4 C 91/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Thorovskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 26 137,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 26 137,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 137,30 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 26 137,30 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s ní žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou podepsal dne 13. 12. 2019. Žalobkyně mu v souladu se smlouvou poskytla úvěr ve výši 88 000 Kč. Protože žalovaný závazky vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celého úvěru, čímž vznikla Nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 72 576,40 Kč. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6.

5. Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením Nové jistiny úvěru uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Jičíně č.j. 203 C 13/2021-62, ze dne 17. 1. 2022 bylo žalovanému mimo jiné uloženo uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6.1. a 6.

5. Smlouvy ve výši 998,00 Kč a 16 864,70 Kč, která představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru ve výši 72 576,40 Kč za období prodlení s úhradou Nové jistiny úvěru do 27. 12. 2021. Prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny úvěru trvalo i po datu 27. 12. 2021, čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.

5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru i za následující období. Předmětem řízení je tedy smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 62 577,00 Kč od 28. 12. 2021 do 27. 7. 2022, 0,1 % denně z částky 55 254,42 Kč od 28. 7. 2022 do 25. 8. 2022, 0,1 % denně z částky 53 859,42 Kč od 26. 8. 2022 do 27. 9. 2022, 0,1 % denně z částky 51 859,42 Kč od 28. 9. 2022 do 26. 10. 2022, 0,1 % denně z částky 49 859,42 Kč od 27. 10. 2022 do 29. 11. 2022, 0,1 % denně z částky 48 077,22 Kč od 30. 11. 2022 do 28. 12. 2022, 0,1 % denně z částky 46 379,72 Kč od 29. 12. 2022 do 19. 1. 2023, 0,1 % denně z částky 45 549,12 Kč od 20. 1. 2023 do 26. 1. 2023, 0,1 % denně z částky 42 166,22 Kč od 27. 1. 2023 do 27. 2. 2023, 0,1 % denně z částky 38 759,12 Kč od 28. 2. 2023 do 24. 3. 2023, 0,1 % denně z částky 35 376,22 Kč od 25. 3. 2023 do 25. 4. 2023, 0,1 % denně z částky 31 993,32 Kč od 26. 4. 2023 do 29. 4. 2023. Celkem se žalobkyně domáhá částky 26 137,30 Kč, kterou jí žalovaný nezaplatil, ačkoliv ho k tomu vyzvala.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne 23. 12. 2019 mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 88 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit částku 245 820 Kč ve 30 měsíčních splátkách po 8 194 Kč, splatných nejpozději 21. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 102,09 % ročně a předpokládaná roční procentní sazba nákladů na úvěr 166,39 %. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 294 984 Kč. V čl. 6.3 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli Splátky nebo její části o délce 65 dnů:a) je Poskytovatel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze Smlouvy,b) automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni (dále též jen „Den zesplatnění úvěru“) stávají okamžitě splatnýmicelá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke Dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.

2. části B) Smlouvy. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Zesplatnění se rovněž netýká dosud nesplatných měsíčních úhrad za pojištění, bylo-li sjednáno. Poskytovatel je povinen klienta před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné Splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Bylo-li sjednáno Pojištění, dochází v okamžiku zesplatnění úvěru k zániku pojištění (to platí pouze tehdy, pokud pojištění nezaniklo některým ze stanovených způsobů již před zesplatněním úvěru). Podle čl. 6.4. ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke Dni zesplatnění úvěru stávají součástí Nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je Klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle čl. 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí Novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6.9 smlouvy se pro účely tohoto článku za den prodlení (např. s úhradou splátky) považuje každý i započatý den prodlení s úhradou daného dluhu. Souhrn výše všech ze strany Poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

