4 C 66/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Thorovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného , toho času adresa o 120 046,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 120 046,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 120 046,29 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, kdy se žalobkyně na žalovaném domáhala úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 120 046,29 Kč od 16. 3. 2024 do 2. 12. 2024 a úroku z prodlení vyššího o 2 % ročně z částky 120 046,29 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 651 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala, aby jí zaplatil částku 120 046,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od 16. 3. 2024 do zaplacení, jakožto náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy na odběrném místě na adrese , adresa, v období mezi dnem 3. 3. 2023, kdy byla v tomto odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníkovi, a dnem 5. 5. 2023, kdy byl při demontáži elektroměru v. č. , hodnota, zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Neoprávněně bylo odebráno 8 295 kWh. Pasivní věcnou legitimaci žalovaného žalobkyně odvozuje od skutečnosti, že v době neoprávněného odběru na odběrném místě bydlel a elektřinu spotřeboval. Způsobená škoda v celkové výši 120 046,29 Kč se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 119 643,06 Kč a plateb za příkon nebo za vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe ve výši 403,23 Kč včetně DPH. Vystavenou fakturu žalovaný přes upomínky nezaplatil. Žalobkyně vysvětlila, že předchozí zákazník měl smlouvu o připojení ukončenou a žalovaný měl uzavřít novou smlouvu s obchodníkem, což se však nestalo. Do nemovitosti nebyl umožněn přístup, takže nebyl demontován elektroměr, a docházelo tam k dalšímu odběru elektřiny. K demontáži elektroměru došlo až po zpřístupnění nemovitosti dne 5. 5. 2023 a do té doby probíhal neoprávněný odběr bez uzavřené smlouvy.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil. Žalobou uplatněný nárok nezpochybnil a nevznesl proti němu žádné námitky, neučinil žádné důkazní návrhy.

3. Protokolem o kontrole odběrného místa zpracované žalobkyní pod číslem , hodnota, dne 22. 2. 2024 bylo prokázáno, že dne 3. 3. 2023 byla žalobkyní v odběrném místě , adresa, , ukončena smlouva na dodávku elektrické energie původnímu zákazníkovi se stavy VT 5 958 kWh, NT 2 851 kWh, uvedenými v předávacím protokolu ze dne 8. 2. 2023. Dne 5. 5. 2023 byl při demontáži elektroměru v.č. , hodnota, zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny se stavy VT 11 640 kWh, NT 5 464 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tj. 8 295 kWh. Osobou uvedenou v protokole o kontrole je , jméno FO, , narozený , Datum narození žalovaného, , trvale bytem , Adresa žalovaného, , občanský průkaz č. , hodnota, .

4. Z Předávacího protokolu o vzájemném odsouhlasení stavů měřicího zařízení při změně zákazníka datovaného 18. 9. 2023 bylo zjištěno, že původní zákazník , jméno FO, , narozená , datum, , trvale bytem , adresa, , předala odběrné místo , adresa, , zákaznické číslo , hodnota, novému zákazníkovi , jméno FO, , narozenému , Datum narození žalovaného, , adresa, . Jako datum přepisu odběrného místa byl uveden den 8. 2. 2023. Stav elektroměru č. , hodnota, měl hodnoty VT 005958, NT 002851. Protokol je opatřen podpisem původního i nového zákazníka. Protokol není opatřen potvrzením o tom, že by ho převzal obchodník , právnická osoba, .

5. Výpočtem náhrady za neoprávněný odběr, číslo kontroly , číslo, bylo prokázáno, že se týká zákazníka , jméno FO, , na odběrném místě , adresa, , EAN odběrného místa , číslo, v době od 8. 2. 2023 do 4. 5. 2023, celkem 85 dnů. Výpočet byl proveden podle stavů elektroměru č. , hodnota, – počáteční stav VT 5 958, NT 2 851 a koncový stav VT 11 640, NT 5 464. Spotřeba tedy činila 8 295 kWh. Náhrada za neoprávněný odběr byla stanovena dle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 11,92026 Kč/kWh bez DPH, tj. 98 878,56 Kč a 119 643,06 Kč s DPH. Platba za příkon (3 fáze, 25,0 A) byla stanovena ve výši 333,25 Kč bez DPH a 403,23 Kč s DPH. Celková náhrada za neoprávněný odběr byla stanovena v částce 120 046,29 Kč (náhrada za neoprávněný odběr 98 643,81 Kč, platby za příkon 333,25 Kč, ekologická daň za neoprávněný odběr 234,75 Kč, celkem 99 211,81 Kč a DPH 20 834,48 Kč).

