5 C 287/2019

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa a zástavního dlužníka: osobní údaje zástavního dlužníka sídlem adresa , obec VII. - příjmení jméno zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o soudní prodej zástavy

I. Pro pohledávku zástavního věřitele z rámcové smlouvy na úvěrové bankovní produkty číslo SU/01/NCRAM [číslo] se nařizuje prodej zástavy: pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.. – administ., která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo]; pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], výroba, která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo]; pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.. –výroba, která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo]; pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.. –výroba, která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo] pozemek parc. [číslo] jiná plocha; vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Popovice u Jičína, obec Jičín, vedeno u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, kat. pracoviště [obec].

II. Pro pohledávku zástavního věřitele ze smlouvy o kontokorentním úvěru číslo SU/01/CKTK [číslo] se nařizuje prodej zástavy: pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.. – administ., která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo]; pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], výroba, která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo]; pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.. –výroba, která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo]; pozemek parc.č. St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.. –výroba, která stojí na pozemku parc.č. St. [číslo] pozemek parc. [číslo] jiná plocha; vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území Popovice u Jičína, obec Jičín, vedeno u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, kat. pracoviště [obec].

1. Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje nemovitých zástav, jak jsou specifikovány ve výrokové části rozhodnutí.

2. Tvrzeno bylo, že: -) mezi právním předchůdcem zástavního věřitele [právnická osoba] a zástavním dlužníkem byla uzavřena rámcová smlouva na úvěrové bankovní produkty reg. č. SU/01/NCRAM [číslo] s úvěrovým limitem 1.600.000 EUR. Na základě uzavřené smlouvy došlo k opakovanému čerpání, naposledy [datum]. Počínaje [datum] byl úvěrový limit ponížen na [částka] a následně na [částka], neboť došlo k nepovolenému čerpání prostředků. [příjmení] pro porušení smluvních podmínek úvěr prohlásila za splatný ke dni [datum]. Jistina dluhu dosáhla částky [částka] a pojí se příslušenstvím (úrokem z prodlení, úrokem a poplatky v souhrnné výši [částka]). Celkem dosáhl dluh ke dni zahájení řízení 933.321,51 EUR, Pohledávka zástavního věřitele k nemovitostem (specifikovaných ve výroku I.) je zjištěna zástavním právem. Zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZN/02/NCRAM [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] Zástavní smlouva zajišťovala dluhu do výše [částka] vzniklých do [datum]. Další zajištění pro dluhy vzniklé od [datum] do [datum] byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZN/02/CKTK [číslo]. Na podkladě ujednání o pořadí zástavních práv podle smlouvy ze dne 3. 8. 2016, ZN/0012/BG [číslo] s tím, že uplatňované zástavní právo má nově pořadí právě před dřívějším zástavním právem. Zástavní dlužník zástavního věřitele dobrovolně neuspokojil. Legitimace zástavního věřitele odvíjí se od smlouvy o postoupení pohledávek a budoucích pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení bylo zástavnímu dlužníkovi adresováno cestou datové schránky dne [datum]. Změna osoby zástavního věřitele byla provedena katastrálně cestou souhlasného prohlášení. -) mezi právním předchůdcem zástavního věřitele [právnická osoba] a zástavním dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru reg. č. SU/01/CKTK [číslo] s úvěrovým limitem do výše [částka] posléze s navýšením na [částka]. Dlužník přečerpal sjednaný úvěrový limit a ani na výzvu banky dluh řádně a včas nevyrovnal. [příjmení] na základě smluvního ujednání dluh zesplatnila ke dni [datum] podle článku XIII. úvěrových podmínek. Jistina dluhu dosáhla částky [částka] a pojí se příslušenstvím (úrokem z prodlení, smluvní úrokem). Celkem dosáhl dluh ke dni zahájení řízení [částka], Pohledávka zástavního věřitele k nemovitostem (specifikovaných ve výroku II.) je zajištěna zástavním právem. Zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZN/01/CKTK [číslo] ze dne 26. 2. 2014 Zástavní smlouva zajišťovala dluhu do výše 39.000.000 EUR vzniklých do [datum]. Další zajištění pro dluhy vzniklé od [datum] do [datum] byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. ZN/02/CKTK [číslo]. Na podkladě ujednání o pořadí zástavních práv podle smlouvy ze dne 3. 8. 2016, ZN/0012/BG [číslo] s tím, že uplatňované zástavní právo má nově pořadí právě před dřívějším zástavním právem. Zástavní dlužník zástavního věřitele dobrovolně neuspokojil. Legitimace zástavního věřitele odvíjí se od smlouvy o postoupení pohledávek a budoucích pohledávek ze dne [datum]. Oznámení o postoupení bylo zástavnímu dlužníkovi adresováno cestou datové schránky dne [datum]. Změna osoby zástavního věřitele byla provedena katastrálně cestou souhlasného prohlášení.

