5 C 146/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 33.760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 33.760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1.363,33 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 12.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1.808,68 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 11.280,72 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 2.606,69 Kč, úroku ve výši 19,12 % z částky 12.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 3.567 a úroku ve výši 19,23 % z částky 11.280,72 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení 3.529 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 33.760 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnutého spotřebitelského úvěru uzavřené dne 9. 10. 2018 pod [číslo] ve výši dlužné jistiny 12.000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 8.000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 19,2 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 4. 12. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 4.811,71 Kč) od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 4. 12. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 2.056,27 Kč) a dále od 16. 1. 2021 ve výši 10 % z jistiny do zaplacení. - nevrácených prostředků poskytnutého spotřebitelského úvěru uzavřené dne 23. 7. 2018 pod [číslo] ve výši dlužné jistiny 11.280,72 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 2.479,28 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 19,23 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 4. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 4.811,71 Kč) od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 4. 6. 2019 do 15. 1. 2021 částkou 2.056,27 Kč) a dále od 16. 1. 2021 ve výši 9,75 % z jistiny do zaplacení.

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 9. 10. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 9.600 Kč představovaného úrokem ve výši 2.200 Kč (tj. úrok ve výši 19,2 % z jistiny za dobu splácení úvěru) a odměny za administraci úvěru ve výši 2.200 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 4.400 Kč. Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 360 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 3. 12. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 1.600 Kč, když naposledy bylo placeno 23. 10. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalovaného dosáhl v jistině konečné hodnoty 12.000 Kč a na poplatku hodnoty 8.000 Kč (ponížen byl úrok o 1.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso o 400 Kč). K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 15. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 15. 1. 2020.

3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 23. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 7.980 Kč představovaného úrokem ve výši 1.980 Kč (tj. úrok ve výši 19,23 % z jistiny za dobu splácení úvěru) a odměny za administraci úvěru ve výši 2.400 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 3.600 Kč. Závazek měl být splněn formou 45 týdenních splátek po 444 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 3. 6. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění v souhrnné hodnotě 6.220 Kč, když naposledy bylo placeno 23. 10. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalovaného dosáhl v jistině konečné hodnoty 11.280,72 Kč a na poplatku hodnoty 2.479,28 Kč (ponížen byl úrok na částku 1.980 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.120,72 Kč). K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 15. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 15. 1. 2020 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl i jinak v řízení nečinný.

5. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti, smluvních podmínek (adhezní část smluv o spotřebitelském úvěru), smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- strany číslo 15 a 28, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a v řízení aktivní, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla na základě výzvy soudu přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak jsou specifikovaná žalobkyní, neposkytl.

7. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 9. 10. 2018 uzavřena smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 12.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti – neboť je přítomno nadepsání smlouvy a dále ve vlastním textu formulace o poskytnutí spotřebitelského úvěru formou zápůjčky v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 12.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 2.400 Kč, položky označené jako administrativní poplatek ve výši 2.400 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 4.800 Kč (tzn. celkem zaplatit dalších 9.600 Kč), to vše ve splátkách ve výši 360 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednání jakožto součásti smlouvy s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou, resp. se dostal do prodlení. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 12.000Kč a na poplatku hodnoty 8.000 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení.

9. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 23. 7. 2018 uzavřena smlouvu o spotřebitelském úvěru pod [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 12.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti – neboť je přítomno nadepsání smlouvy a dále ve vlastním textu formulace o poskytnutí spotřebitelského úvěru formou zápůjčky v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 12.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 1.980 Kč, položky označené jako administrativní poplatek ve výši 2.400 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 3.600 Kč (tzn. celkem zaplatit dalších 7.980 Kč), to vše ve splátkách ve výši 444 Kč týdně s rozvržením na celkem 45 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednání jakožto součásti smlouvy s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

10. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaná poskytla pouze částečné plnění, tudíž co do zbylého závazku, tj. v rozsahu jistiny ve výši hodnoty 11.280,72 Kč a na poplatku hodnoty 2.479,28 Kč (ponížen byl úrok na částku 1.980 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.120,72 Kč) nastalo jeho prodlení, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, ujednali si účastníci ve smluvních podmínkách úpravu pro případ prodlení a na podkladě toho žalobkyně vyjádřila dluh na jistině a poplatku.

11. Postoupení pohledávek za žalovaným je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena (t. od 4. 12. 2019 a 4. 6. 2019).

12. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

13. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky zápůjčky“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

14. Jestliže se uzavírá, že žalovaný přijala prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v adhezních ujednáních. Elementárně vznikla žalovanému v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení závazku (vide ante).

15. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

16. Příslušenství jistin v podobě trvajícího úročení sazbami 19,2 %, resp. 19,23 % za období ode dne následujícího po splatnosti poslední z dohodnutých splátek nemá oporu ve smlouvě ani v zákoně. Smlouvy trvají podle bodu 2.6 smlouvy do doby vypořádání veškerých závazků, které vznikly na základě nebo v souvislosti se spotřebitelským úvěrem dle této smlouvy s výjimkou oprávněného odstoupení, avšak to se zákonitě týká pouze nároků již vzniklých. Nutno vyjít z toho, že si smluvní strany ujednali fixní úročení ve vymezeném období a není obligační podklad, aby i po časovém naplnění splátkového období mohl úvěrující (zapůjčitel) uplatňovat další úrok. Takový postup je sice právem aprobovaný, přijímaný i judikatorně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005), vždy se však, jak je to výslovně vyjádřeno ve smlouvě, pakliže bylo úmyslem stran přesáhnout dobu, na kterou byla odměna za přenechání prostředků dohodnuta.

17. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dosud nesplacené jistiny poskytnutých spotřebitelských úvěrů (zápůjček) spolu s dohodnutými poplatky, tj. celkem 33.760 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši a to s částečnými kapitalizacemi do 15. 1. 2020 (prodlení počíná v obou případech dnem následujícím po dni, kdy měla být zápůjčka zcela uhrazena). Výše úroku z prodlení stanovuje se podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. Výrokem II. je žaloba zamítána co do úroků, které přesahují dobu fixace odměny pro věřitele na dobu trvání smlouvy (s částečnou kapitalizací úroku do 15. 1. 2020).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

20. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

21. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 3.529 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 1.500 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 378 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1.351 Kč.