3 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalovaného a žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobce zastoupený anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vrácení daru pro nevděk,

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vrátit dar uvedený v darovací smlouvě ze dne 8.10.2019 žalobci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 14.000 Kč to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vrátit dar uvedený v darovací smlouvě ze dne 8.10.2019, tj. vrátit mu bytovou jednotku [číslo] včetně podílů na společných částech domu a na pozemcích. Tvrdil, že předmětné nemovitosti převedl spolu s již zemřelou manželkou darovací smlouvou datovanou dnem 8.10.2019 na žalovaného. Ke konci března 2020 byla jeho manželka ve velmi špatném zdravotním stavu, byla odkázána na celodenní péči. Za pomocí sociálních pracovnic se o manželku staral. Žalovaný mu s péčí o ni v podstatě nepomohl, na jeho žádosti o pomoc nereagoval. Tento stav neochoty trvá i nadále, pomoc z jeho strany není žádná, žádnou pomoc od žalovaného neočekává. Žalobce odvolal dar pro nevděk 25.6.2020 a 18.8.2020 spolu s výzvou, aby předmětný byt byl darován vnukovi [jméno] [celé jméno žalovaného]. Na výzvu žalovaný nereagoval. Navíc žalobci zaslal dopis, v němž odstoupil od darovací smlouvy – dopis ale nemůže nalézt a tudíž ho nemůže soudu předložit. Při jednání soudu dne 27.7.2022 uvedl, že žádný jiný dopis obsahující výzvu k vrácení daru, než ty, které mu psal [anonymizováno] [příjmení] a které předložil soudu, nemá.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Namítal, že nejsou splněny podmínky pro vrácení daru pro nevděk podle § 2072 občanského zákoníku. Rezolutně popřel, že by žalobci nebo své matce ublížil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že by zjevně porušil dobré mravy, resp. způsobem, jak žalobce v žalobě skutkově vymezuje. Tvrdil, že předmět daru, tj. bytovou jednotku [číslo] situovanou v bytovém domě [adresa] (část obce Nové Město) na stavební parcele č. [rok] a k ní náležející podíl o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] (část obce Nové Město) na stavební parcele č. [rok], st. parcele č. [rok] a poz. parcelách č. [rok], [rok], [rok] a [rok], vše v kat. území [obec] obdržel darem podle darovací smlouvy ze dne 8.10.2019 vložené do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Jičín rozhodnutím č.j. V – [číslo]. Nemovitosti získal od rodičů – otce [celé jméno žalobce], tj. žalobce a matky [jméno] [příjmení], která dne 1.11.2020 zemřela. S ohledem na to dle jeho názoru žalobce požaduje více, než-li skutečně může požadovat. Poskytnutí uvedeného daru bylo z iniciativy rodičů. Zcela popřel tvrzení žalobce, že se o matku nestaral, neposkytoval jí ani žalobci žádnou péči, toto tvrzení považuje za nepravdivé. Tvrdí, že se o matku řádně staral a i v nemoci jí poskytoval veškerou potřebnou péči. Ta byla zajišťována i ze strany pečovatelské služby. Rovněž poskytoval péči i žalobci, kterému např. zajišťoval nákupy apod. Kvůli zhoršení zdravotního stavu matky, která již potřebovala celodenní péči, po dohodě s bratrem vyjednal umístění matky do LDN v [obec], kam byla v březnu 2020 také převezena. Tam se na zdravotní stav matky také pravidelně informoval a jezdil za ní. Rovněž nabízel pomoc i otci – žalobci, který ji však odmítl s tím, že ji nepotřebuje a následně si stěžoval, že mu žádná nebyla poskytnuta. Kromě dvou výzev, a to ze dne 25.6.2020 a 18.8.2020, jinou výzvu k vrácení daru neobdržel. Dále namítal, že nejsou splněny hmotněprávní podmínky k vrácení daru, z uváděných dopisů ze dne 25.6.2020 a 18.8.2020 neplyne, že žalobce chce vrátit dar, pouze z nich vyplývá, že chce, aby žalovaný převedl nemovité věci na svého syna, vnuka žalobce. Žalobce mu nikdy požadavek na vrácení daru nezaslal. Jeho matka vrácení daru po něm nikdy nepožadovala.