3. Zástavní dlužník se ve dle řady procesních podání obsahujících popis mimosoudních jednání mezi účastníky vyjádřil ve věci samé při jednání dne [datum]. Označil návrhy na nařízení prodeje zástavy za předčasné s odkazem na probíhající jednání se zástavním věřitelem.

4. Z hlediska procesního třeba připomenout, že povaha listin předložených zástavním věřitelem má soukromoprávní charakter (§ 565 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.), tudíž soud s přihlédnutím k procesnímu stanovisku zástavního dlužníka („ při nařízení termínu jednání“) neaplikoval ust. § 356 z. ř. s. a ve věci nařídil jednání.

5. Z hlediska rozsahu provedeného dokazování došlo k vymezení právně relevantní okruhů, jimiž je definice účastenství ve věci (§ 355 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s .), doložení zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a zástavního dlužníka (§ 358 odst. 1 z. ř. s .). Ostatní skutečnosti – typicky, zda byl vůbec úvěr čerpán, zda nastaly podmínky případného zesplatnění (tzn., zda je pohledávka vůbec dospělou), jakož i jaká je současná výše pohledávky (již s přihlédnutím k běžícímu příslušenství) – nejsou v rámci předmětného řízení zkoumány, neboť na řízení o soudním prodeji zástavy navazuje realizační (vykonávací) fáze, v níž jedině lze jiné okolnosti, než ty, které vyplývají z ust. § 355 a 358 z. ř. s ., přezkoumávat. Limity dokazování jsou pak založeny ust. § 357 z. ř. s .

6. Z výše uvedeného plyne, že obě zajištěné úvěrové pohledávky jsou posuzovány pouze z povahy konsenzuálních dvoustranných právních jednání, jimiž jsou smlouvy o úvěru a to rámcová smlouva o úvěru a smlouva o kontokorentním úvěru (jak jsou specifikovány v odstavci 2.). V případě, že úvěrovanému vzniklo právo úvěry čerpat je zásadním k posouzení existence pohledávky zástavního věřitele, neboť pro tuto fázi řízení není významné, zda vůbec došlo k čerpání úvěru, v jaké výši a jak došlo k momentu vzniku jeho splatnosti. V tomto rozsahu bylo provedeno dokazování oběma předmětnými smlouvami včetně smluvních podmínek., přičemž ostatní navazující důkazy (žádosti o čerpání, zesplatnění.) mají jen marginální důkazní význam a prokazují další právní jednání mezi obligačním věřitelem a obligačním dlužníkem. Zásadním je tak posouzení vlastních smluv o úvěru. Smlouvy o úvěru nebyly napadeny žádnými skutkovými ani právními námitkami zástavního dlužníka a bylo lze je shledat platnými právními úkony (stran smlouvy o kontokorentním úvěru podle § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a obecně zák. č. 40/1964 Sb. a stran rámcové smlouvy na úvěrové produkty podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vymezeny jsou smluvní strany, závazek věřitele poskytnout úvěry a tomu komplementární právo k čerpání a následně aktivovanou povinnost k vrácení úvěrových prostředků.

7. Druhý okruh dokazování vztahuje se k zjištění existence zástavního práva k zástavě, což je prokázáno zástavními smlouvami uzavřenými pod ZN/02/NCRAM [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], ZN/01/CKTK [číslo] ze dne 26. 2. 2014, ZN/02/CKTK [číslo] a ujednání o pořadí zástavních práv podle smlouvy ze dne 3. 8. 2016, ZN/0012/BG [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou.

