7 C 144/2021
č. j. 7 C 144/2021-71
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Jičíně rozhodl v senátě složeném z přísedících jméno příjmení a anonymizováno jméno jméno a jeho předsedkyně JUDr. Jany Valentové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem datum , PSČ obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 11.039 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.039 Kč spolu s 8,25% p.a. úrokem z prodlení ode dne 15.5.2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.705,60 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 27.5.2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 10.497 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Usnesením ze dne 4.2.2022 čj. 7 C 144/2021-47 byl předmět řízení rozšířen na částku 11.039 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení z částky 11.039 Kč ode dne 15.5.2021 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný byl jeho zaměstnancem na základě pracovní smlouvy ze dne 29.6.2020. Pracovní poměr trval do 31.12.2020, kdy nedošlo k prodloužení smlouvy a pracovní poměr založený smlouvou na dobu určitou skončil. Žalovaný v období od 10.12.2020 do 31.12.2020 měl neomluvené absence v zaměstnání. Žalovaný ve dnech 27.7.2020 až 6.8.2020 čerpal řádnou dovolenou, za kterou mu byla vyplacena náhrada mzdy. Žalobce vzhledem k tomu, že neomluveně zameškal směny v období od 10.12.2020 do 31.12.2020, pozbyl nárok na již vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou ve shora uvedených dnech, tedy za měsíc červenec 2020 částku 4.731 Kč (kráceno 5 dní dovolené), v srpnu 2020 částku 4.730 Kč (kráceno 5 dnů dovolené) a listopad 2020 částku 993 Kč (kráceno jeden den dovolené). Na základě vyúčtování mzdy za měsíc duben 2021 byla žalovanému pokrácena mzda za chybějící hodiny na pracovišti v měsíci říjnu 2020 a to dne 20.10.2020 – absence 1 hodina a dne 28.10.2020 – absence 2 hodiny, tj. celkem 542 Kč. Žalovaný navíc je povinen zaplatit žalobci částku 41 Kč, tj. zdravotní pojištění z minimální mzdy až do skončení pracovního poměru, které žalobce za žalovaného odvedl. Celková dlužná částka, kterou žalobce po žalovaném požaduje, dosahuje výše 11.039 Kč včetně částky 2 Kč započtenou z titulu týmové prémie. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení uvedené částky, žalovaný ani přes zaslanou upomínku dluh žalobci nezaplatil.
2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.
3. Dnem 29.6.2020 je datována pracovní smlouva uzavřená mezi žalobcem na straně zaměstnavatele a žalovaným na straně zaměstnance. Na základě uvedené smlouvy vznikl pracovní poměr žalovaného u žalobce s místem výkonu práce okres [okres], na pracovní pozici operátor výroby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od 1.7.2020 do 31.12.2020 se zkušební dobou 3 měsíců. Smlouva je oboustranně podepsána.
4. Dnem 17.12 2020 datována listina vyhotovená žalobce a zaslaná žalovanému nazvaná jako„ Skončení pracovního poměru na dobu určitou dle uzavřené pracovní smlouvy“. Touto listinou žalobce žalovanému sdělil, že jeho pracovní poměr založený smlouvou ze dne 29.6.2020 skončí ke dni 31.12.2020.
5. Dnem 10.2.2021 je datována listina nazvaná jako zápis z jednání o neomluveném zameškání práce sepsaná za přítomnosti vedoucího [jméno] [příjmení] a za odbory [jméno] [příjmení]. Po dohodě s odbory bylo zaměstnavatelem rozhodnuto, že zameškání práce žalovaným ve dnech [číslo] až 31.12. 2020 v délce 97,5 hodiny je posouzeno jako neomluvené zameškání práce. Zápis je oboustranně podepsán, tj. jak ze strany vedoucího [anonymizováno] linky, tak za odbory.
6. Žalobce soudu předložil vyúčtování mzdy žalovaného za měsíce únor 2021, březen 2021 duben 2021. Z jednotlivých mzdových listů soud zjistil, že v měsíci únoru 2021 byla žalovanému přiznána náhrada mzdy za dovolenou v měsíci červenec 2020 ve výši 6.848,63 Kč za 37,5 hodiny, po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu mu bylo vyplaceno 4.731 Kč. V měsíci březnu 2020 byla žalovanému přiznána náhrada mzdy za dovolenou ve výši [číslo], tj. za 37,5 hodiny Kč, po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu mu bylo vyplaceno 4.730 Kč. V měsíci listopad 2020 byla žalovanému přiznána náhrada mzdy za dovolenou ve výši 1.435,68 Kč, rj. za 7,5 hodiny, po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmu mu bylo vyplaceno 993 Kč. V měsíci duben 2021 byla žalovanému pokrácena mzda za chybějící hodiny na pracovišti v říjnu 2020 – a to dne 20.10.2020 měl absenci jednu hodinu a dne 28.10.2020 měl absenci 2 hodiny. Celkem tak žalovaný měl žalobci vrátit 542 Kč. Za žalovaného žalobce odevzdal 41 Kč na pojištění a částku 2 Kč má žalovaný povinnost vrátit za cílovou týmovou prémii, jež mu byla přiznána ve výši 3,79 Kč – po odečtení srážek k zaplacení zbývají 2 Kč.
