3 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 15 922 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 922 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z 13 366 Kč od 14. 6. 2019 do zaplacení a ve výši 10 % p. a. z 2 556 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 6 074 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 15 922 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný, co by provozovatel motorového vozidla [registrační značka] neměl od 21. 4. 2018 do 12. 3. 2019 řádně sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná částka představuje příspěvek dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. a poplatek spojený a mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a tvrdil, že požadavek žalobkyně je nedůvodný, neboť pojištění uvedeného vozidla v době od 21. 4. 2018 do 12. 3. 2019 trvalo a k ukončení pojistné smlouvy nedošlo, ačkoliv se pojišťovna následně snažila ukončení smlouvy vtělit do svého systému.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný v období od 21. 4. 2018 do 12. 3. 2019 byl vlastníkem a provozovatelem vozidla osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód].

4. Sporným mezi stranami bylo, zda bylo toto vozidlo v uvedeném období tj. od 21. 4. 2018 do 12. 3. 2019 pojištěno pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

5. Žalobkyně své tvrzení o nepojištění vozidla čerpala z údajů zjištěných o pojištění vozidla z vlastní databáze, v níž se uvádí, že vozidlo žalovaného bylo pojištěno pojistnou smlouvou [číslo] u [právnická osoba] od 17. 1. 2015 do 20. 4. 2018 a znovu bylo pojištěno u stejné pojišťovny od 13. 3. 2019 do 13. 3. 2020 pojistnou smlouvou [číslo].

6. Žalovaný trval na tom, že pojistná smlouva [číslo] kterou uzavřel s [právnická osoba], nezanikla. Dovolával se své korespondence s [právnická osoba] k pojistné smlouvě [číslo] je přesvědčen, že pojištění předmětného vozidla trvalo i od 21. 4. 2018 do 12. 3. 2019 a že to z předložených listin vyplývá.

7. V dopise z 18. 9. 2020 pojišťovna žalovanému sdělila, mimo jiné, že o zániku pojistné smlouvy [číslo] byl informován pojišťovnou 5. 10. 2018. Po zániku pojištění vznikl přeplatek pojistného, nicméně smlouva zanikla pro nezaplacení pojistného ve výši 199 Kč. Na možnost zániku pojištění byl dle pojišťovny žalovaný upozorňován v upomínce, kterou převzal 15. 3. 2018, a následně SMS zprávou ze dne 10. 4. 2018.

8. Žalovaným předložený přehled předepsaných a došlých plateb, předepsaných do 20. 12. 2019, se sice týká jiné pojistné smlouvy ([číslo]), ale žalobce poukazuje na to, že 30. 5. 20218 pojišťovna převedla na tuto pojistnou smlouvu z jiné pojistné smlouvy 500 Kč, a to aniž by k tomu dal žalovaný jakýkoliv pokyn či souhlas. Žalovaný je názoru, že stejným způsobem mohla pojišťovna postupovat i u nedoplatku na smlouvu č. [tel. číslo], neboť jeho přeplatky na jiných pojistných smluv u téže pojišťovny byly značné. Dopisem z 30. 6. 2018 totiž žádal žalovaný a jeho manželka o vyúčtování všech pojistných smluv, které s pojišťovnou uzavřeli. Elektronickým dopisem z 9. 7. 2018 jim pojišťovna tento přehled poskytla. Na třech pojistných smlouvách měl žalovaný přeplatky, na dvou dokonce v řádech tisíců Kč, na smlouvě [číslo] však pojišťovna evidovala nedoplatek 199 Kč. Pojišťovna zároveň upozorňovala na to, že z přeplatků lze na žádost uhradit nedoplatek a zbývající částka může být žalovanému vrácena na účet. Z posledně uvedené věty žalovaný dovozuje, že pojišťovna s ním komunikovala způsobem, jímž ho utvrdila v tom, že pojistná smlouva [číslo] nadále trvá. Přehledem předpisů a plateb ke smlouvě [číslo] jsou prokázány jednotlivé předpisy a platby na uvedenou smlouvu, je však třeba zmínit, že žádný převod částky 500 Kč z jiné pojistné smlouvy, k němuž by došlo 30. 5. 2018, nebo i jindy, zde zachycen není.