3. Dnem 8.10.2019 je datována darovací smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] na straně dárců a [celé jméno žalovaného] na straně obdarované. Z jejího obsahu vzal soud za prokázané, že předmětem darování byla bytová jednotka [číslo] situovaná v bytovém domě [adresa] (část obce Nové Město) na stavební parcele č. [rok] a k ní náležející podíl o velikosti ideální [číslo] na společných částech domu [adresa] (část obce Nové Město) na stavební parcele č. [rok], na st. parcele č. [rok] a pozemcích parc. č. [rok], [rok], [rok] a [rok], vše v kat. území [obec], zapsaných na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec].

4. Mezi stranami v průběhu řízení vznikl spor ohledně schopnosti matky žalovaného a zároveň manželky žalobce [jméno] [příjmení] posoudit smysl darovací smlouvy. Zatímco žalobce v průběhu jednání dne 16.3.2022 začal tvrdit, že jeho manželka nebyla schopna chápat smysl smlouvy, nebyla schopna vnímat, co vlastně podepisuje, v době podpisu smlouvy na tom byla zdravotně špatně, žalovaný tvrdil opak. Tvrdil, že jeho matka v době podpisu darovací smlouvy chápala smysl smlouvy. U notářky [anonymizováno] [příjmení] byl s rodiči. K uvedenému soud uvádí, že platnost darovací smlouvy ze dne 8.10.2019 žalobce začal zpochybňovat až po koncentraci řízení, jedná se o zcela nové tvrzení, které navíc žalobce ani nepodložil žádným důkazem. Proto k němu soud nepřihlédl. <i>5. Dle § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.</i> 6. Dnem 26.5.2020 je datován tiskopis nazvaný jako souhlasné prohlášení o změně práva k nemovitosti, podepsaný pouze žalobcem. Žalobce se domáhal, aby vlastnické právo k nemovitým věcem, které byly převedeny na žalovaného na základě datovací smlouvy ze dne 8.10.2019, byly zapsány zpět do vlastnictví žalobce. Důvodem zpětného zápisu bylo odstoupení od smlouvy pro nevděk ve smyslu § 2072 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, neboť obdarovaný – syn dárců – neposkytl dárcům pomoc v nemoci, což vedlo k hospitalizaci [jméno] [příjmení]. Tím obdarovaný porušil dobré mravy. Žalovaný prohlášení nepodepsal.

7. Dnem 25.6.2020 je datován dopis žalobce a [jméno] [příjmení] psaný advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a adresovaný žalovanému, v němž dárci odkázali na obsah darovací smlouvy ze dne 8.10.2019. Současně upozornili na to, že nemovité věci byly žalovanému darovány s ohledem na jejich věk a zdravotní stav, když se s žalovaným domluvili na tom, že v případě potřeby žalovaný zajistí jejich péči. Poukázali na to, že zejména na jaře 2020 došlo k rapidnímu zhoršení zdravotního stavu [jméno] [příjmení] [jméno] tomto jej dárce informoval a žádal o zajištění péče. Té se však ze strany žalovaného nedostalo. V dopise je uvedeno, že dárci netrvají na tom, aby se stali opět vlastníky předmětného bytu, mají ale zájem, vyřešit majetkové vztahy v rodině. Uvedli, že se o ně stará jejich vnuk [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], proto dárci požadovali, aby žalovaný byt daroval jejich vnukovi, tj. svému synovi [jméno].

8. Dnem 18.8.2020 je datován dopis žalobce psaný advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] adresovaný žalovanému. Poukázal v něm na neutěšený zdravotní stav paní [jméno] [příjmení], kdy závažnými zdravotními problémy trpěla i v době uzavření darovací smlouvy. Lze se tedy důvodně domnívat, že v době uzavření darovací smlouvy se paní [příjmení] nacházela v takovém duševním stavu, ve které nemohla rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Žalobce tehdy vznesl námitku neplatnosti darovací smlouvy s poukazem na ustanovení § 581 občanského zákoníku. Za účelem narovnání sporné situace žalobce trval na svém původním návrhu, tj. darování bytu [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dopis obsahuje upozornění na soudní řízení v případě, že věc nebude vyřešena smírnou cestou. Sdělení stanoviska žalobce očekával do 10.9.2020.

