7 C 111/2017

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce t. č. stát. instituce , ulice a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované stát. instituce , ulice a číslo , PSČ obec za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka sídlem adresa jednající prostřednictvím anonymizováno 7 slov IČO sídlem adresa o zaplacení částky 2.000.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2.000.000 Kč spolu s 8,05% p.a. úrokem z prodlení od 1.8.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Ve vztahu žalobce – žalovaný žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ve vztahu žalobce – vedlejší účastník žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Soud přiznává [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - soudem ustanovenému advokátovi žalobce – na nákladech řízení celkovou částku 69.857,50 Kč s tím, že Česká republika – [název soudu] – po právní moci tohoto rozsudku zaplatí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] částku 39.857,50 Kč.

V. České republice – [název soudu] – se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 8.6.2017 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 2.000.000 Kč spolu s 8,05% p.a. úrokem z prodlení ode dne 1.8.2017 do zaplacení. K uvedené částce dospěl tak, že vynásobil počet let, které mu zbývají do důchodového věku, což je 63 let, částkou nižší než je minimální mzda. Nemajetková újma představuje určité zadostiučinění za útrapy, kdy žalobce byl v ohrožení života, kdy musel plnit příkazy žalovaného, a to i přesto, že byl nemocný.

2. Žalobce tvrdil: -) že od roku 2011 vykonával trest odnětí svobody ve [stát. instituce], kde byl pracovně zařazen na pozici tzv. chodbaře. -) že v září 2015 jako chodbař měl uloženo pracovat na cele odsouzeného [příjmení], který v tu dobu měl diagnostikované neštovice a měl být izolován v karanténě. Žalobce tvrdil, že tak činil na základě nesprávného pokynu příslušníka vězeňské služby, byl přitom vystaven zdravotnímu riziku. -) že v listopadu 2015 byl žalobce převezen do vězeňské nemocnice [obec] s diagnózou: neštovice s komplikacemi se zasažením plic a ledvin - zdravotní stav vážný Žalobce poznamenal, že s [příjmení] se potkal dříve na ošetřovně. -) že 1.2.2016 mu praskla srdeční aorta – tvrdí, že se mu to stalo v důsledku onemocnění neštovicemi, kdy došlo k oslabení jeho imunity a v důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku. -) že ve dnech 1.2. až 9.2.2016 byl hospitalizován ve [anonymizováno] nemocnici [obec] + 4 měsíce ve vězeňské nemocnici [obec] [příjmení], kdy lékaři zdůrazňovali nutnost kontroly ve [anonymizováno] nemocnici [obec] – dle žalobce mu žalovaný kontroly neumožnil. -) že v září až říjen 2016 byl žalobce umístěn na celu s odsouzeným [jméno] [příjmení], u kterého byla diagnostikována TBC - jeho stížnosti byly zamítnuty.

3. Žalobce je přesvědčen a tvrdí, že výše uvedená onemocnění mu způsobil žalovaný, tvrdí, že mu není žalovaným umožněna náležitá kontrola jeho zdravotního stavu zejména stavu po operaci srdce, není u něho náležitě sledována jeho léčba vysokého krevního tlaku, není mu umožněna kontrola nálezu na štítné žláze, dochází u něho k výpadku léků, které musí pravidelně užívat. Tvrdí, že do věznice nastupoval zdravý (kromě nálezu na štítné žláze).

4. Ačkoliv je po operaci srdce a onemocněním neštovicemi vedena jako osoba bez pracovní povinnosti ze zdravotních důvodů, musí plnit veškeré povinnosti jako zdraví vězni – přenášení těžkých břemen, rychlá chůze i do schodů - nejsou mu ze strany žalovaného poskytovány úlevy.

5. Jeho stížnosti na nedostatečnou zdravotní péči ze strany žalovaného byly vyhodnoceny jako nedůvodné, zprávy zdravotnického střediska [stát. instituce] jsou neobjektivní.

6. Žalobce tvrdí, že žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody- zejména pak ustanovení § 7 a § 16, čímž došlo k zásahu do jeho osobnostních práv, zejména do práva na zachování lidské důstojnosti a práva na zdraví. Tvrdil, že má právo na řádnou zdravotní péči, ale toto právo ze strany žalované mu nebylo v dostatečném rozsahu poskytnuto. Nemajetková újma představuje určité zadostiučinění za útrapy, kdy byl v ohrožení života, kdy musel plnit příkazy žalovaného, a to i přesto, že byl nemocný.

7. Žalovaná [státní instituce] [anonymizováno] se žalobou nesouhlasila, považovala ji za nedůvodnou a navrhovala její zamítnutí. Tvrdila, že ona žádnou zákonnou povinnost neporušila. Poukázala na ustanovení právních předpisů upravujících výkon trestu odnětí svobody, rozsah a podmínky poskytování zdravotní péče ve věznicích, posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu trestu. Tvrdila, že věznice zajišťuje zdravotní péči odsouzených jednak ve svých zdravotnických zařízeních a jednak ve smluvních zdravotnických zařízeních. Žalobce byl řádně léčen. Jakmile se u něho projevily známky infekčního onemocnění, byl izolován a následně převezen do vězeňské nemocnice v [obec], kde mu byla poskytnuta řádná péče. Co se týče srdeční aorty, ani v této věci věznice nic nezanedbala, zavolala rychlou záchrannou službu, která žalobce převezla do [anonymizováno] nemocnice [obec], kde byl operován. Tím mu zachránila život. Posléze byl žalobce převezen do vězeňské nemocnice na [anonymizováno], kde byl ve spolupráci s nemocnicí [ulice] řádně léčen. Poukázala na to, že všichni odsouzení, kteří nastupují do vazby nebo výkonu, se podrobují takzvanému zdravotnímu filtru, kdy jsou řádně vyšetřeni a v případě, že se objeví podezření na nemoc, je zahájena léčba. Pokud se jedná o podezření na infekční onemocnění, je toto hlášeno na hygienickou službu. V závěrečném návrhu žalovaná poukázala na závěry znaleckého posudku vyhotoveného [anonymizováno] [příjmení], který uzavřel, že neexistuje příčinná souvislost mezi onemocněním neštovicemi, či pochybením zdravotnického střediska při léčbě krevního tlaku. Žalobce dle jeho názoru neprokázal konkrétní protiprávní jednání žalované, které by bylo v příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou na straně žalobce.

8. Vedlejší účastník rovněž požadoval žalobu za nedůvodnou a navrhoval její zamítnutí. Namítal, že v řízení nebyla prokázána příčinná souvislost mezi jednáním na straně žalovaného a škodou na straně žalobce.

9. Tvrzení žalobce, že v září 2015 jako chodbař měl uloženo pracovat na cele odsouzeného [příjmení], který v tu dobu měl diagnostikované neštovice a který měl být izolován v karanténě a že tak činil na základě nesprávného pokynu příslušníka vězeňské služby, je mezi stranami sporné.

10. Žalobce toto tvrzení navrhoval prokázat svou účastenskou výpovědí a svědeckou výpovědi odsouzeného [jméno] [příjmení].

