3 C 243/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci žalobce, pozůstalý syn: Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A za účasti pozůstalé dcery: Jméno žalobce B , narozená dne datum bytem adresa o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Jičíně, č. j. 24 D 687/2011-259 z 23. 1. 2023, usnesení Krajského soudu v adresa , č. j. 17 Co 97/2023-416 z 30. 6. 2023, vydaných v rámci řízení o dědictví po zůstavitelce jméno FO narozené datum , zemřelé dne datum

I. Žaloba pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Jičíně z 23. 1. 2023, č. j. 24 D 687/2011-259 a usnesení Krajského soudu v , adresa, z 30. 6. 2023, č. j. 17 Co 97/2023-416 se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce, pozůstalý syn , Jméno žalobce A, , dále též jen žalobce, podal dne 13. 11. 2023 žalobu pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Jičíně z 23. 1. 2023, č. j. 24 D 687/2011-259, usnesení Krajského soudu v , adresa, z 30. 6. 2023, č. j. 17 Co 97/2023-416 vydaným v rámci řízení o dědictví po zůstavitelce , jméno FO, narozené , datum, , zemřelé dne , datum, . V odůvodnění žaloby pro zmatečnost uvedl, že jí podává z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. e o.s.ř., protože rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící a z důvodů uvedeného v § 229 odst. 3 o.s.ř.

2. K odůvodnění žaloby pro zmatečnost žalobce uvedl, že podal námitku podjatosti proti osobě notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , který jako soudní komisař (dále též jen notář) vydal napadené usnesení Okresního soudu v Jičíně, č. j. 24 D 687/2011-259 z 23. 1. 2023. Této námitce podjatosti nebylo vyhověno. Žalobce má za to, že jeho námitka podjatosti byla důvodná a poukazuje na to, jak notář jednal v předmětném dědickém řízení. Uvedl, že notář se řádně ve smyslu o.s.ř. a notářského řádu nevypořádal s dotazem žalobce, proč rozdělil spojené dědická řízení týkající se pozůstalosti po p. , jméno FO, a pozůstalosti po p. , Jméno žalobce A, , a proč neprojednal „svatební smlouvu“. Notář nechtěl a odmítl projednat důležité dokumenty. Nereflektoval na návrhy účastníků řízení a jejich dotazy. Díky tomu notář postupoval svévolně. Dále žalobce uvedl, že dne 23. 1. 2023 účastníci dědického řízení notáři zaslali v 8.00 hod. omluvu z jednání, které bylo nařízeno v ten den na 10.00 hod. V 9.45 hodin se dostavili osobně k notáři , tituly před jménem, , jméno FO, a znovu mu předali omluvu z jednání. Z jednání se omluvili kvůli námitce podjatosti vůči notáři. Notář pak svévolně po odchodu účastníků jednal v jejich nepřítomnosti a tím, jim odňal možnost hájit při jednání svá práva včetně povinnosti „poučit účastníky dědického řízení vzhledem k významu vyřešení jemu předložené otázky, bez níž nelze v dědickém řízení pokračovat.“ Tato vada nebyla zhojena ani v následném řízení u odvolacího soudu. V protokolu z jednání odvolacího soudu účastníci řízení zjišťují jeho strohost, neúplnost ohledně přednesů dědice i zmocněnce. Účastníci nedostali dostatečný prostor k tomu, aby se vyjádřili k průběhu řízení a procesním chybám v prvoinstančním řízení aby v tomto směru mohli vznášet tvrzení a důkazní návrhy. Žalobce nakonec poukázal na to, že důležitá je skutečnost, že existuje platná manželská darovací smlouva, kterou byli původním vlastníkem ustanoveni manželé , jméno FO, a , jméno FO, . Žalobce uvedl, že dle § 229 odst. 3 o.s.ř. může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu (notáře) odňata možnost jednat před soudem (notářem).3. § 1 odst. 3 z. č. 292/2013 Sb. zní: Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.4. § 229 o.s.ř. zní:1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestližea) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího,h) účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.(2) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestližea) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).3) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.4) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.5. § 234 odst. 1 o.s.ř. zní: Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.6. § 14 odst. 1 o.s.ř. zní: 1) Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.7. § 14 odst. 4) o.s.ř. zní: Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

