7 C 15/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení vlastnictví o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, 1. kterým by bylo určeno, že podíl o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. č. [rok] (správně má být uvedeno parc. č. [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, se od 20. 5. 2003 nachází v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, 2. kterým by bylo podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. [rok] (správně [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, zrušeno a a 3. kterým by bylo podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. [rok] (správně [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, vypořádáno tak, že soud nařídí veřejnou dražbu podílů žalobce a žalované o velikostech id. [číslo] a id. [číslo] s následným rozdělením výtěžku dražby žalobci a žalované dle velikosti podílů, <b>se zamítá.</b>

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 23. 1. 2023 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo 1. určeno, že podíl o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. č. [rok] (správně má být uvedeno parc. č. [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, se od 20. 5. 2003 nachází v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, kterým by bylo podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. [rok] (správně [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, zrušeno a kterým by bylo podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. [rok] (správně [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, vypořádáno tak, že soud nařídí veřejnou dražbu podílů žalobce a žalované o velikostech id. [číslo] a id. [číslo] s následným rozdělením výtěžku dražby žalobci a žalované dle velikosti podílů.

2. Žalobce tvrdil, že spolu s žalovanou jsou spoluvlastníky podílu o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. č. [rok] (správně [rok]) o výměře 200 m2, zastavěná plocha a nádvoří, kdy součástí pozemku je stavba [obec], [adresa], bytový dům. Vlastnictví účastníků je zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], vedeným Katastrálním úřadem pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín. Na listu vlastnictví je zapsán ve vlastnictví účastníků podíl o velikosti id. [číslo] k předmětných nemovitostí ve společném jmění manželů. Žalobce tvrdí, že ve skutečnosti již nastala fikce vypořádání společného jmění, neboť manželství účastníků bylo již dne 20. 5. 2002 rozvedeno. Předmětné nemovitosti se tedy již nenachází v SJM tak, jak je uvedeno na listu vlastnictví, ale každý z bývalých manželů – účastníků tohoto řízení, je vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné poloviny z podílu, který se nacházel v SJM. Žalobce již dále nehodlá setrvat v uvedeném spoluvlastnictví a navrhuje jeho zrušení a vypořádání formou veřejné dražby. Tvrdí, že je ohrožován, jako spoluvlastník předmětné nemovitosti, případnými dluhy žalované. V této souvislosti poukázal na žalobu na zaplacení dluhu do„ fondu oprav“. Uvedl, že on o nemovité věci zájem nemá, žalovaná nemá dostatek finančních prostředků k zaplacení podílu. Reálné rozdělení není možné, neboť se fakticky jedná o bytovou jednotku 2+1 s jedním vchodem. Na žalovanou jsou vedeny exekuce, které jsou zapsány na LV pro celý bytový dům. Žalobce žalobu podává ve snaze docílit změny zápisu v katastru nemovitostí. K mimosoudnímu vyřešení spoluvlastnictví nedošlo, na výzvu k uzavření dohody o vypořádání žalovaná nereagovala.

3. Žalovaná se zrušením spoluvlastnictví souhlasila, ale nesouhlasila s vypořádáním formou prodeje ve veřejné dražbě. Poukázala na to, že předmětný byt jí byl přidělen poté, co musela vyklidit byt, který jí byl přidělen Restauracemi a jídelnami, kde tehdy pracovala, a který jí zaplatili její rodiče částkou 88 800 Kč. Předmětný byt byl získán za trvání manželství s žalobcem, byl zaplacen ze společných finančních prostředků. V bytě bydlí spolu se svým synem, jinou možnost bydlení nemá. Nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu, cca 4 roky je nezaměstnaná, pracuje pouze brigádně – měsíčně si vydělá cca 2 500 Kč. Je poživatelkou sociálních dávek ve výši 7 710 Kč měsíčně – z této částky musí zaplatit, elektřinu, plyn, vodu, příspěvek do fondu oprav.

