7 C 168/2017

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované jednající prostřednictvím adresa žalované anonymizováno 6 slov , se sídlem adresa o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem,

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, a) kterým by byla [země] – [název soudu] uložena povinnost nahradit žalobci škodu nemajetkového charakteru za odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb., při porušení čl. 36 odst.1, zákona č.2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod – a to na spravedlivý proces od 13.5.2004 do 5.11.2015 kdy byl žalobce nezákonným způsobem šikanován při zneužití libovůle [země] zastoupené [název soudu], a to za každý měsíc i započatý v částce, dle sazebníku náhrad, za nesprávné úřední postupy ve výši 2500 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit do 5 dnů od právní moci tohoto rozsudku na adresu žalobce, b) kterým by bylo určeno, že se řízení vedené [země] [anonymizováno] v zastoupení [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] pro absolutní neplatnost z úřední povinnosti zrušuje pro porušení zákona č. 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod při porušení zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR, zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. ke škodě zákonných práv žalobce, c) kterým by bylo určeno, že [země] zastoupená [název soudu] porušila zákony České republiky a EU v řízení sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka], kdy vědomě, účelově šikanovala a diskriminovala účastníka řízení [celé jméno žalobce], kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky a EU, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u [název soudu] a prokázat neoprávněnost – podvod – při podané žalobě d) a kterým by byla [země] – [název soudu] – uložena povinnost se do tří dnů ode dne právní moci rozsudku písemně omluvit žalobci ve znění:,, [země] zastoupená státním orgánem [název soudu] se účastníku řízení [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [obec], [část obce] veřejně omlouvá za nezákonnou diskriminaci při soudním řízení – exekučním řízení pod čj. [spisová značka ] [číslo] nyní [spisová značka] a porušení zákonů České republiky, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti [země] zastoupené [název soudu]. A to zneužitím libovolným počínáním [země] - [název soudu], kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u [název soudu]“, a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit v [anonymizováno] novinách, <b><i>se zamítá.</b></i>

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Pod sp.zn. [spisová značka] bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [země] zastoupené [název soudu] o náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem [název soudu] v rámci řízení vedeného u něho pod sp. [spisová značka] [číslo], nyní [spisová značka]. Řízení bylo u [název soudu] zahájeno dne 14.8.2018. Usnesením [název soudu] ze dne 12.11.2018 čj. [číslo jednací] byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí [název soudu]. Žalobce tvrdí, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo], nyní [spisová značka] byl soudem v době od 13.5.2004 do 15.11.2015 porušen zákon ke škodě účastníka řízení vedeného u [označení soudu] [anonymizováno] [obec], byl porušen zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, kdy došlo k porušení nestrannosti a zneužití libovůle, byla porušena Ústava, tj. zákon č. 1/1999 Sb. a [ustanovení pr. předpisu], když účastník řízení byl v tomto řízení diskriminován, neboť mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015. Tedy tvrdil, že došlo ze strany žalované k hrubému porušení zákonů České republiky a EU u soudu. Tvrdil, že řízení ve věci [spisová značka] bylo zahájeno dne 13.5.2004 návrhem ze dne 12.5.2004, v návrhu nebylo přesně označeno rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti k výkonu rozhodnutí, rozhodnutí nebylo připojeno. Návrh na zahájení soudního řízení nebyl účastníku řízení [název soudu] [anonymizováno] [obec] doručen do vlastních rukou, aby se k němu mohl vyjádřit. Žalobce tvrdil, že byl jako účastník řízení sp. zn. [spisová značka] cca 11 roků diskriminován a šikanován na svém zákonném právu, aby bylo veřejně a ústně jednáno, a to od 13.5.2004 do 5.11.2015 do 9 h 30 minut. Ze strany žalované došlo k odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb. Ústavy ČR na spravedlivý proces. Přitom zákony České republiky a EU zakazují diskriminovat a šikanovat účastníka řízení. Pokud žalovaná v době od 13.5.2004 do 5.11.2015 nenařídila v soudním řízení veřejné ústní projednávání, přesto že prováděla dokazování, tímto jednáním porušila etický kodex soudu a žalobce tak vědomě diskriminovala. Navíc bylo žalobci v rámci řízení sp. [spisová značka] [číslo] ze strany Mgr. [příjmení] –soudce [název soudu] odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004. Došlo k zásahu do práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na spravedlivé řízení a tím k porušení čl.6 odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tím došlo k diskriminaci žalobce.

2. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí ve znění: 1. [země] zastoupená [název soudu] porušila zákony České republiky a EU a diskriminovala účastníka řízení v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo], nyní [spisová značka] [celé jméno žalobce], kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u [název soudu], když tímto jednáním porušila čl. 1 zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR na spravedlivý proces, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy nebylo jednáno nestranně a účastník řízení byl úmyslně omezen ve svých zákonných právech jednat veřejně a ústně cca 11 roků před soudem. 2. [země] – [název soudu] – je povinna se do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí písemně omluvit žalobci ve znění:,, Česká republika zastoupená státním [údaje o zástupci] proces - kdy od 13.5.2003 do 5.11.2015, došlo k nezákonnému odepření spravedlnosti- jednat veřejně a ústně před [název soudu] v řízení pod čj. [spisová značka] nyní [spisová značka] [číslo] [číslo] a došlo k šikaně, občana- žalovaného [celé jméno žalobce]. Při zneužití libovůle, Českou republikou zastoupenou [název soudu], při porušení zákona č. 2/1993Sb. Listiny základních práv a svobod, přesto že tato činnost je ze zákona zakázána. Tímto se Česká republika zastoupená [název soudu] omlouvá, účastníku řízení, žalovanému [celé jméno žalobce], za útrapy spojené s nesprávným postupem České republiky, za porušení zákonů.“ a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit na úřední desce státního orgánu - [název soudu] a v [anonymizováno] novinách.

3. Při porušení zákona soudem za diskriminaci při soudním řízení pod čj. [spisová značka] a nyní [spisová značka] a porušení zákonů České republiky, ke škodě zákonných práv, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti České republiky zastoupené [název soudu]. A to zneužitím libovolným počínáním [země] - [název soudu], kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u [název soudu]. 4. [země] - zastoupená [název soudu] - je povinna, nahradit náhradu škod nemajetkového charakteru za odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb., při porušení čl. 36 odst.1, zákona č.2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod – a to na spravedlivý proces od 13.5.2004 do 5.11.2005 kdy byl žalovaný nezákonným způsobem šikanován při zneužití libovůle [země] zastoupené [název soudu], a to za každý měsíc i započatý v částce, dle sazebníku náhrad, za nesprávné úřední postupy, a to v částce 2500 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na adresu žalobce.

3. Pod sp. zn. [spisová značka] bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [země] zastoupené [název soudu] o náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem [název soudu] v rámci řízení vedeného u něho pod sp. [spisová značka ] [číslo], nyní [spisová značka]. Řízení bylo u [název soudu] zahájeno dne 31.3.2017. Usnesením [název soudu] ze dne 20.7.2017 čj. [číslo jednací] byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí [název soudu]. Žalobce tvrdí, že v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo], nyní [spisová značka] mu byla usnesením ze dne 11.6.2004 čj. [spisová značka] odejmuta možnost jednat veřejně a ústně od 13.5.2004, čímž mu žalobkyně znemožnila realizovat ta procesní práva, která mu zákon přiznává. Žaloba byla v rámci řízení [spisová značka] podána neoprávněně, nezákonně, usnesení soudu ze dne 21.11.2003 bylo vydáno na základě nezákonného podkladu – rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 21.11.2003. Tvrdil, že v rámci řízení sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy mu bylo v době od 13.5.2004 do 14.11.2015 odepřeno zákonné právo veřejně a ústně jednat před soudem. Návrh na zahájení řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 12.5, 2004 byl soudu doručen dne 13.5.2004 – tato listina mu nebyla doručena, tím došlo k porušení zákona a zákonného práva na doručení žaloby jeho osobě, bylo porušeno jeho právo na vyjádření se k návrhu, zda byl podán oprávněně a v souladu se zákonem. Tímto jednáním byl žalobce diskriminován. Tvrdil, že ho po dobu cca 11 let v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] [název soudu] při své činnosti šikanoval, diskriminoval, když od 13.5.2004 do 5.11.2015 nenařídil veřejné ústní projednávání, přestože prováděl dokazování. Tímto jednáním soud porušil etický kodex soudu a vědomě žalobce jako povinného diskriminoval, porušil zákony České republiky a EU. Navíc v rámci řízení sp. [spisová značka] [číslo] bylo žalobci ze strany Mgr. [příjmení] –soudce [název soudu] - odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004 a tím bylo porušeno a odepřeno právo účastníka řízení na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny, tedy práva na spravedlivé řízení a tím k porušení čl.6 odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tím došlo k diskriminaci žalobce. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí ve znění, že 1. se řízení vedené [anonymizována dvě slova] v zastoupení [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] pro absolutní neplatnost z úřední povinnosti zrušuje pro porušení zákona č. 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod při porušení zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR, zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. ke škodě zákonných práv žalobce. 2. [země] zastoupená [název soudu] porušila zákony České republiky a EU v řízení sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] vědomě, účelově šikanovala a diskriminovala účastníka řízení [celé jméno žalobce], kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky a EU, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u [název soudu] a prokázat neoprávněnost – podvod – při podané žalobě. 3. [země] – [název soudu] – je povinna se do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí písemně omluvit žalobci ve znění:,, Česká republika zastoupená státním orgánem [název soudu] se účastníku řízení [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [obec], [část obce] veřejně omlouvá za nezákonnou diskriminaci při soudním řízení – exekučním řízení pod [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] a porušení zákonů České republiky, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti České republiky zastoupené [název soudu]. A to zneužitím libovolným počínáním České republiky - [název soudu], kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u [název soudu]“, a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit v [anonymizováno] novinách.

