5 C 85/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 45.649 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 45.649 Kč s úrokem ve výši 4.773,30 Kč, úrokem ve výši 29 % z částky 8.415,05 Kč, úrokem z prodlení ve výši 1.384,01 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5% z částky 8.415,05 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úrokem ve výši 11.851,01 Kč, úrokem ve výši 28 % z částky 18.950,49 Kč, úrokem z prodlení ve výši 3.563,75 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 18.950,49 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách ve výši 3.000 Kč splatných vždy do 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 4.004 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 45.649 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 8.415,05 Kč a poplatku ve výši 6.088,23 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 3. 4. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2018, částkou 4.773,30 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 10. 4. 2018, tj. marného uplynutí týdenní lhůty po předpisu úhrady poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 1.384,01 Kč) - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 18.950,49 Kč a poplatku ve výši 12.195,23 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 28 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 31. 12. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 11.851,01 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 7. 1. 2018, tj. marného uplynutí sedmidenní lhůty po předpisu úhrady poslední splátky, do postoupení pohledávky za žalovaným, tj. do 20. 1. 2019, částkou 3.563,75 Kč)

2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 6. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 16.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 13.967 Kč představovaného úrokem ve výši 2.862 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny přepočtený na dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.052 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za administrativní činnost a komfortní splácení byla dohodnuta odměna ve výši 7.053 Kč). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 500 Kč, když poslední splátka ve výši 467 Kč měla být zaplacena dne 2. 4. 2018. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění, když naposledy plnila ve prospěch věřitele dne 19. 3. 2018, poté uhradila dalších 1.163,72 Kč, tzn., že celkem bylo uhrazeno 15.463,72 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 14.503,28 Kč a na poplatku hodnoty 6.088,23 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020.

3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 5. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal jí v hotovosti sjednanou částku 45.000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 37.882 Kč představovaného úrokem ve výši 7.758 Kč (tj. úrok ve výši 28 % z jistiny přepočtený na dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování a doručení ve výši 3.875 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za komfortní a flexibilní splácení byla dohodnuta odměna ve výši 26.249 Kč). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 1.382 Kč, když poslední splátka ve výši 1.344 Kč měla být zaplacena dne 30. 12. 2017. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění, když naposledy plnila ve prospěch věřitele dne 19. 3. 2018 a poté uhradila dalších 2.836,28 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 14.503,28 Kč a na poplatku hodnoty 6.088,23 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila tvrzení žalobkyně k okolnostem uzavření obou smluv, jak jsou popsány v odstavcích 2. a 3. odůvodnění rozhodnutí. Namítala, že na jednu jistinu zápůjčky uhradila téměř celou a na druhou o 6.000 Kč více. Je jí známo, že u každé ze zápůjček je přítomen úrok a požadovala ponížení příslušenství s tím, že na zápůjčku [číslo] bylo hrazeno 15.463,72 Kč, na zápůjčku [číslo] bylo zaplaceno 51.736,28 Kč, když vyšla z žaloby a potvrdila správnost v ní uváděných hodnot splácení. Výtky cílila k hodnotě navýšení čerpané jistiny zápůjček s požadavkem o ponížení nároků o úroky, pokuty a poplatky a vyjádřila schopnost uspokojit žalobkyni ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně.

5. Skutkový závěr stojí k oběma dílčím nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou - - seznam postoupených pohledávek, konkrétně strany 15 a 18, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku doporučeně vypravené zásilky a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.