11. Žalobce jako účastník řízení k setkání s odsouzeným [příjmení] uvedl, že pracoval jako chodbař na odd. C ve zvýšené ostraze. Jednoho dne, kdy pracoval na chodbě, dozorci vedli [příjmení] s jeho věcmi na jejich oddíl. [příjmení] byl natřený bílou mastí, v horečkách. On mu pomohl věci donést na volnou celu, kde byl izolovaný, neboť dle [příjmení] prý na ošetřovně nebylo místo. Žalobce [příjmení] po dobu 2 – 3 dnů nosil hygienické prostředky na vytírání, jídlo, byla to součást jeho práce, plynulo to z jeho náplně. Některé věci mu dával přes okénko, některé věci, jako např. kýbl, mu dával přímo na celu. Celu mu nevytíral. Cca po 4 dnech, co byl [příjmení] umístěn na předmětné cele, se žalobci večer udělala po celém těle vyrážka, měl horečky. Ráno v horečkách šel k doktorovi, kde se opět setkal s [příjmení]. Oba byli převezeni do [obec] do nemocnice. Tam se dozvěděl, že má zasažené plíce, že mu selhávají ledviny a praskají žíly, když mu chtěli lékaři zavést kanilu.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že se žalobcem se seznámil ve výkonu trestu, kde on původně dělal chodbaře na odd. C, žalobce tam nastoupil po něm. Ve výkonu onemocněl neštovicemi, údajně je měl dostat od vězně [anonymizováno], se kterým se setkal u doktora. Dostal horečku, několikrát každý den chodil k doktorovi, dávali mu různé masti, až nakonec ho převezli do [obec] na kožní oddělení, kde zjistili, že má neštovice. Ve [obec] po návratu z nemocnice ho ihned izolovali, umístili ho do prázdné cely na oddělení C, kde byl cca 1 až 2 dny. Poté ho spolu s žalobcem převezli do nemocnice do [obec]. V době kdy byl na izolaci na odd. C, žalobce tam vykonával funkci chodbaře, nosil mu na celu úklidové prostředky, předával mu i nějaké knížky. S žalobcem se před odjezdem do [obec] setkali u lékaře.

13. Žalovaný tvrdil, že žalobce a odsouzený [příjmení] se při úklidu prostor nemohli nikdy potkat, mohlo se tak stát pouze náhodně, ve výjimečném případě, např. při akutním ošetření ve zdravotním středisku věznice. Žalobce pracoval jako chodbař na oddílu C, tj. na oddělení se zvýšenou ostrahou, kde byl také ubytovaný. [příjmení] byl ubytovaný na oddělení B, tj. na oddělení s ostrahou. Jedná se o dva zcela jiné objekty, které jsou stavebně odděleny. Chodbaři nikdy nepřecházejí vykonávat práci na jiný oddíl. Žalobce a odsouzený [příjmení] byli spolu ubytováni v izolaci na infekční cele od 23.11 do 24.11.2015, 24.11.2015 byli oba eskortováni do nemocnice ve [stát. instituce]. Žalovaný poznamenal, že každý odsouzený, infekční pacient, musí projít [obec] nemocnicí, když se vrací zpět do [stát. instituce], je již přeléčený. Zdravotní péče ve věznici funguje tak, že jsou řádné ordinace po jednotlivých odděleních, které se střídají po dnech, a poté jsou mimořádné ordinace, tj. akutní ošetření 14. Svá tvrzení žalovaný navrhoval prokázat stanoviskem vedoucího výkonu trestu odnětí svobody [anonymizováno] [příjmení], rozhodnutími ředitele a lékařskými posudky vyhotovenými se zařazením a vyřazením žalobce do práce a zprávou [anonymizováno] [jméno].

15. Z vyjádření [anonymizováno] [příjmení] – vedoucího výkonu trestu odnětí svobody - ze dne 11.9.2017 soud zjistil. že žalobce byl v době od ledna 2015 do listopadu 2015 ubytovaný na cele [číslo] ubytovny C, na oddělení věznice se zvýšenou ostrahou, zařazený mezi odsouzené, kteří vykonávali práci bez nároku na odměnu pro zajištění každodenního provozu věznice. Jeho pracovní náplní byl běžný úklid a údržba společných prostor věznice, sezonní práce při úklidu sněhu či sekání trávy, to vše v rámci ubytovny C. [jméno] [příjmení] byl v září 2015 ubytovaný na ubytovně B v cele [anonymizováno] v oddělení věznice s ostrahou. Vedoucí výkonu trestu rozhodně vyloučil, že by v předmětné době bylo žalobci uloženo pracovat v cele [anonymizováno] v ubytovně B, neboť k předvádění odsouzených zařazených k výkonu práce bez nároku na odměnu při zajištění každodenního provozu věznice do jiných ubytoven nedochází. K setkávání odsouzených z odlišných typů věznice dochází pouze při konkrétních činnostech, např. na pracovišti nebo při předvádění odsouzených - vždy jsou zajišťovány pod dohledem příslušníků vězeňské služby. Žalobce a odsouzený [příjmení] byli společně ubytováni od 23.11.2015 do 24.11.2015 v izolované cele, kdy 24.11.2015 byli oba přímou eskortou přemístěni na infekční oddělení do nemocnice ve [stát. instituce]. Vedoucí výkonu trestu navíc zpochybnil tvrzení žalobce, že byl v září a říjnu 2016 ubytován měsíc a půl na jedné cele s odsouzeným [jméno] [příjmení]. Toto jeho tvrzení považuje za nepravdivé, neboť odsouzený [příjmení] byl od 23.8.2016 do 23.2.2017 přemístěn do [stát. instituce].

16. Žalovaná soudu předložila rozhodnutí ředitele věznice ze dne 14.4.2015 o zařazení žalobce ubytovaného v ubytovně C (zvýšení ostraha) do zaměstnání bez odměny na každodenní práce k zajištění chodu ubytovny„ C“.

17. U rozhodnutí ředitele je založen lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobce k práci ze dne 26.3.2015 – vstupní prohlídka žalobce v souvislosti s výkonem práce - drobných uklízečských a údržbářských prací v objektu věznice – úklid sněhu, listí, sekání trávy, údržba ostrahového pásma atd. Lékař posoudil zdravotní způsobilost žalobce k jeho pracovnímu zařazení se závěrem, že žalobce je zdravotně způsobilý. Platnost posudku byla jeden rok, tj. do 31.3.2016.

18. Žalovaná soudu předložila rozhodnutí ředitele věznice ze dne 14.6.2016 o vyřazení žalobce ubytovaného v ubytovně C (zvýšení ostraha) ze zaměstnání bez odměny na každodenní práce ze zdravotních důvodů.

19. U rozhodnutí ředitele je založen lékařský posudek o zdravotní způsobilosti žalobce k práci ze dne 9.6.2016 – výstupní prohlídka žalobce v souvislosti s výkonem práce - drobných uklízečských a údržbářských prací v objektu věznice – úklid sněhu, listí, sekání trávy, údržba ostrahového pásma atd.

20. Usnesením [název soudu] ze dne 2.6.2016 čj. [číslo jednací] byl žalobce přeřazen pro další výkon trestu odnětí svobody z věznice se zvýšenou ostrahou do věznice s ostrahou. Usnesení nabylo právní moci dne 2.6.2016.

21. Ve zdravotní dokumentaci žalobce je dne 23.11.2015 uveden záznam, že žalobce byl 4.11.2015 v kontaktu s [příjmení] v čekárně ordinace ve zdravotním středisku věznice. [příjmení] byl 4.11.2015 ošetřován v nemocnici v [obec] – zde se mohl pravděpodobně infikovat.

22. Z uvedených skutečností vyplývá zcela jednoznačně, že tvrzení žalobce, že se v září 2015 setkal s nakaženým [příjmení] není pravdivé.

23. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne 8.9.2017 soud zjistil, že žalobce -) 20.11.2015 se podrobil kožnímu vyšetření – žalobce byl izolován na ZO [stát. instituce] pro podezření z onemocnění planými neštovicemi -) od 24.11.2015 do 10.12.2015 byl hospitalizován na infekčním oddělení nemocnice VV [obec] pro onemocnění planými neštovicemi – v propouštěcí zprávě je doporučeno mimo jiné dietní strava D2, 2 týdny klidový režim bez fyzické zátěže, neposilovat, provedení kontroly krevního tlaku a na endokrinologii -) 16.10.2015 v 19,58 hodin vyšetřen na [příjmení] [jméno] pro bolesti na hrudi se závěrem [anonymizováno], kontrola krevního tlaku v domácích podmínkách, kontrola v odborných ambulancích dle plánu, -) 19.10.2015 – kontrolní měření krevního tlaku, recept na [anonymizováno], doporučeno dietní stravování, nesolit -) 4.11.2015 kontrola krevního tlaku – předpis [anonymizováno] -) 23.11.2015 kontrola krevního tlaku – následně hospitalizace na infekčním oddělení VV [obec] do [datum] -) 28.12.2015 kontrola krevního tlaku předepsáno [anonymizováno] -) 1.2.2016 převezen pro akutní stav – disekce aorty – do [anonymizováno] nemocnice [obec] na kardiochirurgickou kliniku, kde byl hospitalizován do 9.2.2016, kdy byl převezen ve stabilizovaném stavu k hospitalizaci na chirurgické oddělení a následně dne 11.2.2016 na interní oddělení nemocnice [obec] [příjmení] – zde byl hospitalizovaný do 26.5.2016. -) 17.8.2016 kontrola štítné žlázy na interní ambulanci -) 14.12.2016 kontrola v interní ambulanci, kontrola štítné žlázy -) 9.5.2017, 28.6.2017, 27.7.2017 kontroly v interní ambulanci -) 1.6.2017 SONO vyšetření štítné žlázy 24. Tvrzení žalobce, že v listopadu 2015 byl převezen do vězeňské nemocnice [obec] s diagnózou: neštovice je mezi stranami nesporné. Spolu se žalobcem byl do nemocnice v [obec] převezen i odsouzený [příjmení].

25. Tvrzení žalobce, že 1.2.2016„ praskla srdeční aorta“, že se tak stalo v důsledku onemocnění neštovicemi, kdy došlo k oslabení jeho imunity a že se tak stalo v důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku, je mezi stranami sporné.

26. To, že dne 1. 2. 2016 žalobci aorta„ praskla“ a že byl převezen do [anonymizováno] nemocnice [obec], kde byl operován, je mezi stranami nesporné..

27. Nesporné mezi stranami je i to, že v době od 1.2. do 9.2.2016 byl žalobce hospitalizován ve [anonymizováno] nemocnici [obec] + následně byl 4 měsíce ve vězeňské nemocnici [obec] [příjmení].

28. Tvrzení žalobce, že mu žalovaný neumožnil kontroly, které mu doporučovali lékaři ve FN [anonymizováno] – je mezi stranami sporné.

29. K tomuto tvrzení je třeba uvést, že ze zdravotní dokumentace žalobce je zcela jednoznačně patrné, že žalobce byl hospitalizovaný ve FN [anonymizováno] v době od 1.2.2016 do 9.2.2016. Uvedeného dne byl žalobce přeložen do další následné péče do [nemocnice] [stát. instituce], kde byl hospitalizovaný do 26.5.2016, kdy byl propuštěn. Dne 30.6.2016 byl vyšetřen na cévním oddělení [nemocnice] na [anonymizováno] v [obec] včetně CT angiografie hrudní aorty - zde konstatován stabilizovaný stav a doporučeno kontrolní CT aorty ve FN [anonymizováno]: Dne 3.7.2017 bylo provedeno kontrolní vyšetření CT angiografie aorty. Následně pravidelné kontroly v ambulanci oddělení cévní chirurgie [nemocnice] na [anonymizováno] v [obec] – konstatován stabilizovaný stav a optimální poloha implantovaných stentgrafů.

30. Sporné mezi stranami je, co bylo příčinou tohoto stavu. Žalovaný v této souvislosti tvrdí, že to byla vězeňská služba, její příslušníci, kteří žalobci zachránili život. Tvrdí, že žalobce před touto událostí docházel na zdravotní středisko, toto navrhoval prokázat zdravotní dokumentací žalobce. Obě strany navrhly vyhotovení znaleckého posudku, který by se zabýval příčinami předmětné události, jakož i tím, zda na straně žalované došlo k pochybení při léčbě žalobce či nikoliv.

31. Žalobce v své účastenské výpovědi namítal, že pokud by byl ze strany žalované řádně léčen, pokud by neonemocněl neštovicemi, k „ prasknutí„ aorty by nedošlo. Tvrdil, že zhruba půl roku před operací byl v nemocnici v [obec] na endokrinologii, kde mu byl změřen krevní tlak a bylo mu naměřeno [číslo]. Paní doktorka toto napsala do zprávy s tím, že se mají lékaři jeho krevním tlakem zabývat. Před návštěvou endokrinologie v nemocnici v [obec] nevěděl, že má vysoký krevní tlak, nikdy se s ním neléčil, žádné příznaky na sobě nepozoroval. Ve věznici mu krevní tlak změřili po dvou měsících. Cca po dalších 2 měsících, kdy na krčních tepnách cítil vysoký tlak, požádal zdravotní sestru, aby mu změřila krevní tlak, nebo natočila EKG. To se stalo, sestra volala do nemocnice, jeho tam převezli a tam mu předepsali léky na snížení tlaku, které užíval. Dne 1. 2. 2016 v půl jedné v noci ho píchlo do krku,„ začaly mu odcházet nohy“. Spoluvězeň zavolal pomoc. Na ošetřovně mu natočili EKG a odvezli ho do nemocnice do [obec]. Na CT zjistili, co se stalo a odvezli ho do [obec] do nemocnice, kde ho operovali. Poté v [obec] ležel na JIPce a následně ho odvezli do [obec] na [obec], kde ležel půl roku. Uvedl, že zvláště v prvních dnech to bylo pro něho těžké, když mu bylo špatně, cítil arytmii srdce, byl fakticky odkázaný na sestru, až přijde, neboť zvonek na ni byl daleko a on měl ochrnuté nohy. Následně byl převezen na [obec] a poté do [obec]. V lékařské zprávě z nemocnice měl předepsáno několik léků, jednalo se o zhruba 8 – 9 léků mimo jiné na bolest lék [anonymizováno], ten mu lékař nepředepsal vůbec, jiné léky mu byly vyměněny za jiné.

