7 C 168/2017

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované jednající prostřednictvím adresa žalované anonymizováno 6 slov, se sídlem adresa o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem,

I. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, a) kterým by byla země – název soudu uložena povinnost nahradit žalobci škodu nemajetkového charakteru za odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb., při porušení čl. 36 odst.1, zákona č.2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod – a to na spravedlivý proces od 13.5.2004 do 5.11.2015 kdy byl žalobce nezákonným způsobem šikanován při zneužití libovůle země zastoupené název soudu, a to za každý měsíc i započatý v částce, dle sazebníku náhrad, za nesprávné úřední postupy ve výši 2500 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit do 5 dnů od právní moci tohoto rozsudku na adresu žalobce, b) kterým by bylo určeno, že se řízení vedené země anonymizováno v zastoupení název soudu pod sp. spisová značka číslo nyní spisová značka pro absolutní neplatnost z úřední povinnosti zrušuje pro porušení zákona č. 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod při porušení zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR, zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. ke škodě zákonných práv žalobce, c) kterým by bylo určeno, že země zastoupená název soudu porušila zákony České republiky a EU v řízení sp. spisová značka číslo nyní spisová značka, kdy vědomě, účelově šikanovala a diskriminovala účastníka řízení celé jméno žalobce, kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky a EU, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u název soudu a prokázat neoprávněnost – podvod – při podané žalobě d) a kterým by byla země – název soudu – uložena povinnost se do tří dnů ode dne právní moci rozsudku písemně omluvit žalobci ve znění:,, země zastoupená státním orgánem název soudu se účastníku řízení celé jméno žalobce, ulice a číslo, obec, část obce veřejně omlouvá za nezákonnou diskriminaci při soudním řízení – exekučním řízení pod čj. spisová značka číslo nyní spisová značka a porušení zákonů České republiky, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti země zastoupené název soudu. A to zneužitím libovolným počínáním země - název soudu, kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u název soudu“, a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit v anonymizováno novinách, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Pod sp.zn. spisová značka bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci žalobce celé jméno žalobce proti žalované země zastoupené název soudu o náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem název soudu v rámci řízení vedeného u něho pod sp. spisová značka číslo, nyní spisová značka. Řízení bylo u název soudu zahájeno dne 14.8.2018. Usnesením název soudu ze dne 12.11.2018 čj. číslo jednací byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí název soudu. Žalobce tvrdí, že v rámci řízení vedeného u název soudu pod sp. spisová značka číslo, nyní spisová značka byl soudem v době od 13.5.2004 do 15.11.2015 porušen zákon ke škodě účastníka řízení vedeného u označení soudu anonymizováno obec, byl porušen zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, kdy došlo k porušení nestrannosti a zneužití libovůle, byla porušena Ústava, tj. zákon č. 1/1999 Sb. a ustanovení pr. předpisu, když účastník řízení byl v tomto řízení diskriminován, neboť mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015. Tedy tvrdil, že došlo ze strany žalované k hrubému porušení zákonů České republiky a EU u soudu. Tvrdil, že řízení ve věci spisová značka bylo zahájeno dne 13.5.2004 návrhem ze dne 12.5.2004, v návrhu nebylo přesně označeno rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti k výkonu rozhodnutí, rozhodnutí nebylo připojeno. Návrh na zahájení soudního řízení nebyl účastníku řízení název soudu anonymizováno obec doručen do vlastních rukou, aby se k němu mohl vyjádřit. Žalobce tvrdil, že byl jako účastník řízení sp. zn. spisová značka cca 11 roků diskriminován a šikanován na svém zákonném právu, aby bylo veřejně a ústně jednáno, a to od 13.5.2004 do 5.11.2015 do 9 h 30 minut. Ze strany žalované došlo k odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb. Ústavy ČR na spravedlivý proces. Přitom zákony České republiky a EU zakazují diskriminovat a šikanovat účastníka řízení. Pokud žalovaná v době od 13.5.2004 do 5.11.2015 nenařídila v soudním řízení veřejné ústní projednávání, přesto že prováděla dokazování, tímto jednáním porušila etický kodex soudu a žalobce tak vědomě diskriminovala. Navíc bylo žalobci v rámci řízení sp. spisová značka číslo ze strany Mgr. příjmení –soudce název soudu odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004. Došlo k zásahu do práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na spravedlivé řízení a tím k porušení čl.6 odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tím došlo k diskriminaci žalobce.

2. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí ve znění: 1. země zastoupená název soudu porušila zákony České republiky a EU a diskriminovala účastníka řízení v řízení vedeném u název soudu pod sp. spisová značka číslo, nyní spisová značka celé jméno žalobce, kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u název soudu, když tímto jednáním porušila čl. 1 zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR na spravedlivý proces, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy nebylo jednáno nestranně a účastník řízení byl úmyslně omezen ve svých zákonných právech jednat veřejně a ústně cca 11 roků před soudem. 2. země – název soudu – je povinna se do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí písemně omluvit žalobci ve znění:,, Česká republika zastoupená státním údaje o zástupci proces - kdy od 13.5.2003 do 5.11.2015, došlo k nezákonnému odepření spravedlnosti- jednat veřejně a ústně před název soudu v řízení pod čj. spisová značka nyní spisová značka číslo číslo a došlo k šikaně, občana- žalovaného celé jméno žalobce. Při zneužití libovůle, Českou republikou zastoupenou název soudu, při porušení zákona č. 2/1993Sb. Listiny základních práv a svobod, přesto že tato činnost je ze zákona zakázána. Tímto se Česká republika zastoupená název soudu omlouvá, účastníku řízení, žalovanému celé jméno žalobce, za útrapy spojené s nesprávným postupem České republiky, za porušení zákonů.“ a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit na úřední desce státního orgánu - název soudu a v anonymizováno novinách.

3. Při porušení zákona soudem za diskriminaci při soudním řízení pod čj. spisová značka a nyní spisová značka a porušení zákonů České republiky, ke škodě zákonných práv, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti České republiky zastoupené název soudu. A to zneužitím libovolným počínáním země - název soudu, kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u název soudu. 4. země - zastoupená název soudu - je povinna, nahradit náhradu škod nemajetkového charakteru za odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb., při porušení čl. 36 odst.1, zákona č.2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod – a to na spravedlivý proces od 13.5.2004 do 5.11.2005 kdy byl žalovaný nezákonným způsobem šikanován při zneužití libovůle země zastoupené název soudu, a to za každý měsíc i započatý v částce, dle sazebníku náhrad, za nesprávné úřední postupy, a to v částce 2500 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na adresu žalobce.

3. Pod sp. zn. spisová značka bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve věci žalobce celé jméno žalobce proti žalované země zastoupené název soudu o náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem název soudu v rámci řízení vedeného u něho pod sp. spisová značka číslo, nyní spisová značka. Řízení bylo u název soudu zahájeno dne 31.3.2017. Usnesením název soudu ze dne 20.7.2017 čj. číslo jednací byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí název soudu. Žalobce tvrdí, že v rámci řízení vedeného u název soudu pod sp. spisová značka číslo, nyní spisová značka mu byla usnesením ze dne 11.6.2004 čj. spisová značka odejmuta možnost jednat veřejně a ústně od 13.5.2004, čímž mu žalobkyně znemožnila realizovat ta procesní práva, která mu zákon přiznává. Žaloba byla v rámci řízení spisová značka podána neoprávněně, nezákonně, usnesení soudu ze dne 21.11.2003 bylo vydáno na základě nezákonného podkladu – rozsudku název soudu čj. číslo jednací ze dne 21.11.2003. Tvrdil, že v rámci řízení sp. spisová značka číslo nyní spisová značka došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy mu bylo v době od 13.5.2004 do 14.11.2015 odepřeno zákonné právo veřejně a ústně jednat před soudem. Návrh na zahájení řízení ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 12.5, 2004 byl soudu doručen dne 13.5.2004 – tato listina mu nebyla doručena, tím došlo k porušení zákona a zákonného práva na doručení žaloby jeho osobě, bylo porušeno jeho právo na vyjádření se k návrhu, zda byl podán oprávněně a v souladu se zákonem. Tímto jednáním byl žalobce diskriminován. Tvrdil, že ho po dobu cca 11 let v rámci řízení sp. zn. spisová značka název soudu při své činnosti šikanoval, diskriminoval, když od 13.5.2004 do 5.11.2015 nenařídil veřejné ústní projednávání, přestože prováděl dokazování. Tímto jednáním soud porušil etický kodex soudu a vědomě žalobce jako povinného diskriminoval, porušil zákony České republiky a EU. Navíc v rámci řízení sp. spisová značka číslo bylo žalobci ze strany Mgr. příjmení –soudce název soudu - odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004 a tím bylo porušeno a odepřeno právo účastníka řízení na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny, tedy práva na spravedlivé řízení a tím k porušení čl.6 odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tím došlo k diskriminaci žalobce. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí ve znění, že 1. se řízení vedené anonymizována dvě slova v zastoupení název soudu pod sp. spisová značka číslo nyní spisová značka pro absolutní neplatnost z úřední povinnosti zrušuje pro porušení zákona č. 2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod při porušení zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR, zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. ke škodě zákonných práv žalobce. 2. země zastoupená název soudu porušila zákony České republiky a EU v řízení sp. spisová značka číslo nyní spisová značka vědomě, účelově šikanovala a diskriminovala účastníka řízení celé jméno žalobce, kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky a EU, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u název soudu a prokázat neoprávněnost – podvod – při podané žalobě. 3. země – název soudu – je povinna se do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí písemně omluvit žalobci ve znění:,, Česká republika zastoupená státním orgánem název soudu se účastníku řízení celé jméno žalobce, ulice a číslo, obec, část obce veřejně omlouvá za nezákonnou diskriminaci při soudním řízení – exekučním řízení pod spisová značka číslo nyní spisová značka a porušení zákonů České republiky, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti České republiky zastoupené název soudu. A to zneužitím libovolným počínáním České republiky - název soudu, kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u název soudu“, a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit v anonymizováno novinách.

