7 C 128/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa doručovací adresa adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o náhradu škody,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 358 Kč spolu s 8,25% p.a. úrokem z prodlení od 1.5.2021 do zaplacení z částky 358 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplati žalobci částku 29 642 Kč spolu s 8,25% p.a. úrokem z prodlení od 1.5.2021 do zaplacení z částky 29 642 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit na účet České republiky – Okresnímu soudu v Jičíně na náhradě nákladů řízení částku 1 595 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na účet České republiky – Okresnímu soudu v Jičíně na náhradě nákladů řízení částku 19,80 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 30 000 Kč jakožto škodu představující ušlý nájem části bytu nacházejícího se v domě [adresa] v obci [obec], [část obce] ve výši 3 000 Kč měsíčně za dobu od 1. 5. 2021 do 31. 12. 2021, tj. celkem 24 000 Kč, dále částku 5 000 Kč jakožto škodu vzniklou na movitých věcech a částku 1 000 Kč za administrativní úkony. Tvrdil, že žalovaná v době od 26. 7. 2020 do 30. 4. 2021 užívala část jeho bytu nacházejícího se v domě [adresa] v [příjmení] [příjmení], [část obce] a při tomto užívání poškodila část jeho majetku – konktrétně podlahovou krytinu - koberec, stůl a prádelník a shrnovací dveře, znehodnotila ratanové křeslo, odcizila přívodní šňůru k průtokovému ohřívači vody. Tuto šňůru našel. Při stěhování nábytku žalovaná navíc poškodila rohy a stěnu. Žalobce žalovanou vyzýval k odstranění vad, ona slibovala je odstranit poté, co obdrží důchod, což bylo kolem 20. 5. 2021. Škodu neodstranila, proto požaduje po ní náhradu škody v penězích. Poukázal na přestupkové řízení, které bylo ale ukončeno odložením věci a on byl s věcí náhrady škody odkázán na soudní řízení.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že skutečně v uvedenou dobu obývala jednu místnost v domě [adresa] v [část obce] v [příjmení] [příjmení], kterou měla pronajatou nikoliv od žalobce ale od jeho syna pana [celé jméno žalobce] [anonymizováno], který je majitelem nemovité věci. Jemu také platila nájem. Co se týče poškození věcí konkrétně koberce, jednalo se o koberec o velikosti 2 m2, který jednou počůralo štěně její dcery. Při počátku nájmu byl kobereček špinavý, vypadal, že několik let nebyl vyluxovaný, žalobce po něm chodil v botách. Poškození ostatních věcí odmítla. Tvrdila, že prádelník byl již poškozen před počátkem nájmu – dle syna žalobce ho poškodil on, když si na něho postavil horký hrnek a udělalo se na desce kolečko velké jako malý talířek. Stolek měl poškozenou desku, když se po ní přejelo rukou, glazura se stírala. Na stole nic nekrájela, hrany stolu nepořezala. Co se týče shrnovacích dveří, tvrdí, že je nepoškodila, pouze vypadla dvě kolečka nahoře z vodící lišty. Ona to neuměla opravit. Popírá, že by poškodila ratanové křeslo, křeslo již bylo poškozené, když si na něho položila tašku, křeslo se zvrátilo dozadu, mělo poškozené zadní nohy. Křeslo se souhlasem žalobce dala na zahradu. Stejně tak popírá, že by odcizila prodlužovačku od průtokového ohřívače vody. Matrace na válendě rovněž nepoškodila.

