5 C 93/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení advokátem Advokátní kancelář příjmení & právnická osoba sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o umožnění užívání nemovitosti

I. Žalovaný je povinen strpět užívání nemovitosti st. p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům v obci [obec] a [katastrální uzemí], žalobkyní.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 17 246 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá, aby bylo žalovanému uloženo, aby mohla užívat nemovitosti vyjmenované na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] a to stavební parcelu [číslo] včetně stavby, dále pozemkové parcely [číslo] stavební parcely [číslo] pozemkové parcely [číslo] pozemkové parcely [číslo]. Následně omezila svůj nárok tak, že se žalovanému ukládá povinnost strpět užívání nemovitosti, stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [část obce], [adresa], rodinný dům v obci [obec] a k. ú. [část obce] (usnesení ze dne 19. 6. 2023, č. j. 5 C 93/2023-20).

2. Žalobkyně tvrdila, že jsou účastníci manžely a to, že přestala fakticky předmětnou nemovitost (stavba) užívat bylo zapříčiněno pouze tím, že se musela postarat o svou letitou matku. Žalovaný jí potom začal bránit v užívání domu, choval se k ní agresivně a zamezil jí v přístupu, přinejmenším tím, že vyměnil zámkovou vložku. Žalobkyně věc řešila cestou Policie ČR a v řízení se domáhala toho, aby mohla v postavení vlastníka nemovitosti do domu vstupovat a užívat ho.

3. Žalobkyně upřesnila, že je jí bráněno vstupu do budovy a na přilehlý pozemek. Nemá přitom jiné prostředky právní ochrany a zdůraznila, že se jedná o stavbu ve společném jmění, kterou je oprávněna užívat.

4. Žalovaný označil návrh za nedůvodný a domáhal se toho, aby mu nebylo vyhověno proto, že se důvodně domáhá ochrany svého bezpečí a zdraví. Připustil, že mezi účastníky dochází k neustálým sporům, které přerůstají v nevraživost a nemohou spolu žít v domě ani krátkodobě. Doplnil své vyjádření o podání označené jako vyjádření, svědecká podpora sousedů, doplněné o jejich adresy a podpisy. V nich je sděleno, že měl být 23. 9. 2022 fyzicky napaden a mlácen dcerou [jméno] a urážen. Dále dne 24. 9. 2022 mu mělo být rozlámáno dcerou [jméno] nářadí na úklid, došlo k naražení žeber a bolestivosti. Přitom prosil své sousedy o pomoc. Dne 2. 10. 2022 mu byla odcizena okrasná národní stuha z kaštanu. Dne 27. 11. 2022 mělo dojít za přítomnosti vnuka žalobkyní k rabování a nežádoucímu přesazování ovocných stromků. Dne 18. 12. 2022 zasahovala Policie ČR potom, co na něm byl spáchán skutek psychického a fyzického násilí včetně vyhrožování smrtí. Byl postižen hluchotou, pichlavými bolestmi, výtoky ušního mazu, které přetrvaly po dobu 3 měsíců. Ve spánku ho měla dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně] napadnout kyselinou s úmyslem vypálit mu oči. Z těchto důvodů přistoupil k výměně zámku.

5. Z řízení vedeného [územní celek], komise pro projednávání přestupků pod sp. zn. [číslo] [číslo] se zjišťuje, že byla odložena věc možného přestupku, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že v přesně nezjištěné době v místě trvalého bydliště [adresa] sepsal písemnost jako své vyjádření pro přestupkovou komisi v [obec] s názvem vyjádření svědecká podpora sousedů.

6. Z řízení vedeného [územní celek], komise pro projednávání přestupků pod sp. zn. [číslo] se zjišťuje, že byla odložena věc možného přestupku, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 16. 5. 2022 vystěhoval ze společného skleníku přilehlého u rodinného domu věci, které zde měla uložena žalobkyně pro pěstování zeleniny.

