5 C 128/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem právnická osoba jméno , anonymizováno , příjmení jméno zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované adresa pro doručování adresa , PSČ obec o zaplacení 15.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 11.505 Kč s úrokem z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrok z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrokem z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrokem z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrokem z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05% úrokem z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50%, úrokem z prodlení z částky 11.505 KČ od [datum] do [datum] ve výši 8,00%, úrokem z prodlení z částky 11.505 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75% a úrokem z prodlení z částky 11.505 KČ od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhá zaplacení 3.495 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.600 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrok z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrokem z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrokem z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05%, úrokem z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,05% úrokem z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,50%, úrokem z prodlení z částky 11.505 KČ od [datum] do [datum] ve výši 8,00%, úrokem z prodlení z částky 3.495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8,75% a úrokem z prodlení z částky 3.495 KČ od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 1.171 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně uplatnila jako právní nástupce [právnická osoba] nárok na zaplacení částky 15.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a neuhrazeného poplatku (v terminologii žalobce kapitalizovaný úrok) ve výši 4.600 Kč z právního důvodu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku. Příslušenství pohledávky bylo uplatňováno v podobě zákonného úroku z prodlení od [datum], tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce číslo a přenechal jí v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10.440 Kč formou 53 týdenních splátek po 480 Kč, poslední pak uhradit ke dni [datum]. S přihlédnutím k rozsahu částečného plnění žalovaného dosáhl dluh v jistině hodnoty 15.000 Kč a v poplatku částky 4600 Kč. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] ke dni [datum] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. O postoupení byla žalovaná vyrozuměna oznámením postupitele ze dne [datum].

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnila.

4. Soud cestou usnesení ze dne 15. 2. 2019, č. j. 5 C 31/2019-54, vyrozuměl žalobkyni o možném odlišném právním hodnocení souhrnného poplatku, resp. o tom, že nemusí pro kolizi s ust. § 39 a 41 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v celém sjednaném rozsahu obstát.

5. Na to reagovala žalobkyně doplněním žalobního návrhu. Vysvětlila, že souhrnný poplatek byl jediným poplatkem spojeným se smlouvou, byť neprecizuje, co z něj připadá na úrok a jiné složky (náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, inkaso splátek v místě bydliště dlužníka, náklady upomínání). Žalobci by měla být poskytnuta za přenechání prostředků žalované přiměřená odměna. Odkázal na judikaturu vyšších soudů, které se pro poskytnutí přiměřené odměny vyslovily s tím, že nelze vycházet z obvyklé výše úroků požadovaného bankami, kde není přítomno takové riziko vzhledem k odlišnému složení klientely. Žalobce poukázal na pravidlo respektovat autonomii vůle smluvních subjektů včetně odkazu na ust. § 1813 o. z. Uzavřel, že pakliže by soud shledal souhrnný poplatek nepřiměřeně vysokým, potom by měl soud v rámci zásady legitimního očekávání pouze ponížit souhrnný poplatek, nikoli jej zcela zamítnout.

6. Jelikož žalobkyně přistoupila podle § 96 odst. 1 o. s. ř. k částečnému zpětvzetí návrhu před tím, než by bylo ve věci jednáno, nebylo zjišťováno procesní stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 4 o. s. ř.) a v rozsahu zpětvzetí se řízení podle § 96 odst. 1 o. s. ř. výrokem I. zastavuje.

7. Skutkový závěr k oběma nárokům stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o půjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou, potvrzení o zaplacení kupní ceny, písemnosti obsahujících oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. Přistupuje k tomu zjištění, že žalovaná tvrzení žalobce ani předložené důkazy v průběhu řízení nijak nezpochybnila co do jejich pravosti a obsahové a formální správnosti.

8. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobce, že povaha jejího tvrzení, že žalovanou nebylo zcela poskytnuto plnění co do dlužné jistiny a poplatku, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázala, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby mohlo být prokazováno a jedině žalovaná, pokud by byla procesně bdělou a vyvinula v řízení patřičnou aktivitu, mohla by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně v návrhu stran obou nároků připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nárok jak ve svém titulu (důvodu) tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaná plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytla, resp. dostala se do prodlení se splácením, když uhradila věřiteli pouze 5.840 Kč.

9. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které bylo žalované poskytnuto v hotovosti 15.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 15.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 15.000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení souhrnného poplatku ve výši 10.440 Kč, tedy zaplaceno mělo být celkem 25.440 Kč a to ve splátkách ve výši 480 Kč týdně s rozvržením na celkem 53 splátek, naposledy ke dni [datum]. Součástí obligačního vztahu staly se druhostranně připojené smluvní podmínky, z nichž je pro věc významným článek 5 upravující započítání jakékoliv splátky nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky. Následně, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, poskytla žalovaná celkem 5.840 Kč a mělo dojít pouze k ponížení souhrnného poplatku na částku 4.600 Kč bez dotčení jistiny dluhu. [ulice] placení žalované, resp. to, co zůstalo dosud neuhrazeno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování žalobcem prokázáno, neboť, jak je to již výše rozvedeno, jde o její negativní tvrzení, jež by mohla účinně vyvrátit či jinak modifikovat jedině žalovaná. Prvé postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek. Následné postoupení na žalobce je prokazováno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi a jemu odesláno. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované nastalo vždy dnem následujícím po splatnosti každé ze splátek, avšak žalobkyně je spojila až s datem pozdějším a to postoupením pohledávky a uplatnila úrok z prodlení od e dne následujícího (od [datum]).

10. K povaze tzv. souhrnného poplatku, jak je smlouvou označen, lze v rovině skutkové uzavřít pouze sjednání hodnotou 4.600 Kč bez bližší stratifikace či zpřístupnění povahy takové platby nad rámec poskytnuté půjčky, jak to ostatně připouští sám žalobce. Je zřejmé z pohledu ust. § 121 o. s. ř., že administrace půjčky nemůže ze své povahy zatížit věřitele útratami v takové výši v poměru k hodnotě poskytnuté půjčky, tudíž je zde zákonitou úvahou, že souhrnný poplatek je zcela zjevně spojen s odměnou věřiteli za přenechání půjčky a dalšími smlouvou nijak neobjasňovanými úkony.

11. Ačkoli žalobce v doplňujícím podání zevrubně vylíčil strukturu souhrnného poplatku, jde o tvrzení k vnitřní činnosti právního předchůdce žalobce, která není objektivně zejména v rámci uzavírané smlouvy jakkoli demonstrována. Souhrnný poplatek není dlužníkovi jakkoli objasňován, tudíž je na něj nutno pohlížet jako na složku, které přirůstá k jistině půjčky a je také podle uzavřené smlouvy poskytována ve prospěch věřitele.

12. Jinými slovy řečeno, není-li povaha souhrnného poplatku smlouvou objasněna (což není esenciálním znakem úkonu ani procesní povinností věřitele), je nutno takové právo věřitele zákonitě a v kontextu povahy úkonu považovat jako celek za odměnu, která je s poskytnutím půjčky spojena. Co z ní věřitel použije na krytí své provozní činnosti v rámci obratu při podnikání, co je jeho čistým profitem a co je případně vynakládáno v souvislosti s nikoli donosnou formou dluhu v rámci inkasa splátek nelze ze smluvního substrátu jakkoli zjistit. Jak je to shora zmíněno, není to ani významné, neboť z pohledu dlužníka je třeba pohlížet na plnění jako na celek – sumu poplatku, kterou věřiteli v souvislosti s přenechanými prostředky poskytuje. Taková hodnota může být vyjádřena rozličně, příkladmo úrokem, pevnou částkou (tak jako je tomu v posuzované věci) či jiným podobným (i kombinovaným) způsobem, z něhož je zřejmé, že je přenechání prostředků spojeno s navýšením původního rozsahu druhového plnění. Ostatně žalobce označuje poplatek za kapitalizovaný úrok.

13. Prokazuje smlouva o postoupení pohledávek s přílohou stran prvé cese a následné oznámení postupitele o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání zásilky, že nejprve byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum] na [anonymizována dvě slova] a následně dne [datum] na žalobce.

14. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něj vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 82/2012 Sb. a z toho plynoucí aplikací zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Shora uvedené skutkové závěry k nároku podřazují se stran půjčky pod ust. § 657 a násl. obč. zák. a stran poplatku pod ust. § 35 a 658 odst. 1 obč. zák. včetně aplikace ust. § 41a odst. 2 věta prvá obč. zák. za současné aplikace ust. 39 obč. zák.. Zvláštní úprav, kterou je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se nepoužije vzhledem ke dni uzavření smluv, účinnosti předpisu (1. 1. 2011) a zákazu retroaktivity právních předpisů. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).

15. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků dlužníkovi, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnosti, která by nebyly z jeho pohledu správnými (vizte k tomu shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR).

16. Jestliže žalovaná přijala podle uzavřené smlouvy o půjčce prostředky, jejichž výši požadovala, potom je vázána uzavřeným obligačním vztahem včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalované v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnila, dostala se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění ve výši 10.160 Kč, jak to odpovídá rozdílu mezi celkovým závazkem ze smlouvy a nyní uplatněným nárokem.

17. Vedle toho se předmětem úpravy práv a povinností stalo sjednání souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 10.440 Kč, které soud hodnotí v intencích funkce, kterou jedině může zastávat, tj. jako odměnu věřiteli a to bez ohledu na to, jakou část ze sjednaného rozsahu souhrnného poplatku použije věřitel interně na krytí svých nákladů provozu včetně inkasních útrat a administrace půjčky a co z toho připadá na čistý zisk. Sjednání souhrnného poplatku je tak považováno za závazek dlužníka k úhradě odměny za přenechané prostředky, jak je předvídána ust. § 658 odst. 1 obč. zák. a hodnoceny jako příslušenství pohledávky. Odměna, zvláště, nachází-li se žalovaný v postavení spotřebitele a jeho postavení je regulováno a garantováno § 52 et seq. obč. zák., musí být obvyklá a splňovat kritéria přiměřenosti a rozumného a spravedlivého uspořádání mezi účastníky obligačního vztahu.

18. K výši souhrnného poplatku tak lze uzavřít, že věřitel k hodnotě poskytnuté jistiny k období anuitního rozvrhu splátek, po které byla částka poskytnuta, požadoval-li poplatek ve výši 10.440 Kč, potom se jedná o odměnu zcela zjevně nepřiměřeně vysokou dosahující po přepočtu k jistině ekvivalentu úroku 68 % p. a. Navzdory složkám souhrnného poplatku, jak jsou žalobkyní obhajovány, jde o takovou nepřípustnou výši odměny, která se příčí jak zákonu (§ 1 odst. 1 obč. zák.) tak dobrým mravům. Odporuje totiž pravidlům slušnosti, spravedlivého a rozumného uspořádání, aby byl spotřebitel povinen poskytnout věřiteli (byť na smluvním základě) úrok, který činí k ročnímu přepočtu takovou enormní hodnotu. Soud z úřední povinnosti hodnotí takové ujednání smlouvy se zřetelem k ust. § 35 odst. 3 a § 41a obč. zák. jako ujednání o úroku, které je neplatné pro kolizi s ust. § 39 obč. zák.. Ačkoli je obligační vztah plně ovládán zásadou autonomie vůle, nejedná se o pravidlo absolutní, ale o zásadu, kterou stíhají korektivy právního řádu tam, kde dochází ke zjevné kolizi s garantovanými právy spotřebitele či obecně jakéhokoli dotčeného subjektu.

