5 C 191/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 18.356 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11.117 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7.901 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 7.550 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 7.550 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, úrokem z prodlení ve výši 3.845 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 3.547 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do zaplacení s úrokem z prodlení z částky 3.547 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 7.239 Kč s úrokem z prodlení ve výši 4.209,36 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 4.022 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3.449,36 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 3.217 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně uplatnila v řízení v postavení právního nástupce obchodní korporace [právnická osoba] 2 nároky na zaplacení částky 11.572 Kč s příslušenstvím a částky 6.784 Kč s příslušenstvím, v obou případech z právního důvodu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku.

2. K prvému nároku žalobkyně uvedla, že dluh dosáhl v případě jistiny poskytnuté půjčky částky 6.823 Kč a v případě poplatku částky 4.748,89 Kč. Příslušenství pohledávky bylo uplatňováno v podobě zákonného úroku z prodlení od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 24. 11. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti částku 7.000 Kč. Žalovaný se zavázala čerpané prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4.872 Kč formou 53 týdenních splátek po 224 Kč, poslední pak uhradit ke dni 30. 11. 2007. Žalovaná poskytla pouze částečné plnění, když naposledy uhradila sjednanou týdenní splátku dne 30. 11. 2007. S přihlédnutím k rozsahu částečného plnění žalované dosáhl dluh v jistině hodnoty 6.823 Kč a v poplatku částky 4.872 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a souvisejícího oznámení postupitele určeného dlužníkovi.

3. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že dluh dosáhl v případě jistiny poskytnuté půjčky částky 4.076,92 Kč a v případě poplatku částky 2.707,08 Kč. Příslušenství pohledávky je uplatňováno v podobě zákonného úroku z prodlení od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 17. 8. 2006 smlouvu o půjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti částku 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3.984 Kč formou 52 týdenních splátek po 192 Kč, poslední pak uhradit ke dni 16. 8. 2007. Žalovaná poskytla pouze částečné plnění, když naposledy uhradila sjednanou týdenní splátku dne 2. 5. 2007. S přihlédnutím k rozsahu částečného plnění žalované dosáhl dluh v jistině hodnoty 4.076,92 Kč a v poplatku částky 2.707,08 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a souvisejícího oznámení postupitele určeného dlužníkovi.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil.

5. Rozhodnuto mohlo být podle § 115a o. s. ř. pouze na podkladě listin účastníky předložených důkazů a jejich presumovaného souhlasu s takovým postupem soudu (usnesení ze dne 9. 2. 2022, č. j. 5 C 191/2021-47).

6. Skutkový závěr k oběma nárokům stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o půjčce, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou, písemností obsahujících oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. Přistupuje k tomu zjištění, že žalovaný tvrzení žalobkyně ani předložené důkazy v průběhu řízení nijak nezpochybnil co do jejich pravosti a obsahové a formální správnosti.

7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění co do dlužných jistin a poplatků, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázal, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby mohlo být prokazováno a jedině žalovaný, pokud by byla procesně bdělý a vyvinul v řízení patřičnou aktivitu, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně v návrhu stran obou nároků připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nároky jak ve svých titulech (důvodech) tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, vychází se z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl.

8. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 24. 11. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které bylo žalované poskytnuto v hotovosti 7.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 7.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 7.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení souhrnného poplatku ve výši 4.872 Kč, tedy zaplaceno mělo být celkem 11.872 Kč a to ve splátkách ve výši 224 Kč týdně s rozvržením na celkem 53 splátek počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Součástí obligačního vztahu staly se druhostranně připojené smluvní podmínky, z nichž je pro věc významným článek 5 upravující započítání jakékoliv splátky nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky. Následně, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, poskytl žalovaný pouze dílčí plnění, které vedlo k ponížení jistiny na částku 6.823,11 Kč a poplatku na částku 4.748,89 Kč. Dílčí placení žalovaného, resp. to, co zůstalo neuhrazeno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování žalobkyní prokázáno, neboť, jak je to již výše rozvedeno, jedná se o negativní tvrzení. Postoupení pohledávky je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi a jemu odesláno. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou.

9. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 24. 11. 2006 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které bylo žalované poskytnuto v hotovosti 7.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou o půjčce poskytuje půjčku v částce 7.000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 7.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení souhrnného poplatku ve výši 4.872 Kč, tedy zaplaceno mělo být celkem 11.872 Kč a to ve splátkách ve výši 224 Kč týdně s rozvržením na celkem 53 splátek počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Součástí obligačního vztahu staly se druhostranně připojené smluvní podmínky, z nichž je pro věc významným článek 5 upravující započítání jakékoliv splátky nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky. Následně, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, poskytl žalovaný pouze dílčí plnění, které vedlo k ponížení jistiny na částku 6.823,11 Kč a poplatku na částku 4.748,89 Kč. Dílčí placení žalovaného, resp. to, co zůstalo neuhrazeno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování žalobkyní prokázáno, neboť, jak je to již výše rozvedeno, jedná se o negativní tvrzení. Postoupení pohledávky je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi a jemu odesláno. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou.

10. K povaze tzv. souhrnných poplatků, jak jsou smlouvou označeny, lze v rovině skutkové uzavřít pouze sjednání hodnotami 4.872 Kč a 3.984 Kč bez bližší stratifikace či zpřístupnění povahy takových plateb nad rámec poskytnuté půjčky. Je zřejmé z pohledu ust. § 121 o. s. ř., že administrace půjčky nemůže ze své povahy zatížit věřitele útratami v takové výši v poměru k hodnotě poskytnutých půjček, tudíž je zde zákonitou úvahou, že souhrnné poplatky jsou zcela zjevně spojeny s odměnou věřiteli za přenechání půjček.

11. Jinými slovy řečeno, není-li povaha souhrnných poplatků žádnou ze smluv objasněna (což není esenciálním znakem úkonu ani procesní povinností věřitele), je nutno takové právo věřitele zákonitě a v kontextu povahy úkonu považovat za odměnu, která je s poskytnutím půjčky spojena. Co z ní věřitel použije na krytí své provozní činnosti v rámci obratu při podnikání a co je jeho čistým profitem nelze zjistit a není to ani významné, neboť z pohledu dlužníka je třeba pohlížet na plnění jako na celek - odměnu, kterou věřiteli za přenechané prostředky poskytuje. Taková odměna může být vyjádřena rozličně, příkladmo úrokem, pevnou částkou (tak jako je tomu v posuzované věci) či jiným podobným (i kombinovaným) způsobem, z něhož je zřejmé, že je přenechání prostředků spojeno s navýšením původního rozsahu přenechaného druhového plnění.

12. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvních vztahů a z nich vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 82/2012 Sb. a z toho plynoucí aplikací zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Shora uvedené skutkové závěry k oběma nárokům podřazují se stran půjček pod ust. § 657 a násl. obč. zák. a stran poplatků pod ust. § 35 a 658 odst. 1 obč. zák. včetně aplikace ust. § 41a odst. 2 věta prvá obč. zák. za současné aplikace ust. 39 obč. zák.. Zvláštní úprav, kterou je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se nepoužije vzhledem ke dni uzavření smluv, účinnosti předpisu (1. 1. 2011) a zákazu retroaktivity právních předpisů. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).

13. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalované, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnosti, která by nebyly z jeho pohledu správnými (vizte k tomu shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR).

14. Jestliže žalovaný přijal podle uzavřených smluv o půjčce prostředky, jejichž výši požadoval, potom je vázán uzavřenými obligačními vztahy včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalovanému v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění.

15. Vedle toho se předmětem úpravy práv a povinností stalo sjednání souhrnných poplatků za poskytnutí půjček ve výši 4.872 Kč a 3.984 Kč, které soud hodnotí v intencích funkce, kterou jedině mohou zastávat, tj. jako odměna věřiteli a to bez ohledu na to, jakou část ze sjednaného rozsahu souhrnného poplatku použije věřitel interně na krytí svých nákladů provozu a administrace půjčky a co z toho připadá na čistý zisk. Sjednání souhrnných poplatků je tak považováno za závazek dlužníka k úhradě odměny za přenechané prostředky, jak je předvídána ust. § 658 odst. 1 obč. zák. a hodnoceny jako příslušenství pohledávky. Odměna, zvláště, nachází-li se žalovaný v postavení spotřebitele a jeho postavení je regulováno a garantováno § 52 et seq. obč. zák., musí být obvyklá a splňovat kritéria přiměřenosti a rozumného a spravedlivého uspořádání mezi účastníky obligačního vztahu.

16. K výši souhrnného poplatku v případě 1. nároku lze uzavřít, že věřitel k hodnotě poskytnuté jistiny k období anuitního rozvrhu splátek, po které byla částka poskytnuta, požadoval-li poplatek ve výši 4.872 Kč, potom se jedná o odměnu zcela zjevně nepřiměřeně vysokou dosahující po přepočtu k jistině ekvivalentu úroku 68 % p. a. V případě druhého souhrnného poplatku ve výši 3.984 Kč zjišťuje se hodnota navýšení o 66 %.