9. Detailem bezhotovostní platby zadané 22. 3. 2018 je prokázáno, že téhož dne byla zadána k úhradě částka 199 Kč z účtu [bankovní účet] na protiúčet [číslo] s variabilním symbolem [číslo] s poznámkou„ povinné ručení [anonymizováno]“, která však byla zaúčtována až 9. 1. 2019 [právnická osoba] 20. 12. 2022 je prokázáno, že platba 199 Kč byla na její účet připsána skutečně až 9. 1. 2019 a prokazuje to i přehled plateb a převodů, týkající se této smlouvy, sestavený k 9. 1. 2020. Tímto přehledem předpisů a plateb smlouvy [číslo] je prokázáno, že pojistné bylo předepisováno pojišťovnou od 17. 1. 2016 do 17. 1. 2018, a to vždy v rozdílné výši. Pro rok od 17. 1. 2017 do 17. 1. 2018 ve výši 2 771 Kč, pro rok od 17. 1. 2018 do 17. 1. 2019 ve výši 2 920 Kč. Zatímco pojistné pro rok 17. 1. 2017 do 17. 1. 2018 bylo 10. 1. 2017 uhrazeno ve správné výši, pojistné na rok od 17. 1. 2018 do 17. 1. 2019 bylo uhrazeno jen ve výši 2 771 Kč, t.j. zaplacena byla částka o 149 Kč nižší, než která byla předepsána. 7. 3. 2018 pak bylo předepsáno dalších 50 Kč za upomínku. Až 9. 1. 2019 byla uhrazena částka 199 Kč a současně i částka 2 920 Kč, která byla žalovanému vrácena 16. 4. 2020. Závěrem přehled uvádí, že platby byly žalovanému předepsány do 20. 4. 2018 a zaplaceno je rovněž do tohoto data, takže na smlouvě není již žádný nedoplatek ani přeplatek. Částečně totéž je možno zjistit z přehledu předpisů a plateb, sestaveného ke dni 7. 3. 2018, kde nejsou pochopitelně zachyceny předpisy a platby z doby po 7. 3. 2018. Z tohoto přehledu žalovaný opět čerpal své přesvědčení, že smlouva [číslo], pokud obsahuje údaj, že předpisy byly učiněny do 17. 1. 2019, nezanikla před tímto datem. Na této listině je ale současně uvedeno, že zaplaceno je pojistné do 17. 1. 2018, což však žalovaný již přehlíží. Elektronickým dopisem z 4. 1. 2019 žalovaný pojišťovnu požádal o vrácení přeplatků s tím, že eventuální nedoplatky je možno z přeplatku refundovat. Na tento pokyn téhož dne pojišťovna reagovala téhož dne sdělením s tím, že jeho požadavek čeká zpracování v oddělení plateb klientů.

10. Vyjádřením společnosti [právnická osoba] z 6. 12. 2022 pojišťovna potvrdila, že smlouva [číslo] zanikla k datu 20. 4. 2018 z důvodu neplacení pojistného 35 dní od doručení upomínky žalovanému. Připojenou upomínkou ze dne 7. 3. 2018 je prokázáno, že dne 5. 3. 2018 pojišťovna zjistila, že žalovaný má u pojišťovny nedoplatek 199 Kč (149 Kč na pojistném a 50 Kč na nákladech na upomínání), informovala o tom žalovaného a vyzvala k úhradě 199 Kč do 35 dnů od doručení této upomínky s tím, že pokud dlužné pojistné nebude ve stanovené lhůtě zaplaceno, pojištění zanikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Součástí upomínky je poštovní poukázka s platebními údaji potřebnými k úhradě nedoplatku. Připojená dodejka prokazuje, že upomínku žalovaný převzal 15. 3. 2018 a převzetí zásilky potvrdil podpisem. Dopisem z 5. 10. 2018 pojišťovna informovala žalovaného, že pojištění zaniklo k 20. 4. 2018. Žalovaný tvrdí, že tento dopis mu nebyl doručen a o ukončení pojistné smlouvy [číslo] se tak z něho nedozvěděl. V elektronickém dopise z 11. 4. 2019 [anonymizováno] pojišťovny žalovanému pojišťovna podala přehled své korespondence týkající se smlouvy [číslo]. Potvrdila, že až do 13. 3. 2019 neeviduje žádnou reakci žalovaného, týkající se ukončení smlouvy.

