4 C 43/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Thorovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zvýšení výživného

I. Výživné, které je žalovaný povinen platit žalobkyni podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 8. 2021, č.j. 0 P 168/2018-257 ve výši 4 500 Kč měsíčně se s účinností od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2025 zvyšuje na částku 6 500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2025 na částku 6 700 Kč měsíčně s tím, že výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci, na který se hradí, k rukám žalobkyně.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 5. 2024 do 30. 11. 2025 ve výši 38 600 Kč je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 8. 2021, č. j. 0 P 168/2018-257 v části týkající se výživného.

IV. Žaloba se zamítá v té části, v níž se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný platil s účinností od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2025 výživné vyšší o další částku 2 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2025 výživné vyšší o další částku 1 800 Kč měsíčně.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala zvýšení výživného, které je žalovaný povinen platit jí jako zletilé dceři ve výši 4 500 Kč měsíčně. Tvrdila, že od posledního rozhodování o výživném se podstatně změnily poměry na její straně i na straně žalovaného. Její výdaje vzrostly v souvislosti se studiem, volnočasovými aktivitami i dalšími náklady přiměřenými jejímu věku. Žalovaný jí nad rámec výživného ničím nepřispívá, splnil insolvenci, takže mu nadále nejsou prováděny insolvenční srážky. Jeho manželka v roce 2021 prodala nemovitosti za 5 500 000 Kč a v současné době je vlastníkem pozemků v obci , adresa, . Žalobkyně se s žalovaným pokusila na zvýšení výživného dohodnout, na její výzvu však nereagoval. Navrhla výživné zvýšit od 1. 5. 2024 na částku 8 500 Kč měsíčně.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Nárok žalobkyně pokládá za nedůvodný a neoprávněný, protože nedošlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zvýšení výživného. Středoškolské studium žalobkyně bylo při stanovení výživného reflektováno, oddlužení splnil díky zápůjčkám v celkové výši 200 000 Kč, které splácí. Jeho příjem tvoří mzda ze zaměstnání a výsluhový příspěvek. Vede běžný život, žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma syny, má tedy další tři vyživovací povinnosti, které je potřeba zohlednit. Naproti tomu nelze přihlížet k majetku ve výlučném vlastnictví manželky. Pro zvýšení výživného podle žalovaného není žádný prostor. Vysokoškolské studium, které žalobkyně zahájila v průběhu řízení, pokládá za účelové, aby se vyhnula nástupu do zaměstnání a on byl nadále povinen ji vyživovat. Poukázal též na to, že žalobkyně o něj nejeví žádný zájem, a že nereagovala na jeho snahu o smírné vyřešení sporu.

3. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. 0 P 168/2018 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 11. 8. 2021, č. j. 0 P 168/2018-257, který nabyl právní moci dne 30. 9. 2021, byla tehdy nezletilá žalobkyně , Jméno žalobkyně, svěřena do péče matky a žalovanému (jejímu otci) byla uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 4 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 6. 2021 vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. Dluh na výživném za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 v částce 9 000 Kč bylo žalovanému uloženo zaplatit k rukám matky do 30. 9. 2021. Jednalo se o páté rozhodnutí soudu ve věci tehdy nezletilé žalobkyně. Poprvé ji rozsudkem ze dne 25. 10. 2017 svěřil na dobu před i po rozvodu do střídavé péče rodičů, rozsudkem ze dne 6. 11. 2018 zamítl návrh žalovaného (otce) na snížení výživného, rozsudkem ze dne 9. 9. 2019 svěřil nezletilou do péče otce a rozsudkem ze dne 29. 1. 2021 rozhodl o zvýšení výživného matce z částky 2 500 Kč měsíčně na částku 3 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 12. 2020. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 12. 2020 do 31. 1. 2021 ve výši 2 000 Kč byla matka povinna zaplatit do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalovaného (otce). Důvodem ke svěření tehdy nezletilé žalobkyně do péče matky bylo zjištění, že byla od 21. 5. 2021 ve faktické péči matky, kde si přála zůstat, což žalovaný akceptoval. Žalobkyně tehdy při jednání s opatrovníkem i před soudem vypověděla, že domácnosti žalovaného nebyla dlouhodobě šťastná a necítila se jako plnohodnotný člen rodiny. Žalovaný ignoroval její názory, prosazoval pouze svou vůli, zakazoval jí styk se starší sestrou, dával jí najevo, že zavinila rozpad rodiny. Když se mu s něčím svěřila, řekl to manželce, i když to bylo důvěrné. Cítila se citově vydíraná. Bylo to pro ni stresující, cítila se pod tlakem a denně ve svém pokoji plakala. Nerozuměla si ani s manželkou žalovaného, která se nesnažila s ní navázat vztah. Do péče matky přešla za dramatických okolností. U žalovaného jí zůstaly její věci. Žádost o jejich převzetí žalovaný odmítl s tím, že je může používat, jen když u něj bude na návštěvě. Při stanovení výživného soud vycházel z potřeb tehdy dospívající žalobkyně, které dynamicky rostly a náklady na běžné potřeby se blížily potřebám dospělé osoby. Obvyklé potřeby pak navyšovaly náklady v souvislosti s jejím nástupem ke středoškolskému studiu a náklady na volnočasové aktivity. Žalovaný byl registrován jako osoba samostatně výdělečně činná se třemi živnostenskými oprávněními, provozování živností však měl od 12. 9. 2019 na dobu tří let pozastavené. V obchodním rejstříku byl registrován jako jediný společník a jednatel firmy , právnická osoba, . v likvidaci. Byl v insolvenci se schváleným oddlužením plněním splátkového kalendáře, do něhož platil částku 9 300 Kč z výsluhového příspěvku, který pobíral v částce 10 300 Kč měsíčně. Jiný příjem nevykazoval. Od 17. 3. 2021 byl evidován jako uchazeč o zaměstnání bez podpory v nezaměstnanosti, nepobíral žádný důchod ani dávky. Žil ve společné domácnosti s manželkou a jejich společným synem , jméno FO, , narozeným , datum, , který navštěvoval mateřskou školu. Bydleli v domě ve vlastnictví manželky. Žalovaný byl evidován jako vlastník dvou starších osobních automobilů, jinak nevlastnil žádný cenný majetek. Soud vzal při rozhodování v úvahu, že žalovaný měl 2 a v dohledné době dokonce 3 vyživovací povinnosti, protože s manželkou očekávali v srpnu 2021 narození dalšího dítěte a manželka již byla na mateřské dovolené. Žalovaný byl zdráv, měl vysokoškolské vzdělání. V posledním zaměstnání v předchozím roce dosahoval průměrného čistého měsíčního výdělku 36 936 Kč, insolvenční splátky platil z výsluhového příspěvku. K insolvenčnímu řízení soud nepřihlížel s odůvodněním, že dluhy splácené v insolvenci, vzniklé nezodpovědností rodiče při splácení jeho finančních závazků, nemohou jít k tíži nezaopatřeného dítěte.

4. Z výzvy k mimosoudní dohodě o zvýšení výživného před podáním návrhu soudu, datované 2. 5. 2024, bylo zjištěno, že žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně obrátila na žalovaného s návrhem mimosoudní dohody o zvýšení výživného na částku 8 500 Kč měsíčně počínaje květnem 2024. Dle podacího lístku a doručenky byla zásilka zaslána žalovanému dne 2. 5. 2024 na adresu , adresa, (tato adresa byla uvedena jako bydliště žalovaného v rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 8. 2021, č. j. 0 P 168/2018-257). Zásilka byla vrácena, protože v odběrní lhůtě nebyla vyzvednuta.

