3 C 273/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1.649,59 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1.649,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z 1.649,59 Kč od 23. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 1.649,59 Kč s příslušenstvím za uskutečněný zdravotnický transport. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. Při rozhodování soud vyšel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Příkazem ke zdravotnímu transportu je prokázáno, že 25. 8. 2019 v [číslo] byl dán příkaz k převozu žalovaného na adresu [obec a číslo] vzhledem k tomu, že neměl možnost přepravit se veřejnou dopravou. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že žádá o dopravu do uvedeného místa a zavázal se ji uhradit s tím, že cena bude určena dle vyhl.č. MZ č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Tento svůj závazek uznal co do důvodu a výše, jež bude určena fakturou. Fakturou [číslo] ze dne 5. 9. 2019, splatnou dne 22. 9. 2019 je prokázáno, že za realizovanou přepravu bylo žalovanému vyúčtováno k úhradě včetně DPH 1.649,59 Kč. Výzvou z 12. 11. 2019 byl žalovaný upozorněn, že faktura nebyla dosud zaplacena a byl žádán o provedení úhrady s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Při rozhodování o žalobě přihlédl soud k § 36 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, z něhož je zřejmé, že žalovanému právo na dopravu hrazenou zdravotní pojišťovnou nevzniklo. Žalovaný přesto přepravu požadoval, souhlasil se způsobem výpočtu její ceny a zavázal se ji náklady uhradit, což však dosud neprovedl, ačkoliv byl žalobkyní urgován. Žalobu žalobkyně shledal po právu a rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku. Rozhodnutí o příslušenství se řídí § 1970 o. z., výše úroku z prodlení odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, tedy dle úspěchu ve věci. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, protože v řízení zvítězila. Zároveň prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu k plnění, o právo na náhradu nákladů řízení se tedy nepřipravila. Žalobkyni byla přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada nákladů s použitím § 151 odst.2 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., odpovídající náhradě 100 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (podání žaloby, výzva k plnění). Náklady řízení žalobkyně celkem činí 600 Kč a žalovanému byla uložena povinnost je žalobkyni zaplatit. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.