32. Soud jako svědka vyslechl i tehdejšího vedoucího lékaře ve zdravotním středisku [stát. instituce] [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Ten uvedl, že žalobce zná, nikdy ale nebyl jeho ošetřujícím lékařem. Nikdy ho neléčil. Pouze s ním na jeho žádost mluvil, nebo se vyjadřoval ke stížnostem, které žalobce podával. Žalobce si určitě stěžoval na vysoký krevní tlak. Svědek uvedl, že pokud bylo třeba provést nějaké ošetření, tak se pacientovi dostalo. Pokud pacient např. přišel s nějakou virózou, nachlazením a podobně, potřeboval léky a sám neměl peníze, tak mu byly poskytnuty kusové léky z depotu zdravotního oddělení. Pokud měl závažnější zdravotní problém, léky se pacientovi dávali bez ohledu na to, že neměl peníze. Svědek si nevzpomíná, že by za dobu svého působení 5 let ve zdravotním středisku ve [obec] někoho měl„ zastrašovat“. K žádostem odsouzených o přemístění do jiných věznic se zdravotní středisko ve většině případů nevyjadřuje, pokud se vyjadřuje (např. u epileptiků), vychází se ze zdravotní dokumentace, u žalobce byla zdravotní dokumentace velice obsáhlá, na zdravotní středisko žalobce docházel. S jakými problémy žalobce chodil, to si nepamatuje. Případ žalobce, k němuž u něho došlo, patří mezi pět závažných případů, k nimž za jeho působení ve věznici došlo. U žalobce došlo k detekujícímu aneurysmatu, tzn. že jedna vrstva aortové stěny mu praskla a krev se mu dostala mezi vrstvy stěny. To se řeší vnitřní výztuží, kdy v důsledku zavedeného implantátu nedochází k narušení stěny aorty. Takto bylo uděláno i u pana žalobce. Žalobce léky na tlak dostával. Svědek si nevzpomíná, že by žalobci měřil krevní tlak, ale nevylučuje to. Neví, zda u žalobce byly přeměněny jedny léky za jiné. Co se týče neštovic, svědek uvedl, že se objevily u žalobce a ještě u jedné osoby. Pokud by byly u další osoby, to by na středisku věděli. Vězni se mohou nakazit na různých vyšetřeních, na civilních pracovištích, kde se dostanou do kontaktu s různými lidmi i infikovanými. Vyloučil, že by někdo z lékařů něco zanedbal. S ošetřením a převozem žalobce do [obec] s neštovicemi žádná prodleva nebyla.

33. V průběhu řízení byl soudem ustanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova], [příjmení] – znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví vnitřního lékařství se specializací kardiologie dne 7.5.2019 vyhotoven písemný znalecký posudek, kdy úkolem znalce bylo odpovědět na následující otázky: <i>-) 1. jaký byl zdravotní stav žalobce při jeho nástupu do výkonu vazby dne 19.7.2011</i> odpověď: zdravotní stav nemocného nelze posoudit, neboť není k dispozici žádná zdravotní dokumentace žalobce při jeho prvotním nástupu do výkonu trestu (v této souvislosti je třeba poznamenat, že žalobce soudu sdělili jména lékařů, u kterých se před nástupem do výkonu vazby a trestu léčil a u nichž by se měla nacházet jeho zdravotní dokumentace. Jedná se o [anonymizováno] [příjmení] – ta sdělila, že ona žádnou dokumentaci žalobce nemá – odkázala soud na [anonymizováno] [příjmení] – ani ten žádnou dokumentaci nemá k dispozic) <i>-) 2. jaký byl zdravotní stav žalobce při jeho nástupu do výkonu trestu do [stát. instituce] dne 25.4.2014</i> -) odpověď: znalec uvedl, že první dostupná zdravotní dokumentace žalobce z [stát. instituce] je ze dne 15.1.2015, 28.1.2015 je provedeno předoperační vyšetření před plánovanou extirpací uzliny na krku – normální fyzikální nález, normální krevní tlak ([číslo]) uvedeno onemocnění štítné žlázy a žloutenka typu B – znalec uzavřel, že s stav posuzovaného byl k 28.1.2015 přiměřený věku a bez výraznějších pozoruhodností. <i>-) 3. zda zhoršení zdravotního stavu žalobce po dobu výkonu trestu bylo způsobeno postupem zdravotnického střediska [stát. instituce], tj. zda toto středisko po dobu, co byl žalobce umístěn ve [stát. instituce] – v době od 25.4.2014 do 30.1.2018 – dopustilo nějakého pochybení při léčbě žalobce a pokud ano, jakého a kdy.</i> odpověď: první zmínka o vysokém krevním tlaku je ze dne 21.8.2015 ([číslo]) a doporučuje další kontroly krevního tlaku – v období od 21.8 do 16.10.2015 nebyl žalobce vyšetřen - zde znalec konstatuje pochybení zdravotnického střediska [anonymizováno] spočívající v tom, že po dobu sedmi týdnů od prvního doporučení kontroly a léčby krevního tlaku nebylo provedeno vyšetření, žalobce nebyl měřen, a na základě opakovaných měření nebyla zavedena léčba krevního tlaku. Další zmínka ohledně krevního tlaku je ze dne 16.10.2015 – lék [anonymizováno]. Následně veškeré kontroly zdravotního stavu probíhaly lege artis. Na další otázku znalec odpověděl, že zjištěné pochybení není v přímé souvislosti s disekcí aorty, k němuž došlo dne 1.2.2016. Znalec upozornil na to, že žalobce v době od 29.12.2015 do 1.2.2016 lékaře nenavštívil, doporučené léky si nenechal předepisovat a ani o ně nežádal. Jedná se dle znalce o zanedbání doporučené lékařské péče a medikace ze strany žalobce, nikoliv ze strany věznice. Na dotaz zda existuje příčinná souvislost mezi onemocněním neštovicemi a údajně věznicí neléčeným vysokým krevním tlakem na straně jedné a výdutí aorty na straně druhé znalec odpověděl, že neexistuje příčinná souvislost mezi infekčním onemocněním neštovicemi a výdutí aorty. Neexistuje ani příčinná souvislost mezi správně léčeným krevním tlakem byť se zpožděním a výdutí aorty. Naopak je možno dle znalce konstatovat, že přerušení léčby tlaku díky absenci návštěvy žalobce ve zdravotnickém středisku v období od 29.12.2015 do 1.2.2016 a díky jeho inaktivitě a absenci žádosti o předpis léků mohlo vést ke vzniku nekontrolované hypertenze, jejímž důsledkem byla výduť aorty. Primární příčinou výdutě aorty u žalobce, de znalce, bylo nejspíše změna struktury stěny aorty, a to na základě degenerativní změny střední části stěny aorty (tzv. cystická medionekróza) v kombinaci s vysokým krevním tlakem. Znalec uzavřel, že primární pochybení zdravotnického střediska [stát. instituce] při léčbě žalobce a příčinná souvislost k jeho současnému zdravotnímu stavu nebyly zjištěny. Zdravotnickému středisku [anonymizováno] je možné vytknout pouze zahájení léčby vysokého krevního tlaku se zpožděním vůči prvnímu doporučení, nicméně dále byla trvale léčba a kontrola krevního tlaku vedena lege artis. Je nutné konstatovat, že přerušení léčby vysokého krevního tlaku před vznikem disekce aorty bylo zaviněno postojem žalobce (absence žádosti o předpis kontinuální terapie).

34. Zhodnocením uvedených důkazů nebylo výše uvedené tvrzení žalobce – k problémům s aortou 1.2.2016 došlo v důsledku onemocnění neštovicemi a v důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku, prokázáno.

35. Mezi stranami je sporné tvrzení žalobce, že žalobci není žalovaným umožněna náležitá kontrola jeho zdravotního stavu zejména stavu po operaci srdce.

36. Žalobce tvrdí, že žalovaný odmítl provést kontrolu jeho zdravotního stavu, v této souvislosti poukázal na návštěvu [anonymizováno] [příjmení] [datum], který ho odmítl vyšetřit s tím, že na to nemá čas, ať přijde za 2 měsíce. Žalobce podával stížnosti na nedostačující lékařskou péči, tyto byly zamítnuty. Poukázal i na skutečnost, že mu byly fakultní nemocnicí předepsány léky, které mu byly změněny.

37. Žalovaný s tvrzením protistrany nesouhlasil. Poukázal na lékařské zprávy založené ve spise. Konkrétně co se týče data 14. 7. 2017 tvrdí, že v tento den byl žalobce [příjmení] [příjmení] ošetřen, byly mu předepsány léky, což je prokázáno výpisem ze zdravotní dokumentace.

