5 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 56.010,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 56.010,73 Kč s úrokem ve výši 3.476,03 Kč, 18.440,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 2.254,35 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 18.440,50 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrokem ve výši 3.718,98 Kč, úrokem ve výši 29 % z částky 13.304,51 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 1.626,48 Kč a úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 13.304,51 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 4.419 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 56.010,73 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 18.440,50 Kč a poplatku ve výši 14.232,23 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 1. 6. 2019 do 20. 1. 2020 částkou 3.476,03 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 19. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 2.254,35 Kč) - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 13.304,51 Kč a poplatku ve výši 8.416 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 19. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 3.718,98 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 19. 8. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 1.626,48 Kč)

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 6. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 17.333 Kč představovaného úrokem ve výši 3.577 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.860 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 5.896 Kč (částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 31. 5. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 11. 9. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 18.440,50 Kč a na poplatku hodnoty 14.232,23 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020.

3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 14. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 17.333 Kč představovaného úrokem ve výši 3.577 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.340 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 8.416 Kč (částka za administrativní činnost a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 7. 2. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 11. 9. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 13.304,51 Kč a na poplatku hodnoty 10.033,49 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl procesně nečinný.

5. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, přehledů plateb – tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- strany [číslo] písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl.

7. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 6. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že při uzavření Smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 20.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 3.577 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.860 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.896 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 17.333 Kč), to vše ve splátkách ve výši 623 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 18.440,50 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 14.232,23 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila jej žalobkyně také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 6 smlouvy. Způsob splácení (umořování) je prokázán transparentním přehledem patem – tabulkou umoření (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011).

9. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 14. 12. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že při uzavření Smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 20.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 3.577 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, a flexibilní splácení ve výši 5.340 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5.896 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších Kč), to vše ve splátkách ve výši 623 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi.

10. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 13.304,51 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 10.033,49 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila jej žalobkyně také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 6 smlouvy. Způsob splácení (umořování) je prokázán transparentním přehledem patem – tabulkou umoření (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011).

11. Postoupení pohledávek za žalovaným je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

12. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta pro úhradu poslední ze sjednaných splátek.

13. Žalovaný v řízení neuplatnil žádné námitky skutkové povahy.

14. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku a námitkám žalovaného komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

15. Vzhledem k reálné povaze obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není jakéhokoli důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým podpisem skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

16. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v dalších ustanovení smlouvy o zápůjčce. Elementárně vznikla vydlužiteli v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistin na hodnoty [číslo] a 13.304,51 Kč a poplatků včetně kapitalizovaného úroku po dobu trvání smlouvy na částky [číslo] a 10.033,49 Kč.

17. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

18. Při absenci námitek žalovaného nebylo lze uvažovat o aplikaci ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a nebyly zjišťovány okolnosti opatření podkladů pro posouzení kredibility žalovaného.

19. Příslušenství jistin je dále důvodně vyjádřeno úrokem 29 %. V rámci autonomie vůle účastníků smlouvy bylo ujednáno v článku 18 smlouvy, že smlouvy trvají do doby uhrazení celkové dlužné částku, z čehož žalobkyně důvodně dovozuje, že i po lhůtě, na kterou byly smlouvy zprvu sjednány, úročí se neuhrazené jistiny sjednaným úrokem. I takové ujednání je výrazem smluvní volnosti.

20. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobci dosud nesplacené jistiny poskytnutých půjček spolu s dohodnutými poplatky, tj. celkem 56.010,73 Kč s příslušenstvím pohledávky v podobě úroku a úroku z prodlení stanoveného podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

22. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

23. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 4.419 Kč.

24. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 1.500 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 378 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 2.241 Kč.

25. Při stanovení výše nákladů řízení vyšel soud z § 8 odst. 1 věta druhá vyhl. č. 177/1996 Sb. Při stanovení tarifní hodnoty nebylo lze přihlížet k příslušenství, tarifní hodnota tudíž nepřevýšila 50.000 Kč a výše nákladů řízení se tak stanovuje vzhledem k četnosti podobných a opakujících se řízení žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.

26. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.