7 C 153/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci manželka: jméno manželky , narozená Datum narození manželky A trvale bytem Adresa manželky A pro doručování adresa a manžela: jméno manžela , narozený datum bytem adresa pro doručování adresa zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce , narozeným Datum narození zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o rozvod manželství,

I. Manželství , tituly před jménem, , jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, a , tituly před jménem, , jméno manžela, , uzavřené dne , datum, v , adresa, , Egypt, s e rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se žalobou podanou u soudu dne 5. 8. 2024 domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno její manželství. Tvrdila, že jejich manželství je pouze formálním svazkem, manželství je dle jejího názoru trvale rozvráceno bez možnosti jeho obnovení.

2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil.

3. Z oddacího listu, občanského průkazu a pasu manžela vzal soud za prokázané, že účastníci manželství uzavřeli dne , datum, v Egyptě, v , adresa, . Jeho uzavření je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města , adresa, . U obou manželů se jednalo o druhé manželství. Manželka je české národnosti, státní příslušnice České republiky, manžel je egyptské národnosti, státní příslušník Egypta. Ze soužití účastníků se narodila dne , datum, dcera , jméno FO, .

4. Rodičovská odpovědnost k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu byla upravena rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 9. 2024 čj. 30 Nc 3023/2024-60, a to tak, že nezletilá dcera byla pro dobu po rozvodu rodičů svěřena do péče matky s tím, že otci byla uložena povinnost platit na dceru výživné, a to ve výši 15 000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 4. 12. 2024.

5. Ze shodných tvrzení manželů soud zjistil, že jejich manželství prochází delší krizí, která vyvrcholila odchodem manžela ze společné domácnosti v únoru 2024. Od té doby manželé žijí odděleně, manželka v České republice, manžel v , adresa, . K obnovení soužití nedošlo, v současné době obnovení soužití manželé odmítají. Oba navrhují rozvod manželství, oba považují manželství za rozvrácené. Za hlavní příčinu rozpadu jejich vztahu považují rozdílnost kultur, rozdílné názory na fungování manželství.

6. Vzhledem k tomu, že manžel je státní příslušník Egypta, soud ještě před rozhodnutím ve věci samé zkoumal otázku pravomoci českých soudů ve věci rozhodnout, jakož i otázku, podle jakého hmotného práva kterého státu je třeba rozhodnout.

7. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „MPS“) pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.

8. Podle § 49 odst. 1 MPS osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

9. Podle § 50 odst. 1 MPS rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

10. Po zkonstatování, že k rozhodnutí o rozvodu manželství jsou v dané věci příslušné české soudy – konkrétně Okresní soud v Jičíně (dle § 383 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.) pro řízení o rozvod manželství je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů) a že je třeba použít českého právního řádu (manželé jsou občany různých států, oba mají obvyklý pobyt v České republice) soud ve věci rozhodoval dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).

11. Dle § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

12. Po zhodnocení shora zjištěných a prokázaných skutečností dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky citovaného ustanovení zákona pro zrušení manželství rozvodem.

13. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků prochází dlouhou krizí, která vyvrcholila v únoru 2024 definitivním odchodem manžela ze společné domácnosti. Od té doby k obnovení soužití nedošlo, v současné době obnovení soužití obě strany odmítají, oba považují manželství za definitivně rozvrácené. Za hlavní příčinu rozpadu jejich soužití soud ve shodě s manželi považuje rozdílnost kultur, rozdílnost názorů na fungování manželství.

14. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Navíc se tohoto práva oba manželé vzdali.