6 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Vošvrdou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 168 094 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 168 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 168 094 Kč od 25. 9. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 53 364,20 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 168 094 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 9. 2025 do zaplacení z titulu ústní smlouvy o dílo mezi účastníky, jejímž předmětem bylo zhotovení dřevěné přístavby hygienického zařízení žalobkyní v areálu v , adresa, . Žalovaná se za dílo zavázala zaplatit cenu díla ve výši 499 511,65 Kč podle upravené cenové nabídky, která byla žalobkyní žalované zaslána, a žalovanou odsouhlasena. Vzhledem k dokončení díla jiným subjektem došlo k následné nemožnosti plnění. Dne 13. 7. 2025 tedy zaslala žalobkyně žalované vyúčtování prací a materiálu, které byly na dílo žalobkyní vynaloženy. Na uvedená plnění vystavila žalobkyně dne 24. 7. 2025 žalované fakturu č. , hodnota, se splatností dne 30. 7. 2025. Faktura byla vystavena na částku 209 376 Kč bez DPH. Žalobkyně zaslala žalované dne 17. 9. 2025 (doručeno dne 18. 9. 2025) předžalobní výzvu k plnění. Dne 24. 9. 2025 bylo do e-mailové schránky právního zástupce žalobkyně doručeno vyjádření žalované k předžalobní výzvě. Ve svém vyjádření žalovaná uvádí, že uhradí žalobkyni za realizaci díla částku ve výši 69 384 Kč. Tato částka byla následně dne 24. 9. 2025 skutečně připsána na účet žalobkyně, která ji započetla zčásti na náklady spojené s uplatněním pohledávky, zčásti na úroky a zčásti na jistinu, takže v tomto řízení uplatnila zbytek jistiny ve výši 168 094 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby především pro nedostatek své pasivní věcné legitimace. Tvrdila, že se žalobkyní nikdy neuzavřela žádnou smlouvu o dílo, že od žalobkyně nepřijala žádné plnění a že jí neposkytla ani žádné finanční plnění, z něhož by bylo možno dovozovat existenci tvrzeného závazkového poměru. Podle žalované byl subjektem, který se žalobkyní jednal ohledně provedení tesařských prací spočívajících ve zhotovení přístavby hygienického zařízení, , jméno FO, jako fyzická osoba, nikoli žalovaná společnost. V této souvislosti žalovaná poukazovala zejména na to, že vlastníkem pozemku parc. č. st. , číslo, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je budova č. p. , číslo, , je , jméno FO, , nikoli žalovaná, že písemnou komunikaci vedl , jméno FO, bez označení žalované, že částku 69 384 Kč uhradil ze svého účtu a s uvedením svého IČO jako variabilního symbolu, nikoli s variabilním symbolem faktury, a že i vyjádření k předžalobní výzvě učinil , jméno FO, jako fyzická osoba a rovněž jako fyzická osoba udělil plnou moc svému zástupci. Dále namítala, že v žádné z listin ani v e-mailové komunikaci není , jméno FO, označen jako jednatel žalované, že nikde není žalovaná uvedena svou úplnou obchodní firmou, nýbrž nanejvýš označením „, právnická osoba, “, které podle jejího názoru označuje pouze místo či provozovnu, a že mezi účastnicemi neexistovala žádná předchozí obchodní praxe, z níž by žalobkyně mohla usuzovat, že jedná s právnickou osobou. Žalovaná rovněž uváděla, že majetkový prospěch z provedených prací měl případně , jméno FO, jako vlastník nemovitosti, nikoli žalovaná jako její nájemce či provozovatel restaurace, a zpochybňovala rovněž význam projektové dokumentace s tím, že žalobkyně ani nemá podle zápisu v obchodním rejstříku oprávnění k projektové činnosti ve výstavbě.