4. Ze spisu Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 203 C 13/2021 bylo zjištěno, že se žalobkyně žalobou podanou proti žalovanému domáhala, aby jí zaplatil částku 90 838 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 1. 2022, č.j. 203 C 13/2021-60 bylo rozhodnuto o zastavení řízení co do částky 11 397 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 397 Kč od 27. 5. 2021 do zaplacení a co do úroku ve výši 67,09 % ročně z částky 70 233,60 Kč od 27. 5. 2021 do 19. 6. 2021, co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 054,29 Kč od 21. 8. 2021 do 20. 9. 2021 a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 054,29 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení. Usnesením ze dne 17. 1. 2022, č.j. 203 C 13/2021-61 bylo rozhodnuto o vrácení přeplatku soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši 569 Kč. Platebním rozkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 17. 1. 2022, č.j. 203 C 13/2021-62, který nabyl právní moci dne 2. 3. 2022, bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil do 15 dnů od doručení platebního rozkazu částku 62 577 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 77 577 Kč ve výši 8,25 % od 27. 5. 2021 do 14. 7. 2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 577 Kč ve výši 8,25 % ročně od 15. 7. 2021 do 20. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 67 577 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21. 8. 2021 do 20. 9. 2021, se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 577 Kč ve výši 8,25 % ročně od 21. 9. 2021 do zaplacení, pohledávku ve výši 16 864,70 Kč, úrok ve výši 35 % p. a. z částky 70 233,60 Kč od 27. 5. 2021 do 19. 6. 2021, úrok ve výši 8,25 p. a. z částky 70 233,60 Kč od 20. 6. 2021 do 20. 8. 2021, úrok ve výši 8,25 p. a. z částky 66 179,31 Kč od 21. 8. 2021 do 20. 9. 2021, úrok ve výši 8,25 % p. a. z částky 61 179,31 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 5. 2021 dosáhne částky 294 984 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 16 169,80 Kč. Z listinných důkazů obsažených ve spise byly zjištěny následující skutečnosti:- z pracovní smlouvy ze dne 31. 5. 2017, že žalovaný byl od 1. 6. 2017 v pracovním poměru na dobu neurčitou u , právnická osoba, Dle dohody o mzdě činila jeho základní měsíční mzda 18 000 Kč.- z hodnocení klienta, že čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání byl uveden ve výši 16 489 Kč, ve výdajích bylo uvedeno životním minimum 3 410 Kč, náklady na bydlení 1 000 Kč, rezerva 1 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je svobodný, má maturitu, bydlí u rodičů, není ve výpovědní lhůtě z pracovního poměru.- z lustrace v registru SOLUS, že u žalovaného nebyly k 10. 12. 2019 zjištěny dlužné částky po splatnosti- z výplatního lístků, že žalovaný měl čistou mzdu za měsíc září 2019 ve výši 17 741 Kč, za říjen 2019 ve výši 17 205 Kč, za listopad 2019 ve výši 15 814 Kč,- z pohybů na účtu žalovaného č. , č. účtu, , že mu od července 2019 do prosince 2019 chodila na účet mzda v rozmezí od 14 826 Kč do 17 554 Kč měsíčně. K 6. 12. 2019 měl na účtu disponibilní zůstatek 26 230,75 Kč.- Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, , že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného od 1. 9. 2019 do 30. 11. 2019 činil 16 048 Kč.- z hodnocení klienta, že žalovaný dosáhl skóre 520, takže spadal do kategorie III (skóre 416 a více), t. maximální počet bodů do Score Card, nízké riziko- z prohlášení klientů ze dne 13. 12. 2019, že v něm žalovaný mimo jiné prohlásil, že nemá splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyla proti němu podána žaloba, není vůči němu vydán exekuční titul, nenachází se v úpadku a veškeré uvedené údaje a informace, který poskytl, jsou pravdivé a úplné- v předsmluvním formuláři byl shrnut obsah smlouvy a práva a povinnosti smluvních stran- oznámením o schválení úvěru ze dne 27. 12. 2019 žalobkyně žalovaného informovala o schválení úvěru- podle karty klienta byla žalovanému poskytnuta částka 88 000 Kč dne 23. 12. 2019, splaceno bylo celkem 129 716 Kč- z dokladu o vyplacení úvěru, že částka 88 000 Kč byla dne 23. 12. 2019 zaplacena z účtu č. , č. účtu, na účet , č. účtu5. Oznámením datovaným 25. 5. 2021 žalobkyně žalovanému oznámila, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a tímto dnem došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalobkyně ho vyzvala k okamžité úhradě částky 88 974 Kč.

6. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 8. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala k zaplacení smluvní pokuty na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 26 137,30 Kč s upozorněním na vymáhání soudní cestou, pokud nebude dlužná částka zaplacena do 15 dnů od odeslání výzvy.