4. Usnesením ze dne 8.4.2019 čj. číslo jednací Okresní soud v Jičíně, kterému byly oba spisy postoupeny k vyřízení, řízení částečně zastavil, a současně obě řízení vedená pod sp. zn. zdejšího soudu spisová značka a sp. zn. spisová značka ke společnému řízení s tím, že řízení bude nadále spisová značka. Usnesení ve spojení s usnesením název soudu ze dne 25.7.2019 čj. číslo jednací nabylo právní moci dne 8.7.2019.

5. Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobce na vydání rozsudku, kterým by byla země – název soudu uložena povinnost nahradit mu náhradu škod nemajetkového charakteru za odepření spravedlnosti při porušení čl. 1 zákona 1/1993Sb., při porušení čl. 36 odst.1, zákona č.2/1993 Sb. Listiny základních práv a svobod – a to na spravedlivý proces od 13.5.2004 do 5.11.2015 kdy byl žalovaný nezákonným způsobem šikanován při zneužití libovůle země zastoupené název soudu, a to za každý měsíc i započatý v částce, dle sazebníku náhrad, za nesprávné úřední postupy, a to v částce 2.500Kč, které je žalovaný povinen zaplatit do 5 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na adresu žalobce. kterým by bylo určeno, že se řízení vedené anonymizována dvě slova v zastoupení název soudu pod sp. spisová značka číslo nyní spisová značka pro absolutní neplatnost z úřední povinnosti zrušuje pro porušení zákona č. 2/1993 Sb. Listiny anonymizováno práv a svobod při porušení zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy ČR, zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. ke škodě zákonných práv žalobce. kterým by bylo určeno, že země zastoupená název soudu porušila zákony České republiky a EU v řízení sp. spisová značka číslo nyní spisová značka, kdy vědomě, účelově šikanovala a diskriminovala účastníka řízení celé jméno žalobce, kdy svojí činností a nečinností připustila porušení zákonů České republiky a EU, kdy odepřela účastníku řízení od 13.5.2004 cca 11 roků do 5.11.2015 zákonné právo veřejně a ústně jednat u název soudu a prokázat neoprávněnost – podvod – při podané žalobě. a kterým by byla země – název soudu – uložena povinnost se do tří dnů ode dne právní moci rozhodnutí písemně omluvit žalobci ve znění:,, Česká republika zastoupená státním orgánem název soudu se účastníku řízení celé jméno žalobce, ulice a číslo, obec, část obce veřejně omlouvá za nezákonnou diskriminaci při soudním řízení – exekučním řízení pod spisová značka číslo nyní spisová značka a porušení zákonů České republiky, kde tato omluva nezbavuje žalobce k uplatnění zákonného práva na uplatnění – nemajetkového charakteru vzniklé škody, které vznikly útrapami a šikanou z činnosti a nečinnosti České republiky zastoupené Okresním soudem v Semilech. A to zneužitím libovolným počínáním České republiky - název soudu, kde tato činnost je v rozporu s čl. 2 odst 3, zákona č. 1/1993Sb. Ústavy ČR., kde tento zákon je porušován nesprávnou úřední činnosti u název soudu“, a tuto omluvu je povinna žalovaná zveřejnit v anonymizováno novinách. 6. název soudu se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl její zamítnutí. Tvrdil, že v rámci exekučního řízení vedeného u soudu pod sp. zn. spisová značka k žádnému pochybení nedošlo, bylo rozhodováno v souladu s exekučním řádem a s občanským soudním řádem. Poukázal na stále se opakující podání žalobce v rámci exekučního řízení podávaná i poté, co exekuční řízení bylo skončeno.

