3 C 78/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: jméno zainteresované osoby ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 adresa advokátem jméno FO proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum narození adresa o 12 608,65 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 19. 9. 2022 do 13. 10. 2023 ve výši 1 918,36 Kč a s úrokem z prodlení 15 % ročně z 12 000 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku 10 210 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 265 Kč a smluvní pokuty 608,65 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 12 000 Kč s příslušenstvím, náklady na uplatnění pohledávky 265 Kč a smluvní pokutou 608,65 Kč. Tvrdila, že 19. 8. 2022 její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen , Anonymizováno, ) se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, žalovanému poukázala na bankovní účet 12 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru 5 390 Kč, to vše do 18. 9. 2022. Dle žalobkyně žalovaný dohodnuté podmínky nedodržel a právní předchůdkyni nic nevrátil. Dnem 19. 9. 2022 se tak dostal do prodlení s úhradou částky 17 390 Kč a současně mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, z níž žalobkyně požaduje 608,65 Kč. Dále žalobkyně požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání, které označuje termínem náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni 26. 10. 2023, což bylo žalovanému oznámeno. Na dluh žalovaný ani po té neposkytl žádnou úhradu, ač k tomu byl vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svoji obranu nic neuplatnil.

3. Listinou s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, ze dne 19. 8. 2022 je prokázáno, že , Anonymizováno, a žalovaný se dohodli na poskytnutí spotřebitelského bezúčelového a jednorázově splatného úvěru 12 000 Kč, splatného do 18. 9. 2022 s úrokem 36% p.a. a poplatkem za poskytnutí úvěru 1 006,98 Kč, takže celkem měl žalovaný , Anonymizováno, vrátit 13 362,05 Kč. Při překročení doby splatnosti měl žalovaný , Anonymizováno, vrátit 17 390 Kč, z čehož 5 034,93 činil poplatek za sjednání úvěru, v němž byl i úrok za dobu půjčení. Čl. VIII upravoval následky porušení smlouvy a sankce. Stanovil, že v případě prodlení žalovaného má , Anonymizováno, nárok na smluvní úrok i za dobu prodleni, dále na úrok z prodlení v zákonné výši, náhradu účelně vynaložených nákladů, vzniklých , Anonymizováno, v důsledku prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky. V závěru smlouvy žalovaný uvedl své rodné číslo a potvrdil, že si smlouvu přečetl, souhlasí s jejím obsahem a provedl podpis elektronickým kódem 11336. Podstatné parametry úvěru jsou popsány v listině s názvem Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, s nimiž se žalovaný dle připojeného prohlášení seznámil.

4. Po té, co k tomu byla žalobkyně soudem vyzvána, doplnila svá žalobní tvrzení tak, že , Anonymizováno, před uzavřením úvěrové smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet prověřovala na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr. Dle údajů žalovaného mu zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 17 781 Kč, tedy dostatečná finanční rezerva k plnění dalších závazků. Nebyl proto důvod domnívat se, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazků z předmětné úvěrové smlouvy. , Anonymizováno, dle žalobkyně aktivně zjišťovala poměry žalovaného a dostála svým zákonným povinnostem. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně předložila žádost žalovaného o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, . Žalovaný v ní uvedl své osobní údaje, dále je zaměstnancem Teko Industry , adresa, a čistým příjmem 26 481 Kč, bez vedlejšího příjmu. Výdaje tvrdil ve výši 8 700 Kč, z toho měsíční splátky nebankovních úvěrů 2 200 Kč, náklady na bydlení 4 000 Kč a ostatní výdaje 2 500 Kč. Dále žalobkyně přeložila listinu, v níž žalovaný prohlásil, že není politicky exponovanou osobou a k splacení úvěru použije svých prostředků. , Anonymizováno, ověřila, že žalovaný není na sankčním seznamu ani na seznamu hledaných osob, nemá neplatný OP, negativní výsledek přinesla kontrola insolvence a centrální evidence exekucí, v EUCB bylo zjištěno, že žalovaný má celkem , hodnota, čerpané půjčky, a v prodlení je 1 den. Zopakovány jsou údaje o příjmech a výdajích žalovaného se závěrem, že maximální možná výše úvěru pro žalovaného je 16 002,90 Kč. Žalobkyně nepředložila žádný doklad o tom, že by údaje žalovaného o jeho příjmech, zaměstnavateli a výdajích, včetně nákladů na bydlení, ověřovala, nezjistila nic o tom, zda má žalovaný vyživovací povinnosti a jaké jsou jeho další majetkové poměry. Z vlastního informačního systému soud zjistil, že žalovaný k 18. 8. 2022 byl v prodlení s vracením úvěru 4 500 Kč s příslušenstvím společnosti , právnická osoba, (sp. zn. 7C 270/2023) a s vracením částky 5 000 Kč s příslušenstvím společnosti , právnická osoba, . (sp. zn. 5 C 261/2023).