3. Dnem 25. 8. 2021 je datován dopis [stát. instituce] – přestupkové komise – adresovaný žalobci a jeho synovi nazvaný jako„ Vyrozumění osoby přímo postižené spácháním přestupku o odložení věci“. Z obsahu uvedeného dopisu soud vzal za prokázané, že pod sp. zn. [anonymizováno] – [číslo], čj. [anonymizováno] [číslo] bylo u přestupkové komise [stát. instituce] vedeno řízení ve věci přestupku, který měla spáchat žalovaná tím, že dne 1. 5. 2021 v přesně nezjištěné době po svém odstěhování z bytu na adrese [adresa] [obec] zanechala v bytě textilní krytinu podlahy znečištěnou skvrnami, leštěný stůl a skříň poškozené odkládáním nápojů, poškozenou omítku zdi po vytrhání skob a poškozený sporák ustřižením přívodní šnůry. Žalobci bylo sděleno, že provedeným šetřením přestupkové komise nebylo shledáno úmyslné jednání žalované, a proto bylo rozhodnuto o odložení věci. Žalobce byl se svým nárokem na náhradu škody odkázán na soudní řízení. Dne 12. 5. 2021 podal i komise vysvětlení [celé jméno žalobce] [anonymizováno], který uvedl, že ví o oznámení podaném jeho otcem na paní [celé jméno žalované], která měla v jeho domě [adresa] pronajatý byt. S otcem souhlasil, že byt při skončení nájmu žalovaná předala v nestandartním stavu, ale současně ví o tom, že se jedná o rodinu sociálně slabší, takže poškození ponese na svůj účet. Žádnou škodu po žalované neuplatňoval. I když jeho otec (žalobce) postupoval v dobré víře, majitelem domu je on a on se takto rozhodl.

4. O projednávání oznámení žalobce na žalovanou před komisí vypověděla u soudu i svědkyně [jméno] [příjmení] - referentka správního oddělení [územní celek] zasedající v přestupkové komisi MěstÚ [obec]. Svědkyně si pamatovala, že věc byla odložena. Dále uvedla, že žalobce poslal na MěstÚ SMS zprávu, kdy nabízel možnost ubytování v jeho prostorách v souvislosti s příchodem Ukrajinců na území České republiky. Ona tuto informaci předala tajemníkovi města, více se i záležitost nezajímala.

5. Dnem 20. 4. 2015 je datováno usnesení Okresního soudu v Jičíně čj. 23 D 595/2014-55 vydané ve věci projednání pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 6. 12. 2014 bez zanechání závěti. Z obsahu usnesení soud vzal za prokázané, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], kat. území [část obce], tj. pozemku parc. č. srov. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] se stal [celé jméno žalobce] roč. [rok] –syn žalobce. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 4. 2015. Tuto informaci potvrdil sám žalovaný a i [celé jméno žalobce] [anonymizováno] ve své svědecké výpovědi., když uvedl, že nemovité věci jsou jeho, zařízení předmětné místnosti užívané žalovanou bylo žalobce – jeho otce. Svědek se žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, měsíčně mu žalovaná platila 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla dostatek peněz, přes zimu se dohodli na nájemném 2 000 Kč měsíčně. V místnosti, kterou užívala, byl zcela obyčejný koberec. Před jejím nastěhováním byl koberec čistý. Stalo se, že pejsek koberec počůral a tím na koberci vznikl flek zhruba na ploše 1×1 m. Žalovaná slíbila koberec vyčistit, což asi udělala. Po jejím odchodu koberec s manželkou vyhodili. Dále žalovaná v místnosti užívala stůl a prádelník. Stůl byl kulatý, starý, jednalo se o vyšší konferenční stolek, pro otce o památku po jeho rodičích. Než žalovaná se do místnosti nastěhovala, deska byla v pořádku, neloupala se. Po jejím odstěhování byla na stole dvě kolečka, vypadalo to, jako když se na desku postaví horký hrnec a ten tam zanechal stopu. Stejné poškození, stejné kolečko bylo i na prádelníku, rovněž ten před nastěhováním žalobkyně měl vrchní desku zcela v pořádku. Ratanové křesílko, které bylo po rodičích žalobce, bylo možné před nastěhováním žalované užívat. Během užívání žalovanou se vyvrátily zadní nohy. O osudu křesla nic neví. Shrnovací koženkové dveře, které byly zavěšeny v dveřním otvoru, byly staré cca 15 let. Žalovaná, když stěhovala nábytek, patrně do dveří narazila a vytrhla na stropě ližinu, ve které dveře jezdily. Ta by se dala opravit, dveře poškozené nebyly. Svědek s manželkou se rozhodli, že je vyhodí, nehodily se jim. Prodlužovací šňůru k průtokovému ohřívači žalovaná půjčila své dceři, která bydlela vedle v domě. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla silná kuřačka, za dobu, co v místnosti bydlela, matrace nasákly kouřem, že se na nich nedalo spát. Proto matrace s manželkou vyhodili a nahradili je jinými, staršími. Válenda s původními matracemi užívanými žalovanou byla cca 30 let stará. Svědek dále uvedl, že poté, co se žalovaná odstěhovala, žalobce s ní náhradu škody řešil. Oni s manželkou nad tím mávli rukou, dům (tj. i místnost užívanou žalovanou) zrekonstruovali, užívají jej o víkendech, jezdí tam na chalupu. Pronajímat to už nikdy nechtějí.

6. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] - snacha žalobce se k poškození koberce vyjádřila tak, že v místnosti užívané žalovanou na jedné půlce byl jekor, ten byl po celé ploše flekatý, špinavý. Před nastěhováním žalované koberec svědkyně neviděla, viděla ho naposledy před deseti lety, když byla v místnosti. Koberec s manželem vyhodili. Ví o tom, že žalovaná užívala stůl žalobce, ten byl vždy přikrytý ubrusem, při odstěhování žalované stůl přikrytý nebyl. Svědkyně na stole viděla několik koleček, jako když se dá na desku horký hrníček. Na hraně stolu byly zářezy, jako když tam někdo něco krájel. Stejná kolečka, respektive poškození jsou i na prádelníku. Shrnovací dveřev dveřním otvoru plandaly, oni je s manželem vyhodili. Na ratanové křeslo se nepamatuje. Matrace z válendy vyhodily – jedná se o válendu, na které spával c minulosti manžel. Šňůra od průtokového ohřívače u něho nebyla. Poté, co se žalovaná odstěhovala, místnost i celý dům zrekonstruovali, z místnosti si udělali ložnici, prostory užívají, připouští možnost jejich užívání i v důchodu. O pronájmu prostor neuvažují.

7. Žalobce soudu předložil potvrzení [právnická osoba] [obec], o tom, že hodnota koberce Lambada o rozměru 1,5 x 1,5 m ke dni 30. 4. 2021 činila 358 Kč.

8. Žalobce tvrdil, že pokládka lina a původního koberce proběhla 6. 10. 2016 – v té době byl koberec i zakoupen v prodejně Koberce [příjmení] [obec]. Jako doklad o zakoupení lina předložil fakturu na nákup lina vystavenou [právnická osoba] [příjmení] prodejna [obec] dne 25. 7. 2016.

9. Žalobce předložil fotografii své maminky sedící na předmětném ratanovém křesle – na zadní straně fotografie je uveden datum 23. 11. 1993 6alobce soudu předložil potvrzení [právnická osoba] s.r.o. – cena proutěného křesla je stanovena ke dni vydání potvrzení částkou 2 379 Kč.

10. Žalobce soudu předložil barevné fotografie zachycující kulatý stolek a prádelník po odstěhování žalované – na deskách je patrno poškození vrchních desek (kolečka).

11. Soudem vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení] – mistr odborného výcviku na truhlářském učilišti [obec] ve své svědecké výpovědi uvedl, že jej navštívil žalobce s fotografiemi stolu a prádelníku a požadoval se na možnosti oprav uvedených kusů nábytku. Dle jeho názoru by si cena opravy vyžádala náklad cca 15 000 Kč – oprava by spočívala v sundání starého nátěru, opravení dýhy a provedení nové povrchové úpravy. Ve stavu zachycených na fotografiích jsou věci bez hodnoty.

12. Ohledně žalobcem požadované částky 24 000 Kč představující škodu spočívající v ušlém nájmu za období od 1. 5. 2020 do 31. 12. 2020 soud považuje žalobu nedůvodnou, a proto byla v této části zamítnuta. Jak bylo prokázáno jednak shodnými tvrzeními stran sporu, svědeckou výpovědí [celé jméno žalobce] i obsahem výše citovaného usnesení soudu vydaného v rámci pozůstalostního řízení po zemřelé [jméno] [příjmení], vlastníkem domu [adresa] v [příjmení] [příjmení], [část obce] není žalobce ale jeho syn [celé jméno žalobce], roč. [rok]. Je to pouze on, kdo může uzavírat nájemní smlouvy na pronájem předmětného domu nebo jeho části. <i>13. Podle obecného ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> 14. Jak plyne z citovaného ustanovení, smluvními stranami nájemní smlouvy jsou pronajímatel a nájemce. Pronajímatelem může být především vlastník věci. Může jím ale být i budoucí vlastník nebo osoba, která je oprávněná disponovat s užívacím právem k věci. Ze shora prokázaného vlastnictví k domu plyne, že žalobce nemá postavení pronajímatele. Proto nárok na jím tvrzenou škodu spočívající v ušlém nájmu za uvedené období byl zamítnut. Jediný, komu by mohla vzniknout škoda z tohoto titulu, je vlastník nemovité věci, tj. [celé jméno žalobce] [anonymizováno] nikoliv žalobce. Vlastník věci však pří podání vysvětlení u přestupkové komise v [obec] uvedl, že poškození nese ze svého a nic vůči žalované neuplatňuje.