4. Usnesením ze dne 8.4.2019 čj. [číslo jednací] Okresní soud v Jičíně, kterému byly oba spisy postoupeny k vyřízení, řízení částečně zastavil, a současně obě řízení vedená pod sp. zn. zdejšího soudu [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] ke společnému řízení s tím, že řízení bude nadále [spisová značka]. Usnesení ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 25.7.2019 čj. [číslo jednací] nabylo právní moci dne 8.7.2019.

5. Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobce na vydání rozsudku, kterým by byla [země] – [název soudu] uložena povinnost nahradit mu náhradu škod nemajetkového charakteru za odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb., při porušení čl. 36 odst.1, zákona č.2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod – a to na spravedlivý proces od 13.5.2004 do 5.11.2015 kdy byl žalovaný nezákonným způsobem šikanován při zneužití libovůle [země] zastoupené [název soudu], a to za každý měsíc i započatý v částce, dle sazebníku náhrad, za nesprávné úřední postupy, a to v částce 2.500Kč, které je žalovaný povinen zaplatit do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na adresu žalobce. kterým by bylo určeno, že se řízení vedené [anonymizována dvě slova] v zastoupení [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] pro absolutní neplatnost z úřední povinnosti zrušuje pro porušení zákona č. 2/1993 Sb. Listiny [anonymizováno] práv a svobod při porušení zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR, zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. ke škodě zákonných práv žalobce. kterým by bylo určeno, že [země] zastoupená [název soudu] porušila zákony České republiky a EU v řízení sp. [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka], kdy vědomě, účelově šikanovala a diskriminovala účastníka řízení [celé jméno žalobce], kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky a EU, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u [název soudu] a prokázat neoprávněnost – podvod – při podané žalobě. a kterým by byla [země] – [název soudu] – uložena povinnost se do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí písemně omluvit žalobci ve znění:,, Česká republika zastoupená státním orgánem [název soudu] se účastníku řízení [celé jméno žalobce], [ulice a číslo], [obec], [část obce] veřejně omlouvá za nezákonnou diskriminaci při soudním řízení – exekučním řízení pod [spisová značka] [číslo] nyní [spisová značka] a porušení zákonů České republiky, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti České republiky zastoupené Okresním soudem v Semilech. A to zneužitím libovolným počínáním České republiky - [název soudu], kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u [název soudu]“, a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit v [anonymizováno] novinách. 6. [název soudu] se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že v rámci exekučního řízení vedeného u soudu pod sp. zn. [spisová značka] k žádnému pochybení nedošlo, bylo rozhodováno v souladu s exekučním řádem a s občanským soudním řádem. Poukázal na stále se opakující podání žalobce v rámci exekučního řízení podávaná i poté, co exekuční řízení bylo skončeno.

