5 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Víta Záveského a soudců Ing. Jany Komárkové a Mgr. Luďka Havla žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený anonymizováno jméno příjmení , advokátem Advokátní kanceláře příjmení , příjmení , příjmení a právnická osoba sídlem adresa s adresou pro doručování adresa o zaplacení 35.600 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o zaplacení 14.500 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalovaný domáhá 14.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.500 Kč od 7. 6. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 34.137 Kč k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu na nákladech řízení 3.242,64 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 35.600 Kč s příslušenstvím z právního důvodu náhrady mzdy podle § 56 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále jen zák. práce) a to na podkladě okamžitého zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy do 15 dnů od její splatnosti.

2. O nároku žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 C 48/2021-48, který nabyl právní moci 27. 1. 2022 3. Žalovaný současně uplatnil vzájemný návrh v rámci odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 11. 5. 2021, č. j. 5 C 48/2021-15, jímž se domáhá zaplacení 14.500 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení od 7. 6. 2021. Tvrdí, že žalobce v rámci pracovní pozice řidiče kamionu prováděl přepravu objednanou u žalovaného společností [právnická osoba] Za tuto přepravu měla být žalovanému poskytnuta odměna 19.000 Kč bez DPH. Žalobce v místě vykládky zboží dne 10. 9. 2020 v areálu VW Groupe v Soltau porušil přísný zákaz močení, bylo odmítnuto převzetí zboží a bylo nutno jej vyložit na náhradní adrese u [právnická osoba] [příjmení]. S tím vznikly náklady 550 Eur, čímž byla ponížena odměna za přepravu zboží a žalovanému vyplaceno pouze 4.500 Kč bez DPH. Škoda vzniklá výlučně jednáním žalobce dosáhla rozdílové hodnoty 14.500 Kč. Prodlení žalovaného odvíjí se od upomínky zaslané žalovanému 7. 6. 2021.

4. Žalobce označil nárok za nedůvodný, neboť se nedopustil žádného porušení pracovních povinností. Podstatou bylo, že na základě obtíží na straně žalovaného se nepodařilo doručit zboží včas a využít tzv. bukačního okénka. Naplánováním přepravy žalovaným vzniklo zpoždění 5 hodin, žalobce v důsledku toho dorazil na místo vykládky opožděně a nesměl setrvat v areálu vykládky a byl z něho vykázán. Současně byl povinen dodržet bezpečnostní přestávku ověřitelnou tachografickými údaji a nemohl zboží vykládat 11. 9. 2020 v 6.30 hod. Tím nemohlo být dodrženo další„ bukační okénko“. Přesto se žalobce snažil domoci vykládky v odpoledních hodinách, urgoval jí a tím vyvolal negativní reakci personálu v místě vykládky a vysvětluje tím pravý důvod vykázání z areálu závodu. Na zpoždění vykládky a nemožnosti včasného dodání neměl žalobce žádnou vinu, vše bylo komunikováno s objednatelem a močení v areálu je pouze zástupným důvodem. Žalobce rovněž odkázal na zásah tamní policie, která v jeho jednání neshledala žádný delikt a věc nijak neřešila.

5. Žalobce v podání ze dne 25. 4. 2022 doplnil, že se řídil nařízením ES 561/2006 a nemohl po dojetí do místa vykládky, kde nemohl zboží vyložit, uskutečnit další jízdu dříve než další den v 7.30 hod. Zmaření vykládky, která se měla uskutečnit již v 6.30 hod. tak zapříčinila špatná logistika žalovaného. Močení je malichernou záminkou, pravou příčinou byla pasivita žalovaného, který měl možnost vykládky zajistit a účelově nezakládat regresivní postih zaměstnance. Vedle toho došlo pouze k mechanickému přeúčtování nákladů externí firmou, když podle čl. CMR se zásilkou disponoval odesílatel potom, co příjemce odmítl její převzetí. Zmaření převzetí zboží bylo způsobeno výlučně žalovaným, který se případných nových výdajů může domáhat jedině po odesílateli.

6. Na to žalobce doplnil při jednání dne 24. 3. 2022, že nebyly dodrženy postupy podle dohody CMR, neboť žalovaný nezajistil jako přepravce vykládku zboží, nepostupoval tak řádně a nezjistil ani skladování zboží v areálu firmy a vynaložil nadbytečné náklady překládky.

7. Žalovaný namítal, že si vyžádal pokyny odesílatele a v jejich rozsahu jednal tak, že složil náklad na jiném místě, s čímž vznikly další náklady k jeho tíži.