4. Žalobce předložil výpis z katastru nemovitostí z [list vlastnictví], vedený u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec], z něhož vzal soud za prokázané, že podíl o velikosti [číslo] k pozemku parc. č. [rok] o výměře 200 m2 zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] bytový dům je zapsán ve společném jmění [jméno] a [jméno] [příjmení]. Jako nabývací titul je na listu vlastnictví uvedena kupní smlouva ze dne 29. 12. 1995. Z obsahu této kupní smlouvy vzal soud za prokázané, že byla uzavřená mezi [územní celek] na straně prodávající a [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně kupující. Jejím předmětem byl převod vlastnictví k ideálnímu podílu o velikosti [číslo] celku nemovitostí – tj. domu [adresa] a pozemku parc. č. st. [rok] za kupní cenu 86 804 Kč. Vlastnické právo mělo být realizováno užíváním bytu [číslo] dle zvláštní dohody spoluvlastníků. Smlouva je oboustranně podepsána. Vklad vlastnického práva ve prospěch kujících byl zapsán do katastru nemovitostí dne 25. 3. 1996, právní účinky vkladu nastaly dnem 29. 12. 1995.

5. Z obsahu listu vlastnictví vzal soud za prokázané, že proti žalované jsou vedeny dvě exekuce. Jedná se o exekuci vedenou Exekutorským úřadem Hradec Králové pod sp. zn. [spisová značka] a o exekuci vedenou Exekutorským úřadem Brno – venkov pod sp. zn. [spisová značka]. V obou případech byly vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitých věcí – konkrétně na spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] celku pozemku parc. č. [rok] a domu [adresa], jež je jeho součástí. Exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí Exekutorský úřad Hradec Králové vydal dne 17. 3. 2022, jeho právní účinky zápisu nastaly ke dni 17. 3. 2022 v 23: 14:28 hodin. Exekutorský úřad Brno – venkov vydal exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí dne 15. 9. 2022, právní účinky jeho zápisu nastaly dne 15. 9. 2022 v 16:5 8:38 hodin.

6. Žalovaná soudu předložila žalobu podanou proti [jméno] a [jméno] [příjmení] žalobcem [příjmení] vlastníků [ulice a číslo] z.s. o zaplacení částky 21 249,41 Kč – jednalo se o dlužný příspěvek na správu domu a pozemku a o zálohové platby na služby. Řízené bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 11C 39/2023. Usnesením soudu ze dne 2. 3. 2023 bylo řízení v důsledku zpětvzetí žaloby zastaveno proto, že dlužná částky byla ze strany žalovaného uhrazena. Usnesení nabylo právní moci dne 5. 4. 2023.

7. Pod sp. zn. 10 C 72/2002 probíhalo u zdejšího soudu řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [celé jméno žalované] o rozvod manželství. Manželství účastníků uzavřené dne 24. 6. 1995 před [stát. instituce] bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 5. 2002 čj. 10 C 72/2002 – 10. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 5. 2002.

8. Dnem 22. 12. 2022 je datována předžalobní výzva psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalované, kde žalobce žalované sděluje, že zápis vlastnictví v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] k předmětnému spoluvlastnickému podílu neodpovídá faktickému stavu, neboť nemovité věci jsou na LV zapsány ve společném jmění manželů, a to i přesto, že manželství bylo již v roce 2002 rozvedeno a k vypořádání společného majetku po rozvodu žádným způsobem nedošlo. Žalobce žalované sdělil, že se nemovité věci nacházejí v podílovém spoluvlastnictví, on již nehodlá ve spoluvlastnictví nadále setrvávat, a proto jí navrhl možné způsoby řešení, jak spoluvlastnictví vypořádat. Žalovanou vyzval, aby se k věci vyjádřila do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva obsahuje upozornění na soudní řízení a na náklady s tím spojené v případě, že stanovená lhůta uplyne marně. Odeslání výzvy žalované žalobce prokázal poštovním podacím archem odeslané pošty potvrzeným poštou [obec a číslo] dne 22. 12. 2022.

9. Žalobce u soudu podává jednak žalobu na určení a jednak žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

10. Co se týče určovací žaloby, ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) stanoví, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Z uvedeného ustanovení plyne, že k tomu, aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, zákon vyžaduje existenci naléhavého právního zájmu žalobce na takovém určení.