38. Z lékařské dokumentace žalobce soud zjistil, že 14.7.2017 žalobce navštívil zdravotní středisko [stát. instituce], ordinoval [anonymizováno] [příjmení]. Žalobci byl změřen krevní tlak – hodnota [číslo] a byly mu předepsány léky: [anonymizováno] 10 mg, [anonymizováno] 50 mg, [anonymizováno] 100 mg, [anonymizována dvě slova] 10 mg a [anonymizováno] + [anonymizováno] 40 mg.

39. Tvrzení žalobce, že dne 14.7.2017 byl lékařem odmítnut, se ukázalo jako nepravdivé.

40. Tvrzení žalobce, že podával stížnosti na nedostatečnou zdravotní péči zdravotnického střediska [stát. instituce], které byly zamítnuty, je pravdivé – příkladem lze uvést stížnost podanou jím dne 26.1.2017 na postup zdravotního střediska věznice, kdy lékař mu dle jeho tvrzení odmítá předepsat úlevy s ohledem na jeho zdravotní stav, - stížnost byla vyhodnocena jako nedůvodná, kdy bylo šetřením zjištěno, že žalobci je poskytována věznicí dostatečná zdravotní péče, nevhodná jednání lékaře nebylo prokázáno. Vedení věznice vycházelo z lékařské dokumentace žalobce, ze zprávy vyhotovené vedoucím lékařem [anonymizováno] [jméno].

41. Výpisem zdravotní dokumentace, lékařskými zprávami je prokázáno, že po operaci aorty se žalobce podrobuje lékařským kontrolám. Žalobce byl v době od 1.2.2016 do 9.2.2016 hospitalizován ve [anonymizováno] nemocnici [obec], kde se podrobil operativnímu zákroku, poté byl převezen ve stabilizovaném stavu na chirurgickou kliniku nemocnice a následně 11.2.2016 na interní oddělení nemocnice [obec] [příjmení], kde byl hospitalizovaný do 26.5.2016. Při propuštění mu byly doporučeny léky: [anonymizováno] 10 mg, [anonymizováno] compozitum, [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] 50 mg, Amlodipin 10 mg a Anopyrin 100 mg. V červnu 2016 byl vyšetřen v [nemocnice] na [anonymizováno] na odd. cévní chirurgie, doporučeno za rok provedení kontrolního cévního vyšetření a kontrolní CTA angiografie aorty. CTA aorty mu bylo provedeno 3.7.2017 – další kontrola byla doporučena za 24 měsíců. Žalobce byl kontrolován v interní ambulanci. Zde je třeba poukázat např. na vyšetření ze dne 28. 6. 2017, kdy byl žalobce vyšetřen [anonymizováno] [příjmení], což je internista, kde mu byly doporučeny léky, tyto léky předepsal 14. 7. 2017 [anonymizováno] [příjmení]. Další vyšetření internistou proběhlo 17. 7. 2016 a 17.8, 2016. Kromě toho je mu měřen krevní tlak a předepisovány léky ve zdravotním středisku věznice, např. 9.6.2016, 13.6.2016, 15.6.2016, 20.6.2016, 7.7.2016 předepsány [anonymizováno] 50 mg, [anonymizováno] + pharma 20 mg, 19.7.2016, 22.7.2016 předepsán [anonymizováno] 100 mg, 2.8. 2016, 4.8.2016, 10.8.2016 – předepsán [anonymizováno] 100 mg. 5.9.2016 – předepsány léky [anonymizováno] 10 mg, [anonymizováno] 50 mg, [anonymizováno] + pharma 20 mg či [anonymizována dvě slova] 10 mg. Vyšetření na zdravotním středisku ve [obec] proběhlo během měsíce několikrát, a to nejen v roce 2016 ale i v během roku 2017. Žalobci byly předepisovány léky, měřen krevní tlak, bylo u něho prováděno interní vyšetření, podrobil se několika vyšetřením EKG.

42. Po zhodnocení zdravotní dokumentace jakož i závěrů znaleckého posudku nelze dle názoru soudu uzavřít, že by žalobci nebyla žalovaným umožněna náležitá kontrola jeho zdravotního stavu zejména stavu po operaci srdce a že by u žalobce nebyla sledována léčba krevního tlaku.

43. V předložené zdravotní dokumentaci první záznam o měření krevního tlaku je ze dne 28.1.2015 – tehdy mu byl naměřen krevní tlak [číslo] – což dle znalce je normální hodnota, bez dušnosti. Další záznam o měření tlaku je ze dne 26.3.2015 – naměřená hodnota [číslo]. Dne 19.10.2015 byl žalobci změřen krevní tlak [číslo] – byly mu předepsány léky [anonymizováno] [příjmení]. Léky mu byly předepsány i 4.11.2015, krevní tlak mu byl naměřen [číslo]. Dne 18.11.2015 mu byl naměřen krevní tlak [číslo] doporučeno kardiologické vyšetření, které bylo provedeno 23.11.2015 (EKG, poukaz na sono srdce). K dalšímu měření krevního tlaku došlo 17.11.2015 – hodnota [číslo], dne 23.11.2015 – hodnota [číslo], 28.12.2015 – hodnota [číslo] – dne 1.2.2016 byl převezen na kardiologii [obec].

44. Žalobce uvedl, že k lékaři chodil často, byl u něho třeba 20x, ale některé jeho návštěvy spočívaly v tom, že mu lékař předepsal léky a žádné vyšetření mu nedělal. Krevní tlak mu byl měřen. Léky sledoval, nechával si je předepisovat.

45. S ohledem na shora uvedené je třeba uvést, že krevní tlak a jeho léčba byla prováděna nejen po operačním zákroku v únoru 2016 ale i před jeho provedením, konkrétně od 19.10.2015, kdy byl u žalobce zjištěn zvýšený tlak a kdy mu byly ihned předepsány léky. Před tímto datem mu byl tlak naměřen zcela v normě.

46. Na prokázání tvrzení, že u žalobce není náležitě sledována jeho léčba vysokého krevního tlaku, žalobce navrhoval výslech svědků, [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] – jedná se o osoby, které trpěly obdobnými problémy jako žalobce a které měly potvrdit stejné problémy s přístupem lékařské péče. Vzhledem k tomu, že tito svědci se neměli vyjadřovat ke zdravotním problémům žalobce, soud jejich výslech považoval za nadbytečný, proto jej neprovedl.

47. Žalobce tvrdil, že v období měsíců září až říjen 2016 byl umístěn na celu s odsouzeným [jméno] [příjmení]. [příjmení], u kterého byla diagnostikována TBC – jeho stížnosti byly zamítnuty.

48. Žalobce, vzhledem k tomu, že žalovaný dotyčného označuje jako [jméno] [příjmení] a ne [příjmení], připustil, že na společné cele s ním mohl být umístěn v jiném období. To, že dotyčný [příjmení] trpěl onemocněním TBC, navrhuje prokázat dopisem jmenovaného z 5. 9. 2016. S ohledem na datum dopisu sám žalobce připustil pravdivost tvrzení protistrany, že se nemohli v uvedeném termínu jmenovaní setkat.

49. Žalovaný popřel, že by se žalobcem mohl s dotyčnou osobou potkat ve věznici ve [obec], neboť odsouzený [příjmení] byl v žalobcem uváděném období v [obec].