17. Jedná se o takovou nepřípustnou výši odměny, která se příčí jak zákonu (§ 1 odst. 1 obč. zák.) tak dobrým mravům. Odporuje totiž pravidlům slušnosti, spravedlivého a rozumného uspořádání, aby byl spotřebitel povinen poskytnout věřiteli (byť na smluvním základě) úrok, který činí k ročnímu přepočtu takovou enormní hodnotu. Soud z úřední povinnosti hodnotí takové ujednání smlouvy se zřetelem k ust. § 35 odst. 3 a § 41a obč. zák. jako ujednání o úroku, které je neplatné pro kolizi s ust. § 39 obč. zák.. Ačkoli je obligační vztah plně ovládán zásadou autonomie vůle, nejedná se o pravidlo absolutní, ale o zásadu, kterou stíhají korektivy právního řádu tam, kde dochází ke zjevné kolizi s garantovanými právy spotřebitele či obecně jakéhokoli dotčeného subjektu.

18. Přistupuje k tomu aplikace ust. § 3030 zák. č. 89/2012 Sb. a v návaznosti na ně §§ 2 odst. 3 a 8 cit. zák.

19. Aplikací zásady analogia legis, postupuje se shodně jako je tomu u posouzení nepřiměřeně vysokého úroku z prodlení, a respektuje se současně záměr, aby byla věřiteli poskytnuta za přenechané prostředky alespoň spravedlivá odměna, což je mimo jiné vyjádřením elementární zásady obsažené v ust. § 3 odst. 2 písm. f) zák. č. 89/2012 Sb. Z uvedeného plyne, že lze subsidiárně aplikovat obvyklou výši takového prospěchu z přenechaných peněz (vizte rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 7. 2005, sp. zn. 12 Cmo 95/2005, publikovaném v časopise Právní rozhledy pod č. 3/2008). Jestliže podpůrně u nepřiměřeně vysokého úroku z prodlení nastupuje úrok zákonný, potom soud, aby nebylo pojímání ochrany spotřebitele vychýleno nepřiměřeně oproti shora uvedené argumentaci v neprospěch věřitele a nebylo mu odpíráno dosažení spravedlivé odměny odpovídající povaze závazku, zjistil hodnotu obvyklých úroků u peněžních ústavů, resp. výši statistické hodnoty průměrných úrokových sazeb pro podobné produkty poskytované peněžními ústavy včetně zohlednění absence zajištění, výše jistiny k období splácení, jež nepřevyšuje 1 rok. Pouze nad takto zjištěné hodnoty 14,05 % v případě 1. nároku a 14,44% v případě 2. nároku, jež byly stanoveny Českou národní bankou pro období uzavření smluv o půjčkách a jež jsou veřejně přístupné dálkovým přístupem na webových stránkách centrální banky (systém časových řad [příjmení]), shledávají se souhrnné poplatky neplatně sjednanými.

20. Ze shora uvedeného plyne, že se žalobkyni přiznává v případě 1. nároku k poskytnuté jistině„ souhrnný poplatek“ v rozsahu 11,81 % a vyjadřuje se tak terminologií a přijatou smluvní technikou kapitalizovanou částkou 850 Kč (úrok 11,81% z 7.000 Kč za období 53 týdnů).

21. V případě 2. nároku je důvodným hodnota 12,78 % a k poskytnuté jistině shledává se důvodným„ úrok“ ve výši 767 Kč (úrok 12,78 % z 6.000 Kč).

22. Ačkoli je část judikatury nakloněna posuzování ujednání o úroku jako celku, s čím se pojí závěr, že úrok buď obstojí, nebo jde o zcela neplatné ujednání (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005), kloní se soud ke shora uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu, která odpovídá i povaze nynější účinné právní právě. Podobné závěry přijal ve skutkově i právně podobné věci také Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne 2. 6. 2016, č. j. 25Co 155/2016-66. Přestože je aplikován zák. č. 40/1964 Sb. a zák. č. 89/2012 Sb. se použije pouze v rozsahu aplikace § 3030 o. z., je i takový zákonný odkaz východiskem ustanovení částečné neplatnosti ujednání o úroku (ust. § 577 o. z. a zásady obsažené v § 574 o. z.).

23. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni nesplacené jistiny půjček s poplatky a příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Nedůvodnosti částem nároků odpovídá výrok II. 24. nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2.252 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 800 Kč.

25. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.