12. V dané věci se žalobce domáhá určení spoluvlastnického práva účastníků k podílu o velikosti [číslo] celku pozemku parc. č. [rok], jehož součástí je dům [adresa], kat. území [obec], když tvrdí, že předmětný podíl je v katastru nemovitostí na LV zapsán ve společném jmění [jméno] a [jméno] [příjmení], což neodpovídá skutečnosti. Tvrdí, že manželství účastníků bylo rozvedeno již v roce 2002, k dohodě o vypořádání společného jmění ani k podání žaloby na vypořádání společného jmění v zákonné lhůtě po rozvodu nedošlo, podíl o velikosti [číslo] se proto nachází ve spoluvlastnictví účastníků tak, že každý z nich vlastní ideálních [číslo] celku původního podílu. Dle žalobce smyslem této určovací žaloby je docílit změny zápisu v katastru nemovitostí tak, že každý z účastníků bude od 20. 5. 2003 zapsán jako spoluvlastník podílu ideálních [číslo] původního podílu předmětných nemovitostí.

13. V dané věci, jak bylo prokázáno shora citovaným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 5. 2002 čj. 10 C 72/2002-10, manželství účastníků trvalo v době od 24. 6. 1995 do 24. 5. 2002, kdy nabyl právní moci uvedený rozsudek. Citovanou kupní smlouvou bylo prokázáno, že za trvání manželství účastníci nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, nyní společného jmění manželů (novelou občanského zákoníku tj. tehdy platného zák. č. 40/19645 Sb. se s účinností novely, jež nabyla účinnosti dne 1. 8. 1998 bezpodílové spoluvlastnictví manželů transformovalo na společné jmění manželů) spoluvlastnický podíl [číslo] k pozemku parc. č. [rok], a k budově [adresa], která je na pozemku postavena a nyní je jeho součástí. Po rozvodu manželství nedošlo k uzavření dohody o vypořádání společného jmění ani nebyla podána žaloba na vypořádání společného jmění. <i>14. Podle § 149 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občan. zák.“) ve znění ke dni zániku manželství účastníků zanikne-li bezpodílové spoluvlastnictví, provede se vypořádání podle zásad uvedených v § 150.</i> <i>15. Dle odst. 2 téhož ustanovení dojde-li k vypořádání dohodou, jsou manželé povinni vydat si na požádání písemné potvrzení o tom, jak se vypořádali.</i> <i>16. Dle odst. 3 ustanovení neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.</i> <i>17. Dle odst. 4 ustanovení § 149 občan. zák. nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebylo-li bezpodílové spoluvlastnictví manželů na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, manželům společných.</i> 18. V dané věci do tří let ode dne zániku manželství rozvodem, tj. v době od 24. 5. 2002 do 24. 5. 2005 nedošlo mezi stranami k uzavření dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, ani z jedné strany nebyl u soudu podán návrh na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. Ze zákona tedy došlo k transformaci bezpodílového spoluvlastnictví na spoluvlastnictví podílové.

19. Dle ke dni 24. 5. 2005 (tj. k datu uplynutí tří let od rozvodu) platného § 1 zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky (dále jen "katastr") 1) se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva. <i>20. Dle § 7 odst. 1 téhož zákona práva uvedená v § 1 odst. 1, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, se zapisují záznamem (dále jen "záznam") údajů na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy, do katastru.</i> <i>21. Dle § 42 odst. 1 vyhl. č. 26/2007 Sb. kterou se prováděl zákon č. 265/1992 Sb. zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí tří let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě ohlášení jednoho z bývalých manželů doloženého pravomocným rozhodnutím soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.</i> 22. Nyní obdobnou úpravu obsahuje katastrální vyhláška č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, která v ustanovení § 68 odst. 1 stanoví, že zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

23. S ohledem na shora uvedené, kdy ke vzniku podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, které byly součástí společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví), které nebylo v zákonné lhůtě tří let nevypořádáno, dochází ze zákona uplynutím zákonné lhůty a vzhledem k tomu, že změnu zápisu v katastru nemovitostí ze společného jmění na podílové spoluvlastnictví po uplynutí zákonné lhůty katastr zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů opatřeného ve vyhlášce uvedenými doklady, soud dospěl k závěru, že v dané věci žalobce nemá naléhavý právní zájem na vydání rozsudku, který by určil, že nemovité věci původně zapsané ve společném jmění nyní jsou v podílovém spoluvlastnictví, a proto byla určovací žaloba zamítnuta.

24. Naléhavý právní zájem je totiž dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. To není daný případ, neboť právní postavení žalobce ohroženo není.

