7 C 193/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o nahrazení projevu vůle směřující k uzavření kupní smlouvy k nemovitostem,

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného – nabyvatele, který je povinen učinit žalobci nabídku ke koupi spoluvlastnického podílu tohoto znění: Navrhuji uzavření kupní smlouvy tohoto obsahu: [anonymizováno] [titul] [celé jméno žalovaného] LL. M. bytem [adresa žalovaného] (dále jen„ prodávající“) na straně jedné a [územní celek], [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ kupující“) na straně druhé uzavírají tuto kupní smlouvu (dále jen„ smlouva“) Článek I: Prodávající prohlašuje, že je na základě kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020 a na základě usnesení soudního exekutora o příklepu Exekutorského úřadu Praha 9, 098 EX [číslo] ze dne 15. 4. 2020 spoluvlastníkem v rozsahu ideální poloviny celku těchto nemovitostí: -) pozemku parc. č. st. [číslo], na pozemku stojí stavba bez čp/če, -) pozemku parc. [číslo] -) pozemku parc. [číslo] -) pozemku parc. [číslo] -) pozemku parc. [číslo] vedených v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k . úz. [obec], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Jičín. Článek II: Prodávající touto kupní smlouvou prodává kupujícímu spoluvlastnický podíl ve výši ideální [číslo] celku nemovitostí uvedených v článku I této smlouvy, spolu se všemi součástmi a příslušenstvím, spolu s veškerými právy a povinnostmi s těmito nemovitostmi spojenými v hranicích jak on prodávané nemovitosti vlastní a užívá a kupující tyto nemovitosti do podílového spoluvlastnictví ve výši ideálních [číslo] celku kupuje a přijímá. Článek III: Smluvní strany se dohodli, že celková kupní cena za podíl ve výši [číslo] celku na prodávaných nemovitostech činí 50 000 Kč (slovy padesát tisíc korun českých), tato kupní cena je konečná. Smluvní strany se dohodli, že kupní cena bude zaplacena nejpozději do 30 dnů poté, co bude kupující zapsán jako vlastník převáděného podílu dle této smlouvy, a to na bankovní účet prodávajícího, jehož bankovní číslo prodávající sdělí kupujícímu do 5 dnů od podání návrhu na vklad vlastnického práva dle této kupní smlouvy. Smluvní strany výslovně prohlašují, že s těmito platebními podmínkami souhlasí. Článek IV: Prodávající se zavazuje, že do dne vkladu vlastnického práva ve prospěch kupujícího podle této kupní smlouvy nezřídí ve prospěch třetích osob žádná práva (zástavní, předkupní, věcná břemena, aj.) a ani jinak předmět převodu dle této smlouvy nezatíží. Kupující prohlašuje, že si předmětné nemovitosti řádně prohlédl a je mu znám jejich současný faktický stav. Článek V: Smluvní strany se zavazují pro případ, že by nedošlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch kupujícího podle této smlouvy pouze z důvodu nesplnění zákonných podmínek pro povolení vkladu, uzavřou do 14 dnů od zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu dodatek k této smlouvě, nebo novou kupní smlouvu, tak aby byly vytýkané vady odstraněny, případně, že na pokyn katastrálního úřadu do 14 dnů tuto kupní smlouvu či návrh na vklad náležitě doplní. Článek VI: Vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabývá kupující se všemi právy a povinnostmi vkladem do katastru nemovitostí, přičemž právní účinky vkladu nastávají k okamžiku, kdy návrh na vklad došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Tato smlouva se vyhotovuje ve třech stejnopisech s platností originálu, přičemž jedno vyhotovení obdrží kupující, jedno vyhotovení obdrží prodávající, jedno bude podáno spolu s návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí příslušenému katastrálnímu úřadu. Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu řádně přečetli, že byla uzavřena dle jejich pravé svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, či za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho smluvní strany připojují k této smlouvě své podpisy. V [obec] dne …….. [anonymizováno] [titul] [celé jméno žalovaného] LL. M. (prodávající) ……………….. Obec Chomutice (kupující) ………………..

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 43 800 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 1. 10. 2020 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost učinit žalobci nabídku ke koupi spoluvlastnického podílu, tj. nabídku na uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem by byl spoluvlastnický podíl o velikosti dvou dílů ¼ celku nemovitostí: pozemku parc. č. st. [číslo] – na pozemku stojí stavba bez čp/če, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] tj. nabídku na uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem by byl ideální spoluvlastnický podíl o velikosti dvou dílů ¼ celku nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec], to vše za kupní cenu 50 000 Kč splatnou nejpozději do 30 dnů poté, co bude žalobce jakožto kupující zapsán jako vlastník nemovitých věcí.