15. Co se týče žalobcem požadované náhrady škody ve výši 5 000 Kč, soud po zhodnocení shora uvedených důkazů a skutkových tvrzení dospěl k závěru, že ani tento nárok nebyl zcela prokázán. Žalobce tvrdil, že škoda v této výši mu byla způsobena protiprávním jednáním žalované v souvislosti s užíváním jeho bytového zařízení jedné místnosti, kterou měla pronajatou v domě [adresa]. Tvrdil, že mu žalovaná způsobila škodu tím, že poškodila část jeho majetku – konktrétně podlahovou krytinu - koberec - znečistila skvrnami, stůl a prádelník poškodila odkládáním horkých nápojů, poškodila shrnovací dveře, znehodnotila ratanové křeslo, když ho ponechala na dvoře vystavené počasí, ulomila i něho nohy, zničila polštáře válendy a odcizila přívodní šňůru k průtokovému ohřívači vody. Vzhledem k tomu, že žalovaná tvrzení žalobce o poškození věcí (až na kobereček, který počůralo štěně její dcery) odmítala, bylo na žalobci, aby prokázal existenci předpokladů odpovědnosti žalované za škodu. Bylo tedy na něm, aby prokázal, že to byla právě žalovaná, která se zaviněně dopustila protiprávního jednání, jež vedlo ke vzniku jím tvrzené škody, bylo na něm, aby prokázal existenci a výši jím tvrzené škody jakož i příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti žalovanou a vzniklou škodou. Všechny předpoklady existence odpovědnosti žalované za škodu (tj. existence protiprávního jednání žalované, existence škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vzniklou škodou, zavinění žalované) musí platit současně.

16. Žalobci se zejména nepodařilo prokázat, že škodu způsobila žalovaná. Výjimku tvoří pouze koberec (plocha z něho cca 1,5 x 1,5m), což žalobkyně přiznala, že jej počůral pes. Ona, i když se snažila koberec vyčistit, moc se jí to nepodařilo, což je prokázáno i svědeckou výpovědí [celé jméno žalobce]. Prodejnou krytin [obec] - [příjmení] [příjmení] žalobce prokázal výši škody na koberci ke dni odstěhování žalované z bytu částkou 358 Kč. V této částce bylo žalobě vyhověno.

17. Co se týče dalších položek – ratanové křeslo při nastěhování žalobkyně bylo více jak 30 let staré (žalobce doložil foto své maminky z listopadu 1993, která na předmětném křesle seděla). I když tato skutečnost neznamená, že by nemohlo mít ke dni nastěhování nějakou hodnotu, žalobci se nepodařilo prokázat stav křesla před nastěhováním, skutečnost, že škodu způsobila žalovaná, ani výši škody (žalobce soudu předložil potvrzení prodejce proutěného nábytku, který uvedl, že křeslo se dá zakoupit za 2 379 Kč – jedná se ale o současnou cenu nového křesla nikoliv křesla starého ve stavu před vznikem či po vzniku škody).

18. Stejně tak se žalobci ani nepodařilo prokázat, že to byla právě žalovaná, která poškodila desku stolu a desku prádelníku v souvislosti s jejich užíváním v takovém rozsahu, jak je zachycen na fotografiích. Svědek [celé jméno žalobce] vypověděl, že před nastěhováním žalované byla deska stolu v pořádku z pohledu, že se neloupala. K poškození desky formou koleček po horkých hrníčcích se svědek nevyjadřoval. Pouze uvedl, že po odstěhování byla na stole dvě kolečka od horkého hrníčku, na desce prádelníku jedno kolečko. To ale neodpovídá stavu zachyceném na fotografiích. Žalobce neprokázal stav nábytku před nastěhováním žalované do bytu, ani to, že nábytek v rozsahu zachyceném na fotografiích poškodila žalovaná.