8. K tomu žalobce uvedl, že k zavinění došlo na straně koncového zákazníka, neboť neexistovala žádná objektivní překážka, aby nemohlo být zboží složeno. Žalovaný přijel bez řádného důvodu pokyny firmy DHL, která potom zvýšené výdaje přenesla na žalovaného, resp. žalovaný se jich nyní domáhá po žalobci.

9. Žalovaný k tomu v podání ze dne 25. 4. 2022 popsal bod bodem II. obsah CMR listů vyhotovených podle vyhl. č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě a zdůraznil, že odepření převzetí zboží zabránilo močení žalobce v prostorách vykládky zboží v areálu VW Groupe v Soltau. Močení způsobilo vytvoření překážky v dodání ve smyslu úmluvy č. 15 úmluvy CMR a žalovanému tím vznikly náklady, které byl povinen uhradit. Přitom se žalovaný řídil pokyny odesílatele [právnická osoba]

10. Prokazuje vyúčtování žalovaného určené společnosti [právnická osoba], že za dopravu vozidlem [anonymizováno] [číslo]„ [obec] [anonymizováno] 9. 9. 2020 – Soltau DE 10. 9. 2020 – [příjmení] [příjmení] 14. 9. 2020. S tím souvisí objednávka přepravy, v rámci které se uvádí cena přepravy 19.000 Kč, když čas nakládky se uvádí 8. 9. 2020 a vykládky 10. 9. 2020. Na poslední straně objednávky jsou uváděny velmi podrobné pokyny pro přepravce od fakturace po nakládání s přepravovaným zbožím, respektováním časového ona vykládky, zajištěním právních předpisů o minimální mzdě na území SRN atd. V rámci těchto detailních pokynů není obsaženo žádné upozornění pro přepravce týkající se zákazu močení v místě vykládky zboží. Předžalobní výzvou byl žalobce seznámen s porušením pracovních povinností, když při přepravě a doručování zboží porušil dne 10. 9. 2020 pracovní úkoly a v místě vykládky zboží v areálu VW Groupe v Soltau přes přísný zákaz a močil v prostorách vykládky. Z tohoto důvodu musel být náklad vyložen na náhradní adrese a s vyskladněním vznikly náklady ve výši 550 Euro. Plnění sjednané smlouvou pro žalovaného tak bylo kráceno z 19.000 Kč bez DPH na 4.500 Kč bez DPH, když je uvedeno v předmětné písemnosti, že zboží bylo následně znovu dopravováno do místa určení. Prokazuje email objednatele určený žalovanému ze dne 5. 1. 2021, že dne 10. 9. 2020 doručoval řidič žalovaného zboží do závodu VW Groupe v Soltau a v prostorách závodu, kde je to přísně zakázáno, močil. Zákazník proto odmítl auto složit a řidiči byl zakázán vstup do závodu. Proto muselo být zboží posláno do firmy [jméno] [příjmení] a opětovné doručení bylo spojeno s nákladem ve výši 550 Euro. O tyto výdaje dochází ke krácení dohodnuté odměny. Prokazuje tachografický záznam, že žalobce čerpal bezpečnostní přestávku počínaje dnem 10. 9. 2020 v 15.30 hod. Přepravu a její průběh prokazuje list CMR [číslo] přičemž se z přepravních listů pro věc žádná skutková zjištění nečiní, neboť se jedná o vztah nikoli mezi účastníky řízení, ale mezi odesílateli a přepravcem (žalovaným). Prokazuje emailová komunikace (č. l. 88-98), že došlo ke komunikaci mezi odesílatelem a žalovaným počínaje 11. 9. 2020, která obsahuje údaj o tom, že„ řidič byl přistižen při tom, že čurá u nás na ploše podniku“ a že„ řidič bude muset za trest čekat na své vyložení do dnešního večera“ (11. 9. 2020). Současně obsahuje elektronická komunikace vyjednávání zákaz vstupu řidiče na pozemek, komunikaci týkající se vyjednávání termínů pro vyložení zboží a hledání řešení. Výslechem [jméno] [příjmení] – dispečera žalovaného v době realizace přepravy – je prokázáno, že od počátku přepravy byly potíže s nakládkou a následně vykládkou a nepodařilo se dodržet časové okno vykládky, resp. ani 2. okno vykládky. Řidič (žalobce) byl večer vykázán z areálu firmy, kde nelze přes noc parkovat, řidič musel přeparkovat a tím porušil 9 hodinovou přestávku. O močení se dozvěděl přímo od žalobce s tím, že byl napomenut. Vykládka zboží se stále posouvala, a proto dostal pokyn od DHL, aby poslal zboží 200 km daleko. Vyslovil domněnku, že příjemce neměl pro zboží časovou kapacitu a vykládka v místě je komplikovaná a tím, se ztratila 3 vykládková okna,„ tak si na ně zasedli“. Potom dorazila faktura od DHL, ale svědek si nepamatuje, kolik bylo strženo a přeúčtováno. Přeúčtování bylo s žalovaným konzultováno, neznal, jak k přeúčtované částce bylo dospěno. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] je zjišťováno, že pracoval v předmětné době ve [právnická osoba], vybavil si, že tehdy se měl řidič kamionu vymočit v areálu příjemce, a proto dostal zákaz pro sebe i kamion k vstupu do areálu firmy. Hledal náhradní řešení a našel východisko složit náklad asi 300 km daleko. K močení žalobce bližší podrobnosti nebyl schopen si vybavit. Bližší pokyny se k přepravě nedávají, vychází se z toho, co je běžné. Odečet odměny za přepravu obdržela firma v rámci hromadného vyúčtování., potom se provedlo rozúčtování, když se v tomto případě jednalo o náklady náhradního vozidla. Výslechem žalobce je prokázáno, že jeho nadřízeným byl dispečer [příjmení], s odesílatelem nemohl navázat kontakt potom, to se povedlo až ve čtvrtek odpoledne. Bylo mu odpovězeno, že se věc bude řešit až následující den. [příjmení] opustit areál firmy a nebylo lze dodržet bezpečností přestávku a zajistit další okno k vykládce zboží. Nový termín vykládky neobdržel ani následně. [příjmení] ho viděl pracovník areálu močit, je to však u řidičů kamionů běžné, nikdo se nad tím nepohoršuje. V souvislosti s obtížemi doručení zboží zaznamenala předráždění personálu, byla přivolána policie. Vše bylo vysvětleno, žádná sankce mu nebyla uložena. Obtíže a obtížení připisuje žalovanému a nezaviněnému zpoždění nakládky s čímž souvisí nedodržení doby vykládky. Močení v areálech firem běžné a nemohlo to způsobit, že by mu bylo zabráněno zboží vyložit. Přímý zákaz močení nebyl žalobci uložen, pouze pokyn, aby opustil areál firmy. I potom očekával, že mu bude dán pokyn k vyložení zboží.