2. Žalobce tvrdil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky - každý v podílu ½ nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec], tj. pozemku parc. č. st. [číslo] – na pozemku stojí stavba bez čp/če, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Žalovaný svůj spoluvlastnický podíl nabyl jednak na základě usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 4. 2020 o příklepu za vydraženou cenu 89 825 Kč v exekučním řízení vedeném proti povinnému [jméno] [jméno] - právní účinky vkladu nastaly ke dni 15. 5. 2020 (¼ celku) – a jednak na základě kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020 uzavřené s paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 75 000 Kč – právní účinky vkladu nastaly ke dni 1. 6. 2020 (¼ celku). Jakmile žalobce zjistil, že došlo k převodu podílu paní [příjmení] na žalovaného, oznámil dopisem ze dne 3. 9. 2020 stranám kupní smlouvy, že došlo k porušení jeho předkupního práva a žalovaného současně vyzval k převodu spoluvlastnického podílu původně vlastněných paní [příjmení] ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení dopisu. Současně žalovaného vyzval k mimosoudní dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, kdy byl žalovaný současně upozorněn na skutečnost, že stavba nacházející se na pozemku parc. [číslo] je ve vlastnictví žalobce. Poté následovala korespondence mezi stranami sporu, k vyřešení věci nedošlo.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace ve sporu, o čemž žalobce věděl již před podáním žaloby, a přesto ji proti němu podal. K nabytí podílu o velikosti ¼ celku nemovitých věcí od paní [příjmení] žalovaný tvrdil, že paní [příjmení] mu sama nabídla odprodej svého podílu, kdy první jednání a nabídka odprodeje podílu probíhala s tehdejším starostou obce Chomutice s p. [jméno] [příjmení] – ze strany žalobce byla jakákoliv komunikace o prodeji podílu na nemovitostech opakovaně odmítnuta, žalobce o nabytí podílu nejevil žádný zájem. Dne 22. 10. 2019 opakovaně inicioval p. [jméno] [příjmení] – otec paní [příjmení] - další návrh jednání směřující k nabídce odprodeje podílu ve výši ¼ na nemovitostech jeho dcery [jméno] [příjmení] žalobci přímo na starostku obce Chomutice paní [jméno] [příjmení], která stejně jako předchozí starosta odmítla jakoukoliv diskusi ohledně převodu vlastnického práva. Začátkem roku 2020 byla ze strany pana [příjmení] učiněna poslední nabídka převodu podílu na žalobce s návrhem kupní smlouvy za cenu ve výši 75 000 Kč, na kterou žalobce nereagoval. [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřela dne 25. 5. 2020 kupní smlouvu o převodu svého podílu ve výši ¼ s žalovaným, tj. s dalším spolupodílníkem nemovitostí. Vkladové řízení probíhalo u katastrálního úřadu pod číslem V [číslo] 2020 [číslo]. Poté, co žalobce změnil svůj pohled na věc, uzavřela [jméno] [příjmení] dne 16. 9. 2020 s žalovaným dohodu o odstoupení od kupní smlouvy a souhlasné prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy s právními účinky zápisu k okamžiku 17. 9. 2020 Vkladové řízení probíhalo pod V [číslo] 2020 [číslo] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín. Tím došlo ke zrušení kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným od počátku a došlo k obnovení vlastnického práva k podílu ve výši ¼ na nemovitostech pro [jméno] [příjmení]. Na základě učinění nejvyšší cenové nabídky žalovaným na odkup pozemku (80. 000 Kč; obec nabídla 75. 000 Kč) se rozhodla [jméno] [příjmení] prodat svůj podíl ve výši ¼ na nemovitostech opět žalovanému, kdy pro převod podílu bylo vedeno vkladové řízení pod [číslo jednací]. K převodu vlastnického práva na základě dohody o odstoupení a uzavřené nové kupní smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným však nedošlo, neboť žalobce podal návrh na vydání předběžného opatření, kdy Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín předmětné vkladové řízení na základě sdělení ze dne 9. 10. 2020 nepovolil.

4. Žalobce soudu předložil výpis z katastru nemovitostí z [list vlastnictví], vedeném pro obec a kat. území [obec] zachycující stav ke dni 5. 8. 2020 – jako spoluvlastníci nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] – jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – vodní plocha a pozemku parc. [číslo] vodní plocha jsou zapsáni [územní celek] + [anonymizováno] [titul] [celé jméno žalovaného], LL. M. – každý ideální jednu polovinu celku. Jako nabývací titul pro podíl žalovaného je na LV uvedeno jednak usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorského úřadu Praha 9 čj. 098 EX 05841/2008-215 ze dne 15. 4. 2020 – právní moci nastala ke dni 19. 5. 2020, právní účinky vkladu ke dni 21. 5. 2020 a jednak kupní smlouva ze dne 25. 5. 2020 – právní účinky vkladu nastaly ke dni 1. 6. 2020 – vkladové řízení proběhlo pod V [číslo] 2020 [číslo].

5. Žalobce předložil usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Exekutorského úřadu Praha 6 o příklepu ze dne 15. 4. 2020 čj. 098 EX 05841/08-2015 – právní moc dne 19. 5. 2020, vydaného v exekuční věci povinného [jméno] [jméno], oznámení Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín ze dne 21. 5. 2020 o provedení vkladového řízení, na základě kterého se žalovaný stal vlastníkem vydražených předmětných nemovitých věcí – podílu o velikosti ¼ celku ke dni 15. 4. 2020. Dále byla žalobcem předložena kupní smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] na straně prodávající a žalovaným na straně kupující dne 25. 5. 2020, jejímž předmětem byla ideální ¼ nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], kat. území a obec Chomutice, jež žalovaný od paní [příjmení] zakoupil za kupní cenu 75 000 Kč (vkladové řízení V [číslo] 2020 [číslo]).

6. Žalobcem byl předložen dopis psaný jeho právní zástupkyní a adresovaný žalovanému datovaný dnem 3. 9. 2020 nazvaný jako oznámení o porušení předkupního práva spolu s výzvou k převodu podílu ¼ na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec] původně vlastněných paní [příjmení] a výzva k uzavření mimosoudní dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce tvrdil, že se strany paní [příjmení] došlo k porušení předkupního práva tím, že došlo k prodeji ideální ¼ celku nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] kat. území [obec] žalovanému kupní smlouvou ze dne 25. 5. 2020, aniž by žalobci byla ze strany paní [příjmení] učiněna řádná nabídka předkupního práva. Žalobce vyzval žalovaného, aby mu převedl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼ celku získaný od paní [příjmení] za cenu 75 000 Kč, a to do 14 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva obsahuje upozornění na soudní řízení v případě marného uplynutí lhůty. Žalobce žalovaného rovněž vyzval k uzavření mimosoudní dohody ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, na základě které by se žalobce stal vlastníkem nemovitostí. K vyjádření žalobce stanovil sedmidenní lhůtu. Odeslání dopisu žalobce prokázal podací stvrzenkou pošty potvrzenou poštou [obec] dne 4. 9. 2020. Dne 8. 9. 2020 byla výzva doručena žalovanému a paní [příjmení] – viz potvrzení České pošty.

7. Soudu byla přeložena emailová korespondence probíhající v období měsíce září 2020 mezi dr. [příjmení] jakožto zástupkyní žalobce a žalovaným za účelem mimosoudního vyřešení věci.

8. Z [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec] vzal soud za prokázané, že ke dni 23. 10. 2020 byli jako spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí v katastru nemovitostí zapsáni žalobce v podílu ½ celku, žalovaný v podílu ¼ celku a [jméno] [příjmení] v podílu ¼ celku. [příjmení] [jméno] [příjmení] je v odd. E listu vlastnictví uveden jako nabývací titul Souhlasné prohlášení o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 16. 9. 2020 – právní účinky vkladu nastaly ke dni 17. 9. 2020 (Dohoda o odstoupení byla žalovaným předložena) Tohoto dne bylo zahájeno vkladové řízení vlastnického práva ve věci převodce [jméno] [příjmení] a nabyvatele žalovaného. Řízení probíhalo pod č. V [číslo] 2020 [číslo].