7. Ještě před odůvodněním rozhodnutí soudu ve věci soud pokládá za nutné uvést, že žalobce za žalovanou označil anonymizováno republiku jednající prostřednictvím název soudu. Žalobou se domáhá náhrady škody – majetkové i nemajetkové újmy - způsobené mu nesprávným úředním postupem, kterého se dle jeho tvrzení měl dopustit název soudu v rámci řízení vedeného u něho pod sp. zn. spisová značka, tj. ve věci exekučního řízení oprávněné jméno příjmení proti povinnému celé jméno žalobce ve věci uspokojení pohledávky oprávněné přiznané jí rozsudkem název soudu čj. číslo jednací.

8. Nárok uplatněný v žalobě je tedy třeba posoudit dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (dále jen„ zák“.) Dle tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci (§ 1 odst. 1 zák.) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány (§ 3 odst. 1 písm. a) zák.). Dle § 6 odst. 1 zák. ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Dle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení je úřadem podle odstavce 1 Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestní řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. Dle odst. 7 téhož ustanovení úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

9. Dle § 21a odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu.

10. Která z organizačních složek je příslušná vystupovat před soudem za stát, je povinen zjistit soud. Příslušnou organizační složku vždy přibere do řízení, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Závěr soudu se projeví v tom, že s nepříslušnou organizační složkou přestane jednat a začne jednat s organizační složkou příslušnou (NS 30 Cdo 629/2005). Tento postup platí i pro případ, že žalobce v žalobě označí organizační složku státu, která není příslušná za stát vystupovat, což je daný případ. Proto soud přestal ve věci jednat s název soudu a na straně žalované začal jednat s stát. instituce jako organizační složkou žalované země (viz § 6 zák. č. 82/1998 Sb.).

11. Žalovaná země – stát. instituce se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že na základě zjištění provedených v rámci mimosoudního projednání žalobcova nároku (stát. instituce bylo dne 31.8.2015 doručeno podání žalobce z téhož dne, jehož obsahem byla žádost o náhradu blíže nespecifikované škody podle zákona č. 82/1998 Sb., která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu název soudu, který žalobci nedoručil žalobní titul - návrh na nařízení exekuce - v řízení vedeném u název soudu pod sp. spisová značka číslo, podání bylo doplněno podáními ze dnů 24.3.2016 a 26.3.2016) nejsou dány podmínky pro přiznání odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť v řízení vedeném u název soudu pod sp. spisová značka číslo nedošlo k žalobcem tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná namítala, že v dané věci nedošlo ke splnění všech zákonných předpokladů, s nimiž zákon odpovědnost státu spojuje. Žalovaná učinila spornou existenci odpovědnostního titulu, učinila výslovně sporný vznik újmy na straně žalobce a spornou existenci příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem újmy.

12. Dle § 14 odst. 1 zák. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, tj. v daném případě u Ministerstva spravedlnosti ČR.

13. Dle odst. 3 téhož ustanovení uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Uvedenou podmínku – uplatnění nároku na náhradu škody u ministerstva před podáním žaloby u soudu - žalobce splnil.

15. Z obsahu spisu název soudu sp. zn.0 spisová značka jakož i z listin zaslaných soudu žalovanou soud zjistil, že žalovaný podáními ze dnů 4.6.2012 + 8.7.2012 požádal ministerstvo spravedlnosti o přiměřené zadostiučinění. Řízení bylo na ministerstvu spravedlnosti vedeno pod sp. zn. číslo. Po prostudování exekučního spisu ministerstvo žádost žalobce na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nedoručení žalobního návrhu neshledalo důvodnou, v řízení sp. zn. spisová značka nebyl nesprávný úřední postup shledán.

16. Další nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nedoručení žaloby k vyjádření v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka žalobce podal u ministerstva spravedlnosti dne 1.9.2015 (podán í bylo doplněno podáními ze dne 26.3.2016 a ze dne 24.3.2016). Řízení bylo vedeno na ministerstvu pod sp. zn. jednací číslo MSP. Jeho nárok nebyl ministerstvem shledán důvodným, což bylo žalobci sděleno stanoviskem ze dne 21.4.2016 doručeným mu dne 23.4.2016 (viz jím podepsaná doručenka).

