5 C 133/2022

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 31.856 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31.856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4.442,70 Kč a úrokem z prodlení 8,05 % z částky 23.421,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 13.198,81 Kč a úroku ve výši 23,72 % z částky 23.421,55 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 3.771 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení celkem 31.856Kč s příslušenstvím z důvodů nevrácených prostředků poskytnutého spotřebitelského úvěrů uzavřených dne 18. 8. 2016 pod [číslo] dne 26. 2. 2016 pod [číslo] dne 272 pod [číslo] ve výši dlužných jistin 12.000 Kč, 6.561,33 Kč a 3.4860,33 Kč. S neuhrazenými jistinami se pojí neuhrazené poplatky za služby, které dosáhly částek 4.920 Kč, 1.555,78 Kč a 1.958,67 Kč.

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 18. 8. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouvu o půjčce) pod [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 8.880 Kč představovaného úrokem ve výši 1.680 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Závazek měl být splněn formou 58 týdenních splátek po 360 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 28. 9. 2017. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 3.960 Kč, čímž došlo k umoření úroku a poplatků. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalovaného dosáhl v jistině konečné hodnoty 12.000 Kč a na poplatcích částky 4.920 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi.

3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne 26. 2. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouvu o půjčce) pod [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 7.400 Kč představovaného úrokem ve výši 1.400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Závazek měl být splněn formou 58 týdenních splátek po 305 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 7. 4. 2017. Nad to se žalovaný zavázal hradit doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč měsíčně. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 11.274 Kč, čímž došlo k částečnému umoření jistiny na částku 5.139,78 Kč, poplatku za hotovostní inkaso na částku 2.549,40 Kč a poplatku za životní pojištění na částku 184,82 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalovaného dosáhl v jistině konečné hodnoty 5.139,78 Kč a na poplatcích částky 6.134,22 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi.

4. Žalobkyně stran třetího nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 7. 6. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouvu o půjčce) pod [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 5.920 Kč představovaného úrokem ve výši 1.120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Závazek měl být splněn formou 58 týdenních splátek po 240 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 18. 7. 2017. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 5.400 Kč, čímž došlo k umoření jistiny na částku 1.438,67 Kč, úroku na částku 1.120 Kč a poplatku za hotovostní inkaso na částku 1.241,33 Kč. Poplatek za administrativní činnost nebyl dílčím plněním dotčen. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalovaného dosáhl v jistině konečné hodnoty [číslo] na jistině a na poplatcích částky 1.958,67 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl i jinak v řízení nečinný.

6. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas na podkladě usnesení ze dne 23. 9. 2022, č. j. 5 C 133/2022-70.

7. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o půjčce včetně karty zákazníka – hodnocení bonity, smluvních podmínek (adhezní část smluv o spotřebitelském úvěru), oznámení postupitele o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

8. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o půjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a v řízení aktivní, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla na základě výzvy soudu přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak jsou specifikovaná žalobkyní, neposkytl.

9. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, mezi společností [právnická osoba] žalovaným byly uzavřeny smlouvu o půjčkách, jak jsou konkretizovány pod body 2. až 4. odůvodnění. Žalovanému byly podle shora uvedených smluv přenechány částky 12.000 Kč, 10.000 Kč a 8.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomna formulace, že„ úvěrující poskytuje zákazníkovi požadované prostředky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 12.000 Kč, 10.000 Kč a 8.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení fixních úroků, položek označených jako administrativní poplatek, položek označených jako poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ve všech 3 případech v 58 týdenních splátkách. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednání jakožto součásti smlouvy s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

10. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou, resp. se dostal do prodlení. Co do zbylého rozsahu závazku, jak je vyjádřen v odstavcích 2. až 4. odůvodnění, nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení.

11. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byly uzavřena smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých byla žalovanému v hotovosti poskytnuta dohodnutá hotovost. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je v textu formulaci o poskytnutí spotřebitelského úvěru formou zápůjčky v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte judikatorní rozhodnutí shora). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky zavázal se žalovaný k zaplacení fixního úroku, položky označené jako administrativní poplatek a odměny věřiteli za hotovostní inkaso týdenních splátek.

12. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl na každou ze smluv o spotřebitelském úvěru pouze částečné plnění, tudíž co do zbylého závazku, tj. v rozsahu jistin, úroků a poplatků, nastalo jeho prodlení, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Splátky a způsob rozdělení jsou upraveny ve smluvních podmínkách.

13. Postoupení pohledávek za žalovaným je prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou.

14. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

15. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky zápůjčky“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

16. Jestliže se uzavírá, že žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v adhezních ujednáních. Elementárně vznikla žalovanému v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení závazku (vide ante).

17. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

18. Příslušenství jistin v podobě trvajícího úročení. Nutno vyjít ze smluvní úpravy, konkrétně bodu 1. smluvních podmínek, kterou je upraveno fixní úročení s tím, že dojde-li k pokračování smlouvy, nebude v tomto období trvání smlouvy jistina úročena (odstavec 3. cit. bodu smluvních podmínek) Pokud si smluvní strany ujednali fixní úročení ve vymezeném období a není obligační podklad, aby i po časovém naplnění splátkového období mohl úvěrující (zapůjčitel) uplatňovat další úrok. Takový postup je sice právem aprobovaný, přijímaný i judikatorně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005), vždy se však musí jednat o úpravu smluvní.

19. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni dosud nesplacené jistiny poskytnutých spotřebitelských úvěrů (zápůjček) spolu s dohodnutými úroky a poplatky, tj. celkem 31.856 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a to s částečnými kapitalizacemi do 6. 12. 2019 (prodlení počíná ve všech případech dnem následujícím po dni, kdy měla být zápůjčka zcela uhrazena). Výše úroku z prodlení stanovuje se podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Výrokem II. je žaloba zamítána co do úroků, které přesahují dobu fixace odměn pro věřitele explicitně vyjádřených pouze na dobu trvání smlouvy (se součtem částečných kapitalizací úroků do 6. 12. 2019).

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

22. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

23. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 3.771 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 1.500 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 378 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1.351 Kč.

24. Stran stanovení způsobu odměny za jednotlivé úkony právní služby nelze se ztotožnit s vyčíslením útrat řízení, jak je provedeno v žalobě (určení výše odměny za úkony právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úspěšná žalobkyně v řízení, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podala žalobní návrh na ustáleném vzoru, přičemž komparací obsahu a formy návrhu s dalšími právními věcmi téhož žalobce vedenými před nadepsaným soudem nelze shledat žádné významné skutkové a právní odlišnosti. Nároky v této věci a nároky v četných obdobných věcech, jak jsou známy z úřední činnosti soudu a rejstříkové lustrace jsou skutkově a právně shodné a vycházejí s obdobné konstrukce tedy čerpaných prostředků spotřebitelského úvěru, včetně posuzování shodných nebo typově podobných produktů a porušení závazku k jejich vrácení. Individualizace nároků v jednotlivých věcech, v nichž žalobkyně opakovaně vystupuje v postavení postupníka, který nabyl četné pohledávky za vydlužiteli a úvěrovanými, je tudíž zcela nepatrná, přičemž výsledné hodnoty čerpání a ustanovení dluhu vycházejí z konečné bilance, kdy absentuje jakákoli významnější variabilita ve vylíčení rozhodných skutečností a jejich právním hodnocení.