19. Přistupuje k tomu aplikace ust. § 3030 zák. č. 89/2012 Sb. a v návaznosti na ně §§ 2 odst. 3 a 8 cit. zák.

20. Aplikací zásady analogia legis, postupuje se shodně jako je tomu u posouzení nepřiměřeně vysokého úroku z prodlení, a respektuje se současně záměr, aby byla věřiteli poskytnuta za přenechané prostředky alespoň spravedlivá odměna, což je mimo jiné vyjádřením elementární zásady obsažené v ust. § 3 odst. 2 písm. f) zák. č. 89/2012 Sb. Z uvedeného plyne, že lze subsidiárně aplikovat obvyklou výši takového prospěchu z přenechaných peněz (vizte rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. 12 Cmo 95/2005, publikovaném v časopise Právní rozhledy pod [číslo]). Jestliže podpůrně u nepřiměřeně vysokého úroku z prodlení nastupuje úrok zákonný, potom soud, aby nebylo pojímání ochrany spotřebitele vychýleno nepřiměřeně oproti shora uvedené argumentaci v neprospěch věřitele a nebylo mu odpíráno dosažení spravedlivé odměny odpovídající povaze závazku, zjistil hodnotu obvyklých úroků u peněžních ústavů, resp. výši statistické hodnoty průměrných úrokových sazeb pro podobné produkty poskytované peněžními ústavy včetně zohlednění absence zajištění, výše jistiny k období splácení, jež nepřevyšuje 1 rok. Pouze nad takto zjištěnou hodnotu 13,45%, jenž byla stanovena Českou národní bankou pro období uzavření smlouvy o půjčce (a jenž je veřejně přístupná na webových stránkách centrální banky - systém časových řad [příjmení]), shledává se souhrnný poplatek neplatně sjednaným.

21. Ze shora uvedeného plyne, že se žalobci přiznává k poskytnuté jistině„ souhrnný poplatek“ v rozsahu 13,45 % a vyjadřuje se tak terminologií a přijatou smluvní technikou kapitalizovanou částkou 2.345 Kč (úrok 13,45 % z 15.000 Kč za období 53 týdnů). Jestliže žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně celkem 5.840 Kč, potom ve smyslu uvedeného uhradila zcela odměnu věřitele, která se umořuje podle ujednání účastníků obligačního vztahu nejdříve, a ponížila dalším plněním nad hodnotu 2.345 Kč jistinu půjčky na výslednou částku 11.505 Kč (17.345 Kč – 5.840 Kč).

22. Ačkoli je část judikatury tenduje k posuzování ujednání o úroku jako celku, s čím se pojí závěr, že úrok buď obstojí, nebo jde o zcela neplatné ujednání (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005), kloní se soud ke shora uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu, která odpovídá i povaze nynější účinné právní právě. Podobné závěry přijal ve skutkově i právně podobné věci také Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 2. 6. 2016, č. j. 25Co 155/2016-66. Přestože je aplikován zák. č. 40/1964 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb. se použije pouze v rozsahu aplikace § 3030 o. z., je i takový zákonný odkaz východiskem ustanovení částečné neplatnosti ujednání o úroku (ust. § 577 o. z. a zásady obsažené v § 574 o. z.). V tomto se soud zcela ztotožňuje s žalobcem, který v doplnění žaloby argumentoval, že by úplné odklizení„ souhrnného poplatku“ bylo nepřiměřeným zásahem do práv věřitele, jemuž by se nedostalo za přenechané prostředky žádného profitu.

23. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Nejsou-li přítomny jakékoli námitky dlužníka, postačuje k posouzení legitimace žalobkyně, že prvotní smlouva o postoupení pohledávek obsahuje veškeré esenciální náležitosti tohoto právního jednání včetně identifikace pohledávky za žalovanou a stran druhého postoupení byla cese pohledávky dlužníkovi oznámena přímo postupitelem. Bez ohledu na změnu právní úpravy nadále obstojí rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 (R 61/2010) ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2276/08, ze dne 24.02.2011.

24. Výrokem I. se žalované ukládá zaplatit žalobci dlužnou jistinu ve výši 11.505 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum], kdy již byla žalovaná v prodlení s úhradou celého dluhu podle uzavřené smlouvy, do zaplacení. Výše úroku z prodlení stanovuje se podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši podle nař. vl. č. 142/1994 Sb., resp. 351/2013 Sb.

25. Výrokem II. je žaloba zamítána v části uhrazené jistiny a co do souhrnného poplatku včetně tomu odpovídající části příslušenství.

26. V případě plného úspěchu ve věci by činila náhrada nákladů řízení 2.252 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 800 Kč.

27. Z pohledu posuzované jistiny, která je pro určení nákladů řízení určující, žalobkyně dosáhla úspěchu co do částky 11.505 Kč, žalovaná uspěla do výše 3.495 Kč. Procentuálně lze poměr úspěchu a neúspěchu vyjádřit hodnotami 76:

24. Žalobkyně tak uspěla v rozsahu 52 % a z pohledu celkového vyčíslení útrat řízení (odstavec 26.) se jí přiznává k náhradě částka 1.171 Kč (výrok III.).

28. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.