9. Dne 16. 9. 2020 (v ten samý den, co byla uzavřena dohoda o odstoupení) byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako převodcem a žalovaným na straně nabyvatele kupní smlouva, jejímž předmětem byla ideální ¼ celku nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec]. Vkladové řízení probíhalo u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pod č. V [číslo] 2020 [číslo] – viz sdělení Katastr. úřadu.

10. Vkladové řízení nebylo katastrálním úřadem dokončeno, neboť usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 10. 2020 čj. 7 C 193/2020-38 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo uloženo žalovanému, aby nenakládal se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální ¼ celku nemovitých věcí získaných kupní smlouvou ze dne 25. 5. 2020 uzavřených s paní [příjmení], tj. nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec] a aby tento podíl nezatěžoval právy třetích osob. Usnesení ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 12. 2020 nabylo právní moci dne 1. 2. 2021. Na [list vlastnictví] jsou ke dni rozhodnutí soudu zapsáni jako spoluvlastníci účastníci řízení každý vlastní ideální ½ celku nemovitých věcí (žalovaný ¼ celku získal dražbou od p. [jméno], ¼ celku získal od p. [příjmení] dle kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020; obec vlastní ½ celku), tj. na [list vlastnictví] je opět zapsán stav vzniklý po uzavření kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020, nikoliv stav před jejím uzavřením. Žalobcem zmiňovaný nález Ústavního soudu III ÚS 2091/15 nelze dle názoru soudu na daný případ aplikovat.

11. Co se týče vlastnictví pozemků rodinou [příjmení], byly soudu předloženy listiny: -) výpis z pozemkové knihy [katastrální uzemí] knihovní vložka 58, kde dne 4. 9. 1930 bylo pod čd. [číslo] vloženo právo vlastnické pro [jméno] [příjmení] na polovici a [jméno] [příjmení] na polovici, a to na základě smlouvy postupní ze dne 20. 3. 1930. Dne 25. 6. 1955 bylo pod čd. [číslo] na polovici nemovitých věcí dosud ve vlastnictví [jméno] [příjmení] vloženo vlastnické právo pro Československý stát, a to podle rozsudku státního soudu v [obec] ze dne 15. 7. 1950 čj. Or I/ V 60/50. Nemovitosti byly předány do správy Místního národního výboru [obec] (viz potvrzení Okresního národního výboru [obec], finančního odboru ze dne 19. 6. 1972 čj. fin. [anonymizováno]) -) z [list vlastnictví], kat. území a [územní celek] soud zjistil, že ke dni 1. 10. 2009 byl jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] – vodní plocha zapsány [územní celek] – ½ celku a [jméno] [příjmení] – ½ celku, a to na základě postupní smlouvy ze dne 20. 3. 1930. -) dnem 24. 4. 1972 je datována kupní smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] na straně prodávající a Československým státem zastoupeným Místním národním výborem [obec] na straně kupující, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k podílu vždy o velikosti ideální ½ celku k nemovitostem – stavební parcele [číslo] pozemku č. kat. [číslo] – zahrada, pozemku č. kat. [číslo] – zahrada a pozemku č. kat. [číslo] – louky na geometrickém plánu vyhotoveným střediskem Geodézie [obec] dne 27. 3. 1972 č. zak. [číslo], označeném dílu a) o výměře 389 m2 a dílu označeném písmenem b) o výměře 420 m2, to vše za kupní cenu 3 200 Kč. -) rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu, Okresního úřadu [obec] ze dne 26. 9. 1995 čj. PÚ/2366/Ko, kterým bylo rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako oprávněné osoby se stávají vlastníky každá ideální ¼ celku nemovitých věcí tj. pozemků evidence nemovitostí – konkrétně každá ideální ¼ celku pozemků: parc. st. [číslo] parc. [číslo] orná, parc. [číslo] – orná, parc. [číslo] – orná a parc. [číslo]. Současně bylo rozhodnuto, že jmenované osoby se nestávají vlastníky celkem ideální ½ celku nemovitostí, které byly zastaveny požární nádrží a manipulační plochou kolem ní, tj. dle evidence nemovitostí pozemků parc. [číslo] – louka a parc. [číslo] ost. vodní. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 11. 11. 1995. -) Dne 26. 4. 2000 bylo Okresním pozemkovým úřadem Okresního úřadu [obec] vydáno rozhodnutí čj. PÚ [číslo] [číslo] kterým nebyly vydány [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pozemky tvořící manipulační plochu kolem vodní nádrže v [obec], tj. pozemky katastru nemovitostí parc. [číslo] – ost. plocha, parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] vod. plocha a parc. [číslo] zahrada – v podílu ¼ každé (v obou případech se jedná o restituční nárok po [jméno] [příjmení], kdy pozemky přešly do vlastnictví státu dle rozsudku státního soudu v [obec] ze dne 25. 7. 1950, jež byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 12. 11. 1990 zrušen. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 6. 2000). -) 15. 6. 2000 je datována žádost oprávněných osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o vydání náhrady za pozemky, které jim nebyly vydány do vlastnictví rozhodnutím pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] Ko/A5 ze dne 26. 4. 2000. V reakci na to Pozemkový fond České republiky jmenovaným dopisem sdělil, že jejich žádost o finanční náhradu byla předána k vyřízení ministerstvu zemědělství Ministerstvo zemědělství dopisem ze dne 13. 11. 2020 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] sdělilo, že 13. 11. 2000 předali fondu národního majetku příkaz k vystavení směnky znějící na částku 6 680 Kč (pro každou) – jedná se o finanční náhradu formou cenných papírů za pozemky, které nelze vydat. -) [jméno] [příjmení] zemřela dne 17. 9. 2008. Dědické řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 35 D 777/2008. Dne 12. 3. 2010 soud vydal usnesení čj. 35 D 777/2008-36, kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví synem zůstavitelky [jméno] [jméno]. Mezi dědictví mimo jiné spadala ideální ¼ pozemků parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] – vodní plocha, ¼ pozemku původního pozemkového katastru [číslo] vše kat. území [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 4. 2010. -) dnem 8. 9. 2009 je datováno usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou čj. 35 D 925/2008-29 vydané ve věci projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé dne 17. 5. 1991 bez zanechání závěti za účasti dědiců pozůstalé dcery [jméno] [příjmení], pozůstalého vnuka [jméno] [jméno] a pozůstalé dcery [jméno] [příjmení], zemřelé dne 17. 9. 2008. Předmětem dědictví byly mimo jiné čtvrtiny pozemků evidovaných v katastru nemovitostí parc. [číslo] trvalý travní porost, [číslo] vodní plocha a polovina pozemku evidovaného ve zjednodušené evidenci původ pozemkový katastr [číslo] kat. území [obec]. Uvedené nemovité věci (čtvrtinový podíl) nabyla dcera paní [jméno] [příjmení] a čtvrtinu nabyla dcera [jméno] [příjmení]. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2009. -) ke dni 1. 4. 2010 byly na [list vlastnictví], kat. území [obec] jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] vedeny [jméno] [příjmení] – ¼ celku, [jméno] [příjmení] – ¼ celku a [územní celek] – ½ celku. -) dne 27. 8. 2015 byla uzavřena darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení] na straně dárce a [jméno] [příjmení] na straně obdarované, jejímž předmětem je darování mimo jiné podílu o velikosti ideální ¼ celku nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], kat. území a [územní celek] (pozemku parc. [číslo] – součástí je objekt bez čp/če – bydlení, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] vodní plocha a pozemku parc. [číslo] –parcela zjednodušené evidence původ Pozemkový katastr). Vkladové řízení bylo u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín vedeno pod č. V [číslo] 2015 [číslo].

