5 C 187/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 adresa advokátkou jméno FO proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , datum narození adresa opatrovníkem jméno FO adresa o 40 778,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 40 778,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 288,22 Kč od 29. 8. 2022 do 14. 12. 2022, s úrokem ve výši 23,99 % z částky 39 778,67 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 39 778,67 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 3 810 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se v postavení právního nástupce obchodní korporace , právnická osoba, . domáhá zaplacení dlužné úvěrové jistiny ve výši 40 778,67 Kč, úroku a úroku z prodlení v zákonné výši.

2. Tvrzeno bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 29. 12. 2022 uzavřena úvěrová smlouva o vydání kreditní karty číslo , hodnota, , na základě které se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěrový rámec 40.000 Kč. Úvěrující využil čerpání prostřednictvím platebního instrumentu. Žalovaným byl přijat závazek k vrcení prostředků s úrokem ve výši 23,99% formou splátek včetně úhrady poplatků a nákladů kreditní karty podle ceníku úvěrujícího. Postavení věřitele nabyla žalobkyně postoupením pohledávky, když nejprve byla postoupena na obchodní korporaci , právnická osoba, . a následně na žalobkyni. Postoupení bylo vždy dlužníkovi oznámeno cestou postupitelů. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, tudíž úvěrující využil sjednaného práva a prohlásil neuhrazený zůstatek úvěru za splatný. Ke dni zesplatnění celého zůstatku úvěru dosáhla dlužná jistina hodnoty 39 778,67 Kč. Počínaje 15. 12. 2022 žalobkyně nárokuje úrok 23,99% z jistiny úvěrového rámce a úrokem z prodlení v zákonné výši.

3. Žalovaný cestou svého zástupce označil nárok za nedůvodný. Namítáno bylo, že původní věřitel nedodržel ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když pouze formálně posoudil úvěruschopnost žalovaného, zvláště je-li žalovaný občanem Azerbajdžánu. Postup před uzavřením smlouvy byl formální a z pohledu ust. § 87 odst. 1 cit. zák. je vzhledem k slabšímu postavení žalovaného smlouva neplatná.

4. Jelikož mohlo být rozhodnuto na podkladě označených listina a účastníci s tím vyslovili souhlas, bylo aplikováno ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez jednání.

5. Skutkový závěr soudu je založen na níže uvedeném hodnocení listinných důkazů – smlouva o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, včetně jejího pojištění, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, obchodní podmínky, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, ceník produktů a služeb, výpis z účtu kreditní karty, souhrnný přehled z účtu kreditní karty, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení, předžalobní výzva s doručenkou.

6. Uzavírá se, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 29. 12. 2022 uzavřena smlouva o vydání kreditní karty o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, včetně pojištění platební karty, jak to vyplývá z akceptovaného návrhu na uzavření smlouvy. Úvěrující se zavázal poskytnout úvěrovanému rámec pro průběžné čerpání prostředků prostřednictvím platebního instrumentu ve výši 40.000 Kč. Úvěrovaný se zavázal ke splácení čerpaných prostředků včetně úroku 23,99% a úhrady poplatků a nákladů kreditní karty. Součástí obligačního substrátu staly se obchodní podmínky a ceník. Jak vyplývá z výpisu k účtu kreditní karty, vyčerpal žalovaný prostředky co do částky 44 066,89 Kč, aniž by došlo k jejich splácení, jak se k němu žalovaný zavázal úvěrovou smlouvou. Právní předchůdce žalobkyně využil práva k prohlášení zůstatku dluhu za splatný dopisem ze dne 28. 8. 2022. Neuhrazena zůstala ke dni zesplatnění jistina ve výši 39 778,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 288,22 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč.

7. Čerpání prostředků je prokázáno výpisem z účtu kreditní karty. Listina nebyla podrobena jakýmkoli námitkám žalovaného a poskytuje transparentní a přesvědčivý závěr nejen o čerpání prostředků, ale i o dalších transakcích na vedeném úvěrovém účtu až po závěrečnou bilanci a debetní zůstatek 38.597,84 Kč. Je-li na výpis odkazováno, obsahuje-li transparentní a přezkoumatelné údaje včetně jejich chronologie a současně nebylo proti jejich obsahu případně pravosti žalovaným brojeno, potom lze při absenci pochybností k povaze listin a jejich formě vycházet u údajů o prvotním a konečném závazku žalovaného (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2795/2012).

8. Skutečnost, že nebyly uhrazeny zcela splátky úvěru co do rozsahu jistiny, poplatků a příslušenství, jak je to vyjádřeno shora, má negativní charakter, z čehož plyne, že žalobkyně svá tvrzení prokázat nemůže a žalovaný, který jedině žalovaný by mohl tvrdit a prokázat opak, tzn. že bylo poskytnuto další plnění, resp. že nastaly jiné relevantní skutečnosti, pro které závazek zčásti či zcela zanikl, byl v řízení nečinný. Prohlášení zůstatku úvěru za splatný pak bylo ujednáno v rámci obchodních podmínek.

9. Postavení věřitele (legitimace) odvíjí se od cese pohledávky za žalovaným, jak je prokázána jednotlivými smlouvami, kdy došlo nejprve k nabytí pohledávky , Anonymizováno, . a následně žalobkyní. Pakliže nebylo proti změně v postavení věřitele žalovaným jakkoli brojeno, je prokázání legitimace žalobkyně dostatečně spolehlivě prokázáno již samými oznámeními dlužníkovi, které mu postupitelé pohledávky adresovali.

