5 C 62/2019

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované adresa podle insolvenčního rejstříku anonymizována tři slova , PSČ obec adresa pro doručování adresa žalované o zaplacení 27 175 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 27 175 Kč s úrokem ve výši 2 691,27 Kč, úrokem ve výši 2 427,58 Kč, úrokem ve výši 21,9 % z částky 7 000 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úrokem ve výši 20,5 % z částky 7 865,45 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 976,73 Kč, úrokem z prodlení ve výši 1 185,43 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 000 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 865,45 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 540 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 27 175 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 7 000 Kč a poplatku ve výši 5 401 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 21,90 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 24. 2. 2016, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 16. 11. 2017, částkou 2 691,27 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 3. 3. 2016, tj. marného uplynutí týdenní lhůty podle předpisu úhrady poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 16. 11. 2017, částkou 976,73 Kč) - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 7.865,45 Kč a poplatku ve výši 2 427,58 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 20,5 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 24. 5. 2016, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 16. 11. 2017, částkou 2 427,58 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 13. 1. 2016, tj. marného uplynutí sedmidenní lhůty po předpisu úhrady poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 16. 11. 2017, částkou 1.185,43 Kč)

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 15. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 5.801 Kč představovaného úrokem ve výši 834 Kč (tj. úrok ve výši 21,90 % z jistiny přepočtený na dobu splácení zápůjčky), odměny za administrativní činnost ve výši 1 849 Kč a hotovostní režim splátek ve výši 4 490 Kč. Závazek měl být splněn formou 45 týdenních splátek po 307 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 24. 2. 2016. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění, když naposledy plnila ve prospěch věřitele dne 30. 9. 2015, poté již nebylo poskytnuto žádné plnění. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 7 000 Kč a na poplatku hodnoty 5 401 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 16. 11. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 16. 11. 2017.

3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 31. 3. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 7 524 Kč představovaného úrokem ve výši 1 185 Kč (tj. úrok ve výši 20,5 % z jistiny přepočtený na dobu splácení zápůjčky), odměny za administrativní činnost ve výši 1 849 Kč a odměny za hotovostní režim splátek ve výši 4 490 Kč. Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 276 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 24. 5. 2016. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění, když naposledy plnila ve prospěch věřitele dne 5. 1. 2016, po té již nebylo žalovanou poskytnuto žádné plnění. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 7 865,45 Kč a na poplatku hodnoty 6 908,55 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 16. 11. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 16. 11. 2017.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, její procesní stanovisko nebylo soudu v průběhu řízení zpřístupněno.

5. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 6. 2. 2023, č. j. 5 C 62/2019-90).

6. Skutkový závěr stojí k oběma dílčím nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou - - seznam postoupených pohledávek, konkrétně strana 68, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku doporučeně vypravené zásilky a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak to vyjádřila žalovaná, která s údaji k formě a obsahu smluv vyslovila souhlas a vyšla také z průběhu splácení a celkově uhrazených hodnot, potom lze nad provedené dokazování listinnými důkazy aplikovat § 120 odst. 3 o. s. ř. a skutkově uzavřít: -) k prvému dílčímu nároku, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 15. 4. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalované v hotovosti poskytnuto 7 000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, ba naopak žalovaná správnost shora uvedených údajů ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 7 000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 834 Kč, položky označené jako částka za administrativní činnost ve výši 1 333 Kč a odměnu za hotovostní režim splátek ve výši 3 634 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky ve výši 7 000 Kč dalších 5 801 Kč, to vše ve splátkách ve výši 307 Kč týdně (v případě poslední splátky ve výši 293 Kč) s rozvržením na celkem 45 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce. Následně, jak žalobkyně tvrdila a jak to bylo v rámci procesního stanoviska žalované potvrzeno, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 7 000 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 5 401 Kč nastalo prodlení s placením. Rozvržení splátek k ponížení jistiny a poplatku prokazuje tabulka umoření. Tabulka umoření obsahuje transparentní vyčíslení, jaké položky závazku jsou jednotlivými splátkami ponižovány, údaje v ní obsažené nebyly žalovanou sporovány a lze z nich vyjít (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Postoupení pohledávky prokazuje smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] dne 16. 11. 2017, detail seznamu postoupených pohledávek a zejména doporučeně odeslané oznámení postupitele pohledávky ze dne 16. 11. 2017 určené žalované (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). -) k druhému dílčímu nároku, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 15. 4. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalované v hotovosti poskytnuto 9 000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, ba naopak žalovaná správnost shora uvedených údajů ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 9 000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 834 Kč, položky za administrativní činnost ve výši 1 185 a odměnu odměny za hotovostní režim splátek ve výši 4 490 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky ve výši 9 000 dalších 7 524 Kč), to vše ve splátkách ve výši 276 týdně (v případě poslední splátky ve výši 240 Kč) s rozvržením na celkem 60 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce. Následně, jak žalobkyně tvrdila a jak to bylo v rámci procesního stanoviska žalované potvrzeno, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 7 000 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 5 401 Kč nastalo prodlení s placením. Rozvržení splátek k ponížení jistiny a poplatku prokazuje tabulka umoření. Tabulka umoření obsahuje transparentní vyčíslení, jaké položky závazku jsou jednotlivými splátkami ponižovány, údaje v ní obsažené nebyly žalovanou sporovány a lze z nich vyjít (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Postoupení pohledávky prokazuje smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] dne 16. 11. 2017, detail seznamu postoupených pohledávek a zejména doporučeně odeslané oznámení postupitele pohledávky ze dne 16. 11. 2017 určené žalované (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

8. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta splatnosti poslední z předepsaných splátek.

9. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku a námitkám žalovaného komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

10. Vzhledem k reálné povaze obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není jakéhokoli důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým podpisem skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

11. Jestliže žalovaná přijal prostředky, jejichž výši požadovala a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v dalších ustanovení smlouvy o zápůjčce.

12. V případě úroku, který přesahuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy, lze přisvědčit žalobkyni, že důvodným je i úrok pokračující v rozsahu, v jakém nebyla jistina dluhu uhrazena. V každé ze smluv je uváděna výše úroku v procentuální výši a každá ze smluv obsahuje ujednání o trvání úročení i po dni, kdy měl být závazek zcela splacen poslední splátkou, resp. uplynula marně doba k placení a nastalo prodlení žalovaného. V případě úroku trvajícího k neuhrazené jistině i pro období splácení, na které byla smlouva uzavřena, vychází se z formulace článku 20 smlouvy. Sjednána byla prodloužená splatnost s povinností zaplatit úrok ve výši 21, 9 %, resp. 20,5 %.

13. Sluší se uvést, že odměna za zpracování zápůjčky a její administraci a za inkaso splátek v místě bydliště dlužníka označené jako administrativní činnost a komfortní splácení s bližším upřesněním v rámci adhezních částí smlouvy je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde poskytnutí odměny věřiteli za administrativní úkony, o zpoplatnění změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

14. Námitky žalované, kterými brojí proti výši dluhu s odkazem na rozsah již poskytnutého plnění, k nepřiměřené výši příslušenství pohledávky a lichevnímu úroku nebyly shledány důvodnými.

15. Aby mohlo dojít k ponížení úroku, částky sjednané k administraci úvěru a komfortnímu či flexibilnímu splácení, bylo by třeba, aby byly naplněny podmínky pro omezení či úplnou redukci jednotlivých přidružených nároků a příslušenství, a to buď na podkladě právního jednání věřitele (částečné prominutí dluhu případně omezení žaloby) nebo soudem, když by k tomu existovala zákonná licence.

16. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované s jejím požadavkem na omezení výše pohledávek uplatněných před soudem v nalézacím řízení vyslovila nesouhlasné stanovisko. Vyšla z toho, že úprava úroku z prodlení vychází z právního předpisu (§ 1970 o. z.), úroky odpovídají cenu peněz v dispozici žalované, když je právní předpis (§ 2392 odst 1 o. z.) předvídá. Odkázala na judikatorní rozhodnutí a povahu smlouvy, která vyšla z nebankovního poskytnutí zápůjčky a obvyklosti úročení. Na posouzení přiměřenosti paušálních cen za plnění a služby poskytované zapůjčitelem nelze vztahovat ust. § 1813 o. z. Konečně žalobkyně popsala, jaké faktické úkony jsou zahrnuty v rámci administrativní činnosti a hotovostního inkasa splátek.

17. Výše úroku nebyla shledána v rozporu se zvláštním právním předpisem – zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ani s předpisem obecným – zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (shora i níže o. z.), konkrétně s ust. § 577 a 588 o. z., které by dovolovaly redukci plnění nebo vyslovení neplatnosti právních jednání v rozsahu, ve kterém si účastníci dohodli úhradu úroku a poplatků za další plnění. Ujednání jak co do výše tak trvání úročení jsou výrazem autonomie vůle a není-li kolidováno s hmotným právem, nemohl soud do obligačního vztahu zasáhnout. Ani žalobkyně, byť předmětem sporu disponuje, nesouhlasila a ponechala rozsah uplatněných nároků beze změny.

18. Lichevní úrok lze jednak posoudit k námitce neplatnosti podle § 1796 o. z. nebo při naplnění hypotézy podle § 588 o. z. Výše úroku 21,9 % a 20,5 % nijak nevybočuje s obvyklé výše úroku poskytnutého nebankovním subjektem, není-li ani část pohledávky věřitele zajištěna. Ze své povahy je nebankovní půjčka rizikovějším instrumentem, který je vyvážen vyšší odměnou za přenechání prostředků než odměnou, která je v místě a čase běžná u peněžních ústavů. Uvedené úroky odpovídají vzhledem k povaze smluv o zápůjčce běžnému zhodnocení prostředků zapůjčitelem (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, obsahující závěr, že nelze bez dalšího považovat za nepřiměřený úrok dosahující dvoj až třínásobné hodnoty úroku poskytovaného bankami, když je třeba zohlednit vyšší riziko, které je spojeno s půjčováním peněz dlužníkům, kteří by na úvěr u banky jen stěží dosáhli a volí cestu opatření prostředků od nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů.

19. Výrokem I. se žalované ukládá zaplatit žalobkyni dosud nesplacené jistiny poskytnutých zápůjček v celkové výši 27 175 Kč spolu s dohodnutými poplatky, sjednaným úrokem z jistiny a úrokem z prodlení z jistiny stanoveným podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

21. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

22. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2 540 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, částka 900 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 252 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1.088 Kč.

23. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třídenní s ohledem na výši dluhu a délku prodlení, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.