12. Ke vzniku vodní nádrže žalobce předložil žádost Místního národního výboru [obec] ze dne 22. 5. 1974 na Okresní národní výbor [obec], odbor výstavby o vydání stavebního povolení na stavbu„ [ulice] nádrže obce Chomutice“ stavěné v akci„ Z“ a současně žádost o vyměření staveniště. Odbor výstavby a územního plánování Okresního národního výboru dopisem ze dne 27. 5. 1974 Místnímu národnímu výboru [obec] sdělil, že stavební povolení bylo vydáno odborem Vodního a lesního hospodářství a zemědělství Okresního národního výboru [obec] dne 4. 4. 1974 pod sp. zn. [číslo]. Dnem 17. 9. 1976 je datována smlouva uzavřená mezi žalobcem a Českou státní pojišťovnou o poskytnutí finančního příspěvku, z jejíhož obsahu soud zjistil, že pojišťovna se zavázala poskytnout Místnímu národnímu výboru [obec] finanční příspěvek ve výši 20 000 Kč určený výhradně k částečné úhradě nákladů spojených se stavbou víceúčelové nádrže požární vody v [obec], kterou národní výbor provede a odevzdá svému účelu nejpozději do 30. 6. 1977. Dotaci na stavbu požární nádrže poskytla obci i Státní banka československá, což je prokázáno z jejího sdělení ze dne 3. 6. 1974. Přípisem ze dne 16. 4. 1974 Oblastní státní meliorační správa v [obec] udělila souhlas k odběru a vypouštění vody z projektované požární nádrže. Výstavba požární nádrže v [obec] byla dodatečně zařazena do plánu akce„ Z“ na rok 1974 pod [číslo] (viz obsah potvrzení Okresního národního výboru [obec], plánovacího odboru ze dne 6. 5. 1974). Dnem 2. 5. 1974 je datováno rozhodnutí Okresního národního výboru [obec] odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství čj. [spisová značka] Nk/74 o trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro výstavbu požární nádrže v obci [obec] ke dni 15. 5. 1974. Pozemky kolem požární nádrže o výměře 150 m2 za 0,80 Kč/m2 byly pronajaty na základě rozhodnutí Místního národního výboru [obec] finanční komise panu [jméno] [příjmení] (viz přípis komise ze dne 8. 9. 1976 + poštovní poukázka na zaplacení částky 120 Kč 17. 9. 1978).

13. Ze strany žalovaného byla soudu předložena emailová korespondence probíhající mezi otcem [jméno] [příjmení] panem [jméno] [příjmení] a starostkou žalobce paní [příjmení]. Dne 22. 10. 2019 pan [příjmení] vyzval žalobce k jednání ohledně předmětných pozemků. Poukázal na to, že jejich rodina vlastní spolu s obcí pozemky parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] – vše zapsané na LV [číslo] rád by s tím něco udělal. Emailovou zprávu stejného znění p. [příjmení] zaslal i bývalému starostovi dne 30. 1. 2017. Na emailovou zprávu reagovala starostka žalobce téhož dne, kdy jednak potvrdila, že by bylo dobré jednat o vyřešení majetkových otázek, ale současně uvedla, že by raději počkala, až jak dopadne dražba pozemků, když v minulosti se nikdo nepřihlásil, s tím, že poté během zimy by se sešli a projednali možnosti řešení. [jméno] [příjmení] téhož dne odpověděl, že zavolá po dražbě, aby probrali možnosti řešení.

14. Starostka žalobce [jméno] [příjmení] ve své účastenské výpovědi uvedla, že [příjmení], ať pana [příjmení] nebo paní [příjmení] nikdy neviděla, s paní [příjmení] ani nikdy nekomunikovala. Komunikace proběhla pouze s panem [příjmení] - jedná se o emailovou korespondenci, jež proběhla na podzim 2019 a následně v září 2020. Dne 8. 9. 2020 jí pan [příjmení] telefonicky sdělil, že obec chce okrást žalovaného, ona mu na to odpověděla, že tomu tak není, že naopak obec chce vlastnictví vypořádat, a jeho podíl od něho odkoupit. O dražbě předmětných nemovitostí obec věděla, jednalo se již o opakovanou dražbu, obec se jí nezúčastnila, předpokládali, že se dražby nikdo nezúčastní, stejně, jak tomu bylo i při minulých dražbách. Mysleli, že získají určitý časový prostor, ve kterém otázku nádrže vyřeší. Dále uvedla, že žalovaný ji volal 8. 9. 2020, kdy jí mimo jiné řekl, že ji nechce v životě již vidět, že na ni podá trestní oznámení, pošle na ni veřejná média, neboť on je veřejně známou osobou a že si s obcí vše vyřídí, stejně tak jako si to vyřizoval i s některými obcemi v okolí. Poté se již o nádrž nikdy nezajímal, ani nepřijel. V souvislosti s kupní smlouvou uzavřenou v květnu 2020 bylo porušeno předkupní právo, které platilo do 30. 6. 2020, tím, že spoluvlastník měl obci, jakožto dalšímu spoluvlastníkovi nabídnout pozemky k prodeji. Konkrétní cenovou nabídku od pana [příjmení], resp. jeho dcery nikdy neviděli, návrh kupní smlouvy nikdy neobdrželi. Obec při jednání s panem [příjmení] nabízela, že od jeho dcery podíl odkoupí, ale žádná konkrétní nabídka učiněna nebyla. Pan Slavotínek se obce pouze dotazoval, zda od něho resp. od jeho dcery pozemky obec odkoupí, zda o ně má obec zájem. Na to mu ona sdělila, že obec o pozemky patrně bude mít zájem, osobně ale nic nerozhodovala. Ze strany obce žádná konkrétní nabídka na odkup pozemku nevzešla, žádná nabídka nevzešla ani ze strany pana [příjmení]. Od 70. let pozemek kolem nádrže užívají paní [příjmení], před ní [příjmení].

15. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že na čtvrtinový podíl pana [jméno] se konala dražba již v roce 2015, posléze v roce 2019, on se účastnil dražby, jež se konala na počátku roku 2020, kde podíl získal. Obec o dražbu zájem neprojevila. Obec o pozemky ani nádrž nikdy zájem neměla, vždy, když se s bývalým starostou panem [příjmení] či se současnou starostkou o nádrži bavil, vždy mu bylo řečeno, že obec má jiné zájmy. V době dražby obec vlastnila polovinu nemovitostí, čtvrtinu vlastnil pan [jméno] a čtvrtinu paní [příjmení]. Po dražbě získal čtvrtinu od pana [jméno]. Následně kontaktoval pana [příjmení], jakožto otce paní [příjmení], tj. spoluvlastnice jedné čtvrtiny nemovitostí, on mu opakovaně říkal, že se pokusí jednat s obcí. Když jeho jednání s obcí k ničemu nevedla, tak mu nabídl, že čtvrtinový podíl od paní [příjmení] odkoupí. Jednali spolu většinou telefonicky, pan [příjmení] vystupoval jako zástupce své dcery. Cena se odvíjela od vydražené ceny. Následně byla uzavřena v květnu 2020 kupní smlouva. V průběhu roku 2020 se starostkou jednal, seznámil ji se svým záměrem s vodní nádrží, přišel za ní s odbornými materiály, projektem, seznámil ji se svým záměrem, nabídl, že se pokusí zajistit finance na obnovu nádrže, která bude sloužit pro chytání ryb pro děti, pro činnost rybářského kroužku. Nabízel, že zaplatí i buňku. Na místě u požární nádrže se bavili o technickém zabezpečení nádrže. Jejich jednání byla zcela bezkonfliktní, do doby, než dostal podání, v němž bylo uvedeno, že došlo při uzavření kupní smlouvy mezi ním a paní [příjmení] k porušení předkupního práva. [příjmení] je přesvědčen, že k porušení předkupního práva při uzavření kupní smlouvy v květnu 2020 nedošlo. Od této smlouvy bylo následně souhlasně odstoupeno, žalobce tudíž není bezesporu aktivně legitimován. Tvrdil, že o předmětných pozemcích se jednalo s obcí již od roku 2018, obec nikdy o předmětné pozemky zájem neměla. [příjmení] následně nechtěl setrvávat ve spoluvlastnictví, s ohledem na postoj obce nechtěl pokračovat v projektu, proto se domluvil s panem [příjmení] na odstoupení od kupní smlouvy, mezi stranami smlouvy byla uzavřena a podepsána dohoda o odstoupení. Následně opětovně za jiných podmínek uzavřel novou smlouvu na předmětné pozemky, ale vlastnické právo vloženo nebylo v důsledku vydaného předběžného opatření, vkladové řízení je zastaveno. V mezidobí mezi odstoupením od kupní smlouvy z května 2020 a uzavřením nové kupní smlouvy probíhala jednání mezi obcí a panem [příjmení] Pan [anonymizováno] s obcí jednal, jednání byla bezúspěšná, takže uzavřel novou kupní smlouvu s paní [příjmení].

16. Svědek [jméno] [příjmení] – v letech 2010 až 2018 starosta žalobce vypověděl, že nyní od roku 2018 je členem zastupitelstva. [ulice] nádrž postavil MNV [obec] v akci Z, jednalo se o požární nádrž, někdy v 80. letech sloužila nádrž i jako koupaliště. Nádrž postupem doby chátrala, obec se v podstatě o ni nestarala, jenom upravovala zeleň kolem. Se žalovaným se osobně o jeho projektu s nádrží nebavil, od starostky pouze ví, že jí navštívil žalovaný, představil se jí jako vlastník čtvrtiny nebo poloviny pozemku a chtěl navázat s obcí spolupráci. Svědek neví, jestli se hovořilo o porušení předkupního práva či něčem podobném. O věci jednalo i zastupitelstvo obce se závěrem, že se o nádrži se žalovaným jednat nebude. S panem [příjmení] hovořil pouze telefonicky nebo e-mailem v době, kdy zastával v obci funkci starosty. Tehdy se mu pan [příjmení] v emailu představil jako spoluvlastník předmětných pozemků, a uvedl, že má zájem pozemek odprodat obci, přitom neuváděl cenu, ani žádné jiné podmínky prodeje. On jako starosta tento návrh přednesl na zastupitelstvu, zastupitelé však neměli zájem něco ve věci podnikat. Pozemky byly předmětem dražby, o dražbě obec věděla, zastupitelé projednávali účast obce v dražbě, vždy dospěli k závěru, že o účast v dražbě obec zájem nemá. Jednalo se v podstatě o stejný závěr jako v případě podílu [anonymizováno]. S žalovaným se potkal pouze dvakrát náhodně u [anonymizováno], on se s ním nikdy jindy nesetkal, nebavili se spolu, a to ani prostřednictvím telefonu či emailu.

