3 C 240/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr Drahomírou Šorfovou ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice o nařízení soudního prodeje zástavy Soud nařizuje prodej zástavy, a to spoluvlastnického podílu zástavní dlužnice o velikosti jedna polovina na nemovitých věcech: pozemku parcela č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] - bydlení a pozemku parcela [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za dlužníkem [jméno] [příjmení] ve výši 890.156,64 Kč a pohledávky na nákladech řízení o soudním prodeji zástavy. Zástavní věřitelka se žalobou podanou u soudu dne 24. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl nařízen prodej spoluvlastnického podílu zástavní dlužnice na nemovitostech specifikovaných ve výroku tohoto usnesení, ve spoluvlastnictví dlužníka [jméno] [příjmení] a zástavní dlužnice, a to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem, vzniklé ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 3. 8. 2005 a zajištěné zástavní smlouvou k zmíněným nemovitým věcem. Tvrdila, že dlužník čerpaný hypoteční úvěr řádně nesplácel a posléze vzhledem ke své nepříznivé finanční situaci podal dne 22. 10. 2018 ke Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu insolvenčnímu návrh na povolení oddlužení. Úpadek dlužníka byl zjištěn a jeho oddlužení bylo povoleno. Zástavní věřitelka přihlásila do insolvenčního řízení svou zajištěnou pohledávkou z úvěrové smlouvy a zastavila napočítávání veškerých dalších úroků i úroků z prodlení tak, aby se pohledávka z úvěrové smlouvy do budoucna již nenavyšovala. Uplatnila také své právo a dne 2. 11. 2018 úvěr zesplatnila. V rámci insolvenčního řízení hodlá zástavní věřitelka vydat insolvenčnímu správci pokyn ke zpeněžení spoluvlastnického podílu úvěrového dlužníka na zástavě, náležejícího majetkové podstaty, společně se spoluvlastnickým podílem zástavní dlužnice formou dražby provedené soudním exekutorem. Za tímto účelem je nezbytné získat ke spoluvlastnickému podílu zástavní dlužnice, stojící mimo majetkovou podstatu, exekuční titul, a to požadované usnesení soudu o nařízení soudního prodeje zástavy. Zástavní dlužnice uvedla, že jedná se zástavní věřitelkou insolvenčním správcem dlužníka o možném prodeji pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], z něhož by pohledávka mohla být uspokojena. Smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru, reg. číslo: [číslo] ze dne 3. 8. 2005 prokazuje, že uvedeného dne mezi zástavní věřitelkou a dlužníkem [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem: [adresa] (dále jen dlužník) bylo dohodnuto, že zástavní věřitelka poskytne dlužníkovi hypoteční úvěr ve výši 1 200 000 Kč a dlužník se jej zavázal splatit, zaplatit úroky a další příslušenství za sjednaných podmínek. Úroková sazby byla sjednána ve výši 3,49% p.a. do 25. 7. 2008 s tím, že pak bude stanovena nová výše podle obvyklé úrovně úrokových sazeb daného typu úvěru a podle osobní a finanční situace dlužníka. Dohodnuto bylo, že dlužník s touto změnou bude seznámen formou oznámení, kterému bude odesláno 1 měsíc před datem ukončení platnosti uvést sazby. Dále byly sjednány podmínky čerpání úvěru do celkové výše 1 200 000 Kč a podmínky splácení tak, že úvěr měl být splacen nejpozději do 20. července 2030. Dlužník se dále zavázal zajistit úvěr zřízením zástavního práva k nemovitostem ve prospěch zástavního věřitele, přičemž předmětem zajištění byla budova [adresa] – rodinný dům na pozemku stavební parc. [číslo] pozemková parc. [číslo] v obci [obec] [katastrální uzemí]. Nedílnou součástí Úvěrové smlouvy jsou i obchodní podmínky, které upravují vzájemné vztahy účastníků úvěrové smlouvy podrobněji a Sazebníky stanovící výši poplatků zástavní věřitelky za poskytovaná peněžní a obchodní služby. Splátkový plán stanovil dlužníku výši a datum jednotlivých splátek úvěru, tak, že celý úvěr včetně příslušenství mohl být zaplacen 3. 12. 2018. Zástavní smlouvou k nemovitosti, uzavřenou dne 3. 8. 2005 mezi zástavní věřitelkou, zástavní dlužnicí s manželem a dlužníkem je prokázáno, že bylo sjednáno zástavní právo k nemovitostem k zajištění pohledávky ze shora uvedené smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze 3. 8. 2005 ve výši 1 200 000, a to k splacení jistiny úvěrů a příslušenství. Předmětem zajištění byly byla budova [adresa] – rodinný dům na pozemku stavební parc. [číslo] pozemková parc. [číslo] v obci [obec] [katastrální uzemí]. Vyhotovení zástavní smlouvy prokazuje, že dle ní byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí, jenž byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín č. j. MV – [číslo] s právními účinky je dne 4. 8. 2005. Oznámením zástavní věřitelky k úvěrové smlouvě ze dne 11. 8. 2005 byl zástavní dlužník informován o dočerpání úvěru s tím, že zástavní věřitelkou byla stanovena do doby 1. splátky jistiny výše splátky úroků z úvěru 3.489 Kč. Oznámením zástavní věřitelky k úvěrové smlouvě ze dne 13. 6. 2008 je prokázáno, že úroková sazba byla zvýšena na 6,24 % p.a do 25. 7. 2011. Oznámením zástavní věřitelky k úvěrové smlouvě ze dne 16. 6. 2009 je prokázáno, že úroková sazba byla zvýšena na 6,64 % p.a. Oznámením z 29. 6. 