5 C 183/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 759,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 18 759,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 086,11 Kč, úrokem ve výši 1 865,67 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 10 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 28,95 % z částky 10 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 18 759,64 Kč s příslušenstvím z důvodů nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 10 000 Kč a poplatku ve výši 8 759,64 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 28,95 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 27. 4. 2022, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 14. 12. 2022, částkou 1 865,67 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 11. 9. 2021, tj. marného uplynutí týdenní lhůty podle předpisu úhrady poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 14. 12. 2022, částkou 1 086,11 Kč).

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 27. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] a přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 8 917 Kč představovaného úrokem ve výši 5 101 Kč (tj. úrok ve výši 28,95 % z jistiny přepočtený na dobu splácení zápůjčky), odměny za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a hotovostní režim splátek ve výši 2 316 Kč. Závazek měl být splněn formou 52 týdenních splátek po 394 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 26. 4. 2022. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnila ve prospěch věřitele dne 3. 9. 2021, poté již nebylo poskytnuto žádné plnění. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 10 000 Kč a na poplatku hodnoty 8 759,64 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 16. 12. 2017.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jeho procesní stanovisko nebylo soudu v průběhu řízení zpřístupněno.

4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 4. 10. 2023, č. j. 5 C 183/2023-44).

5. Skutkový závěr stojí na listinných důkazech v podobě smlouvy o spotřebitelském účtu, smluvních podmínek, zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou - seznam postoupených pohledávek, konkrétně strana 32 z 81, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku doporučeně vypravené zásilky a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí.

7. Uzavírá se, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 27. 4. 2021 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 10 000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text o hotovostní výplatě úvěrových prostředků. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním úvěrujícím při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 10 000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 5 101 Kč, položky označené jako částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a odměnu za flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč a ve splátkách ve výši 1 036 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky ve výši 7 000 Kč dalších 5 801 Kč, to vše ve splátkách ve výši 307 Kč týdně (v případě poslední splátky ve výši 293 Kč) s rozvržením na celkem 45 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce. Následně, jak žalobkyně tvrdila, dostal se žalovaný do prodlení s placením dohodnutých splátek. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 5 401 Kč nastalo prodlení s placením. Postoupení pohledávky prokazuje smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] dne 14. 12. 2022, detail seznamu postoupených pohledávek a zejména doporučeně odeslané oznámení postupitele pohledávky ze dne 16. 11. 2017 určené žalované (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

8. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta splatnosti poslední z předepsaných splátek.

9. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku a námitkám žalovaného komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

10. Vzhledem k povaze obligačního vztahu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci uplatněním práva úvěrovaného a přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin. Nebylo jakéhokoli důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým podpisem skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

11. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadovala a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v dalších ustanovení smlouvy o zápůjčce.

12. V případě úroku, který přesahuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy, lze přisvědčit žalobkyni, že důvodným je i úrok pokračující v rozsahu, v jakém nebyla jistina dluhu uhrazena. Ve smlouvě je uváděna výše úroku v procentuální výši a smlouva obsahuje ujednání o trvání úročení i po dni, kdy měl být závazek zcela splacen poslední splátkou, resp. uplynula marně doba k placení a nastalo prodlení žalovaného. V případě úroku trvajícího k neuhrazené jistině i pro období splácení, na které byla smlouva uzavřena, vychází se z formulace článku 9.2 smluvních podmínek.

13. Sluší se uvést, že odměna za zpracování zápůjčky a její administraci a za inkaso splátek v místě bydliště dlužníka označené jako administrativní činnost a komfortní splácení s bližším upřesněním v rámci adhezních částí smlouvy je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde poskytnutí odměny věřiteli za administrativní úkony, o zpoplatnění změny jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

14. Aby mohlo dojít k ponížení úroku, částky sjednané k administraci úvěru a komfortnímu či flexibilnímu splácení, bylo by třeba, aby byly naplněny podmínky pro omezení či úplnou redukci jednotlivých přidružených nároků a příslušenství, a to buď na podkladě právního jednání věřitele (částečné prominutí dluhu případně omezení žaloby) nebo soudem, když by k tomu existovala zákonná licence. Takové podmínky nebyly ve věci shledány.

15. Výše úroku nebyla shledána v rozporu se zvláštním právním předpisem – zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ani s předpisem obecným – zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (shora i níže o. z.), konkrétně s ust. § 577 a 588 o. z., které by dovolovaly redukci plnění nebo vyslovení neplatnosti právních jednání v rozsahu, ve kterém si účastníci dohodli úhradu úroku a poplatků za další plnění. Ujednání jak co do výše tak trvání úročení jsou výrazem autonomie vůle a není-li kolidováno s hmotným právem, nemohl soud do obligačního vztahu zasáhnout. Ani žalobkyně, byť předmětem sporu disponuje, nesouhlasila a ponechala rozsah uplatněných nároků beze změny.

16. Lichevní úrok lze jednak posoudit k námitce neplatnosti podle § 1796 o. z. nebo při naplnění hypotézy podle § 588 o. z. Výše úroku 28,95 % nijak nevybočuje s obvyklé výše úroku poskytnutého nebankovním subjektem, zvláště není-li ani část pohledávky věřitele zajištěna. Ze své povahy je nebankovní půjčka rizikovějším instrumentem, který je vyvážen vyšší odměnou za přenechání prostředků než odměnou, která je v místě a čase běžná u peněžních ústavů. Uvedené úroky odpovídají vzhledem k povaze smluv o zápůjčce běžnému zhodnocení prostředků zapůjčitelem (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, obsahující závěr, že nelze bez dalšího považovat za nepřiměřený úrok dosahující dvoj až třínásobné hodnoty úroku poskytovaného bankami, když je třeba zohlednit vyšší riziko, které je spojeno s půjčováním peněz dlužníkům, kteří by na úvěr u banky jen stěží dosáhli a volí cestu opatření prostředků od nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů.

17. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni dosud nesplacené jistiny poskytnutých zápůjček v celkové výši 18 759,64 Kč spolu s dohodnutými poplatky, sjednaným úrokem z jistiny a úrokem z prodlení z jistiny stanoveným podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

19. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

20. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 800 Kč.

21. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní s ohledem na výši dluhu a délku prodlení, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.