlouvou o úvěru téhož čísla z 6. 10. 2020. Žalovaná o úvěr zažádala online na internetových stránkách, vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Za účelem své jednoznačné identifikace žalovaná provedla ze svého účtu na účet anonymizováno verifikační platbu, odsouhlasila obchodní podmínky a text smlouvy o úvěru s tím, že tyto dokumenty byly zaslány žalované na kontaktní email, který uvedla, a žádost tak dokončila. Žalovaná nadto obdržela předsmluvní informace o smlouvě, s uvedením potřebných parametrů. Po kladném schvalovacím procesu anonymizováno poskytla žalované úvěr ve výši 3.000 Kč na účet, z něhož odeslala verifikační platbu. Dle žalobkyně žalovaná dohodnuté podmínky nedodržela a vznikla ji tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Dluh ke dni postoupení sestával z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 734 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 411 Kč. Žalobkyně dále nárokovala náhradu nákladů na upomínání ve výši 473 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svoji obranu nic neuplatnila.

3. Po výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, že před uzavřením úvěrové smlouvy anonymizováno řádně prověřila úvěruschopnost žalované, sdělila žalobkyně, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy a vzala žalobu zpět ohledně částky 1.295 Kč, představující kapitalizovaný úrok 884 Kč a smluvní pokutu 411 Kč. Ohledně této části předmětu řízení postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I.)

4. Listinou s názvem Smlouva o úvěru číslo ze dne 29. 9. 2020 je prokázáno, že anonymizováno a žalovaná se dohodly na poskytnutí spotřebitelského neúčelového jednorázově splatného úvěru 1.200 Kč Smlouvu změnily další smlouvou o úvěru z 6. 10. 2020, v níž byla navýšena jistina úvěru na 3.000 Kč, splatnost byla určena 30 dny. V listině jsou účastnice podrobně identifikovány, žalovaná jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, elektronickou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru a jejím předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za stanovených podmínek peněžní prostředky na bankovní účet číslo bankovní účet, klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit s veškerými přirostlým mít úroky a dalšími platbami, které s úvěrem souvisí, vše ke dni splatnosti na bankovní účet věřitele. Smlouva dále zachycuje dohodu, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a dále paušální poplatek upomínky ve výši 50 Kč. Dohodnuto bylo i právo na odstoupení od smlouvy, způsob elektronické komunikace a souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva stanoví dále, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel si ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny, vyjádří souhlas s uzavřením smlouvy, čímž smlouva nabude účinnosti. Souhlasem může být i odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Pokud podmínky splněny nejsou, je věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. V závěru smlouvy klient věřiteli potvrdil, že se seznámil s textem ustanovení smlouvy, včetně příloh, které tvoří nedílnou její součást, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi a považuje je za závazná.

5. Výpisem z bankovního účtu číslo bankovní účet, je prokázáno, že 16. 1. 2020 žalovaná ve prospěch uvedeného účtu ze svého bankovního účtu zaslala částku 0,01 Kč.

6. Výpisem z bankovního účtu číslo je prokázáno, že 30. 9. 2020 byla odeslána na účet č. bankovní účet platba 1.200 Kč a 6. 10. 2020 platba 1.800 Kč.

7. Upomínkou ze dne 13. 11. 2020 je prokázáno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně o úhradu dluhu upomínána. Opakovaná výzva k úhradě byla učiněna i listinou ze dne 30. 11. 2020. Dne 11. 12. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně žalované adresovala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu.

8. Společným prohlášením anonymizováno a žalobkyně o postoupení pohledávek, je prokázáno, že 29. 3. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze spotřebitelských úvěrů a 6. 4. 2021 byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž je i pohledávka za žalovanou.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021 je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že 6. 4. 2021 postoupila svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni. Dle podacího archu bylo oznámení žalované doručováno 15. 4. 2021.

10. Jak vyplývá z výzvy před podáním žaloby z 15. 6. 2021 žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovanou opětovně k úhradě dlužné pohledávky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu výzvu odeslala 16. 5. 2021 doporučenou poštou.

11. Podle § 75 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst.1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle § 86 odst.1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C číslo, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

18. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr splácet řádně. Žalobkyně nemůže žádným důkazním prostředkem prokázat, že anonymizováno si opatřovala od žalované informace o jejich příjmech a výdajích, že tyto informace ověřovala, analyzovala a objektivně vyhodnocovala. Pak ovšem nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, a tuto smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

19. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Z provedených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez platného právního důvodu 3.000 Kč do 30. 10. 2020. Žalovaná finanční prostředky nevrátila a od 31. 10. 2020 je v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 3.000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 31. 10. 2020 do 6. 4. 2021 ve výši 106,46 Kč a s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 3.000 Kč od 8. 4. 2021 do zaplacení Lhůta ke splnění povinností byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku shledal soud vzhledem k přijatým závěrům žalobu žalobkyně nedůvodnou a jako takovou ji zamítl. Je věcí věřitele, jakým způsobem před podáním žaloby působí na dlužníka, aby mu dlužník dluh ještě před zahájením řízení zaplatil, jeho povinností je jen doručit dlužníku předžalobní výzvu. Pokud věřitel vynaloží v souvislosti s další svou vymáhací iniciativou náklady, není důvodu, aby o ně navyšoval dlužníkův dluh, zejména pokud tato jeho činnost neměla žádný výsledek a pokud skutečnou výši vynaložených nákladů neprokazuje.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. 3 a 146 odst.2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“), a protože žalobkyni je možno považovat za neúspěšnou jen v nepatrné části řízení, právo na náhradu nákladů řízení ji bylo přiznáno v plném rozsahu. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 1.489 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) ve výši 600 Kč (3 úkonu à 200 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst.5 písm. a) AT a částku 189 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč, přiznanou dle § 14a AT a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Jestliže žalovaná nesplní dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.