3. K této obraně žalobkyně uvedla, že nadále považuje žalovanou za pasivně legitimovanou, neboť z jednání , jméno FO, bylo podle ní seznatelné, že vystupuje za žalovanou společnost. Poukazovala zejména na to, že komunikace probíhala z e-mailové adresy „, adresa, “, že webové stránky „, webové stránky, “ obsahovaly identifikační číslo žalované, že v místě, kde mělo být dílo provedeno, žalovaná provozovala restaurační zařízení, a že označení „, název, “ bylo užíváno i v projektové dokumentaci a dalších podkladech k zakázce. Žalobkyně zdůrazňovala, že na webových stránkách bylo užito stejné logo, jaké bylo použito v další komunikaci, a že pokud nebyla žalovaná či její jednatel označeni zcela přesně, nemůže být tato okolnost přičítána k její tíži, neboť byla v dobré víře, že jedná se žalovanou prostřednictvím jejího jednatele. V této souvislosti odkazovala i na § 435 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a na § 6 o. z. K námitce žalované, že žalobkyně nemá oprávnění provádět projektovou činnost, žalobkyně uváděla, že příslušné oprávnění má, neboť šlo o přístavek hygienického zařízení, tedy o drobnou stavbu, a současně odkazovala na § 2 odst. 1 o. z. s tím, že uplatnění soukromého práva je nezávislé na uplatnění práva veřejného.

4. Ve svém dalším vyjádření žalovaná na uvedené argumentaci setrvala a uvedla, že listiny nově předložené žalobkyní její obranu nijak nevyvracejí. Zdůraznila, že z e-mailové komunikace ani z jakékoli jiné listiny neplyne, že by , jméno FO, jednal za žalovanou v postavení jejího jednatele, neboť se tak nikde neoznačil, tuto funkci nikde neuvedl a v předložených listinách absentuje i řádné označení žalované její obchodní firmou. Dále zopakovala, že označení „, název, “ bylo užíváno pouze v souvislosti s označením místa, kde , jméno FO, podniká, nikoli jako označení žalované společnosti coby smluvní strany. Pokud žalobkyně dovozovala uzavření smlouvy o dílo též z návrhu výkresu výstavby, žalovaná namítla, že šlo o listinu nikým neparafovanou, neodpovídající skutečnému provedení díla, a že ani údaj o investorovi „, název, “ neprokazuje, že objednatelkou byla žalovaná, neboť investorem měl být podle žalované , jméno FO, jako fyzická osoba. Setrvala též na tom, že žalobkyně z listin neprokázala, že by smlouva o dílo byla uzavřena právě se žalovanou, a nikoli s , jméno FO, jako fyzickou osobou.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Z nedatované cenové nabídky s předmětem „toalety , název, “ vyplývá, že dílo bylo celkem naceněno na 499 511,65 Kč.

6. Z vyjádření , jméno FO, ze dne 18. 7. 2025 soud zjistil, že žalobkyni adresoval několik připomínek k vyúčtování s výzvou, nechť žalobkyně vystaví fakturu na částku 69 384 Kč bez DPH, kterou je ochoten uhradit.

7. Z faktury vystavené 24. 7. 2025 soud zjistil, že v ní žalobkyně jako odběratele uvedla žalovanou.

8. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 17. 9. 2025 soud zjistil, že ji žalobkyně adresovala žalované.

9. Z vyjádření , jméno FO, k předžalobní výzvě ze dne 24. 9. 2025 soud zjistil, že zástupce žalované jednal „v zastoupení pana , jméno FO, “ a reaguje tímto na předžalobní upomínku zaslanou žalované. Úhrada částky 69 384 Kč není uznáním pohledávky ani částečným plněním. , jméno FO, požaduje provedením úhrady celou věc za vyřízenou.

10. Z plné moci udělené , jméno FO, advokátu , Jméno advokáta B, ze dne 24. 9. 2025 soud zjistil, že , jméno FO, se nechal zastoupit ve věci zhotovení dřevěné přístavby hygienického zařízení v , adresa, ze strany žalobkyně.