17. Podle § 13 odst. 1 zák. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

18. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Je na poškozeném, aby tvrdil a prokazoval existenci předpokladů odpovědnosti státu za újmu, tj. aby prokazoval a tvrdil, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, že mu byla způsobena škoda a že existuje příčinná vazba mezi nesprávným úředním postupem a škodlivým následkem.

20. Žalobce tvrdí, že se název soudu v rámci řízení dopustil nesprávného úředního postupu tím, že -) v době od 13.5.2004 do 15.11.2015 soud porušil zákon ke škodě žalobce – konkrétně zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod, kdy došlo k porušení nestrannosti a zneužití libovůle, Ústavu, tj. zákon č. 1/1999 Sb. a zákon č. 99/1963Sb. o.s.ř., a to tím, že žalobce (v exekučním řízení v postavení povinného) byl diskriminován, neboť mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015. -) že řízení ve věci spisová značka bylo zahájeno dne 13.5.2004 návrhem ze dne 12.5.2004, v návrhu nebylo přesně označeno rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti k výkonu rozhodnutí, rozhodnutí nebylo připojeno. -) tím, že návrh na zahájení soudního řízení mu nebyl název soudu anonymizováno obec doručen do vlastních rukou, aby se k němu mohl vyjádřit, zda byl podán oprávněně a v souladu se zákonem, čímž byl žalobce diskriminován.

21. Dále se název soudu dle tvrzení žalobce měl dopustit nesprávného úředního postupu tím, že -) mu bylo v rámci řízení sp. spisová značka číslo ze strany Mgr. příjmení –soudce název soudu odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004. -) usnesení soudu ze dne 21.11.2003 bylo vydáno na základě nezákonného podkladu – rozsudku název soudu čj. číslo jednací ze dne 21.11.2003.

22. K námitce žalobce, že řízení ve věci spisová značka bylo zahájeno dne 13.5.2004 návrhem ze dne 12.5.2004, v němž nebylo přesně označeno rozhodnutí opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti k výkonu rozhodnutí, a rozhodnutí nebylo k návrhu připojeno, soud uvádí, že z obsahu spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne 13.5.2004 byl u něho podán ze strany jméno příjmení zast. JUDr. jméno příjmení návrh na nařízení exekuce na majetek povinného celé jméno žalobce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 595.821,50 Kč a nákladů exekuce. Jako exekuční titul byl v návrhu uveden rozsudek název soudu ze dne 21.11.2003 sp. zn. spisová značka, jež nabyl právní moci dne datum, kdy výrokem ad I byla žalovanému (nyní v postavení žalobce) uložena povinnost zaplatit jméno příjmení částku 595.821,50 Kč, a to do dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí – tedy do 15.3.2004. Oprávněná uvedla, že ke dni podání návrhu povinný povinnost uloženou mu exekučním titulem nesplnil.

23. Z uvedeného je možné uzavřít, že exekuční titul byl v návrhu řádně označen sp. značkou, datem jeho vydání – oprávněná i uvedla datum právní moci a datum jeho vykonatelnosti.

24. K námitce žalobce, že exekuční titul nebyl k návrhu na nařízení exekuce připojen a nebyl opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti, je třeba odkázat na ustanovení § 38 zákona č. 120/2001 Sb. exekuční řád (dále jen „ex.ř.“) ve znění ke dni podání návrhu na exekuci, tj. ke dni 13.5.2004, dle jehož odst. 1 v návrhu na provedení exekuce musí být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce, s uvedením jeho sídla; je-li návrh podán k soudu, musí být v návrhu označen rovněž soud, kterému je návrh určen. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí návrh na nařízení exekuce obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní jméno nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu, povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.

25. Dle odst. 2 téhož ustanovení k návrhu na nařízení exekuce je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže je návrh na nařízení exekuce podáván u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

26. Vzhledem k tomu, že návrh na nařízení exekuce byl podán u název soudu, tj. u soudu, který exekuční titul vydal, tedy exekuční soud je totožný se soudem první instance, oprávněná exekuční titul nemusela spolu s návrhem předkládat.