9. Své přání, aby předmětný byt žalovaný převedl na svého syna [jméno], žalovaný projevil několikrát v průběhu řízení. Stalo se tak např. při jednání soudu 16.3.2022, kdy žalobce opakovaně uvedl, že chce, aby předmětný byt přešel do vlastnictví jeho vnuka [jméno], který s ním v bytě bydlí a stará se o něho. Znovu tuto svou vůli projevil při jednání soudu dne 27.7.2022, když uvedl, že si [jméno] byt zaslouží a že on nic jiného nechce, nechce, aby [jméno] o byt někdo v budoucnu připravil. Nechce, aby byl [jméno] nějakým způsobem poškozen. Jediné co požaduje je, aby byt byl vnuka [jméno], který s ním v bytě bydlí.

10. Žalovaný soudu předložil dopisy datované dny 8.7.2020 a 14.9.2020, a adresované [anonymizováno] [příjmení], kterými reagoval na dopisy žalobce ze dnů 25.6.2020 a 18.8.2020. Podrobně v nich vyvrací tvrzení žalobce, že se o matku a otce nestaral, že jim neposkytoval žádnou pomoc. Tvrdil, že to byli jeho rodiče, kteří mu byt dobrovolně darovali. Náklady spojené s bytem hradí on, i když v bytě cca od roku 2018 nebydlí. Rodičům zajišťoval větší nákupy, po dohodě s bratrem otci doporučili využití sociální služby, i přes jeho nesouhlas objednali pečovatelskou službu. Když byla matka umístěna do LDN v [obec], byl denně v telefonickém kontaktu se sociální péčí paní [příjmení]. V LDN matku navštěvoval, vozil jí ovoce, nápoje apod. Soud jej ustanovil opatrovníkem pro řízení o umístění matky v nemocnici, ona sama souhlas nemohla dát. Styk s žalobcem s ohledem na jeho neustálé obviňování omezil na minimum. Nákupy a další služby žalobci zajišťoval jeho syn [jméno]. S darováním bytu svému synovi [jméno] nesouhlasí, jedná se o studenta střední školy, bez vlastního příjmu, s mnoha školními povinnostmi. Žalovaný by sám chtěl rozhodovat, kdy a komu byt převede. 11. [jméno] [příjmení] dne 1.11.2020 zemřela. Projednání pozůstalosti je u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 22 D 335/2020. Usnesením ze dne 17.12.2021 čj. 22 D 335/2020 – 50 Okresní soud v Jičíně notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] řízení o pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení] přerušil do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 3 C 4/2021. Usnesení nabylo právní moci dne 18.1.2022.

12. Shora citovanou darovací smlouvou datovanou dnem 8.10.2019 bylo prokázáno, že vlastnictví k bytové jednotce spolu s příslušnými spoluvlastnickými podíly na společných částech domu, v němž je byt umístěný a na pozemcích přešel do vlastnictví žalovaného, který jako vlastník byl také zapsána v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], kat. území [obec].