2009 bylo sděleno dlužníkovi, že došlo k úpravě úrokové sazby na 6,04 % p.a pro období od 26. 7. 2008 do 25. 7. 2014, a oznámením 17. 4. 2019 bylo dále oznámeno, že úroková sazba byla snížena na 4,59% p.a. Výpisem z běžného čerpacího účtu dlužníka je prokázáno, že úvěr ve výši 1.200 000 Kč byl čerpán 11. 8. 2005. Dlužník úvěr řádně nesplácel, výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28. 5. 2018, 10. 6. 2018, 5. 7. 2018, prokazují, že byl zástavní věřitelkou na neplnění povinnosti upozorněn a veden k nápravě. Předžalobní výzva ze dne 27. 9. 2018, adresovaná dlužníkovi prokazuje, že zástavní věřitelka upozornila dlužníka, že úvěr řádně nesplácí a upozornila jej na možnost zesplatnění celého zůstatku dluhu. Upozorněním z 27. 9. 2018 byla zástavní dlužnice rovněž upozorněna na neplnění úvěrové smlouvy s tím, že se zástavní věřitelka rozhodla zahájit kroky vedoucí k realizaci zástavního práva. Oznámení o zesplatnění úvěru při insolvenci ze dne 2. 11. 2018 je prokázáno, že zástavní věřitelka oznámila dlužníkovi, že dle smluvních podmínek přistoupila k zesplatnění hypotečního úvěru vzhledem ke skutečnosti, že byl prohlášen úpadek dlužníka. Dle připojené dodejky listina byla dlužníkovi doručena 15. 11. 2018. Oznámením o započetí výkonu zástavního práva zástavní dlužnici ze dne 4. 2. 2020 je pak dále prokázáno, že zástavní věřitelka oznámila zástavní dlužnici, že je oprávněna uspokojit svoji pohledávku za dlužníkem z výtěžku prodeje zastavených nemovitostí. Dle připojené dodejky listina byla zástavní dlužnici doručena 7. 2. 2020. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] je prokázáno, že zástavní dlužnice a dlužník jsou podílovými spoluvlastníky zástavy, a to každý se spoluvlastnickým podílem ve výši ½ celku. Listinou s názvem Stav pohledávky ke dni 22. 11. 2020 je prokázáno, že pohledávka zástavní věřitelky za dlužníkem k uvedenému datu činila 890.156,64 Kč, z čehož dluh na jistině činil 873.291,67 Kč, na úrocích 13.938,31 Kč, na úrocích z prodlení 1.333,66 Kč a na poplatcích 1.893 Kč. Stejné informace vyplývají z výpisu z účtu pro splácení, obratové historie a přehledu dlužných částek. V projednávané věci je třeba zástavní právo k předmětným nemovitostem i nyní posuzovat - vzhledem k době uzavření zástavní smlouvy – podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Protože řízení o soudním prodeji zástavy bylo zahájeno návrhem podaným u soudu po 1. 1. 2014, postupuje se v něm podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“). Za důležité pokládá soud vysvětlit, že zástavní právo je právní institut sloužící k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 152 obč. zák.); zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky (srov. § 155 odst. 1 větu druhou obč. zák.). Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 165 odst. 1 obč. zák.). Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě, nebo soudním prodejem zástavy (srov. § 165a odst. 1 obč. zák.). Soudní prodej zástavy je zvláštním typem řízení před soudem, jehož smyslem je dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může uspokojit zástavní věřitel. Soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž v první jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Je-li návrhu vyhověno a podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem zástavy, přechází soudní prodej zástavy do fáze druhé. V řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s., jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné, dokazování ke sporným tvrzením účastníků se v tomto řízení neprovádí. Jiné (další) skutečnosti a důkazy o nich je možno uplatnit až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy, dojde-li k němu, a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo prostřednictvím vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř. Jak je zřejmé ze shora uvedeného, v dané věci byly pro řízení významné skutečnosti, tj. zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, doloženy, soudu proto nezbylo, než rozhodnout, jak uvedeno ve výroku. Tomuto rozhodnutí nemůže zabránit skutečnost, že zástavní dlužnice jedná se zástavní věřitelkou a insolvenčním správcem dlužníka o prodeji zahrady p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], z jejíhož výtěžku by mohl být dluh umořen. Jak již bylo vysvětleno, řízení o soudním prodeji má dvě fáze, přičemž prvá z nich končí vydáním tohoto usnesení. Je na dlužníku a na zástavní dlužnici, aby předešli zahájení fáze druhé, což mohou učinit i dohodou se zástavní věřitelkou, v důsledku které zástavní věřitelka druhou fázi řízení, jež by směřovala k prodeji zástavy ani nezahájí. V nálezu sp. zn. II. ÚS 114/06 Ústavní soud konstatoval, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Je tomu tak proto, že zástavní dlužník zde nemá v podstatě žádnou možnost obrany, a v této fázi řízení nelze, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že zástavní věřitel byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný zástavní dlužník má povinnost k náhradě nákladů. Ustanovení § 142 odst.1 o. s. ř. se zde proto neuplatní. Až teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. O nákladech řízení proto okresní soud nerozhodoval.