11. Na podkladě provedeného dokazování se dostalo žalovanému při jednání 24. 1. 2023 podle § 118a odst. 1 odst. 3 o. s. ř, nevylíčil dostatečně určitě, o jaké konkrétní nežádoucí a urážlivé jednání, které mělo vedle močení vést k uložení zákazu vjezdu kamionu a řidiče do areálu příjemce. Poučení doprovázelo, že žalovaný, nedoplní-li tvrzení v rámci poskytnutého poučení a neoznačí důkazy v rámci uvedené nedostatečnosti, byl seznámen, že mu hrozí nebezpečí neúspěchu ve věci.

12. K tomu žalovaný předložil snímek mapy opatřené aplikací Google (č. l. 122), kde zakreslil místo močení žalovaného. Pokyny pro dodání do Soltau uvádějící pokyny k zajištění časového okna, instrukce, informace pro řidiče, zatížení pro přečiny a důvody penalizace. Doplnil v podání ze dne 23. 2. 2023 tvrzení, která jsou nad rámec koncentrace řízení o arogantním jednání žalobce, stěžování si tamním zaměstnancům, hrubé chování, označení toho příjemcem za„ přečin“ a dále se zaměřil na popis hygienických pravidel v areálu příjemce. Vyslovil závěr, že močením měl žalobce ohrozit zaměstnance příjemce v souvislosti s pandemií COVID-19 a takové zapovězené jednání je notorietou.

13. Žalovaný označil po poučení soudu důkazy – zpráva DHL, sdělení DHL. Listiny prokazují, že jsou adresovány obchodním partnerům. Sdělením DHL je prokazováno, že nelze uplatněnou částku za žalovaným (a uplatňovanou regresem za žalobcem vzájemným návrhem) rozklíčovat, i když k ní měl existovat doklad. Konstatováno je, že zboží mělo být překládáno u partnera v místě vzdáleném přibližně 250 km od původního místa vykládky.