27. K námitce žalobce, že návrh na zahájení soudního řízení mu nebyl název soudu anonymizováno obec doručen do vlastních rukou, aby se k němu mohl vyjádřit, zda byl podán oprávněně a v souladu se zákonem, čímž byl žalobce diskriminován soud dodává, že dle § 44 odst. 4 ex. ř. ve znění ke dni zahájení exekučního řízení usnesení o nařízení exekuce se doručí oprávněnému a povinnému do vlastních rukou. Odepře-li povinný usnesení o nařízení exekuce přijmout, je usnesení doručeno dnem, kdy jeho přijetí bylo odepřeno; o tom musí být povinný poučen doručovatelem.

28. Dle odst. 5 téhož ustanovení povinnému nesmí být usnesení o nařízení exekuce doručeno dříve než exekutorovi a oprávněnému.

29. Dle odst. 10 ustanovení proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne. Podá-li povinný odvolání k rukám exekutora, je ten povinen postoupit je bez zbytečného odkladu příslušnému soudu; doručením exekutorovi je zachována lhůta k podání odvolání.

30. Z obsahu exekučního spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že návrh na nařízení exekuce byl ze strany oprávněné u soudu podán dne 13.5.2004. Usnesení o nařízení exekuce na majetek povinného bylo vydáno dne 11.6.2004 pod čj. spisová značka. Provedením exekuce byl pověřen Mgr. jméno příjmení, soudní exekutor exekutorský úřad. Usnesení bylo doručeno povinnému 31.8.2004.

31. I když ustanovení § 44 ex.ř. ve znění ke dni zahájení exekuce a jejího nařízení výslovně nestanovilo, že návrh na nařízení exekuce se povinnému doručí až spolu s usnesením o nařízení exekuce (toto pravidlo bylo do exekučního řádu vloženo až ode dne 1.11.2009), je třeba poukázat na odst. 5 ustanovení, dle něhož usnesení o nařízení exekuce nesmělo být povinnému doručeno dříve než exekutorovi a oprávněnému, z čehož logicky plyne, že ani návrh na nařízení exekuce mu nesměl být doručen před doručením usnesení o nařízení exekuce.

32. Dle § 44 odst. 7 ex. ř. platilo, že po doručení usnesení o nařízení exekuce nesměl povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetkem patřícím do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým by povinný porušil tuto povinnost, byl neplatný. Smyslem tohoto ustanovení bylo zajistit, aby se povinný o exekuci nedozvěděl ještě před jejím nařízením a nezačal se zbavovat svého majetku. Proto se návrh na nařízení exekuce doručoval až spolu s usnesením o nařízení exekuce. Jen tak nedošlo ke zmaření účelu exekučního řízení.

33. Dle § 44 odst. 10 ex.ř. mohl povinný podat proti usnesneí o nařízení exekuce odvolání a v jeho rámci se k návrhu vyjádřit. To také povinný učinil. Odvolání proti usnesení o nařízení exekuce ze dne 11.6.2004 čj. spisová značka povinný podal dne 10.9.2004 (namítal absolutní neplatnost exekučního titulu – zfalšovanou právní moc; namítal, že usnesení o nařízení exekuce mu bylo doručeno soudním exekutorem nikoliv soudem; na usnesení nebyl podpis soudce; namítl podjatost Mgr. příjmení, který usnesení o nařízení exekuce vydal a soudního exekutora Mgr. příjmení).

34. O námitce soudního exekutora Mgr. příjmení rozhodl dne 29.1.2005 usnesením čj. spisová značka, tak že soudní exekutor není vyloučen z projednávání a rozhodování věci - povinnému bylo usnesení doručeno 8.2.2005, právní moc nastala dne 24.2.2005.

35. O odvolání povinného do usnesení o nařízení exekuce název soudu rozhodl usnesením čj. číslo jednací, a to poté, co Vrchní soud v Praze 23.5.2005 rozhodl usnesením čj. spisová značka číslo o námitce podjatosti soudců název soudu (soudci nejsou podjati). Odvolací soud usnesení název soudu o nařízení exekuce potvrdil. Usnesení bylo povinnému doručeno dne 27.9.2005. Téhož dne usnesení o nařízení exekuce ve spojení s citovaným usnesením odvolacího soudu nabylo právní moci 36. Z uvedeného zcela jednoznačně plyne, že soud postupoval v souladu se zákonem povinný měl možnost se vyjádřit, návrh mu byl doručen soudním exekutorem v souladu s § 56 ex. ř. ve znění do ke dni zahájení řízení, který stanovil, že písemnosti v exekučním řízení doručuje vždy exekutor buď sám nebo prostřednictvím pošty nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek.

