5 C 53/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalobce a žalované o odstranění stavby

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá odstranění stavby vodovodu umístěného v p. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] in eventum zaplacení 2.000 Kč in eventum zřízení věcného břemene pronájmu ve výši 15.000 Kč ročně s každoročním navýšením o 6 % a závazku k bezplatnému vodnému a stočnému pro [adresa] a [adresa] a zaplacení zpětného nájmu za roky 2015 až 2019 vždy po 15.000 Kč ročně in eventum povinnosti žalované převést na žalobce část p. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] in eventum zaplacení 100.000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal, aby bylo žalované uloženo odstranit stavbu vodovodu umístěného v pozemku žalobce – p. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] – s alternativními petity, jimiž bylo žalované dáno na výběr uspokojit žalobce způsoby vyjádřenými ve výrokové části rozhodnutí.

2. Žalobce tvrdil, že se na (v ) jeho pozemku parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] nachází neoprávněná stavba žalované, kterou vybudovala bez platného povolení a souhlasu žalobce. Nabídl cestou alternativních petitů kompenzaci nezákonného stavu formou zřízení věcného břemene s dalšími benefity v podobě ročního nájmu včetně navýšení a prominutí budoucích dluhů vzniklých z právních důvodů vodného a stočného nebo převodu pozemku ve vlastnictví žalované.

3. Žalovaná označila nárok za nedůvodný a svou procesní obranu založila na existenci platných právních důvodů k umístění stavby vodovodu – souhlasů právních předchůdkyň žalobce – k realizaci stavby uzavřením smluv o smlouvě budoucí. Vzhledem k nepřidělení dotace došlo k prodloužení stavebního povolní, stavba byla zahájena řádně dne 11. 11. 2013, žalobce o ní měl povědomí včetně poznatku o jejím dokončení. Teprve po kolaudaci projevil žalobce nevoli a nepřijal nabízenou částku 29.100 Kč k vyrovnání věcného břemene.

4. Na to reagoval žalobce, který odkázal na ust. § 1788 (zřejmě občanského zákoníku-zák. č. 89/2012 Sb.) a vyslovil závěr, že budoucí smlouva zanikla, neboť nedošlo k vlastní kontraktaci. Vyložil ust. § 115 odst. 4 (zřejmě stavebního zákona-zák. č. 183/2006 Sb.) tak, že žalovaná nedodržela lhůty stanovené správními rozhodnutími a ke kolaudaci stavby došlo nezákonně a žalobci se nedostalo účastenství. Vytkl žalované, že nepřistoupila k oficiálnímu jednání s žalobcem o nápravě a nevyzvala jej k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. K nápravě nedošlo ani cestou stížností žalobce.

5. Rozsudkem soudu prvého stupně ze dne 6. 10. 2020, č. j. 5 C 53/2020-60, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal odstranění stavby vodovodu umístěného v p. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] in eventum zaplacení 2.000 Kč a s tím souvisejících alternativních petitů zřízení věcného břemene pronájmu ve výši 15.000 Kč ročně s každoročním navýšením o 6 % a závazku k bezplatnému vodnému a stočnému pro [adresa] a [adresa] a zaplacení zpětného nájmu za roky 2015 až 2019 vždy po 15.000 Kč ročně in eventum povinnosti žalované převést na žalobce část p. [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] in eventum zaplacení 100.000 Kč.

6. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 6. 2021, č. j. 25 Co 72/2021-103 nebyl soudce Vít Záveský vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci (výrok I.) a rozsudek zrušena věc vrácena k dalšímu řízení (výrok II.). Odvolací soud uzavřel, že se, pokud jde o stavbu vodovodu na pozemku žalobce, nejedná o stavbu neoprávněnou, neboť předchozí vlastnice pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], tzn. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], daly souhlas k umístění stavby vodovodu na pozemku [parcelní číslo], k její realizaci a budoucímu strpění. Jak však bylo zjištěno odvolacím soudem, souhlas s provedením stavby vodovodu dala tehdejší spoluvlastnice pozemku [parcelní číslo] (resp. spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2) [jméno] [příjmení] dne 7. 8. 2007, avšak druhá spoluvlastnice pozemku [parcelní číslo] (resp. spoluvlastnického podílu ve výši 1/2) [jméno] [příjmení] dala tento souhlas až dne 13. 9. 2009. Souhlas daný [jméno] [příjmení] dne 13. 9. 2009 tedy byl dán až poté, kdy již nebyla spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] Smlouvou o prodeji pozemku ze dne 20. 11. 2008 uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] jako prodávajícími a [celé jméno žalobce] (žalobcem) jako kupujícím totiž byl do vlastnictví žalobce převeden pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] o výměře 22814 m2. Právní účinky vkladu vznikly dnem 20. 11. 2008. Od 20. 11. 2008 tedy již byl vlastníkem pozemku [parcelní číslo] žalobce, ohledně něhož ani nebylo tvrzeno, že by dal souhlas s umístěním stavby vodovodu na pozemku v jeho vlastnictví. Předtím, než byl pozemek do jeho vlastnictví převeden, dala souhlas s umístěním stavby vodovodu na pozemku [parcelní číslo] pouze spoluvlastnice pozemku [jméno] [příjmení] (dne 7. 8. 2007), která byla spoluvlastníkem pozemku se spoluvlastnickým podílem pouze ve výši 1/2. [jméno] [příjmení], která byla do 20. 11. 2008 spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši 1/2, dala dle listiny předložené žalovaným souhlas až dne 13. 9. 2009, tzn. až v době, kdy již spoluvlastníkem pozemku [parcelní číslo] nebyla. Vzhledem k tomu, že stavba vodovodu [obec] se týkala pozemku [parcelní číslo] jako celku, resp. měla vést přes pozemek 268, bylo třeba, aby byl dán souhlas ze strany obou tehdejších spoluvlastnic pozemku. Se závěrem okresního soudu, že byl dán souhlas obou spoluvlastnic pozemku [parcelní číslo] – [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] k realizaci stavby vodovodu na pozemku [parcelní číslo], se tedy odvolací soud neztotožňuje. Žalovaná však tvrdila, že předtím, než podala žádost o vydání stavebního povolení, obešel starosta obce všechny vlastníky dotčených pozemků se žádostí o vyslovení souhlasu s vybudováním vodovodu, osobně navštívil i sestry [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dostal od nich souhlas s vybudováním vodovodu. Měl k dispozici jmenný seznam, který vypracoval stavební dozor Ing. [jméno] [příjmení] na základě údajů z katastru nemovitostí. Tehdejší spoluvlastnice pozemku [parcelní číslo] již nežijí, ale žije stavební dozor Ing. [jméno] [příjmení]. Možná i v archivu obce jsou uloženy listiny obsahující souhlas uvedených sester s vybudováním vodovodu. Bude tedy na okresním soudu, aby se v dalším řízení zabýval tím, zda byl dán souhlas ze strany spoluvlastnice pozemku [parcelní číslo] [jméno] [příjmení] se stavbou vodovodu na pozemku [parcelní číslo] v době, kdy byla spoluvlastníkem tohoto pozemku. Za tím účelem okresní soud poučí žalovanou ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., že musí prokázat své tvrzení, že takový souhlas [jméno] [příjmení] dán byl. Pokud by žalovaná provedla stavbu vodovodu na pozemku [parcelní číslo] (nyní [číslo]) bez soukromoprávního titulu, jednalo by se o neoprávněnou stavbu.

7. Prvoinstančnímu nalézacímu soudu bylo uloženo zabývat tím, zda je stavba vodovodu na pozemku [parcelní číslo] (pozemek ve vlastnictví žalobce) stavbou oprávněnou či neoprávněnou, resp. zejména tím, zda byl dán souhlas s provedením této stavby právní předchůdkyní žalobce - tehdejší spoluvlastnicí pozemku [parcelní číslo] [jméno] [příjmení]. Za tím účelem poučí žalovanou ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že musí prokázat své tvrzení, že [jméno] [příjmení] dala souhlas s umístěním stavby vodovodu na pozemku [parcelní číslo] v době, kdy byla spoluvlastníkem tohoto pozemku (dle tvrzení žalované dala souhlas před vydáním stavebního povolení). Dospěje-li okresní soud k závěru, že se jedná o stavbu neoprávněnou, bude se zabývat nárokem žalobce jako vlastníka pozemku na odstranění neoprávněné stavby. Přihlédne přitom k tomu, zda ke zřízení stavby došlo v dobré víře (zákonným hlediskem, ke kterému má soud přihlédnout při rozhodování o odstranění stavby, je hledisko existence dobré víry při zřízení stavby). Odkázáno bylo na případnou aplikaci ust. § 8 o. z. zabraňující zneužití práva.

8. S ohledem na závěry nadřízeného soudu bylo lze vycházet z předešlého dokazování, které bylo doplněno o smlouvu o smlouvě budoucí (č. l. 116-118), smlouvu o smlouvě budoucí (č. l. 119-120) a seznam smluv (č. l. 121).