14. Po stránce skutkové je zásadní, jakým způsobem žalovaný deliktní jednání vymezil a to v rámci koncentrace řízení. Tvrdil, že žalobce tím, že močil v areálu příjemce, zapříčinil, že nebylo zboží přijato, žalobce byl spolu s vozidlem odmítnut z vykládky, vykázán a bylo třeba zajistit uskladnění přepravovaného zboží, jeho převoz zpět s náklady ve výši 550 Euro O to měla být ponížena odměna žalovaného původně sjednaná ve výši 19.000 Kč bez DPH. Teprve následně začal žalovaný tvrdit nové skutečnosti, že se žalobce měl chovat v místě vykládky arogantně, bylo mu znemožněno náklad vyložit a nezbylo, než jej zanechat u partnera žalovaného a teprve po té jej znovu dopravovat do místa vykládky.

15. K dokazování a shora uvedeným závěrům nutno uvést, že je zcela nerozhodné hodnotit, jaké byly parametry přepravy, jaké těžkosti při tom vznikly, zda a za jakých okolností nebylo zboží příjemcem odmítnuto z pohledu nedodržení času vykládky atd. Tyto skutečnosti mají význam pouze v rámci vztahu mezi přepravcem a objednatelem přepravy. Zásadním pro posouzení právního případu je pouze pracovněprávní vztah účastníky řízení, tj. vztah zaměstnavatele a zaměstnance a posouzení, zda žalobce poručil právní povinnosti z pracovněprávního vztahu a zapříčinil, že žalovanému vznikla újma v částce 14.500 Kč. Vše ostatní je záležitostí žalovaného a jeho obligačního vztahu při sjednání smlouvy o přepravě zboží.

16. Je prokázáno, že se žalobce dopustil neestetického a společensky neuznávaného chování, pokud byl spatřen, jak močí, ale nestalo se tak podle provedených důkazů přímo v uzavřeném areálu příjemce ale na přilehlém parkovišti. Připustil, že mohl využít toalet, ale současně že se tak podobně chovali další řidiči. Žalovaný nijak neprokázal, že by existovala norma nebo jiný předpis příjemce, které by to explicitně zapovídala, resp. neprokázal, že by byl žalobce jakkoli vyrozuměn, že by tak striktní předpis existoval a sankcionoval řidiče vykázáním. Nevyplývá to ze zadávacích podkladů objednatele přepravy, ačkoli obsahují obsáhlé vymezení parametrů přepravy a povinností přepravce. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by byl na straně žalovaného vydán vnitřní předpis seznamující zaměstnance s podmínkami, které jsou u příjemce stanovovány. Stejně tak nebyl žalobce ad hoc vyrozuměn o specifických podmínkách u příjemce, které by v případě pohoršení způsobené močením měly vést k odmítnutí zásilky, vykázání řidiče a zboží a k uložení zákazu pro řidiče se do areálu se s nákladem vrátit.

17. Žalovaný bez dalšího přijal pokyn k změně přepravy, aniž by se blíže seznámil s důvody, pro které příjemce zboží nepřijal. Tomu nijak neodporoval, řídil se bez dalšího pokyny odesílatele a tomu zaplatil částku s tím spojenou v rámci souhrnného vyúčtování. Tuto částku potom bez dalšího uplatnil za žalobcem.

18. Podle § 38 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zák. práce) od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

19. Podle § 106 odst. 4 písm. c) zák. práce je dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele.

20. Podle 250 odst. 1 zák. práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

21. Podle § 301 písm. a) zák. práce zaměstnanci jsou povinni pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci.

22. Podle § 305 odst. 1 zák. práce zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví tento zákon. Zakazuje se, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu.

23. Podle § 305 odst. 2 zák. práce vnitřní předpis musí být vydán písemně, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný. Nejde-li o pracovní řád, vydá se vnitřní předpis zpravidla na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku; vnitřní předpis týkající se odměňování může být vydán i na kratší dobu.

24. Podle § 305 odst. 3 zák. práce vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny jeho zaměstnance. Nabývá účinnosti dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen.

25. Podle § 305 odst. 4 zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný. Zaměstnavatel je povinen uschovat vnitřní předpis po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti.