8. Řízení o žalobě pro zmatečnost dle § 229 odst. 3 o.s.ř. proti usnesení Okresního soudu v Jičíně, č. j. 24 D 687/2011-259 a usnesení Krajského soudu v , adresa, , č. j. 17 Co 97/2023-416 z 30. 6. 2023, bylo usnesením Okresního soudu v Jičíně z 9. 1. 2024, č. j. 3 C 243/2023-69 kvůli věcné nepříslušnosti vyplývající z § 235 a odst. 1 o.s.ř. vyloučeno k samostatnému řízení. Toto vyloučené řízení bylo u Okresního soudu v Jičíně vedeno nadále pod sp. zn. 11 C 8/2024. Z úřední činnosti je soudu známo, že usnesením Vrchního soudu v Praze z 7. 5. 2024 bylo rozhodnuto, že k projednání ohledně tohoto vyloučeného řízení je věcně příslušný krajský soud a věc byla postoupena dalšímu řízení Krajskému soudu v , adresa, .

9. Soud se proto v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně zabýval žalobou pro zmatečnost podanou z důvodů uvedenou v § 229 odst. 1 o.s.ř. a zvláště s ohledem na uplatněnou žalobu pro zmatečnost dle § 229 odst. 1 písm. e) o.s.ř. Žalobce namítá, že řízení je zmatečné z důvodů uvedených § 229 odst. 1 písm. e. V tomto konkrétním případě žalobce namítá, že ve věci rozhodoval vyloučený notář , tituly před jménem, , jméno FO, . Důvody podjatosti v řízení o žalobě pro zmatečnost žalobce dovozuje z toho, jak notář , tituly před jménem, , jméno FO, vedl, postupoval a rozhodoval v dědickém řízení. Soudnímu komisaři vytýká, že rozdělil spojená dědická řízení týkající pozůstalosti po , jméno FO, a , Jméno žalobce A, . Toto rozdělení dle žalobce neodůvodnil a neodpověděl dostatečně ani na následné dotazy účastníků, proč došlo k rozdělení spojených dědických řízení. Dále notáři vyčítá, že neprojednal důležité dokumenty ve věci, konkrétně se jedná o svatební smlouvu. Na dotazy, proč toto neučinil, notář neodpověděl. Dále žalobce poukazuje na to, že , tituly před jménem, , jméno FO, jednal v dědickém řízení dne 23. 1. 2023 i když se žalobce a paní , Jméno žalobce B, z jednání omluvili kvůli námitce podjatosti, která byla vznesena vůči , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce poukazuje na to, že notář jednal svévolně. Dále žalobce uvádí, že notář dostatečně nepoučil účastníky dědického řízení.

10. Všechny tyto námitky podjatosti, se týkají toho, jak , tituly před jménem, , jméno FO, postupoval v dědickém řízení a jaká činil rozhodnutí. Skutečnost, jak notář komisař , tituly před jménem, , jméno FO, postupoval a rozhodoval v dědickém řízení, ale není ve smyslu § 14 odst. 4 o.s.ř. důvodem vyloučení soudce a ani notáře. Toto zákonné ustanovení stanoví, že důvodem k vyloučení soudce (v tomto případě notáře) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce, notáře jako soudního komisaře, v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodování v jiných věcech. Z tohoto důvodu není možné říci, že ve věci jednal podjatý notář , tituly před jménem, , jméno FO, a proto ani není důvodná žaloba pro zmatečnost ve smyslu § 229 odst. 1 písm. e) o.s.ř.

11. Žalobce při jednání soudu dne 17. 10. 2024 uvedl, že důvod zmatečnosti spočívá v tom, že věc řešil podjatý , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten postupoval v řízení vadně. Vyloučil spojená dědická řízení. Tento postup nijak nevysvětlil a nevysvětlil ho ani k dotazu účastníků. Odmítl se zabývat a neprovedl k důkazu listinu, kterou předložili účastníci, svatební smlouvu. Tento postup nijak nevysvětlil a neodůvodnil. Notář postupoval svévolně, libovolně, nedržel se práva. V dědickém řízení jednal i přes omluvu účastníků řízení a přes vznesenou námitku podjatosti. Notář nepostupoval podle judikatury, kdy měl řádně odůvodnit svá rozhodnutí. Tím, že jednal v jejich nepřítomnosti, zbavil účastníky možnosti se vyjádřit k průběhu jednání. Důkazy získal procesně nesprávným způsobem, když vedl jednání bez přítomnosti účastníků řízení. Dále uvedl, že soudy se nikdy pořádně nezabývaly svatební smlouvou, tzn. že ji nečetly za přítomnosti žalobce, který by měl prostor se k ní vyjádřit a obhájit své postoje. V dědickém řízení měla být řešena platnost či neplatnost svatební smlouvy sepsané už nežijící osobou, tak že účastníky, kteří namítnou neplatnost závěti budou odkázáni na soud, který rozhodne ve sporném řízení. V daném řízení mělo být postaveno na jisto, zda-li svatební smlouvu lze posoudit také jaké poslední pořízení zůstavitelky. Toto ovšem soudní komisař neučinil. Odvolací soud toto pochybení nenapravil a sám se ve svém rozsudku svévolně zabýval právní povahou svatební smlouvy, aniž by účastníkům řízení umožnil se k předmětné smlouvě vyjádřit a navrhovat k ní důkazy. Proto nebyl řádně proveden důkaz touto listinou.