17. Svědek [příjmení] [příjmení] – starosta obce Chomutice v letech 1990 až 2010 uvedl, že nádrž byla vybudována jako požární nádrž, jejím vlastníkem je v současné době obec. V minulosti se nádrž využívala i jako koupaliště. O nabytí vlastnictví pozemků panem žalovaným, o uzavření smlouvy svědek nic neví. O záměru žalovaného vybudovat u požární nádrže veřejný prostor pro posezení občanů pro rybolov v obci slyšel, ale nepokládal to za významné. Ze strany [anonymizováno] za dobu jeho starostování žádná nabídka na odkoupení pozemků obcí nepřišla. V době jeho starostování obec žádné odkoupení pozemků od rodiny [příjmení] či [anonymizováno] neprojednávala.

18. Svědek [jméno] [příjmení] místostarosta žalobce vypověděl, že stavba požární nádrže je ve vlastnictví obce. V průběhu let se prováděla pouze údržba. Na podzim 2021 se vyměnily schody, dělalo se to kvůli bezpečnosti, děti tam chodí v zimě bruslit. Nádrž se napouští z potoka, vzdáleného cca 150 m, pokud ale v potoce je voda. O záměru žalovaného s nádrží ví od starostky, která zastupitelstvu sdělila, že se potkala s panem [celé jméno žalovaného], že jí nabízel nějaké tři možnosti spolupráce. Dražeb pozemků se v minulosti konalo několik, ohledně účasti ve dražbě většina zastupitelů měla zamítavé stanovisko. Prioritou obce nebyla požární nádrž, ale bylo dodělat základní školu, kde se prováděla a stále provádí velká rekonstrukce. Starostka sdělila informace o záměru žalovaného s vodní nádrží, zastupitelstvo na to řeklo, že podporují rybářský svaz [obec], takže spolupráci s žalovaným obec odmítla. V souvislosti s koupí podílu nemovitostí žalovaným se svědek osobně ústně s nikým nebavil, nevybavuje si, že by byla učiněna nějaká písemná nabídka na odkoupení podílu. Ví o tom, že starostka něco řešila s panem [příjmení], konkrétně nic neví. S obsahem emailu ze dne 22. 10. 2019 je starostka seznámila, on jako místostarosta chtěl vědět, zda pan [příjmení] má něco konkrétního, a to neměl. Na email obec nereagovala, čekala, zda přijde nějaká nabídka od pana [příjmení] nebo od někoho jiného.

19. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení] vypověděl, že s žalovaným ani se starostkou se nikdy neviděli, komunikovali pouze telefonicky nebo prostřednictvím emailu. Svědek uvedl, že se v roce 2017 spojil se starostou, kterému poslal email, neboť chtěl pozemky řešit. [příjmení] email poslal současné starostce - jedná se o email z 22. 10. 2019. Starostka mu tehdy sdělila, že se počká, jak dopadne exekuce, jinak na jeho nabídku obec nijak nereagovala, nesdělila, zda má zájem pozemky koupit. Za účelem odkoupení pozemků je oslovil žalovaný. Žádná konkrétní nabídka ze strany paní [příjmení] vůči obci neproběhla, o ceně se s obcí nebavili, stejně tak se nebavili o podmínkách prodeje. Svědek se domníval, že předkupní právo emailem ze dne 22. 10. 2019 uplatnil. Pokud by obec projevila zájem o pozemky, bavili by se o bližších podmínkách a o ceně. [příjmení] měl zájem věc řešit, měl zájem obci pozemky nabídnout za minimální cenu, byl si vědom menšinového podílu v celém uskupení spoluvlastníků. Kupní smlouva s žalovaným byla uzavřena v květnu 2020. Následně byla uzavřena smlouva o odstoupení od kupní smlouvy z května 2020, podnět k uzavření dohody vzešel od žalovaného, on dohodu napsal, stejně tak jako napsal kupní smlouvu z května 2020 i ze září 2020. Veškerá iniciativa vzešla od žalovaného, po uzavření kupní smlouvy z května 2020 se to ladilo tak, aby věc odpovídala legislativě. Po uzavření kupní smlouvy v květnu 2020 se se starostkou obce již nebavil, žalovaný jim nabídl komfortní řešení - o vše se postaral, což pro ně bylo velice ideální. Po uzavření kupní smlouvy v září 2020 se starostkou komunikoval, starostka mu tehdy řekla, něco v tom smyslu, že neudělali dobře a že budou pana [celé jméno žalovaného] žalovat. To, že obec neměla zájem o odkoupení pozemků, svědek usuzuje i z toho, že se obec nezúčastnila dražby. Hlavním iniciátorem ve vztahu k obci byla jejich strana, což je patrné z emailové komunikace mezi svědkem a starostkou. Když se objevila nabídka ze strany žalovaného, tak na ni přistoupili. K jednání o ceně pozemků se se starostkou nedostali, o žádných podmínkách prodeje také nemluvili. Dcera svědka [jméno] [příjmení] nikdy s obcí ohledně pozemků nekomunikovala. Komunikoval pouze on. Žalobkyně čekala na výsledek dražby. Odstoupení od smlouvy i kupní smlouvu podepsali v jeden den, tj. 16. 9. 2020, s dokumenty byli seznámeni předem. Poslal jim je žalovaný nějaký den předem, čas k jejich prostudování považovali za dostatečný. Pod tlakem je nepodepisovali.

20. Při jednání soudu dne 30. 11. 2022 vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení] – dlouholetý známý žalovaného, člen Rybářského klubu [obec] - vypověděl, že to byl on, kdo žalovanému nabídl koupi podílu na předmětných pozemcích v dražbě. Navrhl mu, že by kolem nádrže mohlo být zázemí pro děti, pro rybářský kroužek, mohly by se do nádrže nasadit ryby. Žalovaný na jeho nápad přistoupil, v exekuci nakonec podíl na pozemcích koupil. Svědek nabídku žalovaného na koupi pozemků odmítl. Se žalovaným byl někdy v polovině května 2020 na obci, mluvili se starostkou. Žalovaný přinesl návrh kupní smlouvy na odkup podílu pozemků od [anonymizováno], smlouvu tam ukázal, jednalo se o pozemky v hodnotě 75 000 Kč, starostka tehdy řekla, že o pozemky obec zájem nemá. Posléze patrně kupní smlouva mezi žalovaným a [anonymizováno] uzavřena byla. S žalovaným se setkal ještě někdy v červenci 2020, kdy mu žalovaný řekl, že pozemky koupil, ale že starostka na něho udělala podraz, že chtějí dát věc k soudu. Svědek slyšel, že paní [příjmení] nabízela odkup podílu svých pozemků obci, a to jednak bývalému starostovi panu [příjmení], a i současné starostce, tyto informace se vynesly ze zastupitelstva. Svědek neví, kdo sepisoval smlouvu apod., neví o tom, že by žalovaný a paní [příjmení] od kupní smlouvy z května 2020 odstoupili.