26. Po právní stránce se na základě shora aplikovaných ustanovení uzavírá, že mezi účastníky byl uzavřen pracovněprávní vztah, z něhož vznikla práva a povinnosti definované zákonem a vlastní smlouvou. Zásadním je posouzení, zda se žalobce dopustil jednání, jímž jako zaměstnanec žalovaného způsobil škodu, tu byl žalovaný povinen uhradit a tím mu vzniklo právo postihu. Žalovaný se žádného takového jednání, které by bylo v rozporu s pracovní smlouvou, ani zákonným předpisem nedopustil. Žalovaný nevydal žádný vnitřní předpis upozorňující na zvýšená hygienická opatření u příjemců zásilek ani v tomto případě nevydal opatření, které by žalobci zakazovalo vylučování v blízkosti areálu příjemce. Z pohledu běžných norem se sice může jednat o narušení estetického standardu, nejde však o porušení pracovněprávních povinností. K tomu by mohlo dojít, jedině, kdyby na to byl žalobce výslovně upozorněn smlouvou, vnitřním předpisem nebo adresným pokynem.

27. Pakliže žalovaný nezpravil žalobce o existenci pravidel v areálu a jeho okolí, nepočínal si sám jako zaměstnavatel obezřetně a tím spíše nelze takový prohřešek přičítat k tíži žalobce jakožto zaměstnanci. Okolnosti přepravy, zpoždění, zajištění možnosti vykládky nejsou pro věc významné. Jde o záležitosti netýkající se žalobce ale žalovaného, objednatele přepravy a příjemce. Žalobce může v postavení zaměstnance odpovídat pouze za zaviněné jednání ať již nedbalostní nebo úmyslné. Tak, jak byl skutek žalobce v rámci řízení před jeho koncentrací řízení vymezen, se nejedná o žádné porušení plnění pracovních povinností. Pokud žalovaný bez dalšího přijal krácení plnění s takovou záminkou je z pohledu uplatněného nároku za žalobcem bezvýznamném a musí jej řešit v rámci obligačního vztahu s objednatelem přepravy.

28. Výrokem I. je zamítána žaloba, kterou se žalovaný formou vzájemného nároku domáhá 14.500 Kč s příslušenstvím, neboť není důvodná a to, o co žalovaný přišel nedostatky přepravy, jde k jeho tíži a nelze je přičítat žalobci.

29. Výrokem II. je rozhodováno o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a to ve vztahu k celému předmětu řízení, jímž je nárok žalobce na zaplacení částky 35.600 Kč a protinávrh na zaplacení na zaplacení 14.500 Kč. Žalobce zaznamenal procení úspěch k vlastnímu nároku jakož i úspěch v rozsahu procesní ochrany oproti vzájemnému návrhu žalobce.

30. Celkem se žalobci přiznává na nákladech řízení 34.137 Kč. Z toho připadá na přípravu a převzetí věci 2.540 Kč podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), kvalifikovanou předžalobní výzvu 2.540 Kč podle § 7 bod 5. a. t., sepis žaloby 2.540 Kč podle § 7 bod 5. a. t., vyjádření k odporu 2.540 Kč podle § 7 bod 5. a. t., příprava a převzetí věci ve věci vzájemného návrhu 1.700 Kč podle § 7 bod 7 bod 5. a. t., účast při jednání dne 24. 3. 2022 Kč 1.700 Kč podle § 7 bod 5. a. t., vyjádření ve věci samé ze dne 25. 4. 2022 1.700 Kč podle § 7 bod 5. a. t., účast při jednání dne 24. 1. 2023 přesahující 2 hodiny 3.400 Kč podle § 7 bod 5. a. t., účast při jednání 4. 5. 2023 1.700 Kč podle § 7 bod 5. a. t., 10 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 a. t. po 300 Kč, cestovné k jednání dne 24. 3. 2022 při ujeté vzdálenosti 100 km, normované kombinované spotřebě motorové nafty 5,8 l /100 km částka 1.065 Kč včetně 4 půlhodin náhrady promeškaného času, cestovné k jednáním ve dnech 24. 1. 2023 a 4. 5. 2023 při ujeté vzdálenosti 2 x 100 km, normované kombinované spotřebě motorové nafty 5,8 l /100 km a 8 půlhodin náhrady promeškaného času, 21 % 5.616 Kč a soudní poplatek z žaloby 1.780 Kč.

31. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

32. V souvislosti se svědectvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vynaložil stát 3.242,64 Kč a v řízení neúspěšnému žalovanému se ukládá tyto útraty nahradit.

33. Lhůty k plnění vycházejí z ust. § 160 o. s. ř. vzhledem k výši přiznaného plnění.

34. Platební místo k náhradě nákladů vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.