7. Ještě před odůvodněním rozhodnutí soudu ve věci soud pokládá za nutné uvést, že žalobce za žalovanou označil [anonymizováno] republiku jednající prostřednictvím [název soudu]. Žalobou se domáhá náhrady škody – majetkové i nemajetkové újmy - způsobené mu nesprávným úředním postupem, kterého se dle jeho tvrzení měl dopustit [název soudu] v rámci řízení vedeného u něho pod sp. zn. [spisová značka], tj. ve věci exekučního řízení oprávněné [jméno] [příjmení] proti povinnému [celé jméno žalobce] ve věci uspokojení pohledávky oprávněné přiznané jí rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací].

8. Nárok uplatněný v žalobě je tedy třeba posoudit dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ zák“.) Dle tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci (§ 1 odst. 1 zák.) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány (§ 3 odst. 1 písm. a) zák.). Dle § 6 odst. 1 zák. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Dle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení je úřadem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestní řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Dle odst. 7 téhož ustanovení úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. <i>9. Dle § 21a odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu.</i> 10. Která z organizačních složek je příslušná vystupovat před soudem za stát, je povinen zjistit soud. Příslušnou organizační složku vždy přibere do řízení, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Závěr soudu se projeví v tom, že s nepříslušnou organizační složkou přestane jednat a začne jednat s organizační složkou příslušnou (NS 30 Cdo 629/2005). Tento postup platí i pro případ, že žalobce v žalobě označí organizační složku státu, která není příslušná za stát vystupovat, což je daný případ. Proto soud přestal ve věci jednat s [název soudu] a na straně žalované začal jednat s [stát. instituce] jako organizační složkou žalované [země] (viz § 6 zák. č. 82/1998 Sb.).

11. Žalovaná [země] – [stát. instituce] se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že na základě zjištění provedených v rámci mimosoudního projednání žalobcova nároku ([stát. instituce] bylo dne 31.8.2015 doručeno podání žalobce z téhož dne, jehož obsahem byla žádost o náhradu blíže nespecifikované škody podle zákona č. 82/1998 Sb., která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu [název soudu], který žalobci nedoručil žalobní titul - návrh na nařízení exekuce - v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo], podání bylo doplněno podáními ze dnů 24.3.2016 a 26.3.2016) nejsou dány podmínky pro přiznání odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. [spisová značka] [číslo] nedošlo k žalobcem tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná namítala, že v dané věci nedošlo ke splnění všech zákonných předpokladů, s nimiž zákon odpovědnost státu spojuje. Žalovaná učinila spornou existenci odpovědnostního titulu, učinila výslovně sporný vznik újmy na straně žalobce a spornou existenci příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem újmy. <i>12. Dle § 14 odst. 1 zák. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, tj. v daném případě u Ministerstva spravedlnosti ČR.</i> <i>13. Dle odst. 3 téhož ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.</i> 14. Uvedenou podmínku – uplatnění nároku na náhradu škody u ministerstva před podáním žaloby u soudu - žalobce splnil.

15. Z obsahu spisu [název soudu] sp. zn.0 [spisová značka] jakož i z listin zaslaných soudu žalovanou soud zjistil, že žalovaný podáními ze dnů 4.6.2012 + 8.7.2012 požádal ministerstvo spravedlnosti o přiměřené zadostiučinění. Řízení bylo na ministerstvu spravedlnosti vedeno pod sp. zn. [číslo]. Po prostudování exekučního spisu ministerstvo žádost žalobce na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nedoručení žalobního návrhu neshledalo důvodnou, v řízení sp. zn. [spisová značka] nebyl nesprávný úřední postup shledán.

16. Další nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nedoručení žaloby k vyjádření v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] žalobce podal u ministerstva spravedlnosti dne 1.9.2015 (podán í bylo doplněno podáními ze dne 26.3.2016 a ze dne 24.3.2016). Řízení bylo vedeno na ministerstvu pod sp. zn. [jednací číslo MSP]. Jeho nárok nebyl ministerstvem shledán důvodným, což bylo žalobci sděleno stanoviskem ze dne 21.4.2016 doručeným mu dne 23.4.2016 (viz jím podepsaná doručenka). <i>17. Podle § 13 odst. 1 zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.</i> <i>18. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.</i> 19. Je na poškozeném, aby tvrdil a prokazoval existenci předpokladů odpovědnosti státu za újmu, tj. aby prokazoval a tvrdil, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, že mu byla způsobena škoda a že existuje příčinná vazba mezi nesprávným úředním postupem a škodlivým následkem.