9. Dokazování bylo provedeno předžalobní výzvou, výpisy z katastru nemovitostí včetně příloh, korespondencí a z přílohového spisu správního orgánu žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, povolením, oznámením ze dne 8. 7. 2009, rozhodnutím o umístění stavby, smlouvami o smlouvách budoucích ze dne 13. 9. 2009 a 7. 8. 2007, rozhodnutím o prodloužení stavebního povolení, smlouva o smlouvě budoucí (č. l. 116-118), smlouva o smlouvě budoucí (č. l. 119-120) a seznam smluv (č. l. 121).

10. Mezi účastníky nebylo sporu a je to prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, že žalobce je vlastníkem p. p. [číslo] orná půda, v obci a katastrálním území Bašnice. Uvedenou pozemkovou parcelu nabyl (dříve jako p. [parcelní číslo]) od prodávajících [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 20. 11.2008. Žalovaný, jak to prokazují shora uvedené listiny ze spisu [stát. instituce], byl stavebníkem vodovodu (stavba„ vodovod [obec]) a to mimo jiné i na pozemku žalobce. K tomu, jak to prokazující smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 13. 9. 2009 a 7. 8. 2009 uzavřel z právními předchůdkyněmi smlouvy o smlouvě budoucí, které obsahující prohlášení, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] udělily výslovný souhlas s vedením vodovodu na svém pozemku a vydáním územního rozhodnutí a s provedením stavby vodovodu tehdy na p. [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Příslušný správní úřad vydal dne 8. 7. 2009 oznámení o zahájení vodoprávního řízení veřejnou vyhláškou, následně rozhodl územním rozhodnutím o umístění stavby ze dne 10. 10. 2008, když k finalizaci stavby došlo vydáním kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 28. 6. 2017, č. j. MUHC- ZP/10766/2017.

11. Z pohledu provedeného dokazování je stěžejním, že v době, kdy žalovaná usilovala o územní rozhodnutí a provedení stavby, zajistila si výslovný souhlas právních předchůdkyň žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k vedením vodovodu na předmětném pozemku, vydáním územního rozhodnutí a s provedením stavby vodovodu. Na podkladě toho a na základě splnění dalších podmínek veřejného práva dosáhla vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a následně kolaudačního souhlasu. Tato skutečnost je prokázána listinami označenými jako smlouva o smlouvě budoucí datované 13. 9. 2009 a listinou označenou jako smlouva o smlouvě budoucí ze dne 7. 8. 2007.

12. Prokazuje seznam smluv o budoucích smlouvách o zřízení věcného břemene, že obě právní předchůdkyně žalobce uzavřely smlouvy v pořadí pod čísly 6. a 6a. Navazuje na to sdělení žalované ze dne 27. 6. 2022, v němž se vysvětluje, že datum bylo v případě [jméno] [příjmení] dopsáno ručně a nesprávně v tvaru 13. 9. 2009, ačkoli správně mělo být uvedeno 13. 9. 2008. Tmu odpovídá smlouva uzavřená s [jméno] [příjmení] dne 13. 8. 2007 (položka 8a. seznamu smluv o budoucích smlouvách na zřízení věcného břemene. Pokud byla vyhláška o územním rozhodní se souhlasem o umístění stavby vydána 10. 10. 2008, potom je vysvětleno, že souhlas s umístěním stavby byl oběma předchůdkyněmi žalobce dán před zcizením nemovitosti.

13. Jak to vyložil odvolací soud, je nerozhodné, zda smlouvy vyhovují atributům smlouvám o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, neboť podstatným, zda žalovaná disponovala soukromoprávním titulem k umístění stavby, byť by nešlo o právní důvod pojmenovaný. Bez ohledu na označení smluv, dostalo se žalované souhlasu spoluvlastnic s umístěním stavby, když z dokazování plyne, že nesprávná datace smlouvy byla objasněna chronologií smluv a vydáním rozhodnutí správního orgánu o umístění stavby.