50. Z vězeňského informačního systému vzal soud za prokázané, že odsouzený [jméno] [příjmení] se ve věznici ve [obec] v roce 2016 nacházel v období od 1.1.2016 do 23.8.2016. V období od 23.8.2016 do 23.2.2017 se nacházel v nemocnici v [obec]. Dne 23.2.2017 byl eskortován zpět do věznice ve [obec].

51. Žalobce soudu předložil dopis jmenovaného [příjmení] bez uvedeného data, kde píše žalobci z [obec] a kde mu sděluje, že má„ tuberu“ a že není bacilonosičem.

52. K onemocnění TBC ve věznici vypovídal i [anonymizováno] [jméno], který uvedl, že je mu známo, že ve věznici bylo podezření na TBC, to se nakonec neprokázalo. Dotyčný pacient byl hospitalizován, ale s jinou diagnózou.

53. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalobce zná, několik týdnů s ním byl na jedné cele – myslí, že to bylo v roce 2016. Ke svému zdravotnímu stavu uvedl, že mu bylo dlouho špatně, lékař ho nakonec poslal na rentgen plic, kde bylo zjištěno, že má něco na plících. Byl speciální sanitou odvezen do [obec]. Zde v nemocnici byl 6 měsíců. Ve [obec] všechny lidi, co s ním bydleli na místnosti, stáhli z práce a dali je do karantény. Spolu s ním pobýval na místnosti i žalobce. Od návratu z nemocnice žádné léky na plíce nebere, s plícemi se neléčí. Neléčil se s nimi ani před hospitalizací.

54. Žalobce uvedl, že na celu s mužem, který měl horečku, ležel, pokašlával, ho umístili po jeho návratu s problémy s aortou. Dotyčný chodil několikrát k doktorovi, ten ho nakonec poslal na rentgen a když se vrátil, říkal, že má buď TBC, nebo rakovinu. Dotyčný i nadále zůstal na cele s ostatními vězni, po měsíci šel na kontrolní rentgen a poté byl převezen do nemocnice do [obec]. Žalobci i ostatním spoluvězňům udělali zkoušky na TBC. Dali je do karantény. Žalobce uvedl, že [příjmení], pokud v dopise psal, že má TBC, si mohl vymýšlet.

55. Z uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobce byl po určitou dobu umístěn na jedné cele s odsouzeným [příjmení], bylo to v době, kdy [příjmení] měl zdravotní potíže, což nemohlo být v září až říjnu 2016, neboť v té době [příjmení] již byl hospitalizovaný v nemocnici v [obec] s plicními potížemi. V řízení nebylo prokázáno, že by [příjmení] trpěl TBC, to, že si tuto nemoc dotyčný vymyslel, připustil i sám žalovaný. I přesto, že uvedená nemoc nebyla u [příjmení] potvrzena, byli spoluvězni necháni v karanténě a byl jim udělán test na TBC. Tvrzení žalobce, že byl umístěn na celu s odsouzeným [jméno] [příjmení], u kterého byla diagnostikována TBC je nepravdivé.

56. Stejně tak nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že mu není umožněna kontrola nálezu na štítné žláze 57. V této souvislosti soud odkazuje na záznamy ve zdravotní dokumentaci žalobce, ze dnů 10.8.2016 – proveden UZ, 17.8.2016 – kontrola štítné žlázy v rámci interní ambulance, 11.8.2016 provedeny kontrolní odběry doporučená kontrola za rok. žláza byla kontrolována v rámci interní ambulace i 14.12.2016 – kontrola za rok. Další kontroly štítné žlázy proběhly 9.5.2017, 1.6.2017 – kontrolní sono, po půl roce kontrolní odběry, 28.6.2017 a 27.7.2017. Z uvedeného vzal soud za prokázané, že ze strany žalované byla žalobci věnována pozornost v souvislosti s jeho onemocněním štítné žlázy, a to nejen po operaci aorty, ale i před tímto úkonem. Toto je prokázáno záznamy ve zdravotní dokumentaci žalobce ze dnů 19.2.2015 –vyšetření štítné žlázy – odběry, 12.8.2015 – ultrazvuk štítné žlázy a uzlin či 21.8.2015 – vyšetřen na endokrinologii, bez terapie.

58. Pokud žalobce tvrdil, že vinou žalované došlo k výpadku léků na krevní tlak, je třeba uvést, že je pouze na žalobci, aby si nechal pravidelně léky předepisovat, pokud mu docházejí. Pokud by mu došly, mohl se objednat na řádnou nebo mimořádnou ordinaci a léky by mu byly předepsány. Není povinností lékaře, aby žalobce na nedostatek léků předem upozorňoval. Z lékařské dokumentace navíc vyplývá, že léky byly žalobci předepisovány pravidelně.

59. Žalobce tvrdil, že do věznice nastupoval zdravý -kromě nálezu na štítné žláze. V současné době má přiznaný status invalidního důchodce. Invalidní důchod nepobírá, protože nemá odpracované roky. Před nástupem do výkonu trestu pracoval s kamarádem v lese, na stavbách. Invalidní důchod mu byl přiznán v důsledku srdečního onemocnění. Tvrdil, že mu byla objevena výduť na břišní tepně, chodí na kontroly. Své tvrzení navrhl prokázat znaleckým posudkem, který bude čerpat z lékařských zpráv před nástupem do výkonu trestu. V této souvislosti žalobce označil několik lékařů, ke kterým měl před nástupem do výkonu trestu docházet, ani jeden z nich však zdravotní dokumentaci žalobce nevede.

60. Tvrzení žalobce, že před nástupem do výkonu trestu měl problémy se štítnou žlázou, není mezi stranami sporné. Není sporné ani to, že se srdcem onemocněl v průběhu výkonu trestu.

61. K tvrzení žalobce, že ačkoliv po operaci srdce a onemocněním neštovicemi byl veden jako osoba bez pracovní povinnosti ze zdravotních důvodů, musí plnit veškeré povinnosti jako zdraví vězni – přenášení těžkých břemen, rychlá chůze i do schodů, že mu nejsou ze strany žalovaného poskytovány úlevy, je třeba uvést, že k tomuto tvrzení žalobce žádné důkazy kromě své účastenské výpovědi nenavrhl.

62. Žalobce vypověděl, že i když měl zdravotní problémy, byl zařazen jako ostatní vězni, musel si sám přenášet ranec s věcmi. Na požádání mu s ním ostatní vězni pomohli. Když v důsledku zdravotních problémů nemohl vstát z postele, dostal dvě důtky. Ty hrály negativní roli i při rozhodování o jeho žádosti o podmíněné propuštění.

63. Žalovaný namítal, že před příhodou žalobce pracoval bez nároku na odměnu v rámci oddílu. Jinak ve VTOS do řádné práce nikdy nenastoupil. V rámci oddílu C, kde vykonával trest, se mohl žalobce pohybovat. Pokud odsouzení přecházejí, musí dodržovat určitý tvar, ale chodí volně, dozorci, protože vědí, koho mají v oddílu, berou ohledy na stav vězňů. Ve výkonu trestu nebyl žalobce nepřiměřeně zatížen. Záleželo na žalobci, zda chce pracovat, či nikoli. Pokud chtěl přeřadit mezi zdravotně nezpůsobilé, musel by být zdravotně klasifikován F, což žalobce nikdy nebyl. V době, kdy byl žalobce ve výkonu trestu ve [obec], měl stanovenou zdravotní klasifikace Dx – ne výšky, oheň, stroje. Písmeno„ D“ vyjadřuje schopnost odsouzeného k práci lehké až středně těžké s vyloučením přenášení těžkých břemen a nepříznivých povětrnostních podmínek. Index„ x“ vyjadřuje, že odsouzený není schopen k určitému druhu práce, k určitým pracovním úkonům nebo k práci v určitém pracovním prostředí. Žalobce ve [obec] nebyl pracovně zařazen.