20. Žalobce tvrdí, že se [název soudu] v rámci řízení dopustil nesprávného úředního postupu tím, že -) v době od 13.5.2004 do 15.11.2015 soud porušil zákon ke škodě žalobce – konkrétně zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, kdy došlo k porušení nestrannosti a zneužití libovůle, Ústavu, tj. zákon č. 1/1999 Sb. a zákon č. 99/1963Sb. o.s.ř., a to tím, že žalobce (v exekučním řízení v postavení povinného) byl diskriminován, neboť mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015. -) že řízení ve věci [spisová značka] bylo zahájeno dne 13.5.2004 návrhem ze dne 12.5.2004, v návrhu nebylo přesně označeno rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti k výkonu rozhodnutí, rozhodnutí nebylo připojeno. -) tím, že návrh na zahájení soudního řízení mu nebyl [název soudu] [anonymizováno] [obec] doručen do vlastních rukou, aby se k němu mohl vyjádřit, zda byl podán oprávněně a v souladu se zákonem, čímž byl žalobce diskriminován.

21. Dále se [název soudu] dle tvrzení žalobce měl dopustit nesprávného úředního postupu tím, že -) mu bylo v rámci řízení sp. [spisová značka] [číslo] ze strany Mgr. [příjmení] –soudce [název soudu] odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004. -) usnesení soudu ze dne 21.11.2003 bylo vydáno na základě nezákonného podkladu – rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 21.11.2003.

22. K námitce žalobce, že řízení ve věci [spisová značka] bylo zahájeno dne 13.5.2004 návrhem ze dne 12.5.2004, v němž nebylo přesně označeno rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti k výkonu rozhodnutí, a rozhodnutí nebylo k návrhu připojeno, soud uvádí, že z obsahu spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 13.5.2004 byl u něho podán ze strany [jméno] [příjmení] zast. JUDr. [jméno] [příjmení] návrh na nařízení exekuce na majetek povinného [celé jméno žalobce] k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 595.821,50 Kč a nákladů exekuce. Jako exekuční titul byl v návrhu uveden rozsudek [název soudu] ze dne 21.11.2003 sp. zn. [spisová značka], jež nabyl právní moci dne [datum], kdy výrokem ad I byla žalovanému (nyní v postavení žalobce) uložena povinnost zaplatit [jméno] [příjmení] částku 595.821,50 Kč, a to do dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí – tedy do 15.3.2004. Oprávněná uvedla, že ke dni podání návrhu povinný povinnost uloženou mu exekučním titulem nesplnil.

23. Z uvedeného je možné uzavřít, že exekuční titul byl v návrhu řádně označen sp. značkou, datem jeho vydání – oprávněná i uvedla datum právní moci a datum jeho vykonatelnosti.

24. K námitce žalobce, že exekuční titul nebyl k návrhu na nařízení exekuce připojen a nebyl opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti, je třeba odkázat na ustanovení § 38 zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád (dále jen „ex.ř.“) ve znění ke dni podání návrhu na exekuci, tj. ke dni 13.5.2004, dle jehož odst. 1 v návrhu na provedení exekuce musí být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce, s uvedením jeho sídla; je-li návrh podán k soudu, musí být v návrhu označen rovněž soud, kterému je návrh určen. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí návrh na nařízení exekuce obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu, povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává. <i>25. Dle odst. 2 téhož ustanovení k návrhu na nařízení exekuce je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže je návrh na nařízení exekuce podáván u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.</i> 26. Vzhledem k tomu, že návrh na nařízení exekuce byl podán u [název soudu], tj. u soudu, který exekuční titul vydal, tedy exekuční soud je totožný se soudem první instance, oprávněná exekuční titul nemusela spolu s návrhem předkládat.