37. K tvrzení žalobce, že byl diskriminován tím, že mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015, je třeba odkázat na ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. exekučního řádu, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, a na ustanovení § 28 téhož zákona, podle něhož úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

38. Podle § 253 odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.

39. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.

40. Z uvedených ustanovení plyne, že nařízení jednání v exekučním řízení a slyšení povinného není nutné. Naopak, již samotné nařízení exekuce a i další úkony se provádí bez jednání a bez slyšení povinného. V dané věci je navíc vedeno exekuční řízení, takže úkony z větší části provádí soudní exekutor a soud s účastníky řízení zpravidla nejedná. Tedy pokud povinný tvrdí, že„ mu bylo odepřeno jednat před okresním soudem veřejně a ústně, po dobu cca 11 roků, tj. od 13.5.2005 do 15.11.2015“, nelze v tomto postupu shledat nesprávný úřední postup na straně soudu.

41. Nesprávný úřední postup okresního soudu žalobce dále spatřuje v tom, že„ mu bylo v rámci řízení sp. spisová značka číslo ze strany Mgr. příjmení –soudce název soudu odepřeno právo uplatnit námitku podjatosti proti jeho osobě při zahájení řízení dne 13.5.2004“.

42. Lze přisvědčit žalobci, že 13.5.2004, tj. v den, kdy bylo zahájeno exekuční řízení, nemohl námitku podjatosti Mgr. příjmení uplatnit. Nemohl tak učinit ne proto, že by mu to bylo někým – dle žalobce příjmení příjmení - odepřeno, ale proto, že z principů, na kterých je exekuční řízení založeno, tak ani učinit nemohl. Jak bylo již uvedeno shora, návrh na nařízení exekuce se doručoval povinnému až společně s usnesením o nařízení exekuce. Děje se tak proto, aby ze strany povinných nedošlo k maření exekuce např. tím, že by se začali zbavovat svého majetku. Proti doručenému usnesení o nařízení exekuce mohl povinný podat odvolání. To také učinil a již současně s tímto odvoláním namítl podjatost soudce anonymizováno O námitce podjatosti bylo odvolacím soudem rozhodnuto – jedná se o usnesení název soudu čj. číslo jednací, kterým bylo současně potvrzeno usnesení název soudu ze dne 11.6.2004 čj. spisová značka. Usnesení nabylo právní moci dne 27.9.2005 – uvedeného dne také bylo usnesení doručeno povinnému.

43. Námitku podjatosti Mgr. příjmení (ale i soudního exekutora Mgr. příjmení) žalobce v průběhu exekučního řízení vznesl ještě mnohokrát, soudy se jeho námitkami zabývaly, takže není pravdivé jeho tvrzení, že by mu bylo ze strany Mgr. příjmení v právu vznést námitku podjatosti jeho osoby bráněno. Jedná se např. o námitky podjatosti Mgr. příjmení vznesené ve dnech: 2.7.2019 6.1.2006 námitka, odůvodněna nepřátelským postojem soudce 18.5.2009 ze strany žalobce podána vedle námitky podjatosti soudce i námitka soudního exekutora 9.2.2010 námitka podjatosti Mgr. příjmení a soudního exekutora (datum usnesení název soudu anonymizováno čj číslo jednací - Mgr. příjmení není vyloučen) 15.9.2010 námitka podjatosti Mgr. příjmení a soudního exekutora – k námitce pro vady nebylo přihlíženo 4.11.2010 námitka podjatosti soudního exekutora a Mgr. příjmení (26.1.2011 usnesení čj. spisová značka – soudní exekutor není vyloučen – dne datum usnesení nabylo právní moci) 2.2.2011 námitka podjatosti Mgr. příjmení + soudního exekutora 3.3.2014 námitka Mgr. příjmení a soudního exekutora (29.9.2014 usnesení název soudu čj. číslo jednací - Mgr. příjmení není vyloučen) 31.3.2015 námitka podjatosti Mgr. příjmení - vyjádření na čl. 559 o námitce bylo již rozhodnuto, nic nového námitky neobsahují (čl. 55, 181,412) 23.9.2015 stížnost žalobce na neetické a nemorální jednání Mgr. příjmení – nezákonným způsobem manipuluje se spisem 26.10.2015 námitka podjatosti Mgr. příjmení 25.5.2016 námitka podjatosti Mgr. příjmení – vady k námitce nepřihlíženo 18.3.2020 povinný podal odvolání do usnesení na čl. 1053 + současně uplatnil námitku podjatosti Mgr. příjmení + námitku podjatosti Krajského soudu 27.9.2005 – povinný vznesl námitku podjatosti Mgr. příjmení – Mgr. příjmení má k němu nepřátelský vztah, protože proti soudci podal trestní oznámení a soudce se mu proto mstí.