8. Posouzení legitimace obou účastníků jakožto reflexe hmotněprávního postavení odvíjí se od důkazu v podobě výpisu z katastru nemovitostí. K tomu třeba podotknout, že účastenství ve věci má zákonný charakter, jak plyne z dikce ust. § 355 z. ř. s., tudíž soud, aniž by to bylo namítáno, vymezuje a přezkoumává v každé fázi řízení, zda jedná s vlastníkem (spoluvlastníkem) zástavy a je oprávněn ex officio jednat s tím, který je takovým postavením nadán. Formální publicitě katastru nemovitostí a absenci námitek zástavních dlužníků odpovídá závěr o jejich důvodné legitimaci v řízení.

9. Legitimace zástavního věřitele je nad to odvislá od smlouvy o postoupení pohledávek [datum]. Ve smlouvě je vedle označení účastníků obsažen esenciální obsah právního jednání v podobě označení obou pohledávek dostatečně určitým způsobem vylučujícím jejich zaměnitelnost a současně závazku k cesi obou pohledávek.

10. K námitce zástavního dlužníka k předčasnosti návrhů třeba uvést, že nebyla nijak přezkoumávána, neboť právě splatnost úvěru je námitkou, která má místo jedině v následné realizační fázi, kde by se mohlo jednat o namítaný důvod v rámci případného zastavovacího řízení.

11. Právní poměry jsou sice podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) regulovány i ve vztahu ke smlouvě o kontokorentním úvěru novou právní úpravou, avšak již nastalé právní události, již vzniklá práva a povinnosti posuzují se vzhledem ke dni uskutečnění hodnocených právních úkonů podle právní úpravy dřívější, konkrétně podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) a zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

12. Omezuje-li se posouzení právního případu pouze na výše uvedené okruhy skutkových a právních okolností, odpovídá tomu i rozsah dokazování včetně ustanovení pohledávek, pro které se nařizuje prodej zástavy, cestou jejich konkretizace z právního důvodu, z něhož vzešly, nikoli výší (jak byly zástavním věřitelem vymezovány). Ostatně výše pohledávky je obecně proměnlivou hodnotou a ve výroku rozhodnutí je tak pohledávka konkretizována jiným způsobem, kterým je dostatečně určitou a nezaměnitelnou s pohledávkami jinými.

13. Jelikož zástavní věřitel v řízení prokázal, že mu uvedené postavení svědčí, dále pak existenci pohledávek, jejich zajištění a konečně i legitimaci všech účastníků řízení, bylo návrhu v celém rozsahu vyhověno a nařízen podle § 358 odst. 1 z. ř. s . prodej nemovitých zástav. Tím je završena prvotní fáze řízení a lze na ni navázat postupem podle § 358 odst. 3 z. ř. s .

14. O náhradě nákladů řízení nebylo rozhodováno, neboť je tím respektováno rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 28/14, jímž se Ústavní soud opětovně vyslovil k nepřípustnosti založení nákladové pohledávky v této fázi řízení, byť byla v dřívější judikatuře často vázána na zpeněžení zástavy a uspokojení z výtěžku. Má-li podle autoritativního výkladu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy místo až v realizační fázi tedy v rámci výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, potom neobsahuje rozhodnutí výrok zakládající jinak úspěšnému zástavnímu věřiteli právo na náhradu nákladů řízení, byť se jinak rozhodnutím řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Jistým úskalím může být situace, kdy dojde k uspokojení věřitele a k zániku zajištění jeho pohledávky, aniž by k realizační fázi došlo (např. dobrovolně poskytnutým plněním a k soluci závazku, neboť tu pak nebude řízení, v němž by mohl své právo na náhradu nákladů řízení uplatnit, nicméně závěry Nejvyššího soudu obsažené v usnesení ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, byly překonány shora uvedeným rozhodnutím Ústavního soudu a to jak z pohledu vrcholného článku soudní soustavy a vázanosti jeho rozhodnutí tak i z pohledu zásady lex posterior derogat priori.