21. V řízení je zcela nesporné, že dne 25. 5. 2020 byla mezi [jméno] [příjmení] na straně prodávající a žalovaným na straně kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu k nemovitým věcem zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec], tj. vždy k ideálnímu podílu o velikosti ¼ celku pozemku parc. [číslo] – jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku parc. [číslo] – trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – vodní plocha a pozemku parc. [číslo] vodní plocha. Na základě této kupní smlouvy bylo na [list vlastnictví], kat. území [obec] zapsáno vlastnické právo o velikosti ¼ celku ve prospěch žalovaného. Žalovaný se tak stal spoluvlastníkem ideální ½ celku nemovitých věcí, neboť druhou ¼ nemovitých věcí získal na základě usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Exekutorského úřadu Praha 6 o udělení příklepu ze dne 15. 4. 2020 čj. 098 EX 05841/08-2015, jež nabylo právní moci dne 19. 5. 2020. Usnesení bylo vydané v exekuční věci povinného [jméno] [jméno]. Druhou polovinu ke dni uzavření smlouvy vlastnil žalobce. 22. [příjmení] je také skutečnost, že dne 8. 9. 2020 byl žalovanému doručen dopis žalobce datovaný dnem 3. 9. 2020 a nazvaný jako oznámení o porušení předkupního práva, v němž žalobce žalovaného upozorňoval na porušení předkupního práva při uzavření kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020, neboť žalobci nebyla učiněna řádná nabídka předkupního práva, a žalovaného vyzýval k uzavření mimosoudní dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Námitku žalovaného, že mu nebyl dopis doručen, je vyvrácena potvrzením České pošty o doručení zásilky žalovanému dne 8. 9. 2020 (RR355871190CZ). Dopis shodného znění byl formou doporučeného psaní (RR255871209) doručen i [jméno] [příjmení], a to rovněž dne 8. 9. 2020, jak je prokázáno potvrzením České pošty. 23. [příjmení] je mezi stranami uzavření dohody - Souhlasného prohlášení žalovaného a paní [příjmení] o odstoupení od kupní smlouvy uzavřené dne 25. 5. 2020 a opětovné uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovité věci mezi prodávající [jméno] [příjmení] a kupujícím žalovaným, obojí podepsané dne 16. 9. 2020. Dne 1. 2. 2021 nabylo ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 12. 2020 právní moci usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 10. 2020 čj. 7 C 193/2020-38, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo uloženo žalovanému, aby nenakládal se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální ¼ celku nemovitých věcí získaných kupní smlouvou ze dne 25. 5. 2020 uzavřených s paní [příjmení], tj. nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví], kat. území [obec] a aby tento podíl nezatěžoval právy třetích osob. Ke dni rozhodnutí soudu jsou nemovité věci – pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] – zapsány ve spoluvlastnictví účastníků řízení, a to tak, že každý vlastní ideální jednu polovinu celku.

24. Kupní smlouva ze dne 25. 5. 2020 byla uzavřena v době, kdy platilo zákonné předkupní právo upravené v ustanovení § 1124 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění do 30. 6. 2020, dle jehož odst. 1 převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

25. Dle odst. 2 téhož ustanovení se odstavec 1 použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu.

26. Obsahem předkupního práva je povinnost spoluvlastníka jako dlužníka nabídnout věc oprávněnému z předkupního práva (předkupníkovi) ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému). Nabídka je učiněna ohlášením všech kupních podmínek především oznámení ceny, splatnosti, podmínek plnění atd. V případě nemovitostí musí mít písemnou formu. Předkupní právo tedy zavazuje povinnou osobu, v dané věci paní [příjmení], nabídnout oprávněnému (žalobci) věc ke koupi, přičemž nabídka musí obsahovat všechny podmínky, za nichž má být koupě uzavřena, tj. zejména cenu věci, předmět koupě, identifikaci toho, jemuž má být věc ke koupi nabídnuta, popř. další podmínky, nabídnuté vedle kupní ceny.

27. Zatímco žalovaný tvrdí, že předkupní právo bylo v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020 zachováno, žalobce naopak tvrdí, tj. že bylo porušeno. Žalovaný na podporu tohoto svého tvrzení soudu předložil emailovou zprávu zaslanou svědkem [příjmení] žalobci již dne 22. 10. 2019, o níž tvrdil, že se jedná o řádnou nabídku předkupního práva. [příjmení] [příjmení] se tedy snažila předmětné pozemky žalobci prodat, on ale o ně zájem neměl, proto je nakonec koupil žalovaný. Poukázal přitom i na svědecké výpovědi pana [příjmení] a pana [příjmení], jakož i na svědecké výpovědi pana [příjmení] a pana [příjmení]. Posledně jmenovaný měl dle žalovaného potvrdit, že předkupní právo porušeno nebylo.