11. Detailem pohybu-bezhotovostní platby z 9. 1. 2019 je prokázáno, že žalovaný na účet pojišťovny uvedeného dne odeslal 2 920 Kč s uvedením variabilního symbolu [číslo].

12. Článek 17 Všeobecných pojistných podmínek [právnická osoba], platných od 1. 10. 2014 upravuje doručování zásilek. Vyplývá z něho, že adresou, na níž pojistitel odesílá zásilky je adresa uvedená ve smlouvě nebo na adresu pojistníkem sdělenou. Zasílání peněžních částek mezi účastníky smlouvy probíhá na účet. Písemnost určená pojistiteli je doručena dnem, kdy pojistitel potvrdí její převzetí, peněžní částka určená pojistiteli je doručena dnem připsání na účet nebo dnem, kdy držitel poštovní licence potvrdí její převzetí. Písemnost pojistitele určená do vlastních rukou pojistníka se považuje za doručenou dnem jejího převzetí nebo dnem, kdy adresát převzetí odepřel. Doručení zásilek je možné též uložením u držitele poštovní licence nebo vrácením odesílateli z důvodu nedoručitelnosti. Obyčejně odeslané zásilky nebo zásilky odeslané doporučeným psaním se považuje za doručenou jen tehdy, prokáže-li její doručení odesílatel nebo potvrdí-li doručení ten, jemuž byla zásilka určena. Na základě dohody je možné zasílání korespondence elektronicky.

13. Z uvedených důkazů nelze učinit jiný závěr, než že pojistná smlouva [číslo], kterou bylo pojištěno vozidlo žalovaného [registrační značka], [VIN kód] pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem zanikla k 20. 4. 2018. Tato smlouva, stejně jako jiné pojistné smlouvy žalovaného, se řídí právní úpravou zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, základní podmínky pojištění jsou však stanoveny zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Protože jde o povinné pojištění (povinné ručení), jehož sjednání je zákonnou povinností každého vlastníka tuzemského vozidla určeného k provozu na pozemních komunikacích, posledně uvedený zákon upravuje i otázky souvisící se zánikem pojištění, včetně zániku z důvodu neplacení pojistného. Ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb., stanoví, že pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká, mimo jiné, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný neuhradil pojistné, předepsané [právnická osoba] u smlouvy [číslo] pro období od 17. 1. 2018 do 17. 1. 2019 v plné výši, ale pouze ve výši o 149 Kč nižší. Upomínkou pojišťovny ze dne 7. 3. 2018 byl na tento nedostatek upozorněn a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného 149 Kč i nákladů na upomínku 50 Kč do 35 dnů od doručení upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění, pokud k úhradě pojistného nedojde ve stanovené lhůtě. Není pochyb o tom, že žalovaný tuto upomínku, jež mu byla doručována doporučenou poštou osobně převzal, výzvě pojišťovny však nevyhověl. Sám žalovaný v průběhu jednání před soudem vysvětlil, že příkaz v internetovém bankovnictví, aby částka 199 Kč byla uhrazena až 9. 1. 2019 zadal k uvedenému datu omylem, avšak navzdory převzaté upomínce pojišťovny nepředpokládal, že pojistná smlouva bude pojišťovnou ukončena. V důsledku nezaplacení nedoplatku pojistného ve stanovené lhůtě ale pojištění zákonem předpokládaným způsobem zaniklo k 20. 4. 2018. Žalovaný byl až se značným odstupem pojišťovnou informován o zániku pojištění a provedené důkazy skutečně neprokazují, že by žalovaný tuto informaci, byť s několikaměsíčním zpožděním převzal. Žalovanému lze věřit, že se tato zpráva k němu skutečně nedostala, protože z postupných kroků, které, jak soudu prokázal, činil, si počínal tak, jako by pojištění trvalo, zejména uhradil pojistné na následující pojistné období. Nic z toho ovšem nemůže změnit skutečnost, že pojištění 20. 4. 2018 skončilo a předmětné vozidlo zůstalo nepojištěno. To, že žalovaný nebyl řádně a včas informován o zániku pojištění, je jistě chyba, která se jistě promítá do výše žalobkyní požadovaného příspěvku, ale nemůže žádným způsobem nárok žalobkyně na něj zpochybnit. Soud znovu zdůrazňuje, že žalovaný byl prokazatelně informován o nedoplatku na pojistném a o tom, jak má postupovat, aby zánik pojištění odvrátil. Nedoplatek podle pokynu pojišťovny nezaplatil, i když se tak stalo nedopatřením, pojištění zákonem předpokládaným způsobem zaniklo. Nic z toho, co následovalo, ať už ze strany pojišťovny nebo ze strany žalovaného, zejména jejich následná korespondence, nevedlo ani nemohlo vést k eliminaci tohoto zániku.

14. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 7. 3. 2019 je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 13 066 Kč a nákladů na uplatnění 300 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, neboť zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], jehož vlastníkem a provozovatelem je dle zjištěných údajů o vozidle žalovaný, nebylo v období od 21. 4. 2018 do dne 23. 1. 2019, tj. 278 dnů, pojištěno. Denní sazba u uvedeného typu automobilu činí 47 Kč na den. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě, a pokud existují okolnosti vylučující vznik nároku, požádala o jejich sdělení v době co nejkratší. Dle sledování zásilek byla žalovanému výzva doručována doporučenou poštou, a doručena byla 11. 3. 2019, splatnost příspěvku dle žalobkyně nastala 13. 6. 2019.

15. Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 4. 7. 2019 je prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán o zaplacení příspěvku do 3. 8. 2019, II. upomínkou z 3. 10. 2019 je prokázáno, že byl o zaplacení příspěvku žalovaný upomínán opětovně. Dle doručenky mu zásilka byla 21. 10. 2019 vhozena do schránky.

16. Předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 24. 1. 2020 byl žalovaný opět důrazně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 14 536 Kč, zahrnující vedle příspěvku do garančního fondu i úrok z prodlení. Dle sledování zásilek, upomínka byla žalovanému doručována doporučenou poštou, žalovaný nebyl při doručován zastižen, zásilka byla proto doručena uložením.

17. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 16. 1. 2020 je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 2 256 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, neboť zjistila, že shora uvedené motorové vozidlo žalovaného nebylo pojištěno ani v období od 24. 1. 2019 do 12. 3. 2019, tj. 48 dnů. Denní sazba příspěvku u uvedeného typu automobilu činí 47 Kč na den. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě, a pokud existují okolnosti vylučující vznik nároku, požádala o jejich sdělení v době co nejkratší. Dle sledování zásilek byla žalovanému doručována doporučenou poštou a dne 23. 1. 2020 byla doručena. Splatnost příspěvku dle žalobkyně nastala 25. 3. 2020.

18. Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 4. 6. 2020 je prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán o zaplacení příspěvku do 19. 6. 2020.

19. Předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 1. 2021 byl žalovaný opět důrazně vyzván k úhradě dlužné částky v aktuální výši 3 231 Kč, zahrnující vedle příspěvku do garančního fondu i úrok z prodlení. Dle sledování zásilek upomínka žalovanému doručována doporučenou poštou.

20. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

21. Dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

22. Dle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

23. Dle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

24. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

25. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

26. Dle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

27. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Tato povinnost vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem.

28. Výše denních sazeb příspěvku pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 2 a výši nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)

29. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle cit. zákonných ustanovení, žalobu žalobkyně shledal po právu a jako takové ji vyhověl. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o.z. a jeho výše vychází z § 2 vlád. nař. č. 351/2013 Sb.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT, dále odměnu advokáta dle § 7 a 8 AT ve výši 1 740 Kč za jeden úkon právní služby (účast zástupce žalobkyně u jednání 20. 3. 2023) 1x paušální náhradu nákladů dle § 13 odst. 3 AT, tj. 300 Kč, a ½ náhrady jízdného zástupce z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtenou podle § 157 a násl. zák. č. 262/2006 Sb., jak zástupkyně žalobce požadovala, ve výši 679,49 Kč, ½ náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT, tj. ½ představuje z 600 Kč za 6 promeškaných půlhodin, tj. 300 Kč a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznanou podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. ve výši 1 054,09 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 6 073,58 Kč, po zaokrouhlení 6 074 Kč a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni zaplatil k rukám její zástupkyně.

31. Lhůta k plnění všech ukládaných povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání tří dnů.