Okresní soud v Jičíně · Rozsudek

3 C 52/2023

č. j. 3 C 52/2023-83

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-11 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJC:2023:3.C.52.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jičíně rozhodl, že úvěrová smlouva uzavřená s žalovaným je absolutně neplatná, protože poskytovatel nesplnil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud uznal žalobkyni pohledávku ve výši 48 261 Kč jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. a uložil žalovanému zaplatit tuto částku s úrokem z prodlení 15 % ročně od 9. dubna. Žaloba byla zamítnuta ve výši kapitalizovaného úroku o 20 Kč vyšší a nákladů spojených s upomínáním, protože žalobkyně neprokázala právní titul k jejich přiznání. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 485,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 49 129,70 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku 11 240 Kč a smluvní pokuty ve výši 868,70 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 48 261 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 18. 7. 2022 do 5. 8. 2022 ve výši 337 Kč a s úrokem z prodlení 15% ročně z 48 261 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši o 20 Kč vyšší a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 485,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku včetně smluvní pokuty 49 129,70 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 16. 12. 2021 její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále jen anonymizováno) se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách webová adresa smlouvu o úvěru č. 902360001. Žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách, vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Za účelem své jednoznačné identifikace žalovaný provedl ze svého účtu na účet anonymizováno verifikační platbu, odsouhlasil obchodní podmínky a text smlouvy o úvěru s tím, že tyto dokumenty byly zaslány žalovanému na kontaktní email, který uvedl, a žádost tak dokončil. Žalovaný nadto obdržel předsmluvní informace o smlouvě, s uvedením potřebných parametrů. Po kladném schvalovacím procesu anonymizováno poskytla žalovanému úvěr v celkové výši ve výši 50 000 Kč na účet, z něhož odeslal verifikační platbu. Dle žalobkyně žalovaný dohodnuté podmínky nedodržel, pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vedle splnění povinnosti doplatit na poskytnutý úvěr jistinu 48 261 Kč s úrokem z prodlení, požadovala na žalovaném zaplatit kapitalizovaný úrok 11 240 Kč, smluvní pokutu 868,70 Kč, a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním 473 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic neuplatnil. Po výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, že před uzavřením úvěrové smlouvy anonymizováno řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, sdělila žalobkyně, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy a vzala žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku 11 240 Kč a smluvní pokuty 868,70 Kč. V této části předmětu řízení postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I.) Listinou s názvem Smlouva o úvěru splatném ve splátkách číslo 902360001 ze dne 16. 12. 2021 je prokázáno, že anonymizováno a žalovaný se dohodli na poskytnutí spotřebitelského, neúčelového a neúročeného, ve splátkách splatného úvěru 50 000 Kč na 36 měsíců, s tím, že bude splácen v měsíčních splátkách 2 916,41 Kč. V listině jsou účastníci podrobně identifikováni, žalovaný jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, elektronickou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru a jejím předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za stanovených podmínek peněžní prostředky na bankovní účet číslo bankovní účet, klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit s veškerými přirostlými úroky a dalšími platbami, které s úvěrem souvisí, vše ke dni splatnosti na bankovní účet věřitele. Smlouva dále zachycuje dohodu, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a dále paušální poplatek za upomínky ve výši 50 Kč. Dohodnuto bylo i právo na odstoupení od smlouvy, způsob elektronické komunikace a souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva stanoví dále, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel si ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny vyjádří souhlas s uzavřením smlouvy, čímž smlouva nabude účinnosti. Souhlasem může být i odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Pokud podmínky splněny nejsou, je věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. V závěru smlouvy klient věřiteli potvrdil, že se seznámil s textem ustanovení smlouvy, včetně příloh, které tvoří nedílnou její součást, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi a považuje je za závazná. Smlouva odkazuje na připojené obchodní podmínky anonymizováno. Výpisem z bankovního účtu číslo bankovní účet, je prokázáno, že 16. 12. 2021 přišla z účtu bankovní účet s názvem celé jméno žalovaného platba 0,01 Kč a téhož dne z téhož účtu odešla na účet č. bankovní účet částka 50 000 Kč s variabilní symbol a poznámkou„ Půjčka od webová adresa“. Dle zprávy právnická osoba majitelem tohoto účtu je žalovaný a banka potvrdila, částka 50 000 Kč dne 16. 12. 2021 na tento účet došla. Upomínkou ze dne 17. 5. 2022 byl žalovaný upomenut anonymizováno o zaplacení dlužných splátek ve výši 5 902,66 Kč. Opakovaně byl vyzván k úhradě i dopisem z 16. 6. 2022 a předžalobní výzvou z 17. 7. 2022, jíž byl na něm požadován celý zůstatek dluhu 59 663,51 Kč se splatností ihned. Posledně uvedená výzva byla žalovanému dle podacího archu odeslána doporučenou poštou dne 18. 7. 2022 Společným prohlášením anonymizováno a žalobkyně o postoupení pohledávek z 9. 8. 2022, je prokázáno, že 8. 12. 2021 uzavřely rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ze spotřebitelských úvěrů a 5. 5.8.2022 byla uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, mezi nimiž je i pohledávka za žalovaným. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 8. 2022 je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni. Oznámení podobného obsahu žalovanému zaslala i žalobkyně s výzvou k úhradě částky 60 678,17 Kč. Dle podacího archu bylo oznámení žalovanému doručováno doporučeně od 17. 8. 2022. Jak vyplývá z výzvy před podáním žaloby z 1. 12. 2022, žalobkyně před zahájením řízení opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu výzvu odeslala 5. 12. 2022 doporučenou poštou. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání z 13. 12. 2022 zahrnuje přehled úkonů realizovaných v této fázi vymáhání. Podle § 75 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst.1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst.1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn.