5. Potvrzením , Anonymizováno, o provedení transakce z 23. 10. 2023 je prokázáno, že z účtu , Anonymizováno, na účet, uvedený žalovaným v úvěrové smlouvě č. , č. účtu, byla poukázána 19. 8. 2022 částka 12 000 Kč.

6. Upomínky z 23. 9. 2022, 28. 9. 2022, 8. 10. 2022 a 18. 10. 2022 prokazují, že , Anonymizováno, žalovaného k vrácení úvěru s příslušenstvím opakovaně vyzývala.

7. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne 3. 7. 2022, uzavřenou mezi , Anonymizováno, a žalobkyní, je prokázáno, že se strany smlouvy dohodly na postupování pohledávek, které měla , Anonymizováno, za svými úvěrovanými klienty, dílčími, postupně uzavíranými smlouvami. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi , Anonymizováno, a žalobkyní, je prokázáno, že ke dni 13. 10. 2023 došlo k postoupení skupiny pohledávek. Dle přílohy čl. 1 mezi těmito pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2023 je prokázáno, že , Anonymizováno, oznámila žalovanému změnu v osobě věřitele. Dle podacího archu bylo oznámení žalovanému doručováno doporučenou poštou, zásilka byla odeslána 6. 11. 2023. Listinou z 20. 11. 2023 je prokázáno, že podobnou informaci odeslala žalovanému i žalobkyně, která rovněž vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Dopisem z , právnická osoba, . 2024 by žalovaný informován o tom, že věc byla předána do advokátní kanceláře, opětovně byl vyzván k plnění a vyzván k smírnému řešení s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu, zásilka s výzvou byla žalovanému odeslána doporučenou poštou dne 14. 2. 2024.

8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá i bez ohledu na uplatněnou námitku.

13. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. , Anonymizováno, se toliko spolehla na informace o příjmech a výdajích od žalovaného, tyto informace nedoplnila, neověřovala, neanalyzovala a objektivně nevyhodnocovala. Od žalovaného věděla, že má další půjčky, v databázi EUCB zjistila, že jde již o 4 půjčky a je s placením v prodlení, nevyvodila z toho však žádné závěry. Soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo, že v den, kdy žalovaný s , Anonymizováno, uzavíral předmětnou úvěrovou smlouvu byl v prodlení s vracením úvěru 4 500 Kč s příslušenstvím společnosti , právnická osoba, (sp. zn. 7C 270/2023) a také částky 5 000 Kč s příslušenstvím společnosti , právnická osoba, . (sp. zn. 5 C 261/2023). Bylo tedy zřejmé, že žalovaný je nespolehlivým dlužníkem a že s vracením předmětnému úvěru bude mít problém. Za této situace nelze než uzavřít, že právní , Anonymizováno, porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, nepostupovala s odbornou péčí a úvěrovou smlouvu z 19. 8. 2022 proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

14. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle §2991 odst. 2 o.z. Z provedených důkazů vyplývá, že , Anonymizováno, poskytla žalovanému bez platného právního důvodu 12 000 Kč do 18. 9. 2022, žalovaný dosud nevrátil na jistinu nic a od 19. 9. 2022 je v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 19. 9. 2022 do 13. 10. 2023 ve výši 1 918,36 Kč, jak žalobkyně požadovala, a dále s úrokem z prodlení 15 % ročně z 12 000 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku shledal soud žalobu vzhledem k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ta, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěch stran v řízení byl téměř vyrovnán.