7. Z řízení vedeného [územní celek], komise pro projednávání přestupků pod sp. zn. [číslo] PŘ [číslo] se zjišťuje, že došlo k zastavení přestupkového řízení vedeného k osobě žalovaného pro skutek, kterého se měl dopustit v období od 1. 12. do 2. 12. 2022 tím, že vyměnil vložku zámku domu a tím měl znemožnit přístup žalobkyně do domu.

8. Soud nemohl vyjít z důkazu v podobě ambulantního nálezu vystaveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k [anonymizováno] stavu žalovaného, neboť k tomu vyslovil nesouhlas.

9. Žalobkyně uvedla, že dům společně s žalovaným dostavěli společně, jednalo se o nezbytnou rekonstrukci, snažila se získat prostředky pro přestavbu. Odstěhovala se jen z toho důvodu, že se potřebovala postarat o svou matku, které je 94 let. Žalovaný je [anonymizováno], trpí schizoafektivní poruchou, která byla odborně diagnostikována, nedodržuje medikaci a začal obtěžovat své okolí. Ačkoli je [anonymizováno] neléčitelná, mohl by se zdárně léčit a mírnit její projevy. Vyloučila, že by bydliště natrvalo opustila, to je zapříčiněno pouze tím, že se musí postarat o svou matku. Žalovanému nikdo neškodí. Jeho odpor je zapříčiněn pouze paranoidními bludy. To, co žalovaný označuje jako překážky ze strany žalobkyně, jsou pouze záměrem zachovat elementární přístup k obhospodařování stavby. Pro odpor žalovaného je obtížné se dostat přímo do nemovitosti a k žádné změně nedošlo ani zásahem policie. K případnému svědectví osob, které si žalovaný povolal k podpisu, nutno zdůraznit, že nikdy nebyly žádnému z popisovaných jednání přítomny. Tím spíše je zarážející, proč takové svědectví měly podepsat.

10. Z výslechu dcery účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně] se zjišťuje, že je jí známo, že otec vyměnil v domě zámek, asi 3x byla volána policie, jelikož nepasoval klíč do domu. Žili pospolně, avšak žalovaný se k synovi svědkyně choval nevybíravě a dokonce ho fyzicky napadl. Žalovaný měl předepsanou medikaci, tu nedodržoval, a nechtěl se podrobit pokynům v rámci léčby. Byla mu diagnostikována paranoia s bludy. Ačkoli se sama snažila o nápravu, žalovaný o to neměl zájem a vyměnil zámek ke vstupu do domu, znečistil chodbu a poškodil splachování WC. Byla nucena se podrobit tlaku otce, aby se v nemovitosti nezdržovala. Otec také přimontoval řetěz na vratech, bylo třeba přivolat zámečníka. Svědkyně se vyjádřila k podpisům jednotlivých osob na prohlášení, k nimž uvedla, že k nim nemá dobré zkušenosti a nezná je. Zná pouze paní [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Nedokázala si vysvětlit, jak vůbec mohlo k takovému svědectví dojít.

11. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] je prokázáno, že se jeho bydliště nachází přibližně 500 m od domu účastníků. Zaznamenal hádky a oba účastníky zná. Listina, která mu byla předložena, jen letmo přešel. Ví, že je tam obsaženo něco o slovním napadání, to bylo mezi účastníky pravidelné. Nedokáže se vyjadřovat jako právník a v tomto smyslu se vyjadřovat.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] se zjišťuje, že k účastníkům nemá žádný vztah. Netušila, proč je předvolána. Ví, že se mezi s sebou účastníci hádali. Byla oslovena žalovaným. Listinu, kterou podepsala, ani nečetla. Žalovaný ji popisoval, co se mezi účastníky děje, a proto jí podepsala. Snažila se pomoci pouze na podkladě toho, co jí sám žalovaný říkal. Tím neměla na mysli, že by potvrdila správnost údajů.

13. Z výslechu [jméno] [příjmení] se zjišťuje, že má k rodině účastníků nepříznivý vztah, konkrétně k žalobkyni a její dceři. Potvrdila pravost podpisu na listině, když přitom vycházela z uvedených údajů a zaznamenaných hádek mezi účastníky. U žádného z toho, co se mělo v listině zaznamenat, nebyla přítomna. Připustila, že to ani nemusí být pravda.

