5 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného adresa pro doručování adresa žalovaného o zaplacení 70.465,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 70.645,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.498,09 Kč, úrokem ve výši 1.205,39 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 16.812,83 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, úrok 29 % z částky 16.812,83 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1.340,22 Kč, úrok ve výši 771,54 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % z částky 14.511,72 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, 29% z částky 14.511,22 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1.055,94 Kč, úrokem ve výši 1.611,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 11.433,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem 29 % z částky 11.433,63 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 18.210,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 70.465,24 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 16.812,83 Kč a poplatku ve výši 12.650,57 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 24. 10. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 1.205,39 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 26. 2. 2019, tj. marného uplynutí lhůty po úhradě poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 1.498,09 Kč) - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 14.511,16 Kč a poplatku ve výši 8.709,16 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 16. 11. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 771,54 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 14. 2. 2019, tj. marného uplynutí lhůty po úhradě poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 1.340,22 Kč) - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 11.433,63 Kč a poplatku ve výši 6.347,33 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 30. 7. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 1.611,82 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 14. 2. 2019, tj. marného uplynutí lhůty po úhradě poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 1.055,94 Kč)

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 29. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 19.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 16.491 Kč představovaného úrokem ve výši 3.398 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.492 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 5.601 Kč (částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 592 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 23. 10. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 18. 2. 2019. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 16.812,83 Kč a na poplatku hodnoty 12.650,57 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020.

3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 15. 5. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 19.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 15.471 Kč představovaného úrokem ve výši 4.656 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.629 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že měsíční splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 4.186 Kč (částka za administrativní činnost a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 18 měsíčních splátek po 1.916 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 15. 11. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 14. 1.2019. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 14.511,72 Kč a na poplatku hodnoty 8.709,16 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020.

4. Žalobkyně stran třetího nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 29. 1. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 19.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 15.471 Kč představovaného úrokem ve výši 4.645 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.098 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že měsíční splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 5.717 Kč (částka za administrativní činnost a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 18 měsíčních splátek po 1.916 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 15. 11. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 14. 1.2019. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 11.433,63 Kč a na poplatku hodnoty 6.347,33 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl procesně nečinný.

6. Skutkový závěr stojí ve vztahu ke všem třem dílčím nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, přehledů plateb k jednotlivým smlouvám o zápůjčce – tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohu- seznamem postoupených pohledávek, konkrétně strany 47, 57 a 73, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl.

8. Po stránce skutkové se k prvému dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 29. 8. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jak to prokazuje v písemné formě uzavřená smlouva. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 19.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Výše zápůjčky činí 19.000 Kč a je poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 19.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 3.398 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.492 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.601 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 16.491 Kč), to vše ve splátkách ve výši 592 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce.

9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 16.812.83 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 12.650,57 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen z pohledu smluvních ujednání pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění na jistinu a poplatek tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 3.5 smlouvy. Způsob splácení (umořování) je prokázán transparentním přehledem platem – tabulkou umoření (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Tabulka umoření koresponduje vyčíslení dluhu v jistině i poplatku.

10. Po stránce skutkové se k druhému dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 15. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jak to prokazuje v písemné formě uzavřená smlouva. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 19.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem Smlouvy potvrzuje, že obdržel v místě bydliště uvedeném v záhlaví smlouvy, případně v pobočce [anonymizováno], v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 19.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 4.656 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6.629 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.186 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 15.471 Kč), to vše ve splátkách ve výši 1.916 Kč měsíčně s rozvržením na celkem 18 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce.

11. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 14.511,72 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 8.709,16 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen z pohledu smluvních ujednání pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění na jistinu a poplatek tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 3.5 smlouvy. Způsob splácení (umořování) je prokázán transparentním přehledem platem – tabulkou umoření (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Tabulka umoření koresponduje vyčíslení dluhu v jistině i poplatku.

12. Po stránce skutkové se k třetímu dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 29. 1. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jak to prokazuje v písemné formě uzavřená smlouva. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 19.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem Smlouvy potvrzuje, že obdržel v místě bydliště uvedeném v záhlaví smlouvy, případně v pobočce [anonymizováno], v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 19.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 4.656 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.098 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.717 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 15.471 Kč), to vše ve splátkách ve výši 1.916 Kč měsíčně s rozvržením na celkem 18 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce.

13. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 11.433,63 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 6.347,33 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen z pohledu smluvních ujednání pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění na jistinu a poplatek tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 3.5 smlouvy. Způsob splácení (umořování) je prokázán transparentním přehledem platem – tabulkou umoření (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Tabulka umoření koresponduje vyčíslení dluhu v jistině i poplatku.

14. Postoupení pohledávek za žalovaným je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi a týká se všech třech dílčích pohledávek. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

15. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta pro úhradu poslední ze sjednaných splátek.

16. Žalovaný v řízení neuplatnil žádné námitky skutkové povahy.

17. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku a námitkám žalovaného komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

18. Vzhledem k reálné povaze obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není jakéhokoli důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým podpisem skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

19. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v dalších ustanovení smlouvy o zápůjčce.

20. V případě úroku, který přesahuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy, lze přisvědčit žalobkyni, že důvodným je i úrok pokračující v rozsahu, v jakém nebyla jistina dluhu uhrazena. V každé ze smluv je uváděna výše úroku v procentuální výši a každá ze smluv obsahuje ujednání o trvání úročení i po dni, kdy měl být závazek zcela splacen poslední splátkou, resp. uplynula marně doba k placení a nastalo prodlení žalovaného. V případě prvých dvou dílčích nároků vychází dalšího úročení z formulace článku 9, bod 9.2 smlouvy. V případě 3. dílčího nároku je obdobná úprava provedena v článku 18. Elementárně vznikla vydlužiteli v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistin na hodnoty 16.812,83 Kč, 14.511,72 Kč a 11.433,63 Kč; a poplatků včetně kapitalizovaného úroku po dobu trvání smlouvy na částky 12.650,57 Kč, 8.709 Kč a 6.347,33 Kč.

21. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka označené jako administrativní činnost a komfortní splácení s bližším upřesněním v rámci adhezních částí smlouvy je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

22. Při absenci námitek žalovaného nebylo lze uvažovat o aplikaci ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nebyly zjišťovány okolnosti opatření podkladů pro posouzení kredibility žalovaného.

23. Příslušenství jistin je dále důvodně vyjádřeno úrokem 29 %. V rámci autonomie vůle účastníků smlouvy bylo ujednáno v článcích 9, bod 9.2 smluv a 18 smlouvy, že účinky smlouvy trvají do doby uhrazení celkové dlužné částku, z čehož žalobkyně důvodně dovozuje, že i po lhůtě, na kterou byly smlouvy zprvu sjednány, úročí se neuhrazené jistiny sjednaným úrokem. I takové ujednání je výrazem smluvní volnosti (1802 a násl. o. z.).

24. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dosud nesplacené jistiny poskytnutých půjček spolu s dohodnutými poplatky, tj. celkem 70.465,24 Kč s příslušenstvím pohledávky v podobě úroku a úroku z prodlení stanoveného podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

26. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

27. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 18.210,20 Kč.

28. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, částka 11.820 Kč, 3 režijní paušály částka 900 Kč stanovená podle § 13 odst. 3. vyhl., 21% DPH, a zaplacený soudní poplatek částka 2.819 Kč.

29. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.