7. Žalobce soudu předložil docházkové listy žalovaného za měsíce říjen 2020, listopad 2020 a prosinec 2020. V měsíci říjnu 2020 měl celkem 3 hodiny absence, a to dne 20.10.2020, kdy měl žalovaný ranní směnu a měl odpracovat 7,5 hodiny, odpracoval pouze 6.5 hodiny (v době od 6,46 do 14,01 hodin), tj. jedna hodina absence, a dne 28.10.2020, kdy pracoval má absenci 2 hodiny. V měsíci listopad 2020 čerpal jeden den dovolené (v docházkovém listě označený druh 100), a to dne 15.11.2020 v délce 7,5 hodin. V měsíci červenec 2020 čerpal žalovaný dovolenou (druh 100) v době od [číslo] do 31.7. 2020 a v srpnu 2020 v době od 2.8. do 6.8.2020, tj. celkem čerpal 10 dnů dovolené. V měsíci prosinci 2020 má žalovaný vykázanou neomluvenou absenci (druh 604) v době od [číslo] do 31.12.2020.
8. Dnem 28.4.2021 je datována poslední upomínka před soudním vymáháním psaná žalobcem adresovaná žalovanému, kde žalobce žalovaného vyzývá k zaplacení částky 10.497 Kč a nákladů právního zastoupení, tj. k zaplacení celkové částky 11.707 Kč ve lhůtě do 14.5.2021. Upomínka obsahuje i upozornění na soudní vymáhání dluhu v případě, že do uvedeného data nebude dluh zaplacen. Odeslání výzvy žalobce prokázal poštovním podacím archem odeslané pošty potvrzeným poštou [obec] 29.4.2021.
9. S účinností od 15.6.2012 je v platnosti organizační norma č. ON .1.020 vydaná žalobcem upravující hlavní zásady a kompetence při určení nároku, plánování a čerpání dovolené. V čl. 5 je upraveno krácení dovolené. Dle čl. 5.2.1 lze dovolenou krátit z důvodu a v rozsahu, které stanoví zákoník práce, např. mimo jiné i za neomluvenou absenci. Krátit lze dovolenou, na níž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, a to pouze z těch důvodů, které vznikly v tomto roce. Dle čl. 5 [číslo] nazvaném jako neomluvená směna a dovolená je uvedeno, že za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) se dovolená krátí o 2 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. O tom zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje vedoucí v dohodě s příslušnou dílenskou organizací odborů.
10. V dané věci bylo citovanou pracovní smlouvou prokázáno, že pracovní poměr žalovaného u žalobce vznikl s účinností od 1.7.2020 na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 29.6.2020. Žalovaný u žalobce zastával funkci operátora výroby. Docházkovými listy bylo prokázáno, že žalovaný ve dnech 15.11.2020 čerpal jeden den dovolené, v měsíci červenec 2020 čerpal v době od [číslo] do 31.7. 2020 5 dnů dovolené a v měsíci srpen čerpal rovněž 5 dnů dovolené v době od 2.8. do 6.8.2020. Za vyčerpanou dovolenou mu byla vyplacena náhrada mzdy, což bylo prokázáno mzdovými listy za uvedené měsíce. Docházkovým listem bylo prokázáno, že v měsíci prosinec 2020 má žalovaný vykázanou neomluvenou absenci v době od 10.12.2020 do 31.12.2020. Tato jeho nepřítomnost byla vedoucím montážní linky po projednání s příslušnou odborovou organizací posouzena jako neomluvené zameškání práce – viz zápis ze dne 10.2.2021. Žalovaný tím, že jeho nepřítomnost v práci ve dnech 10.12.2020 až 31.12.2020 byla posouzena jako neomluvená absence, pozbyl nárok na již vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou. <i>11. Podle § 223 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat.</i> 12. Dle organizační normy č. ON .1.020 vydané žalobcem se za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) dovolená krátí o 2 dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Žalovaný v roce 2020 vyčerpal 11 dnů dovolené s náhradou mzdy. Jestliže dle organizační směrnice se dovolená za kalendářní rok krátí o dva dny za jeden den neomluvené absence, žalovaný za rok 2020 ztratil nárok na dovolenou a je povinen vyplacenou náhradu mzdy za vyčerpanou dovolenou žalobci vrátit. Jak bylo prokázáno shora citovanými mzdovými listy, žalobce žalovanému na náhradě mzdy za vyčerpanou dovolenou v roce 2020 resp. v období od července 2020 do listopadu 2020 vyplatil částku 10.454 Kč. Žalobce navíc po žalobci požaduje pojištění, které za žalovaného vyplatil na uvedené dny, tj. částku 41 Kč a vyplacené 2 Kč z titulu cílové týmové prémie. K uvedené částce je třeba připočíst i mzdu ve výši 542 Kč, kterou žalobce žalovanému vyplatil i za 3 hodiny jeho absence v práci v říjnu 2020, konkrétně za dny 20.10.2020 a 28.10.2020, kdy žalovaný dne 20.10. 2020 odpracoval pouze 6,5 hodiny namísto 7.5 hodiny a dne 28.10.2020 odpracoval pouze 5,5 hodiny namísto 7,5 hodiny, tj. mzdu žalobce žalovanému vyplatil, aniž by žalovaný konal pro žalobce nějakou práci. <i>13. Podle § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.</i> <i>14. Dle odst. 2 téhož ustanovení mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.</i> 15. Po zhodnocení shora prokázaných skutečností dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je důvodný. Celková částka, kterou má žalovaný žalobci zaplatit dosahuje výše 11.039 Kč. Do dne rozhodnutí soudu uvedenou částku žalovaný žalobci ani přes zaslanou upomínku nezaplatil.
16. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení v zákonné výši soud žalobci přiznal ode dne 15.5.2021, tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené jako lhůty k plnění v předžalobní výzvě ze dne 28.4.2021.
18. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř.. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil. Soud mu na nákladech řízení přiznal částku 9.705,60 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 6.160 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony á 1.540 Kč (příprava převzetí, sepis žaloby, předžalobní upomínka, procesní podání ze dne 21.6.2021), náhradu za 4 paušály á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 1.545,60 Kč představující 21% DPH a částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek.
19. Lhůty ke splnění povinností jsou stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.