64. Žalobce tvrdil, že stížnosti žalobce na nedostatečnou zdravotní péči ze strany žalovaného byly vyhodnoceny jako nedůvodné, zprávy zdravotnického střediska [stát. instituce] jsou neobjektivní.

65. K uvedenému je třeba uvést, že při vyřizování stížností žalobce měla osoba, která stížnosti vyřizovala, vždy odborné stanovisko lékaře zdravotnického střediska věznice, z těchto stanovisek a zpráv bylo vycházeno stejně tak stížnosti byly vyřizovány po provedeném prošetření. Jako příklad lze uvést např. stížnost žalobce ze dne 4. a 19.9.2016 vyřízenou ředitelkou odboru zdravotnické služby [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] dne 18.11.2016 či stížnost žalobce na jednání vychovatele [anonymizováno] [příjmení] a na postup zdravotního střediska věznice ze dne 26.1.2017 a ze dne 3.7.2017 vyřízenou ředitelem věznice dne 15.2.2017 a 12.7.2017. Uvedené stížnosti byly vyhodnoceny jako nedůvodné a dále záleželo na žalobci, jak s nimi naložil. Pokud s výsledkem vyhodnocení stížnosti nesouhlasil, mohl se obrátit na dozorující krajské státní zastupitelství, které se takovým podnětem musí zabývat, nebo na veřejného ochránce práv, nebo mohl podat žalobu ve správním soudnictví. Pokud toto žalobce neučinil, dle názoru soudu nyní nemůže výsledek šetření o jeho stížnostech již znevažovat.

66. Žalobce tvrdil, že mu onemocnění způsobil žalovaný. Na prokázání pravdivosti tohoto tvrzení navrhl vyhotovení znaleckého posudku. Závěr znaleckého posudku vyhotovený soudem ustanoveným znalcem tvrzení žalobce nepotvrdil - závěr znalce je uveden výše.

67. Žalobce tvrdí, že žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem, zejména povinnosti vyplývající ze zákona 169/1999 Sb., kdy žalobce má právo na řádnou zdravotní péči, ale toto právo ze strany žalované mu nebylo v dostatečném rozsahu poskytnuto. Tvrdí, že onemocněl infekčním onemocněním – neštovicemi – v důsledku tohoto onemocnění došlo k napadení vnitřních orgánů, když je i možné, že v důsledku toho došlo ke zvýšení krevního tlaku. To vše vedlo u žalobce k prasknutí aorty. Dále tvrdil, že chybou věznice bylo, když neizolovala osobu s otevřenou TBC, když ostatní spoluvězni byli ve styku s takovou osobou. Tvrdí, že žalovaný nezabezpečil lékařskou péči žalobci. Tím, že žalovaný porušil zejména § 7 a § 16 zákona o výkonu trestu, došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce, zejména do práva o zachování lidské důstojnosti a práva na zdraví.

68. Žalobce tedy tvrdí, že se vůči němu, při jeho léčbě, žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu. Věc proto soud posuzoval dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zák“). <i>69. Podle § 13 odst. 1 zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.</i> <i>70. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.</i> 71. Je na poškozeném, aby tvrdil a prokazoval existenci předpokladů odpovědnosti státu za újmu, tj. aby prokazoval a tvrdil, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, že žalovaný porušil konkrétní povinnosti stanovené zákonem, že tímto porušením konkrétních povinností bylo zasaženo do absolutního práva žalobce – tj. do jeho osobnostního práva, dále že mu byla způsobena škoda na zdraví a že existuje příčinná vazba mezi nesprávným úředním postupem a škodlivým následkem.

72. Ublížení na zdraví může spočívat jak v zásahu do tělesné integrity člověka (zranění, onemocnění, otrava) tak do psychické integrity. <i>73. Dle § 14 odst. 1 zák. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, tj. v daném případě u Ministerstva spravedlnosti ČR.</i> <i>74. Dle odst. 3 téhož ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> 75. Uvedenou podmínku – uplatnění nároku na náhradu škody u ministerstva před podáním žaloby u soudu - žalobce nesplnil, jak uvedl při jednání soudu dne 7.4.2021. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna základní podmínka pro uplatnění nároku u soudu – tj. předchozí uplatnění nátoku u ministerstva spravedlnosti – již z tohoto důvodu musela být žaloba zamítnuta.

76. I v případě, že by podmínka předběžného uplatnění nároku na náhradu škody u ministerstva byla splněna, i přesto nejsou dle názoru soudu dány podmínky pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno. Žalobce v řízení neprokázal existenci předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu, zejména neprokázal existenci již prvního předpokladu, tj. nesprávného úředního postupu vězeňské služby při léčbě jeho zdravotních obtíží.

77. Již ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody stanovení, že hlavní zásady výkonu trestu, podle něhož se musí s odsouzenými ve výkonu trestu jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví. <i>78. Podle § 7 zákona se odděleně odsouzení s infekčním onemocněním nebo u nichž je podezření na infekční onemocnění.</i> <i>79. Dle § 16 odst. 6 zákona o výkonu trestu má odsouzený právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, tj. zákonem č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu trestu.</i> 80. Otázku zdravotní péče osob ve výkonu trestu či výkonu vazby upravuje i zákon č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který v § 2 odst. 1 písm. l) stanoví, že Vězeňská služba poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb. <i>81. Dle § 23 odst. 6 zákona č. 555/1992 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. Dle odst. 6 téhož ustanovení náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.</i> 82. Žalobce tvrdil, že k „ prasknutí“ aorty dne 1.2.2016 u něho došlo v důsledku onemocnění neštovicemi, kdy došlo k oslabení jeho imunity a v důsledku neléčeného vysokého krevního tlaku. Tvrdil, že na základě příkazu žalované byl nucen stýkat se s odsouzeným [příjmení], u něhož byly diagnostikovány neštovice. Tvrdil, že mu není ze strany žalované umožněna náležitá kontrola jeho zdravotního stavu před ale zejména po operaci srdce, není u něho náležitě sledována léčba vysokého krevního tlaku, není mu umožněna kontrola štítné žlázy, s kterou jedinou se léčil před nástupem do výkonu tresti - jinak byl zdravý, dochází u něho k výpadkům léků, které musí pravidelně užívat. Navíc byl v jedné cele umístěn s osobou s podezřením na TBC (tyto informace má pouze od [příjmení], který si dle žalobce mohl vymýšlet), že ačkoliv je nemocný, nebyly mu poskytovány žádné úlevy oproti ostatním vězňům. Řádná zdravotní péče, na kterou má dle zákona nárok, mu nebyla ze strany věznice v dostatečném rozsahu poskytnuta.