27. K námitce žalobce, že návrh na zahájení soudního řízení mu nebyl [název soudu] [anonymizováno] [obec] doručen do vlastních rukou, aby se k němu mohl vyjádřit, zda byl podán oprávněně a v souladu se zákonem, čímž byl žalobce diskriminován soud dodává, že dle § 44 odst. 4 ex. ř. ve znění ke dni zahájení exekučního řízení usnesení o nařízení exekuce se doručí oprávněnému a povinnému do vlastních rukou. Odepře-li povinný usnesení o nařízení exekuce přijmout, je usnesení doručeno dnem, kdy jeho přijetí bylo odepřeno; o tom musí být povinný poučen doručovatelem. <i>28. Dle odst. 5 téhož ustanovení povinnému nesmí být usnesení o nařízení exekuce doručeno dříve než exekutorovi a oprávněnému.</i> <i>29. Dle odst. 10 ustanovení proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne. Podá-li povinný odvolání k rukám exekutora, je ten povinen postoupit je bez zbytečného odkladu příslušnému soudu; doručením exekutorovi je zachována lhůta k podání odvolání.</i> 30. Z obsahu exekučního spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že návrh na nařízení exekuce byl ze strany oprávněné u soudu podán dne 13.5.2004. Usnesení o nařízení exekuce na majetek povinného bylo vydáno dne 11.6.2004 pod čj. [spisová značka]. Provedením exekuce byl pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad]. Usnesení bylo doručeno povinnému 31.8.2004.

31. I když ustanovení § 44 ex.ř. ve znění ke dni zahájení exekuce a jejího nařízení výslovně nestanovilo, že návrh na nařízení exekuce se povinnému doručí až spolu s usnesením o nařízení exekuce (toto pravidlo bylo do exekučního řádu vloženo až ode dne 1.11.2009), je třeba poukázat na odst. 5 ustanovení, dle něhož usnesení o nařízení exekuce nesmělo být povinnému doručeno dříve než exekutorovi a oprávněnému, z čehož logicky plyne, že ani návrh na nařízení exekuce mu nesměl být doručen před doručením usnesení o nařízení exekuce.

32. Dle § 44 odst. 7 ex. ř. platilo, že po doručení usnesení o nařízení exekuce nesměl povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetkem patřícím do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým by povinný porušil tuto povinnost, byl neplatný. Smyslem tohoto ustanovení bylo zajistit, aby se povinný o exekuci nedozvěděl ještě před jejím nařízením a nezačal se zbavovat svého majetku. Proto se návrh na nařízení exekuce doručoval až spolu s usnesením o nařízení exekuce. Jen tak nedošlo ke zmaření účelu exekučního řízení.

33. Dle § 44 odst. 10 ex.ř. mohl povinný podat proti usnesneí o nařízení exekuce odvolání a v jeho rámci se k návrhu vyjádřit. To také povinný učinil. Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce ze dne 11.6.2004 čj. [spisová značka] povinný podal dne 10.9.2004 (namítal absolutní neplatnost exekučního titulu – zfalšovanou právní moc; namítal, že usnesení o nařízení exekuce mu bylo doručeno soudním exekutorem nikoliv soudem; na usnesení nebyl podpis soudce; namítl podjatost Mgr. [příjmení], který usnesení o nařízení exekuce vydal a soudního exekutora Mgr. [příjmení]).

34. O námitce soudního exekutora Mgr. [příjmení] rozhodl dne 29.1.2005 usnesením čj. [spisová značka], tak že soudní exekutor není vyloučen z projednávání a rozhodování věci - povinnému bylo usnesení doručeno 8.2.2005, právní moc nastala dne 24.2.2005.

35. O odvolání povinného do usnesení o nařízení exekuce [název soudu] rozhodl usnesením čj. [číslo jednací], a to poté, co Vrchní soud v Praze 23.5.2005 rozhodl usnesením čj. [spisová značka] [číslo] o námitce podjatosti soudců [název soudu] (soudci nejsou podjati). Odvolací soud usnesení [název soudu] o nařízení exekuce potvrdil. Usnesení bylo povinnému doručeno dne 27.9.2005. Téhož dne usnesení o nařízení exekuce ve spojení s citovaným usnesením odvolacího soudu nabylo právní moci 36. Z uvedeného zcela jednoznačně plyne, že soud postupoval v souladu se zákonem povinný měl možnost se vyjádřit, návrh mu byl doručen soudním exekutorem v souladu s § 56 ex. ř. ve znění do ke dni zahájení řízení, který stanovil, že písemnosti v exekučním řízení doručuje vždy exekutor buď sám nebo prostřednictvím pošty nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.

