3 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 adresa zainteresované osoby advokátem jméno zástupce zainteresované osoby sídlo zástupce zainteresované společnosti proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený datum narození adresa zainteresované osoby advokátkou jméno zástupce zainteresované osoby sídlo zástupce zainteresované společnosti o 50 313 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobce, kterou se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 50 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z 50 313 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení 20 640 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce podal dne 14. 9. 2023 u soudu žalobu, kterou se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu 50 313 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že vykonal pro žalovaného stavební práce na jeho domě, které mu vyúčtoval fakturou ze 7. 9. 2020, žalovaný však přes výzvy k zaplacení dosud neuhradil nic.

2. Žalovaný se žalobě bránil a navrhoval její zamítnutí. Nárok žalobce zcela popřel s tím, že žalobce na stavbě jeho domu neprovedl práce, které žalovanému vyúčtoval, ani jiné práce, za které by mu náleželo finanční plnění. Účastníci byli přáteli, žalobce žalovanému v rámci přátelské výpomoci pomáhal s drobnými pracemi, nikdy však nebyla ujednána žádná úhrada a žalobci nikdy nevznikl nárok na jakékoliv plnění. Přátelské vztahy v roce 2020 byly narušeny a nynější požadavky žalobce jsou uplatňovány účelově. Žalovaný dovozoval, že je to naopak žalovaný, jenž má nárok proti žalobci z titulu bezdůvodného obohacení na částku 59 243,34 Kč, neboť žalobce tuto částku od žalovaného převzal na soukromý účet a byla určena na nákup , právnická osoba, prostřednictvím společnosti žalobce , právnická osoba, Materiál v této hodnotě ale nebyl žalovanému nikdy dodán. Žalovaný vznesl proto námitku započtení této částky proti žalobou uplatněnému nároku žalobce a dále namítl i promlčení nároku žalobce, protože pokud žalobce pro žalovaného přece jen nějaké práce vykonal, bylo to rozhodně dříve, než žalobce tvrdí, resp. právo na uplatnění jejich ceny vzniklo mnohem dříve, než žalobce vystavil fakturu.

3. Výpis z živnostenského rejstříku prokazuje, že žalobce je oprávněn k podnikatelské činnosti v oboru klempířství a oprava karosérií. Žalobce v průběhu řízení upravil svá tvrzení tak, že práce, jejichž zaplacení po žalovaném požaduje, vykonal v rámci uvedeného živnostenského oprávněné a po právu za ně vystavil fakturu včetně DPH. Dle žalobce tedy nešlo o práce stavební, ale klempířské.

4. Listinou s názvem informace o pozemku je prokázáno, že žalobce společně s manželkou jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parcela st. , číslo, a k.ú. a obci , adresa, . Tento pozemek s předmětným sporem však nijak nesouvisí.

5. Faktura č. , hodnota, , vystavená žalobcem žalovanému dne 7. 9. 2020 se splatností 21. 9. 2020, prokazuje, že žalobce vyúčtoval žalovanému k úhradě 50 313 Kč s tím, že účtuje práce na RD v , adresa, . Práce jsou účtovány částkou 43 750 Kč, připočtena je 15%tní DPH, tj. 6 562,50 Kč. Faktura je opatřena razítkem s označením JSN Klempířství , Jméno zainteresované osoby 0/0, .

6. Žalobce dále předložil množství fotografií, zachycujících práce zejména na přípravě stavebního pozemku žalovaného před zahájením výstavby domu. Na fotografiích vyznačil přítomnost některých stavebních strojů, s nimiž žalobce disponoval. Mezi účastníky bylo v řízení nesporným, že ke dni 10. 8. 2020 byla na domě žalovaného dokončena kompletně základová deska a bylo započato se zděním obvodových a nosných zdí, které byly vybudovány zhruba do výše stropů prvého nadzemního podlaží. S tímto shodným tvrzením účastníků koresponduje i stav rozestavěnosti, zachycený na fotografii, opatřené datem 12. 7. 2020, kterou žalovaný předložil.