6. Z oznámení o neoprávněném odběru datovaného 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala , jméno FO, , , adresa, , o shora uvedeném neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě distribuce č. , hodnota, , , adresa, , EAN , číslo, se skutkovým i právním rozborem věci s tím, že pro náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny bude vystavena faktura. Zásilka doručovaná poštou byla připravena k vyzvednutí dne 15. 1. 2024, a protože nebyla v úložní lhůtě vyzvednuta a nebylo možné ji vhodit do schránky adresáta, byla vrácena 29. 1. 2024. Žalobkyně poté žalovanému doručovala poštou znovu na adresu , adresa, – dle vrácené zásilky byla písemnost připravena k vyzvednutí 6. 2. 2024. Vyzvednuta nebyla a 20. 2. 2024 byla žalobkyni vrácena s tím, že adresát nemá schránku, odstěhoval se a na uvedené adrese je neznámý.

7. Fakturou vystavenou 23. 2. 2024, variabilní symbol , var. symbol, bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala , jméno FO, za neoprávněný odběr elektřiny od 8. 2. 2023 do 4. 5. 2023 na odběrném místě 2774038 na adrese , adresa, , EAN , číslo, částku 120 046,29 Kč, splatnou 15. 3. 2024.

8. Upomínkou ze dne 26. 3. 2024 žalobkyně , jméno FO, znovu vyzvala k úhradě částky 120 046,29 Kč do 2. 4. 2024. Předžalobní upomínkou datovanou 11. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně , jméno FO, vyzvala k úhradě této dlužné částky do 7 kalendářních dnů od doručení upomínky s tím, že jinak žalobkyně přistoupí k jejímu vymáhání soudní cestou. Dodejkou bylo prokázáno, že zásilka byla odeslána , jméno FO, poštou dne 12. 4. 2024 na adresu , adresa, .

9. Z žalobkyní předložené e-mailové korespondence s majitelkou nemovitosti , jméno FO, vyplývá, že mezi osobami, které na adrese , adresa, bydlely v době od 8. 2. 2023 do 4. 5. 2023, byl i , Jméno žalovaného, .

10. Žalovaného , Jméno žalovaného, , bytem , adresa, , žalobkyně o neoprávněném odběru informovala dopisem ze dne 9. 4. 2025 spolu s dopisem k neoprávněnému odběru, fakturou a předžalobní výzvou. Vysvětlila, že i když je dokumentace vedena na , jméno FO, , jedná se , Jméno žalovaného, . Tím, že na příslušných dokumentech byla osoba označena jako , jméno FO, , byla uvedena v omyl. Zásilka zaslaná žalovanému poštou byla připravena k vyzvednutí dne 11. 4. 2025, v úložní lhůta nebyla vyzvednuta.

11. Z přehledu cen stanovených Energetickým regulačním úřadem pro neoprávněný odběr od 1. 5. 2023 vyplývá, že cena neoprávněně odebrané elektřiny pro domácnost v té době činila 14,42351 Kč/kWh.

12. Z údajů Centrální evidence exekucí vyplývá, že žalovaný , Jméno žalovaného, , bytem , Adresa žalovaného, , měl ke dni 5. 6. 2024 vedeno 8 exekucí.

13. Na základě těchto skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný převzal jako nový zákazník ke dni 8. 2. 2023 odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, od původního zákazníka , jméno FO, . Sepsali spolu předávací protokol, v němž si odsouhlasili stav měřicího zařízení č. , hodnota, ke dni přepisu odběrného místa – VT 5 958, NT 2 851. Žalovaný , Jméno žalovaného, byl v protokole označen jako , jméno FO, , dle data narození a adresy bydliště s přihlédnutím k tomu, že dle sdělení vlastníka nemovitosti v daném období v nemovitosti bydlel , Jméno žalovaného, , není pochyb o tom, že jde o žalovaného. Ostatně žalovaný tuto skutečnost v průběhu řízení nevyvrátil a ani netvrdil, že by tomu bylo jinak. Elektřinu v odběrném místě odebíral, aniž by uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, tedy bez právního důvodu. Tento odběr trval až do 5. 5. 2023, kdy byl v odběrném místě demontován elektroměr se stavy VT 11 640 kWh, NT 5 464 kWh, takže celkem bylo odebráno 8 295 kWh. Protože šlo o odběr bez uzavřené platné smlouvy, tedy bez právního důvodu, vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou splatnou 15. 3. 2024 škodu, která jí tím vznikla, ve výši 120 046,29 Kč. Oznámení o neoprávněném odběru žalobkyně žalovanému před zahájením řízení zaslala na adresu jeho trvalého bydliště , adresa, i na adresu odběrného místa , adresa, , adresáta však označila „, jméno FO, “. , jméno FO, zaslala na adresu , adresa, i fakturu a předžalobní upomínku. Zásilky si adresát nepřevzal.

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posuzoval podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném od 24. 1. 2023 do 30. 6. 2023, tedy v době, kdy k neoprávněnému odběru došlo (dále jen „energetický zákon“), podle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „vyhláška o měření elektřiny“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

15. Podle § 51 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

16. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

17. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

18. Podle § 51 odst. 4 energetického zákona v případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

19. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

20. Podle § 16 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny, v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

21. Podle § 16 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny, u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů, přes které se neoprávněný odběr uskutečnil, v dotčeném odběrném místě, ve výrobně elektřiny nebo v distribuční soustavě.