5. Potvrzením o studiu bylo prokázáno, že žalobkyně ve školním roce 2023/2024 studovala třetí ročník a ve školním roce 2024/2025 čtvrtý ročník Gymnázia , adresa, v denní formě studia.

6. Vysvědčením o maturitní zkoušce vystaveným dne 20. 5. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně vykonala maturitní zkoušku s hodnocením prospěla. Ve společné části z předmětů Český jazyk a literatura uspěla s procentuálním vyjádřením úspěšnosti 60,00 a v matematice s výsledkem uspěla s procentuálním vyjádřením úspěšnosti 42,00. V profilové části dosáhla z Českého jazyka a literatury i z Německého jazyka dobrého prospěchu a z Fyziky prospěchu dostatečného. Nepovinnou maturitní zkoušku z Matematiky rozšiřující vykonala s výsledkem neuspěla s procentuálním vyjádřením úspěšnosti 18,00.

7. Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně byla od akademického roku 2025/2026 přijata ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity , jméno FO, v , adresa, ve studijním programu Německý jazyk a literatura pro vzdělávání. Potvrzením o studiu bylo prokázáno, že žalobkyně je od 18. 9. 2025 do 30. 9. 2026 studentkou tohoto studijního programu prezenční formou.

8. Ze seznamů učebnic bylo zjištěno, že si studenti gymnázia měli nakoupit učebnice, jejichž celková cena činila v 1. ročníku 5 023 Kč, ve druhém ročníku 1 371 Kč, ve třetím ročníku 2 958 Kč a ve čtvrtém ročníku 3 866 Kč.

9. Z účtenek vystavených firmou , právnická osoba, . byla prokázána úhrada za učebnice, knihy a školní potřeby ve výši 1899 Kč (5. 9. 2021) a 1774 Kč (8. 9. 2021).

10. Potvrzeními lektorky , jméno FO, bylo prokázáno, že žalobkyně navštěvovala kurzy německého jazyka. Školné ve školním roce 2023/2024 a 2024/2025 činilo 6 000 Kč ročně.

11. Přehledy pohybů na účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný jí stanovené výživné 4 500 Kč hradí pravidelně, někdy však s několikadenním zpožděním. V době od března do května 2025 žalobkyně vynakládala na dopravu částky kolem 100 – 200 Kč měsíčně. V bufetu gymnázia hradila v únoru 2024 až květnu 2025 několikrát měsíčně drobné částky v rozmezí od 10 Kč do 80 Kč, od března 2025 do května 2025 občas od 16 Kč do 52 Kč v , název, , za podcasty (, název, ) v dubnu 2024 až květnu 2025 kolem 180 Kč měsíčně, v lékárně 27. 5. 2025 částku 268 Kč. Dne 26. 3. 2025 zaplatila 2x částku 660 Kč Univerzitě , jméno FO, (mělo jít o poplatek za přihlášky na vysokou školu). Od ledna 2024 do ledna 2025 uhradila občasné platby za veřejnou dopravu v rozmezí od 22,90 Kč do 168 Kč a jednou částku 432 Kč, v březnu až květnu 2025 zaplatila Dopravnímu podniku města , adresa, celkem , hodnota, plateb v rozmezí od 10,80 Kč do 75 Kč, v říjnu až listopadu 2025 uhradila 7 plateb v kavárně v částkách od 57 Kč do 132 Kč. Dne 31. 3. 2025 zaslala na účet , jméno FO, celkem 1 900 Kč a od února do dubna 2025 obdržela od , jméno FO, na svůj účet celkem 3 100 Kč. Obdržela také příjmy z brigád – od , právnická osoba, částku 3 448 Kč v červenci 2024, částku 8 476 v srpnu 2024, 3 575 Kč v září 2024, 5 039 Kč v říjnu 2024, 8 500 Kč v lednu 2025. V , právnická osoba, si vydělala od února 2024 do prosince 2024 celkem 18 078 Kč, v březnu 2025 částku 1 054 Kč a v říjnu 2025 částku 1 020 Kč.

12. Informacemi o Expedici , název, konané od 8. 9. 2023 do 17. 9. 2023 bylo prokázáno, že se jí měla účastnit i žalobkyně (v té době studentka 2. ročníku). Cena zájezdu činila 7 500 Kč.

13. Fakturou vystavenou dne 19. 1. 2025 společností , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalobkyni byla vyúčtována částka 1 826 Kč za prádlo. Účtenkami byly doloženy platby za oblečení a doplňky 2 104 Kč dne 18. 1. 2025, v , název, 964 Kč, 759 Kč dne 4. 10. 2025, v , název, 239 Kč dne 22. 10. 2025,14. Z potvrzení o provedených transakcích bylo zjištěno, že matka žalobkyně , jméno FO, zaplatila v říjnu a listopadu 2022 ve dvou platbách celkem 9 300 Kč, dne 26. 2. 2024 částku 3 500 Kč za výlet žalobkyně do , adresa, , dne 5. 3. 2025 částku 718 Kč v , název, , 1. 4. 2025 částku 1 697 Kč v prodejně , název, , dne 22. 4. 2025 částky 399 Kč a 3 241 Kč v prodejnách , název, a , název, , 27. 5. 2025 částku 1 498 Kč v , název, . V lékárně zaplatila 21. 2. 2025 částku 234 Kč a 15. 4. 2025 částku 382 Kč. Dne 29. 4. 2025 uhradila částku 720 Kč a 18. 10. 2024 částku 300 Kč (není zřejmé, o jaké platby šlo). Dne 19. 4. 2022 zaplatila pro žalobkyni částku 2 800 Kč za „, název, “.

15. Oddacím listem bylo prokázáno, že žalovaný dne , datum, uzavřel manželství s , jméno FO, , nyní , jméno FO, , narozenou , datum, . Rodnými listy bylo prokázáno, že se jim dne , datum, narodil syn , jméno FO, a dne , datum, syn , jméno FO, .

16. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 7. 11. 2022, č. j. , insolvenční spisová značka, vzal soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a osvobodil ho od placení závazku zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit s tím, že se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Z odůvodnění usnesení a zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení je zřejmé, že oddlužení bylo schváleno dne 16. 1. 2020. Věřitelé, jejichž pohledávky činily 471 851,52 Kč, byly 100% uspokojeny. Žalovaný plnil splátkový kalendář splátkou od plátce , právnická osoba, v paušální částce 9 300 Kč. Zbytek do 100% pohledávek uhradil převodem na účet majetkové podstaty.

17. Zprávami orgánů , právnická osoba, bylo prokázáno, že žalovaný je od 14. 2. 2024 zaměstnán u , právnická osoba, na základě dohody o provedení práce a od 1. 3. 2024 je zároveň v pracovním poměru u , právnická osoba, Od 1. 1. 2022 je evidován jako osoba samostatně výdělečně činná. Na nemocenských dávkách mu bylo za den 2. 5. 2024 vyplaceno 372 Kč, poživatelem důchodu není. Jeho manželka , jméno FO, byla od 2. 9. 2019 do 29. 2. 2024 zaměstnancem , právnická osoba, a od 1. 3. 2024 je v pracovním poměru u , právnická osoba, . Na dávkách nemocenského pojištění jí v roce 2024 vyplaceno 11 617 Kč za 21 dnů ošetřování člena rodiny. V lednu a únoru 2025 jí vnikl nárok na ošetřovné ve výši 9 702 Kč za 13 dnů. Není poživatelkou důchodu.

18. Výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný měl ke dni 31. 5. 2024 čtyři živnostenská oprávnění, a to pro předmět podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1až 3 živnostenského zákona, obory činnosti Zprostředkování obchodu a služeb, Velkoobchod a maloobchod, Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti od 1. 9. 2008 na dobu neurčitou, pro předmět podnikání Hostinská činnost od 8. 8. 2016 na dobu neurčitou, pro předmět podnikání Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin od 8. 8. 2016 na dobu neurčitou a pro předmět podnikání Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí od 19. 10. 2021 na dobu neurčitou.

19. Pracovní smlouvou, kterou žalovaný uzavřel dne 21. 2. 2024 se zaměstnavatelem , právnická osoba, , bylo prokázáno, že je od 1. 3. 2024 zaměstnán jako bezpečnostní referent s místem výkonu práce v Praze s pracovní dobou 40 hodin týdně. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 31. 8. 2024. Potvrzeními tohoto zaměstnavatele bylo prokázáno, že žalovaný měl průměrnou čistou měsíční mzdu od března do listopadu 2024 ve výši 18 395,33 Kč, od prosince 2024 do března 2025 ve výši 18 294,25 Kč, od dubna do července 2025 ve výši 18 995,50 Kč20. .

21. Z dohody o provedení práce uzavřené žalovaným se zaměstnavatelem , právnická osoba, bylo prokázáno, že se zavázal za dobu od 14. 2. 2024 do 31. 12. 2024 vykonávat kontrolní činnost v rozsahu 300 hodin ročně se smluvní odměnou 1 000 Kč měsíčně zdaněnou daní z příjmu. Dohodou o změně obsahu ze dne 30. 12. 2024 byla dohoda o provedení práce prodloužena do 31. 12. 2025. Potvrzením zaměstnavatele , právnická osoba, byl prokázán výdělek žalovaného v únoru 2024 ve výši 6 375 Kč a od března 2024 do července 2025 ve výši 850 Kč měsíčně. (do března 2025).22.

23. Rozhodnutím České republiky – Ministerstva vnitra ze dne 19. 12. 2024 bylo prokázáno, že žalovaný je příjemcem výsluhového příspěvku, který od 1. 1. 2025 činí 12 440 Kč a do té doby bylbyl ve výši 12 402 Kč.

24. Přiznáním k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2023 bylo prokázáno, že vykázal základ daně 431 466 Kč. Příjmy činily 1 078 664 Kč a výdaje odpovídající 60% výdajovému paušálu 647 198 Kč. Protože uplatnil nárok na daňové zvýhodnění na syny , jméno FO, a , jméno FO, , vznikl mu nárok na daňový bonus 28 494 Kč. Jeho pojistné na důchodové pojištění činilo 62 995 Kč. Záloha na důchodové pojištění pro rok 2024 mu byla stanovena ve výši 5 250 Kč měsíčně (prokazuje přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2023). Pojistné žalovaného na zdravotní pojištění za rok 2023 činilo 32 663 Kč a zálohy na rok 2024 byly stanoveny ve výši 2 968 Kč měsíčně (prokazuje formulář ZP MV ČR - přehled OSVČ za rok 2023).

25. Z daňového přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 bylo zjištěno, že dosáhl celkového základu daně 284 341 Kč, z toho dílčí základ daně ze závislé činnosti činil 220 111 Kč a dílčí základ daně ze samostatné činnosti 64 230 Kč. Příjmy ze závislé činnosti měl žalovaný ve výši 160 575 Kč a výdaje uplatněné 60 % výdajovým paušálem 96 345 Kč. I v roce 2024 čerpal daňové zvýhodnění na oba syny, takže měl nárok na daňový bonus 25 719 Kč. Dle přehledů příjmů a výdajů OSVČ za rok 2024 činilo pojistné žalovaného na důchodové pojištění 10 316 Kč a nová záloha na pojistné byla stanovena ve výši 0 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění za rok 2024 činilo 5 936 Kč a nová záloha 0 Kč.

26. Potvrzeními zaměstnavatele manželky otce , jméno FO, , právnická osoba, . bylo prokázáno, že za rok 2024 měla celkový úhrn příjmů od zaměstnavatele 385 403 Kč, daň činila 57 810 Kč. Od od července do listopadu 2024 měla průměrnou čistou měsíční mzdu 30 645 Kč, od prosince 2024 do března 2025 ve výši 27 796 Kč, od dubna 2025 do srpna 2025 ve výši 30 511 Kč. Za rok 2024 měla celkový úhrn příjmů od zaměstnavatele 385 403 Kč, daň činila 57 810 Kč. bDle ,27. Zprávami Úřadu práce ČR bylo prokázáno, že žalovaný ani jeho manželka , jméno FO, nebyli a nejsou evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Žalovaný v období od ledna 2023 do 17. 12. 2024 nebyl příjemcem dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče ani dávek pomoci v hmotné nouzi. , jméno FO, pobírala do února 2024 rodičovský příspěvek 12 000 Kč měsíčně (s poslední výplatou 6. 3. 2024). V období od ledna 2023 do 17. 12. 2024 pobírala též příspěvek na bydlení v částkách od 9 087 Kč do 10 767 Kč a dětské přídavky na nezletilé děti , jméno FO, a , jméno FO, v částkách od 1 130 Kč do 1 470 Kč měsíčně.

28. Diplomem ze dne 8. 6. 2004 bylo prokázáno, že žalovaný získal vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, studijní obor bezpečnostně právní studia na Policejní akademii ČR. Byl mu udělen akademický titul bakalář – Bc.

29. Z žalobkyní předložené inzerce volných pracovních míst bylo zjištěno, že zaměstnavatel otce , právnická osoba, nabízí volné místo velitele objektu , adresa, se mzdou 40 000 – 45 000 Kč měsíčně a pracovním poměrem na dobu neurčitou. V seznamu nabízených benefitů není uvedeno služební vozidlo. Dále nabízí místo recepčního ve farmaceutické společnosti v , adresa, se mzdou 30 000 – 35 000 Kč. Podmínkou je komunikativní znalost anglického jazyka na pokročilé úrovni. Firma , právnická osoba, . nabízí volné místo bezpečnostního manažera s místem výkonu práce v Praze s výdělkem od 40 000 Kč měsíčně na dobu určitou od 1. 10. 2025 do 31. 10. 2025. Práce je vhodná pro zdravé osoby, nabízeno je mimo jiné i služební vozidlo k soukromým účelům a náborový příspěvek 20 000 Kč splatný po půl/prvním roce. , právnická osoba, , adresa, hledá bezpečnostního pracovníka. Mzda pro pracovní poměr uvedena není, v případě dohody o pracovní činnosti je nabízena sazba 250 Kč/hod. Kromě jiného je požadována fyzická zdatnost a mírně pokročilá znalost angličtiny. Dále se nabízí místo pro uchazeče o služební poměr na pozici bezpečnostního důstojníka – ostraha objektů Bezpečnostní a informační služby, směnný provoz ve 24 hodinových směnách s výdělkem 45 000 – 55 000 Kč. Požadována je velmi dobrá fyzická zdatnost s nutností splnění fyzických testů a výborný zdravotní stav. Avizováno je delší výběrové řízení (cca 9 měsíců) v souvislosti s bezpečnostní prověrkou. Zmíněn je náborový příspěvek 100 000 Kč. Vězeňská služba ČR nabízí místa ve služebním poměru v nepřetržitém provozu vhodná pro zdravé osoby s mzdovým rozpětím od 31 700 Kč do 45 550 Kč měsíčně s možností stabilizačního příplatku 11 000 Kč měsíčně a náborovým příspěvkem 150 000 Kč.30.