7. Žalobce dále předložil část SMS komunikace s žalovaným, z jehož obsahu je zřejmé, že na počátku srpna 2020 si značně komplikovaně dohadovali společné setkání. Poslední den, v němž tuto komunikaci vedli, je den 8. 8. 2020. Podle žalobce v předmětné záležitosti za ním žalovaný nakonec přijel 10. 8. 2020 (viz doplnění tvrzení z 15. 1. 2024 čl. 33).

8. Nikým nepodepsaná listina s ručně psanými záznamy bez data, kterou na podporu svých tvrzení předložil žalobce, obsahuje soupis prací: kácení stromů (soused), střecha stodola (tašky), rozebrání-stodola (dřevo), řezání kaštanů a stromů u vody, vyměřování základů, lavičky, lití základů + železo, lití desky, oplechování desky, skládání tvárnic, rovnání tvárnic na desku. Nad tímto přehledem jsou uvedeny číslovky: 17 000,17 000, 43 750 a jejich součet 77 750, dále 59 000 a 5 000. Ve spodní části prvé strany listiny pod vodorovnou čarou je uvedeno slovo “půjčení“, za nímž následuje výčet stavebního nářadí, např. „paleťák“, svářečka, plošina, pila, lešení podlážky a další. Na druhé straně za slovem „spojovník“ následuje seznam materiálu, např. hřebíky, hmoždinky, vruty do betonu, kotouč a dále pak spíše již náhodně uvedené názvy věcí, např. klíčenky, plech apod., dále číslovky 59 000, 109 800 a jejich součet 168 000, a poznámka 366 hodin.

9. K listině zmíněné v předcházejícím odstavci žalobce při jednání dne 22. 4. 2024 uvedl, že je na ní uvedeno to, co si účastníci dohodli, že žalobce bude fakturovat. Textovou část sepsal žalobce, žalovaný na listinu v horní části napsal částky. Tuto listinu dle žalobce sepsali právě v srpnu 2020. Žalobce chtěl dát žalovanému přehled toho, co pro něj udělal a jaké věci mu půjčil a jaký materiál dodal. Z tohoto důvodu sepsal provedené práce na tuto listinu a jsou uvedeny v první části textu do vodorovné čáry, a dále v listině uvedl, jaké nářadí žalovanému půjčil a jaký materiál dodal. Nešlo ani o to, že by žalobce žalovanému nářadí půjčil, ale spíše a to, že se mu některé nářadí nevrátilo. Chtěl proto, aby žalovaný měl přehled, o jaké věci se jedná. Pokud je na druhé straně listiny vyjmenován materiál, jedná se o materiál, který dodala žalovanému firma , právnická osoba, . a ta jej také žalovanému vyfakturovala dvěma fakturami a nejsou předmětem tohoto řízení. Na základě uvedené listiny pak žalobce žalovanému vystavil shora zmíněnou fakturu na předmětnou částku.

10. V podání z 21. 5. 2024, jimiž žalobce doplňoval svá tvrzení, uvedl již v reakci na vznesenou námitku podjatosti, že účastníci měli sjednáno, že práce budou kompletně vyúčtovány po jejich úplném ukončení. Vedli si přehled odvedené práce, částečný přehled, s nímž byl žalovaný seznámen, byl právě ten ze dne 10. 8. 2020. Mezi stranami došlo následně ke konfliktu a spolupráce žalobce na stavbě rodinného domu žalovaného byla ukončena na počátku měsíce září. Žalobce vystavil daňový doklad na provedené práce s uvedením dne zdanitelného plnění dle daňových předpisů 7. 9. 2020, kdy v návaznosti na komunikaci se žalovaným shledal vzájemnou spolupráci za ukončenou a bylo tak postaveno na jisto, že další služby žalovanému poskytovat nebude. Žalobce stanovil (v souladu s obchodní zvyklostí) splatnost ve lhůtě 14 dnů, tj. do 21. 9. 2020. Dluh dle žalobce tak žalovanému vznikl marným uplynutím splatnosti, tj. dne 22. 9. 2020, v souladu s ust. § 619 OZ tak mohl žalobce uplatnit své právo na zaplacení poskytnutých prací nejdříve dne 22. 9. 2020. Pro případ, že by soud měl za to, že k promlčení došlo, žalobce požadoval, aby byl nárok žalobce posouzen jako bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť zkonzumoval práci žalobce bez jakékoliv kompenzace. V důsledku toho se majetek žalovaného zvětšil a bezdůvodné obohacení by měl žalobci vydat. Zcela určitě podle žalující strany není promlčena částka, odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou žalobce ve faktuře vyčíslil a kterou uplatnit vůči státu po uplynutí 3. čtvrtletí r. 2020.