22. Podle § 16 odst. 4 vyhlášky o měření elektřiny, u neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobía) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem,b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem,c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebod) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) až c).

23. Podle § 16 odst. 5 vyhlášky o měření elektřiny, výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné.

24. Podle § 16 odst. 6 vyhlášky o měření elektřiny, hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trvala) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet,b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

25. Podle § 17 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny, množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobía) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí,b) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.

26. Podle § 17 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny, výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena za) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny,b) ceny za službu distribuční soustavy, kde1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny,2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh,c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

27. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 1959 písm. e) o. z. neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem „ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů.

29. Podle § 605 odst. 1 o. z. lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

30. Podle § 607 o. z. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.

31. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

32. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

33. Žalovaný odebíral elektřinu v odběrném místě , adresa, , které převzal od původního zákazníka ke dni 8. 2. 2023. Protože neuzavřel smlouvu o dodávce elektřiny, šlo o odběr bez právního důvodu, který je neoprávněným odběrem elektřiny. Žalovaný je z tohoto důvodu povinen žalobkyni nahradit škodu, která jí tím vznikla, a to zaplacením peněžní částky. Výše škody byla v daném případě určena podle množství skutečně odebrané elektřiny, jež bylo zjištěno měřením elektroměrem v odběrném místě. Cenu takto neoprávněně odebrané elektřiny žalobkyně stanovila výpočtem dle shora citovaných ustanovení ve výši 120 046,29 Kč a vyúčtovala ji žalovanému fakturou, jejíž splatnost stanovila na 15. 3. 2024. Žalobou uplatněný nárok na zaplacení této částky je důvodný, a proto soud žalovanému uložil povinnost částku 120 046,29 Kč žalobkyni zaplatit. Žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od 16. 3. 2024 do zaplacení. Soud však nemohl přehlédnout, že oznámení o neoprávněném odběru, fakturu, kterou škodu vyčíslila, i upomínky zasílala osobě , jméno FO, , tedy nikoliv žalovanému. Žalovaný tak byl vyzván k plnění až doručením žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), která je kvalifikovanou výzvou k plnění. Žaloba, kterou soud žalovanému zaslal do vlastních rukou na adresu jeho trvalého bydliště , adresa, , se pokládá za doručenou dnem 25. 11. 2024. Žalovaný měl na základě takto učiněné výzvy plnit ihned, čímž je dle § 1959 o. z. míněno do 5 dnů. Protože poslední den této lhůty připadl na sobotu, byl posledním dnem lhůty den 2. 12. 2024 a od 3. 12. 2024 je žalovaný v prodlení. Od tohoto dne až do zaplacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 120 046,29 Kč, a to ve výši 12,75 % (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % od 16. 3. 2024 do 2. 12. 2024 a úroku z prodlení vyššího o 2 % ročně (oproti přiznanému úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně) z částky 120 046,29 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v celé žalované částce a neuspěla jen v části požadovaného příslušenství pohledávky. Její neúspěch tak lze vzhledem k celému předmětu řízení pokládat za nepatrný, a proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů, jež v řízení účelně vynaložila. Uvážil sice skutečnost, že žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. zaslala na jméno , jméno FO, , tento omyl však nemůže jít na její vrub, když ho vyvolal předávací protokol podepsaný žalovaným, v němž byl takto označen. Soud navíc v souladu s ustálenou judikaturou zohlednil, že žalovaný ani v průběhu řízení pohledávku žalobkyně neuspokojil. Není tedy důvodu žalobkyni náhradu nákladů řízení odepřít. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 802 Kč, paušální náhrada náležející účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, za 4 úkony (předžalobní výzva, podání žaloby, doplnění žaloby a účast u jednání 19. 8. 2025) po 300 Kč podle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náhrada za další doplnění žalobních tvrzení nebyla žalobkyni přiznána, protože nešlo o reakci na podání žalovaného, nýbrž na výzvu soudu. Žalobkyně mohla svá tvrzení i bez této výzvy uvést již v prvním doplnění žaloby, v němž žalovaného správně označila. Přiznaná paušální náhrada tedy činí celkem 1 200 Kč. Dále bylo podle § 157, § 158 zákoníku práce a podle § 1 a § 4 vyhlášky č. 475/2024 Sb. přiznáno jízdné k jednání z , adresa, a zpět, tj. celkem , hodnota, km osobním elektrovozidlem v částce 649 Kč (základní náhrada za 1 kilometr ve výši 5,80 Kč, průměrná spotřeba 15,6 kWh na 100 km při ceně 7,70 Kč /1 kWh). Celkem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 6 651 Kč.

35. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému stanovena ke splnění uložených povinností třídenní lhůta.