83. Znaleckým posudkem vyhotoveným [anonymizováno] [příjmení] znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví interna se specializací kardiologie bylo zcela jednoznačně vyloučeno, že by existovala příčinná souvislost mezi výdutí aorty a infekčním onemocnění planými neštovicemi. Stejně tak byla vyloučena přímá souvislost mezi věznicí správně léčeným krevním tlakem a výdutí aorty. Znalec uzavřel, že primární příčinou onemocnění žalobce stejně tak jako u většiny případů tohoto typu, je změna struktury stěny aorty na základě degenerativní změny střední části stěny aorty v kombinaci s vysokým krevním tlakem nebo s arteriosklerózou. Primární pochybení zdravotnického střediska věznice při léčbě žalobce znalec nezjistil. Stejně tak nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že mu nebyla umožněna náležitá kontrola jeho zdravotního stavu před ale zejména po operaci srdce, že nebyl sledován jeho krevní tlak, že nebylo prováděno vyšetření štítné žlázy. Pokud byl žalobce umístěn na jedné cele s odsouzeným [příjmení], u něhož mělo být podezření na TBC – je třeba uvést, že sice je pravda, že s tímto odsouzeným byl žalobce na jedné cele, ale podezření z onemocnění TBC nepotvrdilo. Žalobce vycházel pouze z informací, které spoluvězňům sdělil sám [příjmení], žalobce připustil, že si mohl vymýšlet. I přesto, že onemocnění TBC nebylo u dotyčného zjištěno, byli vězni z preventivního hlediska v karanténě, u všech se preventivně provedl test na TBC – u všech s negativním výsledkem. S odsouzeným [příjmení] se žalobce v jím uváděné době nemohl setkat, setkali se spolu pouze 4.11, 2016 na ošetřovně a poté 24.11.2016, kdy byli spolu převáženi do nemocnice do [obec]. Žalobce v září 2015 vykonával úklidové práce pouze na ubytovně C - zvýšená ostraha. [příjmení] v září 2015 úklidové práce vykonával pouze na ubytovně B - ostraha. Jedná se o dva stavebně oddělené prostory, kdy vedoucí výkonu trestu vylučuje, že by žalobce vykonával práce na ubytovně B. Odsouzení nepřecházejí provádět úklidové práce na jiné oddělení, než na to, kde jsou umístěni. [příjmení] uvedl, že dělal chodbaře na C -po něm to v březnu 2015 převzal žalobce. V září 2015 se tedy žalobce s [příjmení] nemohli setkat. Vzhledem k tomu, že neštovicemi žalobce onemocněl až v listopadu 2015 a s ohledem na inkubační dobu neštovic, která je v průměru 14 dnů, a na skutečnost, že [příjmení] rovněž onemocněl až v listopadu 2015, nemohl se při setkání s [příjmení] v březnu 2015 žalobce nakazit. Ze zdravotnické dokumentace plyne, že [příjmení] se se žalobcem setkali na zdravotnickém středisku věznice [datum]. Vzhledem k tomu, že [příjmení] byl 4.11.2015 na ošetření mimo věznici (nemocnice [obec]), mohl být 4.11.2015 již infekční, bezpříznakový, a nemoc se u něho projevila později, kdy oba jak [příjmení] i žalobce byli dne 24.11.2015 převezeni do nemocnice [obec]. U žalobce se neštovice projevily 23.11.2015. U [příjmení] 19.11.2015 – ze zdravotního záznamu [příjmení] plyne, byl od 20.11.2015 izolován na ubytovně C vzhledem k tomu, že ošetřovna byla zcela obsazena. [příjmení] potvrdil, že mu žalobce v době co byl na izolaci na odd. C, nosil jídlo, mycí potřeby apod. I kdyby se žalobce nakazil neštovicemi bezprostředně před odjezdem do [obec], neměla tato skutečnost na jeho následné onemocnění s aortou žádný vliv, jak zcela jednoznačně plyne z výše uvedeného znaleckého posudku.

84. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že žaloba byla podána nedůvodně, proto byla zamítnuta.

85. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

86. Žalovaná [státní instituce ] [anonymizováno] náklady řízení nepožadovala, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

87. Ve vztahu žalobce - vedlejší účastník soud uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejšímu účastníků na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, tj. odměnu za tři úkony á 300 Kč (sdělení ze dne 3.9.2020; příprava k jednání; účast na jednání soudu dne 7.4.2021) stanovenou dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

88. Náklady státu spojené s právním zastoupením soudem ustanoveného advokáta žalobci byly vyčísleny celkovou částkou 69.857,50 Kč. Jedná se konkrétně o odměnu advokáta ve výši 29.760 Kč za 12 úkonů á 2.480 Kč stanovenou dle § 9 odst. 4 písm. a), § 12a odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava převzetí; nahlížení do spisu u soudu a pořízení fotokopií dne 4.7.2018; účast najednání soudu dne 11.7.2018 v době od 8.00 hodin do 11,25 hodin – 2 úkony; účast na jednán soudu dne 14.11.2018 v době od 9,00 hodin do 12,05 hodin – 2 úkony; účast na jednání soudu dne 6.2.2019 v době od 9,00 hodin do 14,40 hodin – 3 úkony; účast na jednání soudu dne 7.4.2021 v době od 12,30 hod do 14,25 hodin; porada s žalobcem ve [stát. instituce] dne 30.3.2019 v době od 12,50 hodin do 14,50 hodin; porada s žalobcem ve [stát. instituce] dne 3.4.2021 v době od 12,40 hod do 14,30 hod), částku 3.600 Kč jako náhradu za 12 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 17.373,50 Kč představující cestovné k jednáním soudu – tzn. cestovné k soudu dne 4.7.2018 činí 2.368 Kč, cestovné k jednání soudu 11.7.2018 činí 2.368 Kč, k jednání soudu dne 14.11.2018 rovněž 2.368 Kč, cestovné k jednání soudu dne 6.2.2019 činí 2.474 Kč, do [stát. instituce] na poradu s žalobcem dne 30.3.2019 činí cestovné 2.721,50 Kč, k jednání soudu dne 7.4.2021 činí 2.416 Kč, a na poradu s žalobcem do [stát. instituce] dne 3.4.2021 činí 2.658 Kč. K cestám v letech 2018, 2019 advokát použil vždy [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,3 l benzínu Natural na 100 km, soudu doložil technický průkaz. (výpočet cestovného v roce 2018: { ( (6,3 l x 30,50 Kč) ÷ 100) + 4 Kč náhrada}× 400 km = 2.368 Kč × 2 cesty = 4.736 Kč; výpočet cestovného v roce 2019: { ( (6,3 l x 33,10 Kč) ÷ 100) + 4,10 Kč náhrada}× 400/440 km = 2.474 Kč 2.721,50 Kč). V roce 2021 advokát použil [značka automobilu] [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,9l benzínu Natural 95/100 km – soudu předložil velký technický průkaz automobilu. (výpočet cestovného v roce 2021: { ( (5,9 l x 27,80 Kč) ÷ 100) + 4.40 Kč/km náhrada) x 400/440 km = 2.416 Kč 2.658 Kč). Advokát má nárok i na náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu a k poradě s klientem, a to dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 100 Kč za každou půlhodinu, tj. za celkem 70 půlhodin, což činí 7.000 Kč. Advokát doložil, že je plátcem DPH, k výsledné částce 57.733,50 Kč je třeba připočíst částku 12.124 Kč představující 21% DPH. Celkové náklady soudem ustanoveného advokáta tak činí 69.857,50 Kč. Usnesením soudu ze dne 19.3.2019 čj. 7 C 111/2017-225 bylo rozhodnuto o záloze na odměně advokáta ve výši 30.000 Kč, která byla advokátovi proplacena na základě poukazu ze dne 9.4.2019. Proto s ohledem na citované usnesení soud v tomto rozsudku rozhodl o povinnosti státu vyplatit náklady právního zastoupení pouze ve výši 39.857,50 Kč.

89. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že neúspěšný žalobce byl od soudního poplatku osvobozen a byl mu z tohoto důvodu ustanoven advokát, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku ad V tohoto rozsudku, tj. státu nebyly náklady řízení přiznány.