11. Vzhledem k vznesené námitce promlčení se soud v prvé řadě zabýval otázkou, zda došlo k promlčení žalobou uplatněného nároku žalobce, a to zejména s ohledem na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023 č. j. 331 Cdo 3125/2022, na něž žalovaný odkazoval. Je třeba současně poznamenat, že důvodnost námitky promlčení soud je vždy třeba zkoumat ve vztahu k nároku uplatněnému žalobou, aniž by bylo významné, jak účastníci nárok kvalifikovali po právní stránce a z jakých právních důvodů byla námitka promlčení vznesena.

12. Podle § 1958 odst. 1 a 2) o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. (2) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

14. Podle § 610 odst. 1) o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

15. Podle § 629 odst. 1-2 o. z. (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

16. Podle § 619 odst. 1) a 2) o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

17. Velký senát Nejvyššího soudu ve svém výše zmíněném usnesení formuloval závěr, že vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníku, pak jde ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým). Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu) začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z.

18. Žalobní tvrzení žalobce mají těžiště v tom, že jako podnikatel pro žalovaného jako spotřebitele prováděl práce na stavbě jeho domu, které měl žalovaný zaplatit po jejich úplném ukončení. Žalobce dále tvrdí, že na počátku srpna 2020 (dne 10. 8. 2020) na společné schůzce účastníci zrekapitulovali práce, které žalobce pro žalovaného vykonal a společně se dobrali částky 43 750 Kč, kterou by měl žalovaný žalobci zaplatit, což zcela neformálním způsobem zachytili na rukou psanou, nedatovanou a nikým nepodepsanou listinu, neboť, jak již bylo uvedeno, žalobce tvrdí, že k proplacení prací mělo dojít po jejich úplném dokončení. Žádné bližší podmínky určující, kdy má žalovaný za provedené práce zaplatit, žalobce netvrdí. Vzhledem k tomu, že žalobce pro žalovaného provedl kácení stromů, demontoval stodolu, vyměřoval základy, lavičky, prováděl lití základů, lití desky, oplechování desky, skládání tvárnic, rovnání tvárnic na desku, které probíhalo od roku 2019, nejsou pochybnosti o tom, že na počátku srpna (i k 10. 8. 2020) byly tyto skutečně dokončeny. Účastníci se shodují na tom, že k 10. 8. 2020 se již zdily zdi domu a tedy je logické, že žádná z žalobcem vyfakturovaných činností nezůstala nedokončena. Ostatně, pokud by tomu tak být nemělo, neměla by schůzka s rekapitulací prací a provedená kvantifikace odměny žalobce, která byla následně přejata do faktury, smysl. Z tvrzeného jednání účastníků tedy dle žalobce vzešla konečná a nakonec také fakturovaná částka 43 750 Kč (předmět plnění bez DPH), která je uvedena jak na vyhotovené neformální listině, tak i v následně vystavené faktuře s připočtením DPH. Z toho, jak žalobce svůj nárok uplatnil, je zřejmé, že určení doby, kdy má žalovaný žalobci za práce zaplatit, nebylo pevně dohodnuto a bylo ponecháno na žalobci. Je nepochybné, že nejpozději již 10. 8. 2020 jím fakturované práce byly kompletně provedeny a žalobce mohl určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“, v důsledku čehož by žalovaný byl povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Žalobce již 10. 8. 2020 znal všechny významné skutečnosti, na jejichž základě pak 7. 9. 2020 vystavil žalovanému fakturu. Dnem, kdy se žalobce dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu), tj. byl nejpozději dne 10. 8. 2020 a nejpozději od něj začala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z., která uplynula dnem nejpozději dnem 10. 8. 2023. Žaloba v dané věci však byla podána 14. 9. 2023, tedy opožděně a s ohledem na další shora cit. zákonná ustanovení, uplatněný nárok žalobci nelze přiznat.