11. Z výpisu z účtu , právnická osoba, soud zjistil, že dne 25. 9. 2025 byla zaúčtována jeho úhrada částky 69 384 Kč žalobkyni s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, (což je jeho IČO).

12. Z reakce žalobkyně na vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 14. 10. 2025 soud zjistil, že k vyjádření , jméno FO, k předžalobní výzvě byla připojena plná moc advokáta udělená , jméno FO, jako fyzickou osobou.

13. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. st. , číslo, v kat. úz. , adresa, (jehož součástí je budova s č. p. , číslo, ) je , jméno FO, , bytem , adresa, .

14. Z výkresu přístavby ze dne 20. 1. 2025 soud zjistil, že jako projektant je uveden „, název, “ a jako investor „, název, “.

15. Ze snímku obrazovky webové stránky , webové stránky, soud zjistil, že v záložce kontakty je uvedeno IČO , IČO žalované, (tj. IČO žalované) a adresa , adresa, .

16. Ze snímku obrazovky emailové komunikace mezi schránkami , e-mail, a , e-mail, ze dne 6. 2. a 13. 2. 2025 s předmětem „toalety“ a „toalety – zařizovací předměty“ soud zjistil, že z druhé emailové schránky přišlo grafické zpracování toalet s podpisem „, jméno FO, , , právnická osoba, “, z první emailové schránky byly předtím zaslány „zařizovací předměty pro nákres“ s podpisem „, jméno FO, “, shodným logem „, název, “ jako z webových stránek , webové stránky, a uvedením adresy , adresa, , emailové adresy a odkazu na webové stránky , webové stránky, . Stejnou patku obsahoval i email zaslaný ze schránky , e-mail, dne 25. 2. 2025 , jméno FO, (jednateli žalobkyně).

17. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Podle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

19. Podle § 147 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.

20. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:S ohledem na námitku nedostatku pasivní věcné legitimace žalované se soud nejprve zabýval otázkou existence právního poměru mezi účastníky. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je pro posouzení pasivní věcné legitimace rozhodující, zda je účastník podle hmotného práva nositelem tvrzené povinnosti, která je předmětem řízení; rozhodné jsou přitom skutkové okolnosti, z nichž tento hmotněprávní vztah vyplývá, a tyto okolnosti jsou předmětem dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2748/2012).

21. K otázce zastoupení Nejvyšší soud uzavřel (již za předchozí právní úpravy), že právní úkony zástupce zavazují zastoupeného za předpokladu, že z právního úkonu, resp. z okolností, které ho provází, je zřejmé, že zástupce jedná jménem zastoupeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 32 Cdo 781/2009. To znamená, že ani existence skutečného oprávnění jednat za společnost sama o sobě nestačí, pokud navenek nebylo dostatečně zřejmé, že osoba jedná za právnickou osobu, a nikoli za sebe. V tomto případě tedy žalobkyně musí unést důkazní břemeno nejen k tomu, že komunikovala s , jméno FO, , ale především k tomu, že z jeho projevu vůle bylo rozpoznatelné, že jedná jménem žalované společnosti.

22. Bylo tedy na žalobkyni, aby prokázala své tvrzení, že s žalovanou uzavřela (ústně) smlouvu o dílo. Žalobkyně tvrdila, že za žalovanou jednal její jednatel , jméno FO, . Z provedených důkazů však soud takový závěr neučinil. Naopak vzal za prokázané, že vlastníkem nemovitosti, v níž mělo být dílo realizováno, je , jméno FO, jako fyzická osoba, že vyjádření k vyúčtování i k předžalobní výzvě činil , jméno FO, svým jménem (což svědčí o tom, že obrana žalované není jen procesní konstrukcí vytvořenou až pro účely tohoto sporu), že právní zástupce jednal na základě plné moci udělené , jméno FO, jako fyzickou osobou a že částka 69 384 Kč byla uhrazena z účtu , jméno FO, s uvedením jeho identifikačního čísla jako variabilního symbolu (sama žalobkyně přitom tuto částku započetla na svůj nárok).