III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. Žalobkyně nemůže žádným důkazním prostředkem prokázat, že anonymizováno si opatřovala od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, že tyto informace ověřovala, analyzovala a objektivně vyhodnocovala. Pak ovšem nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, a předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Z provedených důkazů vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez platného právního důvodu 50 000 Kč, z níž žalovaný dosud nevrátil 48 261 Kč, k jejímuž okamžitému zaplacení byl vyzván výzvou z 17. 7. 2022, doporučeně odeslanou 18. 7. 2022. Podle § 573 o.z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Soud proto uzavírá, že uvedenou výzvu je třeba pokládat za doručenou dne 21. 7. 2022, což znamená, že den 22. 7. 2022 měl žalovaný na splnění vyžadované povinnosti a ode dne následujícího, tj. od 23. 7. 2022 se žalovaný ocitl s plněním v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 48 261 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 23. 7. 2022 do 8. 8. 2022 ve výši 337 Kč, a dále s úrokem z prodlení 15% ročně z 48 261 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení. V části, v níž na kapitalizovaném úroku žalobkyně požadovala o 20 Kč více, byla její žaloba zamítnuta. Také ohledně nákladů na vymáhání 473 Kč, shledal soud žalobu nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, neboť chybí právní titul, na jehož základě by bylo možno žalobkyni uvedenou částku přisoudit. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“), a žalobkyni bylo přiznáno dle výsledků právo na 60% vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činí 4 143 Kč a sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 965Kč, odměny advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT) ve výši 1 500 Kč (3 úkonu à 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tří paušálních částek náhrady hotových výdajů à 100 Kč dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částky 378 Kč, představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1800 Kč, přiznanou dle § 14a AT a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. 60% z částky 4 143 Kč je 2 485,80 Kč a právě tuto částku soud uložil žalovanému k náhradě. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu ke splnění všech povinností dle tohoto rozsudku stanovil soud v délce 3 dnů od jeho právní moci. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci |Králové do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím soudu podepsaného. Jestliže žalovaný nesplní dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.