19. Svědeckou výpovědí [celé jméno žalobce] [anonymizováno] bylo prokázáno, že po odchodu žalované z bytu shrnovací dceře nebyly poškozeny, částečně byla pouze vytržena horní ližina, ve které se dveře posunují. Tato závada by byla opravitelná (přišroubování ližiny ke stropu), svědek spolu s manželkou, když si prostory upravovali pro sebe, dveře vyhodily, protože se jim nehodily do interiéru. Žalovaná v této souvislosti přiznala, že dveře visely šikmo, uváděla, že vyjely z ližiny, ona nebyla schopna je pověsit zpět. S ohledem na uvedené je třeba uzavřít, že se žalobci nepodařila prokázat existence škody na shrnovacích dveřích (ve skutečnosti žádná nevznikla).

20. Pokud žalobce požadoval nahradit škodu spočívající v odcizení prodlužovačky v délce 5 m k elektrickému ohřívači vody, sám v průběhu řízení uvedl, že tuto šňůru našel. Žádná škodu mu tedy v této souvislosti nevznikla. <i>21. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>22. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>23. Dle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> 24. Skutečnou škodou se přitom rozumí negativní zásah do existujícího majetkového stavu poškozeného tj. o jeho snížení. Škoda musí být vyčíslitelná v penězích. Hradí se rozdíl mezi stavem před poškozením a po něm.

25. Dle § 2969 odst. 1 o.z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobci nepodařila prokázat existence předpokladů odpovědnosti žalované za škodu, vše zůstalo v rovině nedostatečného tvrzení, které nebylo žádnými důkazy prokázáno, a to ani poté, co byl žalobce poučen o nutnosti unést břemeno tvrzení a břemeno důkazu a co byl upozorněn na následky neunesení těchto břemen, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobci bylo pouze přiznáno právo na náhradu škody za zničený kobereček, k tomuto se žalovaná přiznala.

27. S ohledem na shora uvedené soud považuje za důvodnou žalobu pouze v částce 358 Kč, v této částce spolu se zákonným úrokem z prodlení bylo žalobě vyhověno. <i>28. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>29. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. [číslo] Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 30. Co do zbytku soud považuje žalobu za nedůvodnou, proto byla ohledně jistiny a úroku z prodlení zamítnuta.

31. Žalobce neprokázal oprávněnost nároku na částku 1 000 Kč O této částce tvrdil, že se jedná o administrativní úkony, sepis písemností (jedna písemnost á cca 120Kč), jízdné zaplacené v souvislosti se soudním řízením apod.

32. Jedná se v podstatě o náklady řízení účtované žalobcem v souvislosti s vedením sporu – náklady na vyhotovení písemností neprokázal, doklady o jízdném prostředky hromadné dopravy předložil soudu. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto tak, že žaloba byla (kromě částky 358 Kč) zamítnuta, nemohly mu být jím požadované náklady řízení přiznány. Uvedené vychází z ustanovení § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci byla téměř zcela úspěšná žalovaná, proto náklady řízení nemohly být žalobci přiznány. Vzhledem k tomu, že žalovaná náklady řízení nepožadovala, práva na jejich náhradu se vzdala, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

33. Výrok soudu o povinnosti žalovaného zaplatit státu jím vynaložené náklady řízení vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

34. Žalobce byl ve věci neúspěšný z 98,8%, žalovaná z 1,2%. V průběhu řízení bylo ze státního rozpočtu proplaceno celkem 1 614,80 Kč, tj. svědečné přiznané svědkovi [celé jméno žalobce] usnesením ze dne 22. 9. 2022 čj. 7 C 128/2021 – 78, jež nabylo právní moci dne 18. 10. 2022 98,8 % z částky 1 614,80 Kč činí 1 595 Kč, 1,2% činí 19,80 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad IV a ad V tohoto rozsudku.