23. Skutečnost, že žalobkyně některé listiny vystavila na žalovanou, že komunikace probíhala z emailové adresy obsahující doménu žalované nebo že místo plnění bylo spojeno s provozovnou žalované, sama o sobě nepostačuje k závěru, že smluvní stranou byla právě žalovaná. Tyto okolnosti sice mohly u žalobkyně vyvolat domněnku, že , jméno FO, jedná za žalovanou, neprokazují však bez dalšího, že to bylo při uzavírání smlouvy pro žalobkyni zjevné ve smyslu § 436 odst. 1 o. z. Označení „, název, “ samo o sobě spíše označuje areál, provozovnu či marketingové pojmenování provozu, nikoli jednoznačnou identifikaci konkrétní smluvní strany. Rozhodující není jen to, jaké označení bylo užíváno v některých dílčích podkladech či v emailové doméně, nýbrž především to, jak se druhá strana sama prezentovala ve vztahu ke konkrétnímu závazku. V tomto směru následné jednání , jméno FO, – připomínky k vyúčtování, reakce na předžalobní výzvu, udělení plné moci i samotná částečná úhrada z jeho osobního účtu – soustavně a konzistentně směřovalo k tomu, že ve věci vystupoval jako fyzická osoba, nikoli jménem žalované společnosti.

24. Podle § 430 odst. 1 o. z. zastupuje podnikatele ten, koho podnikatel při provozu obchodního závodu pověří určitou činností; odstavec 2 dopadá na jednání jiné osoby v provozovně, je-li třetí osoba v dobré víře, že je oprávněna jednat. Toto ustanovení však míří typicky na situace pověřených osob nebo osob jednajících v provozovně, nikoli primárně na otázku, zda tatáž fyzická osoba vystupovala v konkrétním právním poměru za sebe, nebo za právnickou osobu, jejímž je případně jednatelem.

25. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že smlouva o dílo byla uzavřena s žalovanou. Nebylo totiž prokázáno, že , jméno FO, při jednání se žalobkyní vystupoval zjevně jménem žalované; za této situace je třeba vycházet z toho, že jednal vlastním jménem.

26. Jestliže žalobkyně neprokázala, že nositelem tvrzené povinnosti je žalovaná, není žalovaná v tomto řízení pasivně věcně legitimována. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl, aniž bylo třeba podrobněji se zabývat samotnou výší uplatněného nároku (výrok I).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 53 364,20 Kč (výrok II). Neshledal přitom důvody pro postup podle § 147 o. s. ř. (jak navrhovala žalobkyně). Samotná okolnost, že žalobkyně byla subjektivně přesvědčena o pasivní legitimaci žalované, nepostačuje. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaná zaviněně způsobila vznik nákladů řízení. Jestliže po předžalobní výzvě přišla reakce nikoli od žalované společnosti jako takové, ale od , jméno FO, (navíc s osobní plnou mocí a následnou úhradou z jeho účtu), pak žalobkyně nejpozději v této chvíli musela vážně počítat s variantou, že za dlužníka označuje nesprávný subjekt. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 a. t. za 5 úkonů (převzetí věci, odpor z 23. 1. 2026, vyjádření z 28. 4. 2026 a účast u 2 jednání) po 7 860 Kč včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč. Dále žalovanému náleží cestovné za použití vozidla cestou k 2 jednáním soudu ve výši celkem 1 352,65 Kč (2 x trasa , adresa, a zpět, vzdálenost celkem 148 km, cena pohonných hmot 34,10 Kč/l, průměrná spotřeba 9,50 l/100 km, základní náhrada 5,90 Kč/km). Konečně žalovanému náleží náhrada za čas promeškaný cestou k jednání podle § 14 a. t. ve výši 1 200 Kč (8 půlhodin po 150 Kč). Zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).