6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak to vyjádřila žalovaná, která s údaji k formě a obsahu smluv vyslovila souhlas a vyšla také z průběhu splácení a celkově uhrazených hodnot, potom lze nad provedené dokazování listinnými důkazy aplikovat § 120 odst. 3 o. s. ř. a skutkově uzavřít: -) k prvému dílčímu nároku, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 6. 2. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalované v hotovosti poskytnuto 16.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, ba naopak žalovaná správnost shora uvedených údajů ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 16.000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 2.862 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.052 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7.053 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 13.967 Kč), to vše ve splátkách ve výši 500 Kč týdně (v případě poslední splátky ve výši 467 Kč) s rozvržením na celkem 60 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce. Následně, jak žalobkyně tvrdila a jak to bylo v rámci procesního stanoviska žalované potvrzeno, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 8.415,05 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 6.088,23 Kč nastalo prodlení s placením. Rozvržení splátek k ponížení jistiny a poplatku prokazuje tabulka umoření. Tabulka umoření obsahuje transparentní vyčíslení, jaké položky závazku jsou jednotlivými splátkami ponižovány, údaje v ní obsažené nebyly žalovanou sporovány a lze z nich vyjít (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Postoupení pohledávky prokazuje smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] dne 20. 1. 2018, detail seznamu postoupených pohledávek a zejména doporučeně odeslané oznámení postupitele pohledávky ze dne 20. 1. 2018 určené žalované (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015). -) k druhému dílčímu nároku, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 5. 11. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřeného smluvního vztahu bylo žalované v hotovosti poskytnuto 45.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, ba naopak žalovaná správnost shora uvedených údajů ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno také přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem při uzavření smlouvy. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 45.000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 7.758 Kč, položky označené jako částka za zpracování a doručení ve výši 3.875 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 26.249 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 37.882 Kč), to vše ve splátkách ve výši 1.382 Kč týdně (v případě poslední splátky ve výši 1.344 Kč) s rozvržením na celkem 60 splátek, jak je to rovněž prokázáno smlouvou o zápůjčce. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezní částí smlouvy o zápůjčce. Následně, jak žalobkyně tvrdila a jak to bylo v rámci procesního stanoviska žalované potvrzeno, poskytovala žalovaná jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 18.950,49 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 12.195,23 Kč nastalo prodlení s placením. Rozvržení splátek k ponížení jistiny a poplatku prokazuje tabulka umoření. Tabulka umoření obsahuje transparentní vyčíslení, jaké položky závazku jsou jednotlivými splátkami ponižovány, údaje v ní obsažené nebyly žalovanou sporovány a lze z nich vyjít (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). Postoupení pohledávky prokazuje smlouva uzavřená mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] dne 20. 1. 2018, detail seznamu postoupených pohledávek a zejména doporučeně odeslané oznámení postupitele pohledávky ze dne 20. 1. 2018 určené žalované (vizte Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

7. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla týdenní lhůta splatnosti poslední z předepsaných splátek.

8. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku a námitkám žalovaného komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.

9. Vzhledem k reálné povaze obligačního vztahu došlo z povahy smluv i k jejich perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není jakéhokoli důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým podpisem skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011).

10. Jestliže žalovaná přijal prostředky, jejichž výši požadovala a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázán uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v dalších ustanovení smlouvy o zápůjčce.

11. V případě úroku, který přesahuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy, lze přisvědčit žalobkyni, že důvodným je i úrok pokračující v rozsahu, v jakém nebyla jistina dluhu uhrazena. V každé ze smluv je uváděna výše úroku v procentuální výši a každá ze smluv obsahuje ujednání o trvání úročení i po dni, kdy měl být závazek zcela splacen poslední splátkou, resp. uplynula marně doba k placení a nastalo prodlení žalovaného. V případě úroku trvajícího k neuhrazené jistině i pro období splácení, na které byla smlouva uzavřena, vychází se z formulace článku 18 smlouvy. Sjednána byla prodloužená splatnost s povinností zaplatit úrok ve výši 28%, resp. 29%.

12. Sluší se uvést, že odměna za zpracování zápůjčky a její administraci a za inkaso splátek v místě bydliště dlužníka označené jako administrativní činnost a komfortní splácení s bližším upřesněním v rámci adhezních částí smlouvy je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde poskytnutí odměny věřiteli za administrativní úkony, o zpoplatnění změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají.

13. Námitky žalované, kterými brojí proti výši dluhu s odkazem na rozsah již poskytnutého plnění, k nepřiměřené výši příslušenství pohledávky a lichevnímu úroku nebyly shledány důvodnými. 14. [příjmení] mohlo dojít k ponížení úroku, částky sjednané k administraci úvěru a komfortnímu či flexibilnímu splácení, bylo by třeba, aby byly naplněny podmínky pro omezení či úplnou redukci jednotlivých přidružených nároků a příslušenství, a to buď na podkladě právního jednání věřitele (částečné prominutí dluhu případně omezení žaloby) nebo soudem, když by k tomu existovala zákonná licence.

15. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované s jejím požadavkem na omezení výše pohledávek uplatněných před soudem v nalézacím řízení vyslovila nesouhlasné stanovisko. Vyšla z toho, že úprava úroku z prodlení vychází z právního předpisu (§ 1970 o. z.), úroky odpovídají cenu peněz v dispozici žalované, když je právní předpis (§ 2392 odst 1 o. z.) předvídá. Odkázala na judikatorní rozhodnutí a povahu smlouvy, která vyšla z nebankovního poskytnutí zápůjčky a obvyklosti úročení. Na posouzení přiměřenosti paušálních cen za plnění a služby poskytované zapůjčitelem nelze vztahovat ust. § 1813 o. z. Konečně žalobkyně popsala, jaké faktické úkony jsou zahrnuty v rámci administrativní činnosti a hotovostního inkasa splátek.

16. Výše úroku nebyla shledána v rozporu se zvláštním právním předpisem – zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ani s předpisem obecným – zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (shora i níže o. z.), konkrétně s ust. § 577 a 588 o. z., které by dovolovaly redukci plnění nebo vyslovení neplatnosti právních jednání v rozsahu, ve kterém si účastníci dohodli úhradu úroku a poplatků za další plnění. Ujednání jak co do výše tak trvání úročení jsou výrazem autonomie vůle a není-li kolidováno s hmotným právem, nemohl soud do obligačního vztahu zasáhnout. Ani žalobkyně, byť předmětem sporu disponuje, nesouhlasila a ponechala rozsah uplatněných nároků beze změny.

17. Lichevní úrok lze jednak posoudit k námitce neplatnosti podle § 1796 o. z. nebo při naplnění hypotézy podle § 588 o. z. Výše úroku 28% a 29 % nijak nevybočuje s obvyklé výše úroku poskytnutého nebankovním subjektem, není-li ani část pohledávky věřitele zajištěna. Ze své povahy je nebankovní půjčka rizikovějším instrumentem, který je vyvážen vyšší odměnou za přenechání prostředků než odměnou, která je v místě a čase běžná u peněžních ústavů. Uvedené úroky odpovídají vzhledem k povaze smluv o zápůjčce běžnému zhodnocení prostředků zapůjčitelem (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, obsahující závěr, že nelze bez dalšího považovat za nepřiměřený úrok dosahující dvoj až třínásobné hodnoty úroku poskytovaného bankami, když je třeba zohlednit vyšší riziko, které je spojeno s půjčováním peněz dlužníkům, kteří by na úvěr u banky jen stěží dosáhli a volí cestu opatření prostředků od nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů.

18. Výrokem I. se žalované ukládá zaplatit žalobkyni dosud nesplacené jistiny poskytnutých zápůjček v celkové výši 45.649 Kč spolu s dohodnutými poplatky, sjednaným úrokem z jistiny a úrokem z prodlení z jistiny stanoveným podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně souhlasila, aniž by soud blíže zkoumal osobní a majetkové poměry žalované k dovolenosti rozvržení plnění, se splátkami, posuzoval soud výši plnění včetně již přirostlých poplatků a úročení s právem věřitele být uspokojen v přiměřené lhůtě, zpravidla nepřesahující období 2 let. Tomu podle § 160o. s. ř. odpovídá žalobkyní navržená částka splátek ve výši 3.000 Kč. Nižší hodnota by vedla k nepřiměřené lhůtě splácení dluhu a žalobkyní navrhované výši splátek (1.000 Kč měsíčně) nepřisvědčuje, ani délka prodlení, když od splatnosti poslední z dohodnutých splátek uplynula doba delší jak 4 roky, resp. doba blížící se 4 rokům, a žalovaná od původní splatnosti poskytla jen nízká plnění.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobce nebyl se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojen ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).

20. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobkyni ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.

21. Výrokem II. se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 4.004 Kč. Z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, částka 1.500 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 378 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 1.826 Kč.

22. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s ř. jako třicetidenní s ohledem na důvody pro rozvrh placení stran výroku I., přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.