4 C 22/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Thorovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem 22,02 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím „zápůjčky“ s odbornou pečlivostí schopnost žalované požadovanou „zápůjčku“ splácet. Provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty „Ověřené dokumenty“. Vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání neměl právní předchůdce žalobkyně důvod pochybovat a správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku , částka, . Tato částka představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 22,02% ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, (poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 65 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalované tak bylo známo, že nejpozději tohoto dne je povinna celkovou dlužnou částku zaplatit. Sjednané splátky žalovaná řádně a včas nehradila, čímž své závazky ze smlouvy porušila. Poslední splátku uhradila dne , datum, . Ke dni , datum, provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení. Dlužná jistina činila , částka, a dlužný poplatek , částka, . Od té doby nebylo až do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Neuhrazená jistina se úročí dále sjednaným úrokem ve výši 22,02% ročně od , datum, , tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. V souladu s čl. 6.6 Smluvních podmínek měl právní předchůdce žalobce současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem , částka, . Pohledávka ze smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila pohledávka bez příslušenství , částka, . Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky , částka, je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. V období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou, Anonymizováno, na pohledávku žalobkyně ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky , částka, sestávající z dlužné jistiny , částka, a dlužné částky poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, (úrok 22,02 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do , datum, ), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, (zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, ), úroků ve výši 22,02 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15% ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Žalobou uplatněný nárok nezpochybnila a nevznesla proti němu žádné námitky. Nepředložila a nenavrhla žádné důkazy a k jednání ve věci se nedostavila.

3. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila. Soud jí proto při jednání nemohl vyzvat k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. K žádosti o odročení jednání pro případ, že soud shledá, že žalobkyní tvrzené a dokládané skutečnosti nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu zcela vyhověno, nebo se objeví nové skutečnosti, soud nepřihlížel, protože podle § 41a o.s.ř. platí, že k úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky nebo doložení času, se nepřihlíží.

4. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná požádala společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, o spotřebitelský úvěr , částka, s měsíční splatností. Její totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Adresa trvalého pobytu byla uvedena , adresa, , byt č. , hodnota, , , číslo, , poschodí a jako adresa výběru byla uvedena adresa , adresa, , byt č. , hodnota, , , číslo, , poschodí, jako náhradní kontaktní adresa žadatele byla uvedena adresa , adresa, , byt č. , hodnota, , , číslo, . poschodí. Žalovaná sdělila, že je nájemníkem, má základní vzdělání, je svobodná, vyživuje jednu osobu, je majitelem auta. Zdroj jejích příjmů je mateřská/rodičovská dovolená, jako pracovní zařazení uvedla „matka“. Čistý příjem žalované byl uveden částkou , částka, a ostatní příjmy , částka, , celkem ze 2 zdrojů, což bylo dle poznámky ověřeno výměrem dávky , datum, . Další čistý příjem domácnosti byl uveden ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . V běžných měsíčních výdajích bylo uvedeno, že externí a interní splátky činí 0 Kč, odhadované měsíční výdaje činí , částka, . Žalovaná dle žádosti neměla kreditní kartu, neměla spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a měla bankovní účet na své jméno. Žádost opatřila svým podpisem s tím, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé, a že nezamlčela žádné důležité údaje.

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi poskytovatelem úvěru , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovanou bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru poskytl žalované spotřebitelský úvěr v částce , částka, . Žalovaná ze zavázala za tento spotřebitelský úvěr zaplatit poskytovateli poplatek v částce , částka, , který je součtem úroku ve výši , částka, , částky za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, a částek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, (, částka, + , částka, ). Sjednáno bylo týdenní splátkové období. Dále bylo sjednáno Doplňkové pojištění za částku , částka, . Úroková sazba byla dohodnuta v pevné výši 70,40 %, sjednáno bylo 65 splátek s tím, že první až předposlední splátka činí , částka, a poslední splátka , částka, . RPSN činila 113,48 %. Spolu se smlouvou žalobkyně předložila Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Z tabulky umoření k číslu smlouvy , hodnota, s datem vyhotovení výpisu , datum, bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala dne , datum, částkou , částka, . Na splátkách úvěru zaplatila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , nde , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem tedy , částka, .

7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo prokázáno, že postupitel postoupil postupníkovi své nezajištěné pohledávky za svými dlužníky na vrácení poskytnutých zápůjček, jejich příslušenství a práv s těmito pohledávkami spojenými, vzniklé ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce a spotřebitelském úvěru specifikovanými v Příloze č. , hodnota, smlouvy, které uzavřel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky. Dle seznamu postoupených pohledávek byla postoupena i pohledávka za žalovanou.

8. Postupitel informoval žalovanou o postoupení pohledávky Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, s tím, že výše pohledávky k datu postoupení , datum, činila , částka, . Vyzval ji k úhradě této částky do 10 dnů.

9. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanou informovala o zpracování jejích osobních údajů v souvislosti s tím, že na základě Smlouvy postoupení pohledávek ze dne , datum, nabyla pohledávku za její osobou od původního věřitele , právnická osoba10. Podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalované písemnost poštou dne , datum, na adresu , adresa, .

11. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě, datovanou , datum, , bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení pohledávky ve výši , částka, do , datum, s tím, že pokud nedojde k úhradě závazku nebo uzavření písemné dohody o splátkovém kalendáři, bude pohledávka vymáhána soudní cestou.

12. Podacím lístkem bylo prokázáno odeslání zásilky žalované poštou dne , datum, .

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, , (dále jen „ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému20. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle § 1880 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

23. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, ačkoliv závazek v žalobě označuje též jako zápůjčku. Není pochyb o tom, že žalovaná byla při uzavírání úvěrové smlouvy v postavení spotřebitele, takže je potřeba na věc aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku (úvěr) splácet, což ověřil z dokladů vyžádaných od žalované, a smlouvu uzavřel až po posouzení schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Na základě předložených listinných důkazů soud nesdílí závěr žalobkyně, respektive jejího právního předchůdce, že žalovaná byla schopna úvěr splácet, aniž by o tom byly důvodné pochybnosti. Žalovaná žádala o spotřebitelský úvěr ve výši , částka, z důvodu neočekávaných výdajů, úvěrová smlouva však byla uzavřena na částku , částka, . Důvod, proč byl poskytnut vyšší úvěr, než o který žalovaná původně žádala, z předložených listin není zřejmý. Poskytnutý úvěr měl být splácen týdenními splátkami po , částka, spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , sp. zn. C- 679/18, Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 201/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

24. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy z výše popsaného důvodu bylo nadbytečné, aby se soud zabýval otázkou, zda smluvní ujednání nejsou v rozporu s dobrými mravy a korekcí, kterou žalobkyně ve svém žalobním žádání učinila stran požadované úrokové sazby (ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byla sjednána úroková sazba 70,40%, zatímco žalobkyně požaduje úrok 22,02 %.

25. Protože je úvěrová smlouva neplatná, má žalobkyně, která je na základě smlouvy o postoupení pohledávky právní nástupkyní poskytovatele úvěru, podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a žalovaná jako spotřebitel je povinna poskytnutou jistinu vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Ve vztahu k obecným pravidlům vypořádání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku) se jedná o speciální úpravu vypořádání z neplatné smlouvy.

26. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je uvedeno, že „poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“. Z uvedeného rozhodnutí dále vyplývá, že pokud nenastala splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran ani na základě rozhodnutí soudu, nemohl zatím vzniknout nárok poskytovatele úvěru (respektive v daném případě jeho právní nástupkyně) na zákonné úroky z prodlení.

27. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru částku , částka, . Z této částky jistiny žalovaná ve splátkách uhradila celkem , částka, . Rozdíl, který je povinna vrátit, tak činí , částka, , protože žalobkyně nemá nárok na smluvní úroky, poplatky ani úroky z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně byl o tuto částku ochuzen a vzniklo mu právo na vydání jistiny spotřebitelského úvěru, o kterou se žalovaná obohatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, která je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Protože žalovaná celou jistinu úvěru dosud nevrátila, je žaloba důvodná co do požadavku na zaplacení částky , částka, . Soud tedy žalované uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Jako přiměřenou lhůtu k vrácení tohoto plnění stanovil lhůtu 15 dnů od právní moci rozsudku, když obecnou třídenní lhůtu pokládal za příliš tvrdou, ovšem s ohledem na výši dlužné částky a dobu, po kterou žalovaná touto částkou disponovala, neshledal předpoklady pro stanovení delší lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

28. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky , částka, přesahující částku dosud nevrácené jistiny , částka, , spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem 22,02 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, soud žalobu zamítl, protože žalobkyně nemá nárok na smluvní úroky a poplatky ani na úroky z prodlení. Splatnost pohledávky nenastala v termínu stanoveném neplatnou smlouvou a ani předžalobní výzvu k plnění, kterou žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění z úvěrové smlouvy, kterou měla za platnou, a uplatnila nárok nejen na vrácení jistiny, ale i dalších plateb sjednaných ve smlouvě, nelze pokládat za právní skutečnost, na jejímž základě nastává splatnost pohledávky. Tu určil až soud tímto rozsudkem. Proto žalobkyně nemá nárok ani na zaplacení úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29. Na rozhodnutí o nákladech řízení v daném případě dopadá § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k § 142a o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a míra jejího neúspěchu byla větší, než míra úspěchu. Právo na náhradu nákladů řízení by tak svědčilo žalované. Protože jí dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.