10. Jak je to vyloženo stran neuhrazených splátek, tak lze uvedený závěr o rozvržení důkazního břemene přenést i na dlužnou jistinu a poplatky. V případě tvrzení k neuhrazení splátek, resp. následného dlužného zůstatku úvěru a poplatků, i zde platí, že žalobkyně není nositelem důkazního břemene k osvědčení negativní skutečnosti o nepřijetí dalších plateb a tvrzení opaku včetně osvědčení poskytnutí plnění tíží zásadně žalovaného, který však k uplatněnému nároku procesní obranu žádnou argumentací nezaložil.

11. K námitkám žalovaného sluší se uvést, že jejich těžištěm je důkaz v podobě protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta. Protokol vedle odkazu na aplikované normy obsahuje výčet zdrojů, které se staly podkladem pro poskytnutí úvěru, z nichž jsou významné body 6 až 9. V nich jsou obsaženy negativní výstupy z insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, seznamu dlužníků (tzv. blacklist). Přítomna byla pozitivní úvěrová historie ani dluh po splatnosti z databáze SOLUS. Deklarován byl příjem 26 000 Kč. Na podkladě toho byl zjištěn dostatek disponibilních zdrojů a vyhodnocena pozitivně kredibilita žalovaného.

12. Skutková zjištění posuzují se podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Postoupení pohledávky je upraveno ust. § 1879 a násl. o. z.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2398 odst. 1 o. z. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Ze smlouvy o úvěru vznikly mezi účastníky právního jednání platné závazkové vztahy. V rovině esenciálních práv a povinností se , právnická osoba, . v postavení úvěrujícího zavázala ve sjednané době poskytnout finanční prostředky žalovanému do výše úvěrového rámce. Poté, kdy bylo oprávnění prostředky čerpat prostřednictvím kreditní karty využito, došlo z povahy smlouvy ke změně v postavení účastníků smlouvy, kdy se z obligačně zavázaného – úvěrujícího, stal věřitel oprávněný požadovat po úvěrovaném poskytnuté prostředky zpět včetně navýšení o odměnu v podobě úroku a zaplacení poplatků za správu úvěrového účtu. In concreto zavázal se úvěrovaný k vrácení prostředků formou předepsaných průběžných splátek. Úrok, jak byl dohodnut, má formu odměny pro úvěrujícího, která je podnikatelem – bankou a jedná se o jeho předmět podnikání. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradami předepsaných splátek, bylo využito sjednaného práva přistoupit k prohlášení zůstatku úvěru za splatný. Nad to vznikla žalovanému povinnost k úhradě poplatků za služby včetně pojištění kreditní karty.

17. Postavení věřitele nabyla žalobkyně postoupením pohledávky a dovozuje je od svých právních předchůdců podle jednotlivých smluv o postoupení pohledávek. Ty 1879 o. z., přičemž rozhodným je absence námitek k jednotlivým cesím za současného oznámení změny v osobě věřitele určeného dlužníkovi.

18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a druhá zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

21. Postup úvěrujícího nebyl shledán kolizním se shora uvedenými ustanoveními, neboť proběhla rozsáhlá lustrace žalovaného jak v rozsahu veřejných rejstříků, tak databází, které slouží věřitelům při poskytování finančních produktů. Všechny výstupy byly negativní. Platí, že spotřebitel je povinen poskytnout pravdivé informace, ty se týkají jeho příjmu, neboť by mu vedle smluvních sankcí mohl v krajním případě hrozit trestněprávní postih. Z uvedených důvodů nebylo lze přisvědčit argumentaci žalobce a shledat smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou.

22. Výrokem I. se žalovanému ukládá dlužnou jistinu úvěru ve výši 40 778,67 a příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení (§ 1970 o. z.).

23. Výrokem II. se žalobkyni přiznává náhrada nákladů řízení v plné výši podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož zaznamenala úplný procesní úspěch.

24. Žalovanému se ukládá, aby nahradil žalobkyni na nákladech řízení celkem 3 810 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby – příprava a převzetí věci, sepis kvalifikovaných předžalobních výzev a vyhotovení žaloby – částka 1 500 Kč (3 x úkon po 500 Kč stanovený podle § 14b odst. 1 písm. c bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), 3 režijní paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 300 Kč, 21% DPH částka 378 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1 632 Kč.

25. S přihlédnutím k výši plnění, které je žalovaný povinen poskytnout včetně útrat tohoto řízení, stanovuje se k plnění pariční lhůta na 3 dny. Platební místo k náhradě nákladů řízení odvíjí se od ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

26. Při stanovení způsobu odměny za jednotlivé úkony právní služby nelze se ztotožnit s vyčíslením útrat řízení, jak je provedeno a odůvodňováno v žalobě (určení výše odměny za úkony právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úspěšná žalobkyně v řízení, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podala žalobní návrh na ustáleném vzoru, přičemž komparací obsahu a formy návrhu s dalšími právními věcmi téhož žalobce vedenými nejenom před nadepsaným soudem nelze shledat žádné významné skutkové a právní odlišnosti. Nároky v této věci a nároky v četných obdobných věcech, jak jsou známy z úřední činnosti soudu a rejstříkové lustrace, jsou skutkově a právně shodné a vycházejí s obdobné skutkové a právní konstrukce tedy čerpaných úvěrových prostředků z podobných produktů peněžního ústavu a porušení závazku k jejich vrácení. Individualizace nároků v jednotlivých věcech je tudíž zcela nepatrná, omezuje se na shodné právní důvody v podobě smluv o úvěru, přičemž výsledné hodnoty čerpání a dluhu vycházejí pouze z bilance či výpisu z úvěrového účtu, když absentuje jakákoli významnější variabilita ve vylíčení rozhodných skutečností a jejich právním hodnocení.

27. O odměně zástupce žalovaného bude lze rozhodnout v okamžiku, kdy bude řízení pravomocně skončeno, neboť do té doby trvá zastoupení žalovaného.