44. V této souvislosti soud pokládá za nutné uvést, že žalobce exekuční řízení zahlcuje různými návrhy a podáními, a to i poté, co 10.1.2018 soudní exekutor oznámil, že mu zaniklo pověření k vedení exekuce, neboť exekuce byla skončena vymožením pohledávky.

45. Nesprávný úřední postup žalobce spatřuje posléze v tom, že usnesení soudu ze dne 21.11.2003 (správně má být patrně uvedeno 11.6.2004) bylo vydáno na základě nezákonného podkladu – rozsudku název soudu čj. číslo jednací ze dne 21.11.2003. S tímto názorem žalobce se soud neztotožňuje.

46. Podle § 37 odst. 2 písm. a) e.ř. může oprávněný podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

47. Dle 40 odst. 1 písm. a) e.ř. exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek.

48. Základní podmínkou pro to, aby mohlo být zahájeno a vedeno exekuční řízení, je existence listiny, která byla vydána orgánem nadaným rozhodovací pravomocí a povinnému ukládá povinnost k plnění, nebo listiny, ve které na sebe dlužník bere povinnost k plnění dobrovolně a s nuceným výkonem rozhodnutí souhlasí, pokud povinnost ve stanovené lhůtě nesplní. Exekuční titul, aby mohl být v exekuci vykonán, musí splňovat podmínky materiální a formální vykonatelnosti. Materiální vykonatelnost exekučního titulu znamená, že tento titul obsahuje přesnou specifikaci osoby z titulu oprávněné a osoby z titulu povinné, obsahu práva a jemu odpovídající povinnosti, která má být vymožena, rozsahu vynucované povinnosti, lhůty k plnění. Formální vykonatelnost znamená, že rozhodnutí je opatřeno doložkou vykonatelnosti.

49. V dané věci podkladem pro nařízení exekuce, tj. exekučním titulem, byl rozsudek název soudu ze dne 21.11.2003 čj. číslo jednací, jež nabyl právní moci dne 15.1.2004. Rozsudek splňuje zákonné podmínky materiální a i formální vykonatelnosti exekučního titulu. Rozsudek byl vydán ve věci žalobce celé jméno žalobce proti žalované jméno příjmení o vypořádání společného jmění manželů, kdy výrokem ad I byla žalobci povinnost zaplatit žalované na vypořádací podíl částku 595.821,50 Kč do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku. Rozsudek tedy obsahuje přesnou specifikaci osoby z titulu oprávněné a osoby z titulu povinné, obsahuje právo oprávněné a jemu odpovídající povinnost, která má být vymožena, obsahuje rozsah vynucované povinnosti, jakož i lhůtu k splnění. Rozsudek nabyl právní moci dne 15.1.2004. Lhůta k plnění uplynula dnem 15.3.2004, dnem 16.4.2004 se rozsudek stal vykonatelným. Vzhledem k tomu, že žalobce povinnost dobrovolně ve stanovené lhůtě nesplnil, žalovaná se svého práva domáhala soudní cestou a dne 13.5.2004 podala návrh na nařízení exekuce. Spolu s návrhem předložila soudu exekuční titul opatřený doložkou právní moci. Doložku vykonatelnosti nemusel exekuční titul obsahovat, neboť exekuční řízení bylo zahájeno u soudu, který exekuční titul vydal (viz § 38 odst. 2 e.ř.).

50. Jak již bylo uvedeno shora, pokud žalobce chtěl být se žalobou úspěšný, musel tvrdit a prokázat existenci předpokladů odpovědnosti státu za újmu, tj. musel tvrdit a prokazovat, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, že mu byla způsobena škoda a že existuje příčinná vazba mezi nesprávným úředním postupem a škodlivým následkem. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyl prokázán již první předpoklad existence odpovědnosti žalované za škodu – tj. existence nesprávného úředního postupu, soud další předpoklady nezkoumal a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

51. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Zcela úspěšné žalované soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 900 Kč, jedná se o odměnu za tři úkony á 300 Kč (příprava, sepis písemného vyjádření, účast na jednání soudu dne 2.2.2021) stanovenou dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle něhož činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a pro účely § 89a exekučního řádu 300 Kč za každý úkon.

52. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ve dvou vyhotoveních prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.