5 C 131/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného adresa pro doručování adresa žalovaného o zaplacení 18.651 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18.651 Kč s úrokem ve výši 9.120,09 Kč, úrokem ve výši 20,11 % z částky 11.290,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 3.978,97 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 11.290,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení 18.651 Kč s příslušenstvím z důvodu nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky ve výši jistiny 11.290 a poplatku ve výši 7.320,29 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 20,11 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od2. 3. 2015 do 24. 6. 2019 částkou 9.120,09 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 2. 3. 2015 do 24. 6. 2019 částkou 3.978,97 Kč).

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 28. 8. 2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 10.151 Kč představovaného úrokem ve výši 1.335 Kč (tj. úrok ve výši 20,11 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2.240 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 6.576 Kč. Závazek měl být splněn formou 45 týdenních splátek po 537 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 9. 7. 2015. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy uhradil sjednanou týdenní splátku dne 22. 2. 2015. Právnímu předchůdci na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 11.290,71 Kč a na poplatku hodnoty 7.360,29 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 24. 6. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 24. 6. 2019.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil.

4. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- stranou číslo 41, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

5. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a aktivní, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobce, neposkytl.

6. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 28. 8. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 14.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 14.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktické přenechání zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 14.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 1.335 Kč, položky označené jako administrativní činnost ve výši 2.240 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 6.576 Kč (tzn. celkem zaplatit 24.151 Kč), to vše ve splátkách ve výši 537 Kč týdně (poslední ve výši 523 Kč) s rozvržením na celkem 45 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

7. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou, naposledy bylo placeno 25. 7. 2017. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 11.290,71 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 7.360,29 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila žalobkyně dluh také co do dlužné jistiny. Zápočet tak je proveden pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 8 smluvních podmínek.

8. Postoupení pohledávky je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měla být zápůjčka zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta pro úhradu poslední sjednané splátky.

9. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

10. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky dlužníkovi“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

11. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalovanému v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistiny ve výši na hodnotu 11.290,71 Kč a poplatku včetně kapitalizovaného úroku po dobu trvání smlouvy na částku 7.360,29 Kč.

12. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

13. Z moci úřední bylo zjišťováno, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdce dostál povinnosti posoudit kredibilitu žalovaného podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, s účinností ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila své procesní stanovisko a popsala, jak bylo jejím právním předchůdcem postupováno, opatřeny údaje od žalovaného, zaznamenána v rámci zákaznické karty a provedena lustrace ve veřejných rejstřících k absenci předlužení žalovaného. Přiléhavě je žalobkyní odkazováno na její dobrou víru, že jsou údaje k osobním a majetkovým poměrům správné a žalovaným respektována povinnost podle § 9 odst. 3 cit. zák. Z bilance příjmů a výdajů, jak je zaznamenána v zákaznické kartě, vyplývá, že poskytnutí úvěru předchází zhodnocení schopnosti žalovaného jej řádně splácet. Jeho prodlení tak nemůže být kauzální k majetkové nedostatečnosti, která by tu byla při sjednávání spotřebitelského úvěru.

14. Příslušenství jistiny je dále důvodně vyjádřeno úrokem 20,11 %, neboť původně sjednaný úrok týkal se období trvání smlouvy. V rámci autonomie vůle účastníků smlouvy bylo ujednáno v článku 18 smluvních podmínek, že smlouva trvá do doby uhrazení celkové dlužné částku, z čeho žalobkyně důvodně dovozuje, že i po lhůtě, na kterou byla smlouva zprvu sjednána, úročí se neuhrazená jistina sjednaným úrokem.

15. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dosud nesplacenou jistinu poskytnuté půjčky spolu s dohodnutým poplatkem, tj. celkem 18.651 Kč s příslušenstvím pohledávky v podobě úroku 20,11 % (kapitalizovaného do dne postoupení pohledávky částkou 9.120,09 Kč) a úroku z prodlení stanoveného podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (kapitalizovaného do dne postoupení pohledávky částkou 3.978,97 Kč).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

17. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

18. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2.252 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 800 Kč.

19. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.