7. Podacím archem bylo doloženo, odeslání poštovní zásilky žalovanému na adresu , adresa, dne 16. 8. 2024.

8. Z přehledu úrokových sazeb měnových finančních institucí- nové obchody zveřejněných Českou národní bankou v Měnové statistice bylo zjištěno, že v prosinci 2019 činily úrokové sazby u úvěru domácnostem na spotřebu 8,28 %, na bydlení 2,49 %, ostatní úvěry 3,45 %, kontokorentní a revolvingové úvěry 12,53 % a úvěry z kreditních karet 18,33 %. Statistika je dostupná na https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/publikace-menove-statistiky/.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 577 občanského zákoníku je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Žalobkyně se v projednávané věci domáhá po žalovaném zaplacení smluvní pokuty uplatněné z důvodu neplnění smluvních povinností dle smlouvy o úvěru uzavřené s žalovaným, podle níž mu poskytla úvěr ve výši 88 000 Kč. Smluvní pokuta nárokovaná do 27. 12. 2021 ve výši 16 864,70 Kč odpovídající 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky 72 576,40 Kč, jí byla přiznána pravomocným platebním rozkazem vydaným zdejším soudem dne 17. 1. 2022 pod č.j. 203 C 13/2021-62. Předmětem nyní vedeného řízení je smluvní pokuta za období od 28. 12. 2021 vyčíslená částkou 26 137,30 Kč.

19. Výsledkem předchozího řízení vedeného mezi účastníky, v němž bylo pravomocně rozhodnuto platebním rozkazem, soud není v tomto řízení vázán. Posuzoval tedy nejprve, zda byla úvěrová smlouva mezi účastníky platně uzavřena.

20. Žalovaný byl při uzavírání úvěrové smlouvy v postavení spotřebitele, takže je potřeba na věc aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy. Soud se proto nejdříve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. V daném případě lze tuto povinnost s ohledem na informace, které o žalovaném získala, pokládat za splněnou. Při posuzování obsahu smlouvy však soud nemohl přehlédnout sjednaný úrok z úvěru ve výši 102,09% ročně a výši předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr (RPSN) ve výši 166,39 %, když v době, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá výše úroků z úvěrů na spotřebu pro domácnosti spotřebu 8,28 %, na bydlení 2,49 %, ostatní úvěry 3,45 %, kontokorentní a revolvingové úvěry 12,53 % a úvěry z kreditních karet 18,33 %. Sjednaná úroková sazba tak přesahuje cca 5,6násobně nejvyšší z těchto sazeb, u běžných úvěrů na spotřebu se jedná dokonce o více než dvanáctinásobek. Jde tedy o úrokovou sazbu podstatně převyšující úrokové sazby obvyklé v době sjednání úvěru. V té souvislosti lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, který se otázkou přiměřenosti výše úroků zabýval a dospěl k závěru, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V dané věci šlo o sjednaný 60% úrok, přičemž úroková míra z úvěrů činila v době uzavření smluv 9% až 15,5% ročně a dle názoru Nejvyššího soudu byl za tohoto stavu odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Není pochyb o tom, že jde o rozhodnutí použitelné i při posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené v době účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Soud proto učinil závěr, že smluvní ujednání účastníků o výši úroku z úvěru bylo neplatné, protože se příčí dobrým mravům, a k tomuto důvodu neplatnosti je potřeba přihlédnout i bez návrhu (§ 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

21. Poskytování nebankovních úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně a zdrojem jejích zisků. Žalovaný byl v postavení spotřebitele, tedy slabší smluvní stranou. S ohledem na tyto okolnosti a obsah smluvních ujednání soud dospěl k závěru, že neplatné ujednání o nepřiměřeně vysokých úrocích v daném případě nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, protože lze důvodně předpokládat, že by bez něj k uzavření smlouvy vůbec nedošlo. Předpoklady pro moderaci podle § 577 občanského zákoníku nebyly shledány. Úvaha o uplatnění tohoto postupu se sice nabízí, soud ho však nepokládá za přípustný vycházeje z toho, že moderace obsahu smlouvy by vedla k tomu, že žalobkyně jako poskytovatel úvěrů by vůbec nebyla motivována ke sjednávání smluv s úrokovou sazbou respektující dobré mravy. Pokud by totiž její klienti úvěry s nepřiměřeně vysokými úroky řádně spláceli, profitovala by z vysokého zisku generovaného nepřiměřeně vysokými úroky, a v případech, kdy je plnění vymáháno soudní cestou, by se jí dostalo alespoň nejvyššího přípustného úroku. Aplikace moderačního pravidla uvedeného v § 577 by tak nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Moderaci tedy v daném případě použít nelze a závěr o neplatnosti se vztahuje na celé právní jednání. Smlouva jako celek je tedy absolutně neplatná (obdobně viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 22 Co 61/2022). Z tohoto vyplývá, že ani smluvní pokuta, která je předmětem řízení, nebyla platně sjednána a nelze ji žalobkyni přiznat. Soud proto její žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně v řízení neuspěla, měla by tudíž žalovanému nahradit účelně vynaložené náklady řízení. Protože mu však dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.