5 C 100/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa adresa pro doručování adresa žalované o zaplacení 33.892,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 33.892,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2.056,27 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 15.971,02 Kč od 21. 1. 2020, úrokem z prodlení ve výši 648,63 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 7.814 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši [číslo], úroku 298 % z částky 15.971,02 Kč do zaplacení, úroku ve výši 2.272,67 Kč a úroku 29 % z částky 5.037,94 Kč do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 7.814 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 33.92,60 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 15.971,02 Kč a poplatku ve výši 10.107,58 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29% z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 12. 1. 2020 do 20. 1. 2020 částkou 4.811,71 Kč) od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 24. 8. 2018 do 24. 8. 2018 částkou 2.056,27 Kč) a dále od 21. 1. 2020 ve výši 9 % z jistiny do zaplacení. - nevrácených prostředků poskytnuté půjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 5.037,94 Kč a poplatku ve výši 2.272,67 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 10. 7. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 2.272,67 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 24. 8. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 648,63 Kč) a dále od 21. 1. 2020 ve výši 9 % z jistiny do zaplacení.

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 2. 3. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 14.220 Kč představovaného úrokem ve výši 2.662 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 6.866 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 4.692 Kč. Závazek měl být splněn formou 45 týdenních splátek po 761 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 11. 1.2019. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 7.841 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalované dosáhl v jistině konečné hodnoty 15.971,02 Kč a na poplatku hodnoty 10.107,58 Kč. K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020 3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 28. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 16.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 11.539 Kč představovaného úrokem ve výši 2.130 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4.372 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 5.037 Kč. Závazek měl být splněn formou 45 týdenních splátek po 612 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 9. 7. 2018. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění jak před tak po postoupení pohledávky. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalované dosáhl v jistině konečné hodnoty 5.037,94 Kč a na poplatku hodnoty 2.272,67 Kč. K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil a byl i jinak v řízení nečinná.

5. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- strany [číslo] písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaná, pokud by byl procesně bdělá a aktivní, mohla by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla na základě výzvy soudu přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaná plnění v rozsahu, jak jsou specifikovaná žalobkyní, neposkytla.

7. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 2. 3. 2018 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ [anonymizováno] touto smlouvou poskytuje zápůjčku v částce 20.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 20.000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 2.662 Kč, položky označené jako administrativní činnost ve výši 6.866 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 4.692 Kč (tzn. celkem zaplatit 34.220 Kč), to vše ve splátkách ve výši 761 Kč týdně s rozvržením na celkem 45 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou, resp. se dostala do prodlení. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 15.971,02 Kč a na poplatku hodnoty 10.107,58 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovanou příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění tak je provedeno pro žalovanou příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 8 smluvních podmínek.

9. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 16.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 16.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 16.000 Kč se žalovaná zavázala k zaplacení úroku 29%, tj. ve výši 2.130 Kč za dobu řádného trvání smlouvy, tj. do 9. 7. 2018, k tomu položky označené jako administrativní činnost ve výši 4.372 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka v paušalizované výši 5.037 Kč (tj. celkem zaplatit 27.539 Kč), to vše ve splátkách ve výši 612 Kč týdně s rozvržením na celkem 45 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 3 a 20 smluvních podmínek. Ujednáno bylo, že se výpůjční úroková sazba, která činí pro splácení v 45 týdenních splátkách 29 %, neběží v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy, pokud pro prodlení dlužníka dojde k prodloužení účinnosti podle článku 20 smluvních podmínek.

10. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaná poskytla pouze částečné plnění, tudíž co do zbylého závazku, tj. v rozsahu jistiny ve výši 5.037,94 Kč a na poplatku hodnoty 2.272,67 Kč nastalo jeho prodlení, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, ujednali si účastníci ve smluvních podmínkách úpravu pro případ prodlení a na podkladě toho žalobkyně vyjádřila dluh na jistině a poplatku.

11. Postoupení pohledávek za žalovaným je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena (t. od 12. 1. 2019 a 10. 7. 2018, resp. uběhla týdenní lhůta pro úhradu poslední ze sjednaných splátek.

12. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

13. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky zápůjčky“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

14. Jestliže se uzavírá, že žalovaná přijala prostředky, jejichž výši požadovala a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázána uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalované v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnila, dostala se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistin a poplatků včetně smlouvou sjednaných úroků v konkrétních hodnotách.

15. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

16. Příslušenství jistin nelze hodnotit – úrok a úrok z prodlení. V případě prvého nároku bylo v případě druhého z nároků ujednáno v článku 20 smluvních podmínek, že smlouvy trvají do doby uhrazení celkové dlužné částku, z čehož žalobkyně důvodně dovozuje, že i po lhůtě, na kterou byly smlouvy zprvu sjednána, úročí se neuhrazené jistiny sjednanými úroky. V případě prvého nároku je situace obdobná, neboť smlouva ani smluvní podmínky neobsahují žádné ujednání, které by zakládalo právo věřitele požadovat další úrok nad úrok, jak byl sjednán konkrétní částkou. Možnost dalšího úročení nad obě hodnoty úroku ujednaného ve smlouvě. Takový postup je právem aprobovaný, přijímaný i judikatorně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005), vždy se však, jak je to výslovně vyjádřeno v uváděném rozhodnutí, uplatní smluvní autonomie.

17. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dosud nesplacené jistiny poskytnutých půjček spolu s dohodnutými poplatky, tj. celkem 33.892,60 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9% a to s částečnými kapitalizacemi do 20. 1. 2020 (prodlení počíná v obou případech dnem následujícím po dni, kdy měla být zápůjčka zcela uhrazena). Výše úrok z prodlení stanovuje se podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Výrokem II. je žaloba zamítána co do úroků, které přesahují smluvní rozsah úročení, vyjádřený částkami fixovanými pouze na dobu trvání smluv.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

20. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

21. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 7.814 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 1.500 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 378 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1.356 Kč.