14. Zjišťuje se z výslechu [jméno] [příjmení], že je sousedkou účastníků. Ví, že si mezi s sebou sprostě nadávají. Podpis k listině připojila proto, že chtěla žalovanému pomoci, ale vlastně neví, co potvrdila, protože si přečetla pouze začátek textu. Dovodila, že není schopna uvést čí vina na rozporech je.

15. Zjišťuje se z výslechu [jméno] [jméno], že když se setkal s žalovaným, tak na něm nepozoroval žádné znaky napadení, např. modřinami. Nedokázal by popsat, zda případný konflikt byl mezi účastníky nebo ve vztahu k třetí osobě.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] se zjišťuje, že nemá k účastníkům žádný takový vztah, který by byl chápán mezi meze neutrality. [jméno] nebyla přítomna žádnému z jednání, které předestřel žalovaný, pouze slyšela verbální hádky. Svým podpisem chtěla podpořit žalovaného, avšak ne v tom smyslu, že by se jednání skutečně uskutečnila. V době, kdy podpis připojovala, už byly na listině přítomny čtyři další podpisy. Podle hlasu, který byl slyšen, usuzuje, že se mezi s sebou hádali, dcera účastníků a žalovaný. Přímo žalobkyni neslyšela.

17. Z výslechu [jméno] [příjmení] se zjišťuje, že účastníci jsou jejími sousedy. Zaznamenala mezi nimi hádky. Nebyla nikdy přítomna tomu, že by byl žalovaný napaden. Udávaly se mezi nimi slovní přestřelky. Zaznamenala vulgarismy. Ty zaznamenala kvůli tomu, že byly otevřeny střešní prostory domu.

18. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] se zjišťuje, že s účastníky sousedí přes jejich dceru. Listina o prohlášení, s tou se neseznamovala. Připustila, že pouze letmo vycházela ze správnosti toho, co jí sdělil žalovaný. Byla přítomna toho, že se žalobkyně a její dcera chovají k žalovanému nevybíravě. Z tohoto důvodu připojila podpis. Sama nebyla přítomna žádného fyzického napadení ani zásahu policie.

19. Po skutkové stránce soud uzavírá, že účastníci jsou v režimu společného jmění vlastníky domu [adresa] v obci [část obce], který je součástí stavební parcely [číslo] v obci a k. ú. [část obce]. Manželství mezi účastníky dosud trvá, jak vyplývá z jejich procesních podání a výslechu všech svědků. Jedná se o soužití konfliktní, když žalobkyně, jak sama připustila, rodinnou domácnost opustila a začala se starat o svou matku. Z žádného důkazu však nevyplývá, že by tím byl vysloven záměr opustit natrvalo rodinnou domácnost a předmětnou nemovitost. Prokázáno je mimo jiné i vlastním stanoviskem žalovaného, že aktivně zamezil žalobkyni v přístupu do domu tím, že došlo k výměně vstupního zámku. K obsahu listiny označené jako svědecká podpora sousedů je třeba uvést, že jednotlivá svědectví sice potvrzují, že mezi účastníky jsou konfliktní vztahy, zasahovala Policie ČR, avšak z žádného provedeného důkazu výslechy svědků nevyplývá, že by žalobkyně postupovala tak, aby zapříčinila znemožnění užívání nemovitosti žalovaným, ba naopak, žalovaný výměnou zámku měl záměr zamezit žalobkyni užívání nemovitosti. Účastníci si způsob užívání mezi sebou nedohodli a neexistuje ani žádné rozhodnutí o způsobu užívání. Žalovaný má sice výhrady k užívání nemovitosti, má k tomu jinou představu, ale žádný důkaz nesvědčí o tom, že došlo alespoň k faktickému dělení rozsahu prostor tak, aby vznikly pro každého z účastníků separátní místa a s nimi spojená výlučná užívání v rámci nemovitosti. Způsob, jakým žalovaný vytěsnil žalobkyni z užívání společné věci, je prokazován zejména výpovědí žalobkyně a dcery účastníků. Popsáno bylo, že žalovaný trpí psychickým [anonymizováno], nepodrobuje se medikaci a jeho nemoc je dekompenzována. Nepomohl ani zásah policie, žalobkyně má nadále v nemovitosti umístěny své osobní věci. Uvedené potvrdila svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která vylíčila nevybíravé chování žalovaného v domácnosti, odmítání léčby včetně submisivního postavení žalobkyně a rezignace na poměry založené žalovaným. Oba důkazy a svědectví ostatních slyšených svědků prokazují, že potvrzení vystavené shora jmenovanými svědky nemá validní význam, neboť u žádné z událostí svědci nebyli přítomni a popsáno bylo v rámci provedených důkazů prokázáno neutěšené soužití účastníků. Soud tak uzavírá, že žalobkyně prokázala svá tvrzení, že je jí dlouhodobě bráněno užívat dům [adresa] v [část obce], byl vyměněn zámek a bráněno, aby se mohla v nemovitosti zdržovat a užívat ji. Současně prokázala, že k tomu došlo v důsledku jednání žalovaného, který, jak to sám připustil, podnikl kroky k zabránění vstupu do domu.