37. K tvrzení žalobce, že byl diskriminován tím, že mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015, je třeba odkázat na ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. exekučního řádu, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, a na ustanovení § 28 téhož zákona, podle něhož úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu. <i>38. Podle § 253 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.</i> <i>39. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.</i> 40. Z uvedených ustanovení plyne, že nařízení jednání v exekučním řízení a slyšení povinného není nutné. Naopak, již samotné nařízení exekuce a i další úkony se provádí bez jednání a bez slyšení povinného. V dané věci je navíc vedeno exekuční řízení, takže úkony z větší části provádí soudní exekutor a soud s účastníky řízení zpravidla nejedná. Tedy pokud povinný tvrdí, že„ mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015“, nelze v tomto postupu shledat nesprávný úřední postup na straně soudu.

41. Nesprávný úřední postup okresního soudu žalobce dále spatřuje v tom, že„ mu bylo v rámci řízení sp. [spisová značka] [číslo] ze strany Mgr. [příjmení] –soudce [název soudu] odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004“.

42. Lze přisvědčit žalobci, že 13.5.2004, tj. v den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení, nemohl námitku podjatosti Mgr. [příjmení] uplatnit. Nemohl tak učinit ne proto, že by mu to bylo někým – dle žalobce [příjmení] [příjmení] - odepřeno, ale proto, že z principů, na kterých je exekuční řízení založeno, tak ani učinit nemohl. Jak bylo již uvedeno shora, návrh na nařízení exekuce se doručoval povinnému až společně s usnesením o nařízení exekuce. Děje se tak proto, aby ze strany povinných nedošlo k maření exekuce např. tím, že by se začali zbavovat svého majetku. Proti doručenému usnesení o nařízení exekuce mohl povinný podat odvolání. To také učinil a již současně s tímto odvoláním namítl podjatost soudce [anonymizováno] O námitce podjatosti bylo odvolacím soudem rozhodnuto – jedná se o usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací], kterým bylo současně potvrzeno usnesení [název soudu] ze dne 11.6.2004 čj. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci dne 27.9.2005 – uvedeného dne také bylo usnesení doručeno povinnému.

43. Námitku podjatosti Mgr. [příjmení] (ale i soudního exekutora Mgr. [příjmení]) žalobce v průběhu exekučního řízení vznesl ještě mnohokrát, soudy se jeho námitkami zabývaly, takže není pravdivé jeho tvrzení, že by mu bylo ze strany Mgr. [příjmení] v právu vznést námitku podjatosti jeho osoby bráněno. Jedná se např. o námitky podjatosti Mgr. [příjmení] vznesené ve dnech: 2.7.2019 6.1.2006 námitka, odůvodněna nepřátelským postojem soudce 18.5.2009 ze strany žalobce podána vedle námitky podjatosti soudce i námitka soudního exekutora 9.2.2010 námitka podjatosti Mgr. [příjmení] a soudního exekutora ([datum] usnesení [název soudu] [anonymizováno] čj [číslo jednací] - Mgr. [příjmení] není vyloučen) 15.9.2010 námitka podjatosti Mgr. [příjmení] a soudního exekutora – k námitce pro vady nebylo přihlíženo 4.11.2010 námitka podjatosti soudního exekutora a Mgr. [příjmení] (26.1.2011 usnesení čj. [spisová značka] – soudní exekutor není vyloučen – dne [datum] usnesení nabylo právní moci) 2.2.2011 námitka podjatosti Mgr. [příjmení] + soudního exekutora 3.3.2014 námitka Mgr. [příjmení] a soudního exekutora (29.9.2014 usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] - Mgr. [příjmení] není vyloučen) 31.3.2015 námitka podjatosti Mgr. [příjmení] - vyjádření na čl. 559 o námitce bylo již rozhodnuto, nic nového námitky neobsahují (čl. 55, 181,412) 23.9.2015 stížnost žalobce na neetické a nemorální jednání Mgr. [příjmení] – nezákonným způsobem manipuluje se spisem 26.10.2015 námitka podjatosti Mgr. [příjmení] 25.5.2016 námitka podjatosti Mgr. [příjmení] – vady k námitce nepřihlíženo 18.3.2020 povinný podal odvolání do usnesení na čl. 1053 + současně uplatnil námitku podjatosti Mgr. [příjmení] + námitku podjatosti Krajského soudu 27.9.2005 – povinný vznesl námitku podjatosti Mgr. [příjmení] – Mgr. [příjmení] má k němu nepřátelský vztah, protože proti soudci podal trestní oznámení a soudce se mu proto mstí.