12. K tomu soud uvádí, že žalobce zopakoval již některé vznesené důvody zmatečnosti tzn. konkrétně podjatost , tituly před jménem, , jméno FO, , vyplývající z jeho nesprávného postupu a rozhodování. Pokud zde zazněly nějaké nové argumenty, ze kterých žalobce dovozuje, že žaloba pro zmatečnost je důvodná, viz např. tvrzení, že nejdříve mělo být postaveno na jisto, zda svatební smlouvou nelze posoudit jako poslední pořízení zůstavitelky, což soudní komisař neučinil a odvolací soud to nenapravil a sám se svévolně zabýval svatební smlouvou aniž by dal účastníkům možnost se k ní vyjádřit a navrhovat důkazy, tak k tomu soud poukazuje na to, že důvod zmatečnosti byl uplatněn opožděně po uplynutí 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí viz § 234 odst. 1 o.s.ř. Napadené rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, nabylo právní moci 11. 8. 2023 a žalobce vznesl tyto námitky až u jednání dne 17. 10. 2024. Rovněž tyto argumenty vznesené u jednání dne 17. 10. 2024 nemůžou založit podjatost notáře, protože se týkají námitek proti tomu, jak notář v řízení postupoval či rozhodoval. Dále soud uvádí, že kromě výše řešené námitky podjatosti soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, , nejsou ostatní skutečnosti uváděné žalobcem žádným jiným důvodem zmatečnosti ve smyslu § 229 odst. 1 případně 2 o.s.ř. Přitom žalobu pro zmatečnost lze podat jen ve výjimečných případech z důvodů, které výslovně stanoví zákon. Ani jeden z dalších důvodů, které žalobce uvádí, kromě namítané podjatosti, není vyjmenován v zákonném § 229 odst. 1 o.s.ř. a ani v § 229 odst. 2 o.s.ř. Soud proto z těchto důvodů žalobu pro zmatečnost zcela zamítl.

13. Pokud se týká žaloby pro zmatečnost z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 o.s.ř., tak v tomto případě, nebylo možné podat žalobu pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Jičíně, č. j. 24 D 687/2011-259 z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 o.s.ř., protože proti předmětnému usnesení Okresního soudu v Jičíně bylo přípustné odvolání. Z důvodu dle § 229 odst. 3 o.s.ř. mohla být podána žaloba pro zmatečnost jen proti usnesení Krajského soudu v , adresa, , č. j. 17 Co 97/2023-416 z 30. 6. 2023, což také žalobce učinil. O této žalobě nebyl Okresní soud v Jičíně oprávněn rozhodovat, jelikož není ve smyslu § 235 a) odst. 1 věta druhá o.s.ř. věcně příslušný k projednání této žaloby. O této žalobě má rozhodovat Krajský soud v , adresa, , jak bylo také stanoveno výše uvedeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze z 7. 5. 2024 č. j. Ncp 77/2024-66. Proto podepsaný soud nemohl v tomto řízení zkoumat, zda-li žalobci byla či nebyla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (viz tvrzení žalobce o nedostatečné protokolaci odvolacího soudu a nemožnosti uvádět tvrzení, důkazní návrhy a nemožnosti vyjádření).

14. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto by měl případně ostatním účastníkům řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. povinnost hradit náklady spojené s tímto řízením. Paní , Jméno žalobce B, v tomto řízení neuplatnila právo na náhradu nákladů řízení a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.