19. Pro úplnost je třeba dodat, že i pokud žalobcem tvrzené ujednání účastníků, že práce budou kompletně vyúčtovány „po jejich úplném ukončení“ mělo znamenat, že žalobce práce vyúčtuje po úplném skončení vzájemné spolupráce (což ale přímo žalobce netvrdí), na závěru o promlčení nároku to nic nemění. Dle žalobce ke konfliktu a k úplnému ukončení vztahu účastníků došlo dle žalobce na počátku září 2020, určitě pak nejpozději 7. 9. 2020, kdy žalobce vystavil žalovanému fakturu, jíž mu vyúčtoval předmětnou částku. Lze tedy uzavřít, že žalobce i v takovém případě nejpozději 7. 9. 2020 věděl, že může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení ihned a může uplatnit svůj nárok u soudu. To, že žalobce nevyužil možnosti stanovit splatnost předmětné částky „ihned“, ale lhůtu splatnosti vystavené faktury určil dnem 21. 9. 2020 nic nemění na tom, že promlčení lhůta počala plynout dnem 7. 9. 2020. Nejpozději proto v takovém případě promlčecí doba uplynula 7. 9. 2023, tedy opět dříve, než žalobce žalobu u soudu podal. Žalobce od počátku uplatňuje svůj nárok ve výši 43 750 Kč, s připočtením 15 % DPH pak požaduje konečnou částku 50 313 Kč. Závěr o tom, že nárok žalobce je promlčen se proto vztahuje i na částku 6 562,50 Kč, představující DPH, neboť soud nenalézá důvod, proč by za daných okolností měla běžet promlčecí lhůta pro část nároku představující DPH od jiného data než pro zbytku nároku. Tedy ani v těchto ohledem nebylo možno shledat žalobu žalobce za právem podanou.

20. Žalobce navrhoval, aby pro případ, že jeho nárok bude shledán promlčeným, jej soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, protože žalovaný zkonzumoval práci žalobce bez jakékoli kompenzace. Žalovaný i pro tento případ setrval na vznesené námitce promlčení.

21. Podle § 621 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

22. K obohacení žalovaného, prováděl-li by v jeho prospěch žalobce práce bez právního důvodu, by došlo faktickým provedení té které práce, přičemž by žalobci logicky v takovém případě bylo od počátku bez pochyby jasné, že žalovanému se na jeho úkor dostává majetkového prospěchu. Tříleté promlčecí lhůty by tak počaly běžet vždy od provedení té které práce, tj. zcela určitě ještě dříve než v den 10. 8. 2020. Zahájil-li ale žalobce dané řízení 14. 9. 2023, beze všech pochybností tak učinil již po uplynutí těchto promlčecích lhůt, a protože žalovaný vznesl námitku promlčení, nebylo by možno jeho žalobě vyhovět ani tomto případě.

23. Z důvodu promlčení žalobou uplatněného nároku soud žalobu žalobce zamítl a pro nadbytečnost neprovedl další účastníky navržené důkazy výslechem žalobce, žalovaného, svědků , jméno FO, a , jméno FO, , stvrzením o majiteli účtu, spisem č. j. 20 C 253/2021 Okresního soudu v Mladé Boleslavi, objednávkou žalobce u společnosti , právnická osoba, ze dne 27. 4. 2020, komunikací žalobce s fy , právnická osoba, ze dne 3. 9. 2020, komunikací žalobce s fy , právnická osoba, a , jméno FO, ze dne 7. 9. -23. 9. 2020, darovací smlouvou ze dne 21. 2. 2019, platebním příkazem k úhradě kupní ceny nemovitosti ze dne 25. 2. 2019, výpisem z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, , finančními výkazy společnosti , právnická osoba, za rok 2020, kontrolním hlášení podle § 101c a násl. zákona č. 235/2004 Sb., za 3. čtvrtletí 2020, přiznáním k dani z přidané hodnoty za 3. čtvrtletí 2020, výpisem z bankovního účtu žalobce vedeného u , právnická osoba, ., sdělením , právnická osoba, k aktivizaci bankovní karty, 3x potvrzením zakázky (rezervace materiálu) dle objednávky , číslo, s daty dodání: 14. 5. 2020, 11. 5. 2020, 15. 5. 2020, výzvou k plnění kupní smlouvy ze dne 19. 10. 2020 a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví.

