5 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupena obcí obec sídlem adresa o zaplacení 15.400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 8.000 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 7.400 Kč, zákonného úroku z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 990,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % z částky 8.972,80 Kč od 21. 5. 2020 do 11. 3. 2021 a úroku 10,55 % z částky 8.000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 8.000 Kč, úroku sjednaného k době trvání smlouvy ve výši 972,80 Kč a dále od 21. 5. 2020 úroku 10,55%, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 766,40 Kč, smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a zákonného úroku z prodlení ze součtu jistiny a úroku do 20. 5. 2020 kapitalizovaného částkou 990,07 Kč a dále vyjádřeného v čase zákonnou sazbou od 21. 5. 2020 do zaplacení.

2. Tvrzeno bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], a žalovanou byla dne 9. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo 22018-1065. Žalovaná čerpala hotovostně úvěrové prostředky ve výši 8.000 Kč a zavázala se, že vedle jistiny uhradí věřiteli dalších 5.840 formou 13 pravidelných měsíčních splátek po 1.040 Kč. Na závazek neposkytla žalované žádné plnění. Nad to žalobkyně uplatnila smluvní pokutu ve 5.000 Kč a úroku 10,55% z jistiny počínaje 10. 5. 2019 do zaplacení ve výši komerčního úroku peněžních ústavů odpovídajícího splácení pro dobu od 1 do 5 let. Legitimace nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Změna věřitele byla žalované oznámena.

3. Žalovaná cestou svého opatrovníka brojila proti uplatněným nárokům s odkazem na dlouhodobé omezení svéprávnosti na podkladě kvalifikovaného posouzení zdravotního stavu žalované znalkyní a rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 20. 12. 2016, č. j. 0 P 193/92-191 a omezení nakládání s majetkem, prostředky a zavazováním nad částku 6.000 Kč.

4. Na to reagovala žalobkyně doplňujícími tvrzeními (a označenými důkazy) k posouzení úvěruschopnosti žalované včetně ověřovacímu postupu věřitele před poskytnutím úvěru. Nebylo důvodu pochybovat o správnosti listin předložených žalovanou (poštovní poukázky o výplatách starobního důchodu).

5. Z provedených důkazů vyplynul následující skutkový závěr.

6. Prokazuje smlouva o úvěru, že se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8.000 Kč. Dlužník pod bodem I. odst. 2 prohlašuje, že uvedená částka byla převzata v hotovosti. Úvěrovaná se zavázala k vrácení čerpaného úvěru a k zaplacení dalších 5.840 Kč v celkem 13 měsíčních splátkách po 1.040 Kč. Navýšení je představováno poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1.760 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2.640 Kč a úrokem 28 % k období, na které byl úvěr poskytnut (bod II. odst. 1), tj. na dobu 13 měsíců. Na podkladě prodeje společnosti, jak to prokazuje notářský zápis, nabyla pohledávku za žalovaným společnost [anonymizováno] [právnická osoba], mezi níž a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Součástí smlouvy o úvěru je adhezní text upravující vedle podmínek splácení úvěru vyčíslení RPSN, podmínky pro ukončení smluvního vztahu a zejména důsledky prodlení, kdy v článku V. odst. 4 je obsaženo ujednání, podle kterého se pro případ prodlení dlužníka či zesplatnění jistiny dlužník zavazuje k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn smluvní pokuty nesmí přesáhnout polovinu poskytnuté úvěrové jistiny. Přílohována je žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýza, její hodnocení, předpis splátek a poštovní poukázky k výplatě starobního důchodu předpis splátek. Prokazuje smlouva o postoupení včetně příloh a oznámení postupitele o postoupení pohledávky, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 14. 7. 2019, č. j. 30 P 33/2019-254, je prokázáno, že došlo k prodloužení omezení svéprávnosti žalované (rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 20. 12. 2016, č. j. 0 P 193/92-191) o dalších 5 let s tím, že žalovaná není nadále způsobilá hospodařit s částkou vyšší než 6.000 Kč a uzavírat smlouvy s plněním nad 6.000 Kč a nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než 6.000 Kč.

7. Na posuzovaný právní případ je aplikováno ust. § 541 o. z., podle kterého, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

8. Předně je nutno zdůraznit převažující právní výklad, že se v případě právního jednání ne plně svéprávné osoby hledí prismatem absolutní neplatnosti, stejně jako je tomu u neplně svéprávných nezletilých (nedojde-li v tomto případě k následného zhojení). Odporuje povaze věci, aby se žalovaná, jestliže ji právní norma chrání, mohla namítat pouze relativní neplatnost smlouvy.

9. Soud se přiklání k výkladu, že přesáhne-li jednání limity omezení svéprávnosti a nejde-li o jednání, které by bylo výlučně ve prospěch omezeného na svéprávnosti (typicky darování), potom se jedná o právní jednání absolutně neplatné a je nutno k němu pohlížet z moci úřední. Svědčí o tom stávající autoritativní výklady (Hulmák, Milan. Právní jednání a jeho vady 2012, 8, s. 2. nebo Švestka; Dvořák; Fiala a kol., 2014, s. 1457). Lze na jisto postavit, že žalovaná jednala v rozsahu, v jakém není schopna posoudit následky svého jednání a současně (jak je to patrno z různých poplatků a smluvní pokuty) nejedná se o právní jednání v její prospěch.

10. Po právní stránce, není-li přítomno od samého počátku právní jednání, je třeba posoudit zjištění, že žalovaná skutečně přijala částku 8.000 Kč. Chybí-li prokázání právního důvodu vymezeného žalobkyní, nutno na přijaté plnění hledět jako na beztitulní a posoudit je podle § 2991 a násl. o. z. Současně, komplementárně k tomu, vzniká povinnost k jejich vrácení – vydání.

11. Ostatní nároky – úrok a smluvní pokuta – jsou akcesorické povahy a nebyl-li shledán platný právní důvod v podobě platně sjednaného úvěru, potom se žalobkyni přiznává pouze to, co bylo fakticky vyplaceno. Počínaje dnem 12. 3. 2021 je podle § 1970 o. z. žalobkyni přiznáván také úrok z prodlení, neboť jde o den následující po doručení platebního rozkazu opatrovníkovi žalované a nic nebránilo žalobkyni uspokojit alespoň v rozsahu přiznávané částky 8.000 Kč. V ostatním je nárok žalobkyně výrokem II. zamítán, tudíž není třeba hodnotit důvodnost smluvní pokuty, konstrukci úroku po době uplynutí vlastní smlouvy. Stejně tak nelze přijmout námitku opatrovníka, že mělo být jednáno s ním, když žalobkyně jako osoba soukromého práva není nadána možností lustrace v rejstřících veřejné správy k zjištění svéprávnosti, a proto soud stanovil prodlení teprve od doručení prvotního rozhodnutí.

12. Výrokem III. se podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Porovnáním výroků I. a II. lze uzavřít, že účastníci zaznamenali podobný poměr úspěchu (v případě žalované co do smluvní pokuty a jednotlivých poplatků, proto se žádnému z nich nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

13. Lhůta k plnění stanovuje se vzhledem k rozsahu ukládané povinnosti podle § 160 o. s. ř. jako třídenní.