14. Lze odkázat na předešlé rozhodnutí soudu 1. stupně založené na výkladu založeném na lišení mezi oběma právními oblastmi – právem soukromým a veřejným- jak to vyplývá z ust. § 1 odst. 1 věta druhá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Soud není vyjma limitů správního soudnictví k přezkumu správních řízení, namítaných vad a rozhodnutí zasahujících do sféry účastníků, neboť k tomu slouží jiné právní prostředky. Z uvedeného plyne, že předmět řízení nebyl založen na četných výhradách žalobce k průběhu správního řízení před Městským úřadem v Hořicích ale jedině na posouzení, zda žalovaná disponovala právním důvodem (dříve právním titulem) k umístění vodovodu na pozemku jmenovaných vlastnic, resp. nyní na pozemku nabytého žalobcem. Princip iura quaesita (§ 3 odst. 2 písm. e) a f) o. z. a ochrana dobré víry podle § 7 o. z. s přihlédnutím k § 3030 o. z.) vylučuje, aby účastník soukromoprávního vztahu (v posuzované věci práv a povinností, které vznikly na podkladě smlouvy o smlouvě budoucí) pozbyl práv, která mu v době posuzovaného právního jednání dovolovala dosáhnout oprávnění k umístění stavby. Vzhledem k okamžiku obou smluv o smlouvách budoucích uplatní se podle § 3028 odst. 2 věta za středníkem ust. § 35 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.). I kdyby smlouvy o smlouvách budoucích neobstály z pohledu označení, potom obsahují oba právní úkony svolení vlastnic pozemku k umístění stavby, její realizaci a budoucímu strpění. V tomto smyslu nejsou důvodnými úvahy, že žalovaná pozbyla oprávnění k umístění stavby, pokud nedošlo k provedení smluv o smlouvách budoucích. Má-li žalobce za to, že tyto právní důvody odpaly a žalované ex post chybí právní důvod, který jí dovolil stavbu na pozemku umístit, nezbývá mu, než legálně vzniklý stav řešit pořadem práva, tj. typicky se domáhat práv z důvodu beztitulního užívání pozemku. Dlužno dodat, že soud byl vázán primárním titulem nikoli tím, co by snad hodlal žalobce přijmout na místo něho.

15. Jak to vyložil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015, není na stavby vzniklé před 1. 1. 2014 aplikovatelná úprava obsažená v zák. č. 89/2012 Sb. Ačkoli byla stavba zahájena za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., lze její vznik spolehlivě datovat do období po 1. 11. 2014, zejména z pohledu kolaudačního souhlasu. Dovolenost stavby je však třeba posuzovat podle § 3028 odst. 2 věta za středníkem o. z. jako již vzniklou a završeno právní skutečnost, neboť k tomu směřovaly obě posuzované smlouvy a založily pro žalovanou titul pro aplikaci § 135c obč. zák. Bez významu pro posuzovaný právní případ zůstává z pohledu citovaného rozhodnutí, že se vzniklá stavba nestala součástí pozemku. Ostatně liniový způsob vzniku stavby vodovodu by takové řešení z povahy věci nepřipouštěl.

16. Žalovaná se nedopustila žádného civilně deliktního jednání, neboť postupovala přiléhavě, opatřila si svolení k umístění stavby a každý právní nástupce je takovým právním jednáním vázán, neboť se jedná o zásah do absolutních majetkových práv (vlastnictví) a působení účinku takového jednání erga omnes. Byť není věcí soudu adresovat účastníkům hmotněprávní poučení, žalobce by se měl domáhat nápravy pořadem práva, buď nároky ze zatížení pozemku právě svolením právních předchůdkyň k umístění stavby nebo cestou spravedlivého vypořádání vzniklého zatížení. takové úvahy však přesahují rámec řízení cíleného žalobcem k odstranění stavby.

17. Podle pokynů odvolacího soudu bylo doplněno dokazování a uzavřeno, že žalovaná disponovala platnými právními důvody k umístění stavby. Pakliže po té žalobce nabyl vlastnické právo, bylo zatíženo právní vadou v podobě udělených souhlasů prodávajících cestou listin označených jako smlouva o smlouvě budoucí. Přihlédnuto k obsahu listin dostalo se žalované souhlasu s umístěním stavby a nabyvatel žalobce) tak věc nabyl včetně předmětného zatížení. Pokud by shledal, že jej přechozí souhlas zcizitele zatěžuje, potom by se mohl jedině pořadem práva domáhat v relaci zásady inter partes nápravy formou notifikace vad právního jednání. Z pohledu žalované je však takový postup bez významu, neboť vládla řádným právním důvodem k umístění stavby na pozemku žalovaného.

18. Není–li uplatněné právo důvodným, potom neobstojí ani alternativní nároky (alternativa facultas), které jej měly nahradit (vizte k sekundárním nárokům podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2311/2018, ze dne 29. 8. 2018). Petitorní eventualita by měla význam pouze tenkrát, pokud by byl právní důvod odůvodněn, bylo lze jej nahradit jiným způsobem plnění. Není-li důvodným, potom jej nelze substitučně nahradit (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1065/2019, ze dne 24. 7. 2019). Výrokem I. je tak žaloba zamítána, neboť žalovaná disponovala platným právním důvodem k umístění stavby v p. [parcelní číslo] v katastrálním území Bašnice.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. o. s. ř. Ačkoli žalovaná a znamenala v řízení plný procesní úspěch, vzdala se práva na náhradu nákladů řízení, tudíž se žádnému z účastníků nepřiznává právo na zaplacení útrat sporu.