31. Potvrzením , právnická osoba, . bylo prokázáno, že tam , jméno FO, docházel od 1. 3. 2024. Z údajů o bankovních transakcích bylo zjištěno, že , jméno FO, zaplatila ze svého účtu dětské skupině za , jméno FO, dne 29. 2. 2024 částku 5 700 Kč, dne 4. 4. 2024 částku 5 700 Kč, dne 3. 5. 2024 částku 6 675 Kč, dne 27. 5. 2024 částku 6 825 Kč, dne 28. 6. 2024 částku 3 780 Kč a dne 6. 8. 2024 částku 3 720 Kč.

32. Zprávou , právnická osoba, , adresa, bylo prokázáno, že žalovaný je od 17. 10. 2007 evidován jako vlastník a provozovatel osobního automobilu , značka, a od 17. 12. 2008 osobního automobilu , značka, . Obě vozidla jsou vedena jako provozovaná. Manželka žalovaného je od 16. 12. 2021 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu , značka, . Od 11. 2. 2020 má evidováno také vozidlo , značka, , které však bylo vyřazeno z provozu.

33. Podle příjmových pokladních dokladů zaplatila , jméno FO, za nájemné a energie dne 15. 5. 2024, dne 15. 6. 2024, dne 15. 7. 2024 a dne 15. 8. 2024 vždy částku 15 000 Kč.

34. Z vyúčtování , právnická osoba, . pro příjemce , jméno FO, za zúčtované období 1. 12. 2024 – 31. 12. 2024 bylo zjištěno, že platba za telefonní číslo , tel. číslo, žalobkyní činila 449 Kč (tarif neomezené volání a SMS – ČR).35.

36. PPodle údajů evidence Katastru nemovitostí je manželka otce , tituly před jménem, , jméno FO, vlastníkem parcely , číslo, o výměře 2006 m2 a parcely , číslo, o výměře 101 m2 zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , adresa, .

37. Kupní smlouvou ze dne 14. 12. 2021 bylo prokázáno, že manželka žalovaného , jméno FO, prodala nemovité věci v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (pozemek parc. č. St. , číslo, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, ) za kupní cenu 5 500 000 Kč. Z toho částka 1 192 442,31 Kč byla převedena jako mimořádná splátka zůstatku hypotečního úvěru prodávající u , právnická osoba, . a částka 165 000 Kč byla převedena na účet realitního zprostředkovatele , právnická osoba, . Kupní smlouvou ze dne 24. 4. 2018 bylo prokázáno, že manželka žalovaného tyto nemovité věci koupila od prodávajícího , jméno FO, za kupní cenu 1 550 000 Kč. Z toho částku 250 000 Kč uhradila z vlastních zdrojů a část kupní ceny ve výši 1 300 000 Kč byla hrazena z hypotečního úvěru poskytnutého , právnická osoba, . SNotářským zápisem , hodnota, , , hodnota, sepsaným dne 1. 2. 2022 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , adresa, bylo prokázáno, že manželka žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, nabyla darováním vlastnické právo k pozemku parcelní číslo , číslo, v katastrálním území , adresa, v katastrálním území , adresa, od dárce , jméno FO, (jejího otce).

38. Dodatkem č. , hodnota, k dohodě o úhradě poplatku za program CŽV ze dne 10. 10. 2023 bylo prokázáno, že , jméno FO, byla povinna v akademickém roce 2023/2024 hradit poplatek za vzdělávací program Fyzioterapie částku 3 800 Kč měsíčně.

39. Smlouvou o úvěru číslo , hodnota, , kterou , jméno FO, uzavřela dne 7. 11. 2023 s poskytovatelem služby , název, , společností , právnická osoba, . bylo prokázáno, že , jméno FO, čerpala úvěr ve výši 550 000 Kč s roční úrokovou sazbou 8,49 %, poplatkem za poskytnutí úvěru 11 000 Kč. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na má nastat 1. 5. 2009. Splácení bylo rozvrženo do 66 měsíčních splátek ve výši 10 652 Kč, celková částka k zaplacení byla sjednána ve výši em má být zaplaceno 703 004,38 Kč. Zprávou , právnická osoba, . bylo prokázáno, že při žádosti o půjčku , jméno FO, doložila své čisté měsíční příjmy 43 597 Kč za období od července do září 2023. Příjmy manžela nebo druhého člena domácnosti dokládány nebyly.40.

41. Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , kterou , jméno FO, uzavřela dne 24. 9. 2024 s poskytovatelem služby , název, , společností , právnická osoba, . bylo prokázáno, že si vzala další úvěr ve výši 654 401 Kč, jehož účelem bylo doplacení zůstatku úvěru č. , hodnota, s tím, že zbytek úvěru je poskytnut jako bezúčelový. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 9,49 %, poplatek za poskytnutí úvěru 13 088,02 Kč, měsíční úhrada za pojištění 1 021 Kč. Konečná splatnost úvěru má nastat 17. 3. 2031. Splácení bylo rozvrženo do 78 měsíčních splátek ve výši 12 496 Kč, celkem má být zaplaceno 703 004,38 Kč.

42. Ze žalobkyní předložené inzerce bylo zjištěno, že se nabízí prodej rodinného domu v obci , adresa, za 10 580 000 Kč a prodej rodinného domu v obci , adresa, za 10 690 000 Kč. Žalobkyně předložila též fotografie novostavby rodinného domu, který žalovaný s manželkou postavili. Podle fotografií jde o běžnou novostavbu přízemního rodinného domku.

43. Výpisy z účtu matky žalobkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že , jméno FO, hradila v červenci až říjnu 2025 částku 10 000 Kč měsíčně. U zaměstnavatele , právnická osoba, . dosahovala v roce 2024 průměrného měsíčního výdělku 36 650 Kč. V době od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 měla dle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti úhrn příjmů od tohoto zaměstnavatele 293 374 Kč a sražené zálohy na daň z příjmů činily 21 048 Kč.

44. Pracovní smlouvou, kterou matka žalobkyně , jméno FO, uzavřela s , právnická osoba, . bylo prokázáno, že je u tohoto zaměstnavatele v pracovním poměru od 1. 7. 2025 na dobu určitou do 30. 6. 2026. Dle mzdového výměru má mzdu ve výši 45 000 Kč hrubého (podle pracovní smlouvy s možností stanovení pohyblivé složky pro každé výplatní období dle uvážení zaměstnavatele). Dle výplatního lístku měla za měsíc srpen 2025 čistou mzdu 35 600 Kč a vedle toho jí bylo na nezdanitelných náhradách vyplaceno 7 000 Kč, celkem tedy 42 600 Kč.