24. V průběhu řízení soud provedl důkaz nabídkou , právnická osoba, a cen z 27. 4. 2020, výzvou k plnění kupní ceny z 11. 9. 2020 a pokladními lístky z 5. 5. 2020, jichž se žalovaný dovolával v souvislosti se vznesenou námitkou započtení. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr o promlčení nároku žalobce, dále se námitkou započtení nezabýval a nerozebírá proto podrobnosti z provedených důkazů vyplývající.

25. Při rozhodování o nákladech řízení podle o. s. ř. se postupuje zásadně dle zásady úspěchu ve věci nebo ze zásady zavinění, jak jsou upraveny v § 142, § 143, § 146 odst. 2, 3, § 147, § 148 o.s.ř. Zmírnění nepřiměřených tvrdostí při jejich aplikaci je zákonem umožněno postupem podle § 150 o.s.ř. Žalobce navrhoval právě posledně uvedené ustanovení aplikovat na věc účastníků vzhledem k tomu, že žalobce pro žalovaného vykonal práce, které nebyly uhrazeny.

26. Podle § 150 o.s.ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

27. Jak vyplývá ze znění citovaného ustanovení a ustálené judikatury, je třeba chápat zmíněné moderační právo soudu za zcela výjimečný zásah, jenž nesmí být nadužíván ani zneužíván. Jeho aplikací je totiž odpíráno jedné ze stran právo na náhradu nákladů, jež by jí jinak podle shora uvedených zásad náleželo. Důvody pro uplatnění § 150 o. s. ř. proto musí být opravdu významné a hodné zvláštního ohledu, vzhledem k nimž by se standardní rozhodnutí o nákladech příčilo obecně vnímaným zásadám spravedlnosti. Navíc je třeba při používání tohoto zmírňujícího práva hledět nejen na účastníka, v jehož prospěch soud rozhoduje, ale i na ostatní, zejména na toho, který by jinak měl za normálního běhu událostí na náhradu nákladů řízení právo.

28. Soud konstatuje, že v dané věci neshledal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které by žalovanému mohl odepřít právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce v řízení tvrdil právo na zaplacení předmětné částky proti žalovanému, jak však z řízení vyplynulo, nárok u soudu uplatnil opožděně, aniž by mu ve včasném uplatnění cokoliv bránilo či vyvstaly jiné, výjimečné okolnosti, pro něž by bylo možno posoudit jako nespravedlivé, aby žalobce nesl důsledky spojené s neúspěšným uplatňováním nároku. O nákladech řízení proto rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a neúspěšnému žalobci uložil nahradit náklady řízení úspěšnému žalovanému. Tyto jsou představovány odměnou náklady jeho právní zástupkyně, vypočtenými dle § 8 a §7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále AT). Zástupkyně žalovaného v řízení vykonala celkem 6 úkonů právní služby (příprava převzetí zastoupení, odpor proti el. platebnímu rozkazu, vyjádření ve věci z 21. 2. 2024, doplnění tvrzení z 20. 5. 2024, účast na jednání dne 22. 4. 2024, 26. 8. 2024), za něž jí náleží odměna 18 840 Kč (6x 3 140 Kč), k níž je třeba připočíst šest režijních paušálů dle § 13 odst. 3 AT á 300 Kč, tj. 1 800 Kč. Náklady řízení tak celkem činí 20 640 Kč a soud uložil žalobci, aby je žalovanému zaplatil k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.