20. Podle § 687 odst. 1 o. z. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.

21. Podle § 713 odst. 1 o. z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

22. Předně mezi manžely nebyl sjednán smluvený režim týkající se společného domu (§ 716 a násl. o. z.) ani rozhodnutí založený rozhodnutím soudu (§ 724 a násl. o. z.), tudíž se uplatní režim zákonný. Ten podle shora vyjmenovaných ustanovení stanovuje zásadně rovnoprávné postavení obou manželů ke všem společným majetkovým hodnotám. Každý z manželů je tak oprávněn společné věci neomezeně užívat a obdobně strpět, aby aktiva užíval bez omezení druhý z manželů.

23. Vycházeno bylo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1374/2005, který je aplikovatelný i na účinnou právní úpravu. Právo užívání věci ve společném jmění je zásadně přiznáváno k celé věci pro oba manžele, neboť to vyplývá ze samého principu manželství. Jsou přípustné výjimky, ty však musí mít původ v dohodě manželů anebo by výlučné užívání mohlo být důvodné tam, kde manželé disponují rovnocennými majetkovými hodnotami anebo tam, kde by se například některý z manželů podobné majetkové hodnoty na úkor druhého manžela zbavil a připravil se tak o možnost věc užívat. K takovým výlukám v posuzované věci nedošlo a lze tak uzavřít, že žalobkyně je oprávněna věc připadající do společného jmění užívat a tomu je komplementární povinnost žalovaného užívání strpět.

24. Sluší se uvést, že soud je vázán předmětem řízení a tím, čeho se žalobkyně domáhala. Je otázkou, zda výsledek řízení bude řešit potíže v užívání domu a povede k odstranění obtíží. Je jedině na účastnících, aby se pořadem práva domohli autoritativně uspořádání poměrů v rámci bydlení. V řízení takový návrh podán nebyl a soud je vázán ust. § 153 odst. 2 o. s. ř.

25. Na podkladě řečného se žaloba shledává důvodnou a žalovanému se výrokem I. ukládá, aby strpěl, aby žalovaná užívala st. p. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům v obci [obec] a [katastrální uzemí].

26. Žalobkyně zaznamenala plný procesní úspěch a přiznává se jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 17 246 Kč. Z toho připadá na 7 úkonů právní služby 10 500 Kč (příprava a převzetí věci, vyjádření ve věci samé ze dne 31. 7. 2023, účast při jednání dne 8. 8. 2023 a účast při jednání dne 26. 9. 2023 v rozsahu 4 úkonů) podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 7 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. částka 2 100 Kč, 21 % DPH částka 2 646 Kč a zaplacený soudní poplatek z žaloby částka 2 000 Kč.

27. Právo na náhradu nákladů řízení za soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření, jelikož žalobkyně neuhrazením jistoty zavinila, že podání nebylo vyhověno. K její tíži se připisuje neúspěch v této části řízení a žalovanému nevzniká povinnost k úhradě nákladů řízení o nařízení předběžného opatření.