45. Z e-mailu žalovaného ze dne 25. 5. 2023 vyplývá, že žalobkyni v reakci na její telefonát vytkl způsob jejího odchodu a vztah k němu a jeho rodině. Připomněl jí, že v době, kdy ji měl v péči, jí vše platil sám. Nastínil dvě možné cesty - pokud bude žalobkyně pokračovat v pálení mostů a ignoraci, nemá již volat, že něco potřebuje a on bude platit jen soudem stanovené výživné. Pokud zmoudřela, může přijít s pokorou a slušně se omluvit. Uvítají to a budou rádi. Pak nevidí žádný důvod, proč ji v nepodpořit v čemkoli, jako to dělal do jejích 16 let. Závěrem jí sdělil, že jí nad rámec výživného v současné chvíli nic platit nebude, a to ani na výlet do , adresa, . Jako vstřícný krok jí pošle výživné na dva měsíce dopředu za červen a červenec 2023, aby jí umožnil si výlet zaplatit.

46. Z výpovědi manželky žalovaného , jméno FO, jako svědkyně bylo zjištěno, že s žalobkyní není ve styku, na její pokusy o kontakt žalobkyně nedopověděla. Není si vědoma, že by mezi nimi došlo k nějakým neshodám v souvislosti s odchodem žalobkyně z jejich domácnosti, až na pár hádek ve složitém období covidu. Ani žalovaný s žalobkyní v kontaktu není. Naposledy se o to neúspěšně pokoušel před posledními Vánoci. Svědkyně žije s žalovaným ve společné domácnosti u jejích rodičů v , adresa, , kde mají k dispozici první patro. Přispívají jim měsíčně částkou kolem 15 000 Kč na bydlení, energie, ale i veškeré nákupy a stravování, protože mají společnou kuchyň a hospodaří s rodiči společně. Další výdaje mají na děti – školkovné, obědy, svačiny, kroužky, a dále na internet, telefon, dopravu do práce. Mladší syn je zdravý, starší má dlouhodobé zdravotní problémy. To sice jeho životní náklady nezvyšuje, svědkyni se však snižuje příjem, pokud je s ním doma. Zřejmě bude nosit rovnátka, má před vstupním vyšetřením. Chodí do druhé třídy ZŠ , adresa, . Obědy ve školní jídelně stojí kolem 700 Kč měsíčně, družina 400 Kč na čtvrtletí, plavecký výcvik a bruslení dohromady asi 2 000 Kč, kroužek keramiky 1 100 Kč na pololetí, hokej 4 000 Kč na pololetí. Brusle stojí kolem 2 000 Kč, podle růstu nohy mu vydrží asi jeden rok. Výstroj kupují nebo zapůjčí. Mladší syn dochází od letošního školního roku do Mateřské školy , název, v , adresa, , kde se platí školné a stravné dohromady cca 1 500 Kč měsíčně. Předtím docházel do , právnická osoba, , kde byly náklady kolem 5 000 Kč měsíčně. Začal tam chodit kvůli tomu, že začala pracovat dříve, než mu byly tři roky a z kapacitních důvodů ho nikde jinde nevzali. Svědkyně je zaměstnaná v , právnická osoba, , jiné příjmy nemá. Nemá žádná zdravotní omezení. Její náklady zvyšuje bakalářské studium fyzioterapie v , adresa, , kterým si rozšiřuje svou současnou kvalifikaci ergoterapeuta. V letošním školním roce již nehradí školné, která platila po dobu dvou let (cca 19 000 Kč za semestr). I nyní má výdaje za učebnice a na dopravu v souvislosti se studiem vynaloží asi 4 000 Kč měsíčně. Jde o kombinované studium, musí tam jezdit 4x měsíčně. Zvýšení kvalifikace by jí mělo přinést lepší pracovní uplatnění i zvýšení platu. Náklady na telefon a internet mají asi 2 000 Kč měsíčně. Svědkyně si hradí životní pojištění asi 450 Kč měsíčně a pojištění odpovědnosti za škody asi 750 Kč ročně. Vlastní auto , značka, , rok výroby 2010, pořízené sice během manželství, ale z jejích výlučných finančních prostředků. Vlastnila dům v , adresa, , který prodala, protože se chtěli přestěhovat blíže k jejím rodičům. Peníze z kupní ceny investovala do stavby nového domu na pozemku v , adresa, , který dostala darem. Chtěli by stavbu dokončit co nejdříve, ale jsou vázáni na dopojení vodovodu, který je ve výstavbě. Zatím do stavby investovali asi 5 000 000 Kč. Za elektřinu na stavbě platí asi 2 500 Kč měsíčně. Z prodeje nemovitosti jí už žádné finanční prostředky nezbyly. Část byla použita i na doplatek hypotéky na původní dům. Splácí úvěr kolem 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný má příjem ze zaměstnání a výsluhu, podnikání se v současné době nevěnuje. Měl hospodu v , adresa, , která je uzavřená. Měl ještě přivýdělky z poskytování poradenství, neví však v jaké výši, a o jaký rozsah činnosti šlo. Žalovaný do zaměstnání denně dojíždí služebním autem, náklady s tím spojené hradí zaměstnavatel. Jeho zaměstnání má hlavně časové benefity, protože si může uzpůsobit pracovní dobu tak, aby děti mohl odvézt do školy nebo se podílet na péči o ně, když jsou nemocné. Také má služební auto i pro soukromé účely (je od nich špatné spojení). Na pohonné hmoty má zaměstnaneckou kartu, takže je nehradí ani pro osobní účely. Svědkyně neví o tom, že by mu zaměstnavatel poskytoval nějaké odměny nad rámec mzdy. Žalovaný stále „projíždí" nějaké inzeráty na zaměstnání a nabídky mu chodí i emailem, na žádném pohovoru nebo výběrovém řízení v poslední době ale nebyl. Svědkyně má dvě vyživovací povinnosti k dětem ze současného manželství. Do práce nastoupila v březnu 2024, předtím pobírala rodičovský příspěvek. Žalovaný splácí nárazově podle možností půjčky od maminky a od kamaráda, které si vzal na doplacení insolvence. Trpí dnou a diabetem druhého typu, čeká ho také neurologické vyšetření. V pracovní neschopnosti byl naposledy na přelomu loňského a letošního roku, asi týden. Žádné pravidelné koníčky jako rodina nemají. Občas jedou na výlet, například na kolo nebo do zoo. Na dovolené byli naposledy o jarních prázdninách na 5 dnů lyžovat na Slovensku. Náklady na to byly do 20 000 Kč včetně skipasů. Předtím byli naposledy na dovolené v roce 2022 na týden v Řecku. Vztah žalovaného k žalobkyni byl láskyplný a velmi intenzivní. Trávili spolu spoustu času. Věnovala se aktivně tenisu a on ji v tom velmi podporoval. V týdnu byl 4-5x trénink, k tomu turnaje. Bylo období, kdy ani nechtěla navštěvovat matku a chtěla být raději s otcem. Zlom nastal v době lockdownu, kdy došlo k ochlazení vztahů. Byli všichni společně, aktivity kompletně utichly a žalobkyně začala i trochu žárlit, protože už nebyla tolik sama s žalovaným a oni navíc čekali syna , jméno FO, .

47. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, (matky žalobkyně) soud zjistil, že s žalobkyní žije ve společné domácnosti, mají spolu dobré vztahy. Z , adresa, se v červenci až srpnu 2025 přestěhovaly do , adresa, , kde bydlí v domě, který vlastní její starší dcera a její manžel, a to na základě jejich souhlasu. Písemná nájemní smlouva uzavřena není. Obývají samostatný byt 2+1 s vlastním vchodem, nikdo další s nimi domácnost nesdílí. Na náklady spojené s bydlením, používáním zahrady a parkovacího místa svědkyně přispívá částkou 10.000 Kč měsíčně. Žalobkyně do školy do , adresa, denně dojíždí. Chovají fenku výmarského ohaře, kterou žalobkyně dostala před 10 lety jako vánoční dárek od žalovaného. Náklady na krmivo jsou asi 1 500 Kč jednou za 4-5 týdnů, na léky asi 600 Kč měsíčně, dále běžné veterinární náklady. Poplatek za psa hradí částkou 200 Kč ročně. Svědkyně je nyní zaměstnána v potravinové bance , právnická osoba, v , adresa, . Zaměstnání změnila, aby vyzkoušela jiný typ práce. Do budoucna očekává zvýšení příjmu, takže jí to bude kompenzovat náklady na dojíždění. Do práce jezdí autem, nálady jsou kolem 6 000 Kč měsíčně. Jiné příjmy než ze zaměstnání nemá, nemá jinou vyživovací povinnost, nemá sníženou pracovní schopnost, má běžné potřeby, jen by potřebovala větší zákrok u zubaře. Dosáhla vzdělání s titulem bakalář na Územně správní fakultě. Nemá dluhy, její majetkové poměry jsou běžné. Vlastní 6 let staré auto , značka, , nemovitosti nevlastní. Na dovolené nejezdí, protože na to nenašetří. Spoří si do penzijního fondu, jiné úspory nemá. Žalobkyně má naspořeno z brigád asi 16 000 Kč. Vyživovací povinnost k žalobkyni svědkyně plní finančně i věcně. Zajišťuje běžné nákupy, hradí náklady na bydlení a občas žalobkyni pošle na účet 400-600 Kč nebo předá hotovost. Když si pořídí něco pro sebe (například oblečení, obuv, stravu, náklady na cestu za kamarádkou do , adresa, , vstupné), proplácí jí to. Z výživného žalobkyně posílá svědkyni nebo své sestře částku 1 500 Kč měsíčně jako příspěvek na nákup jídla. Jinak si z výživného občas koupí něco dobrého nebo něco v butiku, potřeby do školy, jízdné. Se zdravotním stavem nemá zvýšené výdaje, jen na běžné vitamíny. Hůře vidí, takže plánuje navštívit očního lékaře. Do školy určitě řádně dochází. Chodí na brigádu, aby si mohla zrealizovat co potřebuje a mohla svědkyni trochu ulevit. Čas, který na brigádách tráví, je dle jejího vytížení ve škole, protože také potřebuje čas na studium. Nyní si šetří z brigády na nový notebook nutný ke studiu. Současný používá minimálně 5 let a již není dostačující. Náklady na nový očekávají ve výši 20 000 - 22 000 Kč, svědkyně jí na něj přispěje. Se studiem jsou spojené výdaje za různé výlety do Německa. Pokud má žalobkyně zdárně vysokoškolské studium dokončit, jsou školou pořádané zájezdy potřebné. Na střední škole žalobkyně studovala s průměrným prospěchem, byla svědomitá. U maturity „měla nervy“ a „nějak se to tam nepotkalo“. Jinak měla z němčiny na vysvědčení vždy dvojku, maximálně trojku. Mluví plynně a všude se domluví. Svědkyně se snažila umožnit jí účast na akcích, které škola pořádala. Jednalo se například o zájezd do , adresa, do Rumunska, lyžařský a vodácký kurz, který proběhl v prvním ročníku. Ve 3. ročníku byla žalobkyně pár dní v Německu, účastnila se i jednodenních akcí. Žalovaný na to ničím nepřispíval a když ho žalobkyně oslovila v souvislosti se zájezdem do , adresa, , dostala od něj „elaborát“, že o tom neuvažuje a za jakých podmínek by o tom uvažoval. Na brigády žalobkyně chodila kvůli časové náročnosti jen výjimečně, ale přes léto brigády měla. Měla zájem o dvě varianty vysokoškolského studia. Její první volbou byla speciální pedagogika, kde se hlásilo 300 uchazečů a brali jen 30. Přijímací zkoušky žalobkyně udělala, ale pro velký počet zájemců přijata nebyla. Na oboru, který studuje, byla přijata bez přijímacích zkoušek. Přijetí na speciální pedagogiku plánuje zkoušet znovu a ve studiu němčiny by mohla dál také pokračovat. Svědkyně a žalovaný spolu mají tři děti, kromě žalobkyně ještě dceru narozenou v roce 1990 a syna narozeného v roce 1991. Vztahy starších dětí s žalovaným jsou také špatné, delší dobu nekomunikují. Žalovaný není v kontaktu ani s vnoučaty, svědkyně se s ním také nevídá. Žalovaný nejprve pracoval u policie, pak od ní odešel a pracoval jako sekretář v hokejovém klubu. Pak získal manažerskou funkci, ale vyhodili ho. Důvody si svědkyně nepamatuje, zmínila jen, že to tam bylo hodně pohnuté. Pak žalovaný pracoval jako manažer v dalších hokejových klubech, jeho výdělky však neznala. Jeho zdravotní stav odpovídal tomu, že měl vždy špatnou životosprávu. Trpěl záchvaty dny, léčil se s cholesterolem a měl také problémy se zvýšeným cukrem a vyšším tlakem.

48. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma dětmi , jméno FO, a , jméno FO, , ročníky narození 2017 a 2021. Pracuje jako bezpečnostní referent, zabývá se kontrolou objektů po , adresa, . Pro společnost , právnická osoba, dělá za 850 Kč měsíčně revize ve dvou obchodech , název, a pobírá výsluhový příspěvek kolem 12 000 Kč měsíčně. Rodinný dům je jeho manželky. Postupně ho zabydlují, ale zatím v něm nebydlí a stále žijí u rodičů manželky. Dům dosud není zkolaudován a v nejbližších dnech ani nebude, protože do obce není přiveden vodovod, takže je dům bez vody. Studnu nemá, protože se při výstavbě počítalo s vodovodem, je to i ve stavebním povolení. Vlastníkem pozemku je manželka, dostala ho darem od svého otce. Stavebníkem je také ona. Využila na to finanční prostředky z prodeje domu nabytého před manželstvím. Na výstavbě domu se podílí celá rodina, staví svépomocí. Manželka to financovala především ze svým prostředků a z toho, co jí rodina v poslední době půjčí. Žalovaný má celkem 3 vyživovací povinnosti. Výživné žalobkyni hradí každý měsíc poté, co obdrží mzdu. Nad rámec výživného nepřispívá ničím. Když měl žalobkyni ve své péči, její matka kromě výživného také nic neposkytovala. Žalobkyně se věnovala vrcholově tenisu, platil jí němčinu. Nezazlívá jí, že odešla, ale mohla to podle něj vyřešit slušným způsobem. Nevrátila se ze školy a vzkázala, ať jí přivezou věci, nereagovala na SMS zprávy, telefonáty, změnila si operátora a číslo, takže neměl možnost ji kontaktovat. Pak mu na jeho žádost poslala emailem telefonní číslo, na které jí o Vánocích telefonoval a dovolal se do kremace zvířat. Žalobkyně ho kontaktovala pouze v souvislosti s úhradou výletu do Rumunska. V reakci na její telefonát jí poslal email a poskytl jí výživné předem, aby si mohla zájezd zaplatit. Pokud chtěla zvýšit výživné, mohla místo podání žaloby zavolat, napsat a domluvit se. Pokoušel se o dosažení dohody a nabízel zvýšení o 1 000 Kč, ale z druhé strany nebyla žádná reakce. Maximum, co by byl ochoten poskytnout, je částka 2 000 Kč. Jiné zaměstnání sháněl, ale na vyšší pozice všude chtějí anglický jazyk, který neovládá. Nevlastní nemovité věci, auto ani jiný majetek větší hodnoty, nemá úspory. Vozidlo , značka, bylo ukradeno a , značka, byl sešrotovaný. Manželka má automobil , značka, . Na úhradu dluhů v insolvenčním řízení si půjčil 100 000 Kč od své matky a 100 000 Kč od kamaráda, šlo o ústní dohodu. Splácí jim nepravidelně 5 000 nebo 10 000 Kč, není to každý měsíc. Jiné dluhy nemá. Manželka splácí jednu půjčku. Kromě vysokoškolského studia vystudoval střední elektrotechnickou průmyslovou školu, ale nikdy v tomto oboru nepracoval. Sníženou pracovní schopnost nemá. Trpí cukrovkou, dnou a vysokým krevním tlakem. Než nastoupil u současného zaměstnavatele, byl OSVČ a předtím pracoval necelý rok u exekutorského úřadu , adresa, jako vykonavatel s výdělkem asi 21 000 Kč čistého. Samostatnou výdělečnou činnost už neprovozuje, i když živnost nepřerušil. Nemá na to čas, věnuje se rodině. V zaměstnání má služební vozidlo , značka, , které může využívat i pro soukromé účely, včetně pohonných hmot. Zaměstnavatel mu také poskytuje multisport kartu na posilovnu, kterou ale nevyužívá. Žádné mimořádné odměny mu zaměstnavatel nevyplácí. Pracovní dobu má flexibilní, 40 hodin týdně. Možnost zařazení na jinou pracovní pozici se svým zaměstnavatelem neprojednával, tato pozice mu vyhovuje. Zjišťoval i jiné možnosti zaměstnání, ale vždy narazil na potřebu anglického jazyka. Syn , jméno FO, se věnuje hokeji, kde se platí příspěvek klubu 500 Kč měsíčně. Na zápasy nebo na stadion ho vozí služebním vozidlem a výstroj je možné od klubu zapůjčit zdarma. Nástup druhého syna do soukromé mateřské školy byl podmínkou, aby mohla manželka nastoupit do zaměstnání. Na dovolené byli naposledy v zimě na týden v , adresa, , o letních prázdninách na žádné dovolené nebyli.

49. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

50. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

51. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i péči o rodinnou domácnost.

52. Podle § 914 občanského zákoníku je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

53. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

54. Podle § 917 občanského zákoníku rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

55. Podle § 921 občanského zákoníku výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodne jinak nebo se osoba výživnou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

56. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

57. V řízení bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni, která je jeho zletilou dcerou, stále trvá, protože žalobkyně bezprostředně po ukončení středoškolského studia složením maturitní zkoušky pokračuje v dalším studiu na Filozofické fakultě Univerzity , jméno FO, v , adresa, prezenční formou. Vzhledem k tomu, že vystudovala gymnázium, tedy střední školu se všeobecným zaměřením, jejímž hlavním cílem je příprava studentů na další navazující studium na vysokých školách, je další pokračující příprava žalobkyně na budoucí povolání vysokoškolským studiem odůvodněná a nelze ji pokládat za účelové prodlužování doby trvání vyživovací povinnosti žalovaného. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobkyně složila maturitní zkoušku s podprůměrným prospěchem a zahájila studium oboru, který měla jako druhou volbu po oboru, který více preferovala, ale pro velký počet uchazečů na něj nebyla přijata. Ani její úvahy o tom, že se opětovně pokusí o přijetí ke studiu, o něž měla větší zájem, nemohou vést k závěru, že vyživovací povinnost žalovaného zneužívá. Příjmy z brigádnické práce, kterou žalobkyně vykonává vedle prezenčního studia, nejsou takového charakteru, aby bylo možno učinit závěr, že je schopna se sama živit, protože nejde o stabilní pravidelné příjmy, jež by plně zabezpečily její potřeby.

58. S ohledem na ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle něhož výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, se soud vzhledem k námitkám žalovaného zabýval i otázkou, zda přiznání vyššího výživného v daném případě není v rozporu s dobrými mravy vzhledem k tomu, že žalobkyně s žalovaným a jeho novou rodinou neudržuje kontakt a ani o něj nejeví zájem. Při posuzování této otázky vzal v úvahu, že soudy o poměrech žalobkyně opakovaně rozhodovaly od roku 2017. Dětství a dospívání žalobkyně bylo poznamenáno rozpadem soužití jejích rodičů, jejich konfliktním vztahem i změnami výchovného prostředí, kdy nejprve byla svěřena do střídavé péče obou rodičů, pak do péče žalovaného a následně do péče matky. Pubertální období, kdy děti zpravidla bývají citlivější a emočně nevyrovnané, žalobkyně navíc prožívala za covidových omezení. Z toho, že od žalovaného po neshodách náhle odešla a jejich vztah zůstal i nadále narušený, jí s ohledem na její tehdejší věk a jemu odpovídající úroveň rozumové vyspělosti nelze klást za vinu, když tento neutěšený stav je důsledkem výchovného působení jejích rodičů a zázemí, které jí vytvořili. Skutečnost, že žalobkyně o žalovaného nyní nejeví zájem, tedy není důvodem k tomu, aby zvýšení výživného bylo odepřeno pro rozpor s dobrými mravy.

59. Předpokladem pro změnu rozhodnutí o výživném je podstatná změna poměrů, z nichž vycházelo původní rozhodnutí. Výživné bylo stanoveno v období zásadních změn poměrů jak na straně žalobkyně, tak žalovaného. Žalobkyni zbývaly tři týdny do zahájení středoškolského studia a žalovanému se následující den po rozhodnutí soudu narodil syn , jméno FO, . Vázanost skutkovým stavem v době soudního rozhodnutí nelze vykládat tak restriktivně a formalisticky, že soud k zahájení nástupu žalobkyně na střední školu vůbec nepřihlížel. Nebyly sice známé konkrétní výdaje na její studium, obecnou úroveň potřeb středoškoláka a vstupní náklady spojené s nástupem na gymnázium však soud nepochybně zohlednil, jak vyplývá i z odůvodnění jeho rozhodnutí, v němž je mimo jiné uvedeno, že „ … obvyklé potřeby nezletilé odpovídající jejímu věku pak navyšují náklady v souvislosti s nástupem nezletilé ke středoškolskému studiu…“. U žalovaného bral v úvahu, že je živitelem čtyřčlenné rodiny, když manželka byla na mateřské dovolené, a měl 2 a v dohledné době dokonce 3 vyživovací povinnosti. Tato další vyživovací povinnost žalovanému po vyhlášení rozsudku skutečně přibyla. V současné době má tři vyživovací povinnosti - k žalobkyni a k synům , adresa, . Soud při stanovení výživného ve výši 4 500 Kč měsíčně vycházel z jeho schopnosti dosahovat výdělku 36 936 Kč. Šlo o příjem, který měl v posledním zaměstnání, zatímco v době rozhodnutí soudu pobíral pouze výsluhový příspěvek, z něhož hradil splátky pohledávek v insolvenčním řízení a zbývalo mu z něj cca 1 000 Kč. Jak plyne z odůvodnění rozsudku, soud insolvenční splátky při stanovení výživného nezohledňoval.