25. Žalobce se současně domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků u každého o velikosti [číslo] a prodej podílů ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi ně rovným dílem. <i>26. Dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.</i> <i>27. Dle odst. 2 téhož ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>28. V dané věci žalobce nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví, poukázal na exekuce, které postihují spoluvlastnický podíl obou účastníků, poukázal i na soudní řízení ve věci nedoplatku do tzv. fondu oprav, žalobce se cítí být ohrožen jako spoluvlastník nemovitosti dluhy žalované. K dohodě o vypořádání mezi stranami nedošlo.</i> <i>29. Dle § 1141 odst. 1 o.z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.</i> <i>30. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>31. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.</i> <i>32. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> 33. V dané věci se žalobce domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pouze k podílu o velikosti [číslo] celku nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] na něm stojící budově [číslo listu], jež tvoří příslušenství pozemku. Zákon stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví, jejichž pořadí musí soud při svém rozhodování dodržet. Nejprve tedy přichází v úvahu reálné rozdělení nemovitých věcí, pokud to není možné, nastupuje přikázání podílu do vlastnictví jednoho nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu, a pokud ani tento způsob vypořádání není možný, soud nařídí prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.

34. V každém případě, pokud se strany nedohodnou na způsobu vypořádání a je podána žaloba, musí být účastníky řízení všichni spoluvlastníci nemovité věci. A navíc dle názoru soudu, pokud není bytový dům rozdělen na bytové jednotky, musí být předmětem řízení celá věc a nikoliv podíl.

35. V dané věci žalobce žaluje pouze jednoho ze spoluvlastníků nemovitostí, a to bývalou manželku, která stejně tak jako žalobce fakticky vlastní [číslo] celku nemovitých věcí. Žalobce tvrdí, že jeho úmyslem není vypořádat celé spoluvlastnictví, ale pouze podíl o velikosti [číslo] vztahující se k bytové jednotce účastníků řízení.

36. V této souvislosti soud pokládá za nutné uvést, že předmětný dům [adresa] nebyl rozdělen na bytové jednotky. Společné nemovitosti spoluvlastníci užívají na základě dohody, kterou mezi sebou uzavřeli. Dům včetně pozemku, na němž stojí, je v podílovém spoluvlastnictví několika osob. Konkrétně účastníci řízení nabyli spoluvlastnický podíl o velikosti ideálních [číslo] celku nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 1995 s Městským úřadem Nová Paka. Se získáním ideálního spoluvlastnického podílu na nemovitostech účastníci nezískali vlastnické právo k bytu, v němž společně bydleli a v němž nyní bydlí žalovaná. Spoluvlastnický podíl jim zaručoval právo předmětný byt pouze užívat nikoliv vlastnit. To ostatně plyne i ze samotného textu kupní smlouvy, která v čl. II uvádí, že vlastnické právo k ideálnímu podílu [číslo] bude kupující stranou realizováno na základě dohody spoluvlastníků užíváním bytu [číslo].

37. Smyslem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nové nastolení hmotněprávních vztahů odvíjejících se od společné věci a vypořádání vztahů dosavadních. Tím, že soud zruší spoluvlastnictví, dosavadní spoluvlastnictví ke dni právní moci rozhodnutí soudu zaniká. Aby nenastala situace, že by nemovitost neměla žádného vlastníka, musí soud současně rozhodnout o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. musí nastolit nové spoluvlastnické vztahy k věci. Jedná se o konstitutivní rozhodnutí, proto účastníky řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být všichni dosavadní spoluvlastníci. Jestliže se řízení neúčastní všichni dosavadní spoluvlastníci, je to důvodem pro zamítnutí žaloby. Na okruh účastníků se poučovací povinnost soudu nevztahuje.

38. V dané věci za situace, kdy v předmětném domě nejsou vymezeny bytové jednotky ve smyslu zákona, kdy dům i pozemek se nachází v podílovém spoluvlastnictví několika osob, kdy jednotlivé byty spoluvlastníci užívají pouze na základě jejich dohody a kdy žalobce jako faktický spoluvlastník podílu o velikosti ideálních 79/1000 celku nemovitých věcí žaluje pouze jednoho spoluvlastníka, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zamítl. S ohledem na tento závěr se soud ani nezabýval vhodností jednotlivých způsobů vypořádání.

39. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která byla ve věci úspěšná, se práva na náhradu nákladů řízení vzdal, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku ad II tohoto rozsudku.