13. Žalobce se touto žalobou domáhá vrácení daru pro nevděk, když tvrdí, že jeho manželka byla od března 2020 vážně nemocná, žalovaný mu s péčí o ni v podstatě nepomohl, na jeho žádosti o pomoc nereagoval. Tento stav neochoty trvá i nadále, pomoc z jeho strany není žádná ani vůči jeho osobě. <i>14. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.</i> <i>15. Dle § 2075 odst. 1 o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.</i> <i>16. Dle § 2075 odst. 2 o.z. je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.</i> 17. Právo odvolat dar vzniká dárci projeveným nevděkem obdarovaného. Zrušení darovací smlouvy nenastává ze zákona projeveným nevděkem, ale je třeba, aby dárce dar odvolal, čímž kromě jiného dává najevo, že obdarovanému jeho závadné chování nepromíjí. Teprve poté může požadovat vydání celého daru, případně jeho peněžní ekvivalent. Dárce tak nejprve je povinen zaslat obdarovanému výzvu, aby mu dar dobrovolně vrátil nebo, není-li to možné, aby mu zaplatil jeho obvyklou cenu. Výzvu k vrácení daru dárce musí adresovat přímo obdarovanému. Výzvu dárce může obdarovanému zaslat před podáním žaloby, není však vyloučeno, aby ji zahrnul do žaloby. Samotná žaloba jako taková nenahrazuje případnou neexistenci hmotněprávního úkonu dárce (revokační projev) směrem k obdarovanému. Jestliže výzva obdarovanému podání žaloby nepředcházela, musí být učiněna nejpozději v žalobě. Výzva k vrácení daru musí mít písemnou formu a to s odkazem na ustanovení § 560 o.z., které stanoví, že písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Co se týče obsahových náležitostí výzvy, aby tato výzva byla relevantním projevem vůle dárce a působila zamýšlené účinky, je třeba aplikovat úpravu obecných náležitostí právního jednání upravených v § 545 a násl., zejména z hlediska jejich vážnosti, určitosti a srozumitelnosti. Výzva musí obsahovat předně vymezení osoby dárce a obdarovaného, vlastní revokační projev dárce (tzn. výzvu k vrácení konkrétního daru) a současně i indikaci toho, v čem dárce spatřuje zjevné porušení dobrých mravů, tj. určitou charakteristiku (popis, rozsah, intenzitu atp.) závadného skutku. Jen taková výzva je způsobilá darovací smlouvu zrušit a obnovit tak vlastnické právo dárce k darované věci.

18. Jedním z předpokladů toho, aby soud mohl žalobě vyhovět, je existence výzvy dárce adresované obdarovanému k vrácení daru, která, jak bylo uvedeno výše, může být učiněna buď písemně samostatným právním jednáním před podáním žaloby, anebo nejpozději může být součástí žaloby. V dané věci kvalifikovaná výzva k vrácení daru učiněná ze strany dárců (žalobce a jeho manželky) neexistuje. Dopisy psané za žalobce [příjmení] [příjmení] datované dny 25.6.2020 (v něm [anonymizováno] [příjmení] zastupuje i manželku žalobce) a 18.8.2020 náležitosti kvalifikované výzvy nesplňují. Uvedené dopisy neobsahují zcela jednoznačnou vůli žalobce – tj. výzvu, aby (jim) mu žalovaný dar vrátil. Uvedené dopisy pouze obsahují požadavek a přání žalobce (první dopis i přání paní [příjmení]), aby žalovaný předmětnou bytovou jednotku převedl na svého syna a současně vnuka žalobce [jméno], který s žalobcem v bytě bydlí a stará se o něho. Uvedený požadavek opakovaně žalobce přednesl i v rámci soudního řízení, jak je uvedeno shora. On sám vlastníkem bytové jednotky být nechce.

19. Již s ohledem na neexistenci kvalifikované výzvy žalobce a jeho manželky adresované žalovanému k vrácení daru, nelze žalobě vyhovět, a proto již z tohoto důvodu musela být zamítnuta. Pokud žalobce po žalovaném požaduje, aby byt převedl na svého syna, soud nemůže do tohoto zasahovat. Je věcí žalovaného jako vlastníka bytové jednotky, jak se svým vlastnictvím naloží. Podle § 1012 věty prvé o.z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

20. S ohledem na závěr soudu vedoucí k zamítnutí žaloby se soud nezabýval ostatními námitkami žalovaného, proto ani neprovedl jím navržené důkazy – výslechy svědků. Toto soud považoval za nadbytečné. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

21. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, má proto vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud žalovanému na nákladech řízení přiznal částku 14.000 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 12.500 Kč stanovenou dle § 9odst. 3 písm. a) a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů á 2.500 Kč (příprava převzetí; procesní podání ze dne 24.5.2021; účast na jednání soudu ve dnech 31.8.2021, 16.3.2022 a 27.7.2022), náhradu 1.500 Kč za 5 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Práva na náhradu zbývajících nákladů (cestovné k jednáním soudu; náhrady za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu; procesní podání ze dne 22.4.2022) se žalovaný vzdal.

22. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.