44. V této souvislosti soud pokládá za nutné uvést, že žalobce exekuční řízení zahlcuje různými návrhy a podáními, a to i poté, co 10.1.2018 soudní exekutor oznámil, že mu zaniklo pověření k vedení exekuce, neboť exekuce byla skončena vymožením pohledávky.

45. Nesprávný úřední postup žalobce spatřuje posléze v tom, že usnesení soudu ze dne 21.11.2003 (správně má být patrně uvedeno 11.6.2004) bylo vydáno na základě nezákonného podkladu – rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 21.11.2003. S tímto názorem žalobce se soud neztotožňuje. <i>46. Podle § 37 odst. 2 písm. a) e.ř. může oprávněný podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.</i> <i>47. Dle 40 odst. 1 písm. a) e.ř. exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.</i> 48. Základní podmínkou pro to, aby mohlo být zahájeno a vedeno exekuční řízení, je existence listiny, která byla vydána orgánem nadaným rozhodovací pravomocí a povinnému ukládá povinnost k plnění, nebo listiny, ve které na sebe dlužník bere povinnost k plnění dobrovolně a s nuceným výkonem rozhodnutí souhlasí, pokud povinnost ve stanovené lhůtě nesplní. Exekuční titul, aby mohl být v exekuci vykonán, musí splňovat podmínky materiální a formální vykonatelnosti. Materiální vykonatelnost exekučního titulu znamená, že tento titul obsahuje přesnou specifikaci osoby z titulu oprávněné a osoby z titulu povinné, obsahu práva a jemu odpovídající povinnosti, která má být vymožena, rozsahu vynucované povinnosti, lhůty k plnění. Formální vykonatelnost znamená, že rozhodnutí je opatřeno doložkou vykonatelnosti.

49. V dané věci podkladem pro nařízení exekuce, tj. exekučním titulem, byl rozsudek [název soudu] ze dne 21.11.2003 čj. [číslo jednací], jež nabyl právní moci dne 15.1.2004. Rozsudek splňuje zákonné podmínky materiální a i formální vykonatelnosti exekučního titulu. Rozsudek byl vydán ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [jméno] [příjmení] o vypořádání společného jmění manželů, kdy výrokem ad I byla žalobci povinnost zaplatit žalované na vypořádací podíl částku 595.821,50 Kč do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Rozsudek tedy obsahuje přesnou specifikaci osoby z titulu oprávněné a osoby z titulu povinné, obsahuje právo oprávněné a jemu odpovídající povinnost, která má být vymožena, obsahuje rozsah vynucované povinnosti, jakož i lhůtu k splnění. Rozsudek nabyl právní moci dne 15.1.2004. Lhůta k plnění uplynula dnem 15.3.2004, dnem 16.4.2004 se rozsudek stal vykonatelným. Vzhledem k tomu, že žalobce povinnost dobrovolně ve stanovené lhůtě nesplnil, žalovaná se svého práva domáhala soudní cestou a dne 13.5.2004 podala návrh na nařízení exekuce. Spolu s návrhem předložila soudu exekuční titul opatřený doložkou právní moci. Doložku vykonatelnosti nemusel exekuční titul obsahovat, neboť exekuční řízení bylo zahájeno u soudu, který exekuční titul vydal (viz § 38 odst. 2 e.ř.).

50. Jak již bylo uvedeno shora, pokud žalobce chtěl být se žalobou úspěšný, musel tvrdit a prokázat existenci předpokladů odpovědnosti státu za újmu, tj. musel tvrdit a prokazovat, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, že mu byla způsobena škoda a že existuje příčinná vazba mezi nesprávným úředním postupem a škodlivým následkem. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán již první předpoklad existence odpovědnosti žalované za škodu – tj. existence nesprávného úředního postupu, soud další předpoklady nezkoumal a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

51. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Zcela úspěšné žalované soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 900 Kč, jedná se o odměnu za tři úkony á 300 Kč (příprava, sepis písemného vyjádření, účast na jednání soudu dne 2.2.2021) stanovenou dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle něhož činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon.

52. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.