60. Potřeby žalobkyně od roku 2021 vzrostly jednak prostým plynutím času, pokud jde o běžné základní potřeby, jednak postupem do vyšších ročníků střední školy, pokud jde o výdaje spojené se studiem. V průběhu řízení pak došlo k jejich dalšímu navýšení zahájením vysokoškolského studia.

61. Poměry na straně žalovaného se změnily v tom, že je od března 2024 zaměstnán (předtím vykonával samostatnou výdělečnou činnost). Z pracovního poměru a souběžné dohody o provedení práce má průměrný příjem necelých 20 000 Kč čistého měsíčně, k tomu pobírá výsluhový příspěvek 12 440 Kč (v loňském roce 12 402 Kč). S ohledem na vzdělání žalovaného a jeho dřívější příjem 36 936 Kč, z něhož soud vycházel při vyměření výživného, je jeho současný výdělek nízký, což mu však zaměstnavatel částečně kompenzuje flexibilní pracovní dobou, poskytnutím vozidla, jež může používat i pro soukromé účely, a úhradou pohonných hmot, což jsou benefity s hodnotou několika tisíc korun měsíčně, který je nutno při stanovení výživného zohlednit. S ohledem na toto pracovní angažmá žalovaného, jeho věk a příjem z výsluhového příspěvku i výši nabízených výdělků na volných pracovních pozicích ve stejném oboru od 30 000 Kč do 55 000 Kč hrubého měsíčně, nelze učinit závěr, že se žalovaný bez důležitých důvodů vzdává výhodnější výdělečné činnosti. U doložených nabídek volných pracovních míst je nutné vzít v úvahu, že až na služební poměr u Vězeňské služby Věznice , adresa, jde o pracovní místa v , adresa, , která by pro žalovaného byla bez služebního automobilu a zaměstnavatelem hrazených pohonných hmot vzhledem k jeho bydlišti těžko dosažitelná. U některých je navíc zohledňován i zdravotní stav uchazeče. Žalovaný sice neprokázal žádná zdravotní omezení lékařskými zprávami, z jeho výpovědi, ale i z výpovědi jeho manželky a matky žalobkyně však vyplynulo, že zcela zdráv není. Při posuzování poměrů na jeho straně soud zohlednil i příjmy jeho manželky (v rozmezí kolem 20 800 až 30 600 Kč čistého měsíčně) a její majetkovou situaci (výstavba rodinného domu na pozemku v jejím vlastnictví, financovaná převážně z kupní ceny, kterou získala prodejem nemovitosti). Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu, že z tohoto soužití žalovanému nevyplývají jen práva a ekonomické výhody, a že možnosti jeho pracovního uplatnění ovlivňuje i to, že s manželkou vychovává dva malé syny, manželka si dosud při zaměstnání doplňuje vzdělání vysokoškolským studiem. Do práce nastoupila dříve, než jejich mladší syn dosáhl věku tří let. Přispívala tedy svým výdělkem do rodinného rozpočtu i díky tomu, že hradili náklady na soukromou mateřskou školu. Zohlednit je potřeba i to, že stejně jako u žalobkyně, potřeby obou jejích mladších polorodých sourozenců rostou. Naproti tomu je potřeba vzít v potaz i to, že žalovaný žalobkyni nad rámec výživného ničím nepřispívá a nestýká se s ní, takže mu s její osobou nevznikají kromě plateb výživného žádné další výdaje. V neposlední řadě je potřeba mít na paměti, že vyživovací povinnost k žalobkyni má i její matka, která jinou vyživovací povinnost nemá a její příjem se zvýšil.

62. Na základě těchto hledisek soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zvýšení výživného je důvodný co do jeho zvýšení od 1. 5. 2024, nikoliv však v rozsahu, který žalobkyně navrhla, tj. na částku 8 500 Kč měsíčně. Za přiměřené zjištěným poměrům soud pokládá za období středoškolského studia žalobkyně, t. j. od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2025 výživné ve výši 6 500 Kč měsíčně. Od 1. 9. 2025 bylo stanoveno částkou 6 700 Kč měsíčně, protože přestupem na vysokou školu se potřeby žalobkyně opět o něco zvýšily, byť ve srovnání se středoškolským studiem již nijak zásadně, když studuje školu poblíž svého bydliště s možností denního dojíždění a nemusí tak hradit zvýšené náklady spojené s pobytem mimo domov. Splatnost výživného soud stanovil do každého 15. dne v měsíci, na který se hradí, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co je míněno hrazením výživného do 15. dne v měsíci předem. Byť jde o jinou formulaci, než bylo stanoveno v předchozím rozsudku, zůstává splatnost výživného stejná, protože předchozí soudní rozhodnutí vzhledem k výpočtu dluhu na výživném rovněž počítalo s úhradou výživného vždy v měsíci, na který se platí a termín předem znamenal, že je výživné hrazeno do 15. dne měsíce, tedy v jeho první polovině, na celý měsíc.

63. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

64. Zpětným zvýšením výživného na něm žalovanému vznikl nedoplatek za dobu od 1. 5. 2024 do 30. 11. 2025 ve výši 38 600 Kč ( 16 x 2 000 Kč za období od 1. 5. 2024 do 31. 8. 2025 a 3 x 2 200 Kč za období od 1. 9. 2025 do 30. 11. 2025). S ohledem na výši této dlužné částky soud pokládal obecnou třídenní lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. za příliš přísnou, a proto žalovanému stanovil povinnost zaplatit nedoplatek na výživném k rukám žalobkyně do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

65. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, , které navrhl žalovaný k prokázání existence zápůjček, z nichž v rámci insolvence uhradil své dluhy. Výživné je přednostní pohledávkou, která má přednost před jinými závazky. Pokud tedy žalovaný má dluhy z těchto tvrzených zápůjček, nemohlo to rozhodnutí o výši výživného pro žalobkyni ovlivnit. Ostatně i z rozsudku, jímž bylo výživné stanoveno, se podává, že soud nepřihlížel k tehdy probíhajícímu insolvenčnímu řízení žalovaného a dluhům, které v rámci něj splácel. Pokud žalovaný své závazky v insolvenčním řízení uhradil z poskytnutých zápůjček, které navíc splácí jen nepravidelně dle svých finančních možností, nelze to ani v nyní vedeném řízení zohlednit. Rovněž důkazní návrh žalovaného na vyžádání zprávy stavebního úřadu k prokázání jeho tvrzení, že rodinný dům v , adresa, není zkolaudovaný, je nadbytečný, protože skutečnost, zda stavba je či není zkolaudována, nemá pro stanovení výživného zásadní význam.

66. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, přičemž míra jejího neúspěchu a úspěchu žalovaného byla podobná. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.