28. S názorem žalovaného, že předkupní právo nebylo porušeno, soud nesouhlasí. V emailu ze dne 22. 10. 2021 svědek [příjmení] pouze obec resp. starostku seznamuje s tím, že jejich rodina získala v restituci mimo jiné i předmětné pozemky, jež jsou ke dni zaslání zprávy ve vlastnictví jeho dcery [jméno] [příjmení] s tím, že by s tím rád něco udělal. Žádal, aby se obec na věc podívala a navrhla řešení. Obsah této zprávy nesplňuje podmínky řádné nabídky předkupního práva. Ve zprávě je pouze uvedeno, o kterých pozemcích by mělo být jednáno, žádné bližší podmínky nejsou uvedeny. Co se týče výpovědi svědka [příjmení] – starosty obce v letech 2010 až 2018, ten v podstatě shodně jako svědek [příjmení] vypověděl, že v době svého starostování hovořil s panem [příjmení] pouze telefonicky nebo e-mailem. Tehdy se mu pan [příjmení] v emailu představil jako spoluvlastník předmětných pozemků, a uvedl, že má zájem pozemky odprodat obci, přitom neuváděl cenu, ani žádné jiné podmínky prodeje. Ani svědek [příjmení] současný místostarosta obce si nevybavuje, že by byla učiněna nějaká písemná nabídka na odkoupení podílu předmětných pozemků. S obsahem emailu ze dne 22. 10. 2019 je starostka seznámila, on jako místostarosta chtěl vědět, zda pan [příjmení] má něco konkrétního, a to neměl. Na email obec nereagovala, čekala, zda přijde nějaká nabídka od pana [příjmení] nebo od někoho jiného, což se nestalo. Zásadní informace k tomu, zda byla či nebyla obci učiněna nabídka ke koupi pozemků, ve své svědecké výpovědi sdělil svědek [příjmení], který jednal za svou dceru [jméno] [příjmení] – majitelku spoluvlastnického podílu k pozemkům. Svědek uvedl, že se v roce 2017 spojil se starostou, kterému poslal email, neboť chtěl pozemky řešit. [příjmení] email poslal současné starostce - jedná se o email z 22. 10. 2019. Žádná konkrétní nabídka ze strany paní [příjmení] vůči obci neproběhla, o ceně se s obcí nebavili, k tomuto se nedostali, stejně tak se nebavili o podmínkách prodeje. S obcí komunikoval pouze on, dcera [jméno] [příjmení] nikdy s obcí ohledně pozemků nejednala. Za nabídku předkupního práva svědek považoval email ze dne 22. 10. 2019. Ani svědek [příjmení] žalovanému neprokázal jeho tvrzení, že předkupní právo bylo uplatněno. Svědek pouze slyšel, že paní [příjmení] nabízela odkup podílu svých pozemků obci, a to jednak bývalému starostovi panu [příjmení], a i současné starostce, k těmto informacím nic více neví, neví, kdo sepisoval smlouvu a další listiny, neví, že by žalovaný a paní [příjmení] od kupní smlouvy z května 2020 odstoupili.

29. Závěrem soud uzavírá, že svědecké výpovědi vyslechnutých svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], i [příjmení] a zejména [příjmení] zcela jednoznačně vyvrátily tvrzení žalovaného o uplatnění předkupního práva a prokázaly pravdivost tvrzení žalobce, že předkupní právo v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy dne 25. 5. 2020 bylo porušeno. Vyslechnutí svědci [příjmení], [příjmení] a zejména [příjmení] tak potvrdili tvrzení starostky obce, že žádná řádná nabídka předkupního práva nebyla ze strany [jméno] [příjmení] učiněna. Předkupní právo tak bylo porušeno.

30. K věci soud dodává, že svědeckou výpovědí [titul]. [příjmení] bylo i prokázáno, že všechny listiny (obě kupní smlouvy, dohodu o odstoupení) sepisoval žalovaný. Bylo prokázáno i to, že dohoda o odstoupení od kupní smlouvy z května 2020 a kupní smlouva datovaná dnem 16. 9. 2020 podepsaná paní [příjmení] v jeden den (16. 9. 2020) byly uzavřeny proto, aby vše odpovídalo legislativě. Nebylo to tedy proto, jak tvrdil žalovaný, že dohoda o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020 byla podepsána proto, že nadále nechtěl setrvávat ve spoluvlastnictví, že s ohledem na postoj obce nechtěl pokračovat v projektu vodní nádrže. Kupní smlouva podepsaná dne 16. 9. 2020 a dohoda o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020 byla [jméno] [příjmení] žalovaným zaslána najednou- několik dnů před 16. 9. 2020. Tudíž ani žádná jednání mezi žalovaným a obcí v době mezi odstoupením od kupní smlouvy ze dne 25. 5. 2020 datované dnem 16. 9. 2020 a znovu uzavřením kupní smlouvy dne 16. 9. 2020 nemohla proběhnout. Z uvedeného je zřejmé, že žalovanému v době uzavření kupní smlouvy dne 25. 5. 2020 musela být známa existence zákonného předkupního práva spoluvlastníků upraveného v ustanovení § 1124 o. z. (v osobě žalovaného se navíc jedná o advokáta). Poté, co byl žalobcem upozorněn na porušení tohoto předkupního práva, začal žalovaný činit zcela účelové kroky k tomu, aby předkupní právo zmařil, tj. účelově uzavřel s paní [příjmení] dohodu o odstoupení od kupní smlouvy a uzavřel s ní novou kupní smlouvu, a to vše v době, kdy zákonné předkupní právo již neexistovalo. Žalovaný tak při uzavření dohody o odstoupení od kupní smlouvy a současně uzavření kupní smlouvy v jeden den, tj. 16. 9. 2020, konal ve snaze vyhnout se právním důsledkům uplatnění žalobcova zákonného předkupního práva, tedy konal v rozporu s ustanovením § 6 o. z., podle něhož má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

31. S ohledem na shora uvedený závěr dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí bylo vyhověno.

32. V daném případě si spoluvlastníci neujednali, jakým způsobem předkupní právo vykonají, potom ze zákona každý ze spoluvlastníků má právo vykoupit příslušný spoluvlastnický podíl poměrně podle velikosti podílů. To znamená, že každý oprávněný spoluvlastník se může domáhat po„ nabízejícím“ spoluvlastníku uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bude část spoluvlastnického podílu odpovídající poměru velikosti podílů ostatních spoluvlastníků.

33. V daném případě obec vlastnila před porušením předkupního práva ½ celku, žalovaný ¼ celku a [jméno] [příjmení] ¼ celku. Posledně jmenovaná svou ideální ¼ celku prodávala, tudíž žalobce má nárok na vykoupení dvou dílů z jedné čtvrtiny a žalovaný na vykoupení jednoho dílu z jedné čtvrtiny. Při převedení podílů na společného jmenovatele žalobce vlastnil [číslo] celku a žalovaný [číslo] celku – tj. podíl získaný dražbou. Z podílu [jméno] [příjmení] žalovanému náleží 1/3 z ¼, tj. [číslo], žalovaný tak bude vlastnit své [číslo] + [číslo], jeden díl z podílu ¼ po [příjmení]) žalovaný tak má vlastnit [číslo] celku, tj. 1/3 celku nemovitých věcí. Žalobci náleží 2/3 z podílu [příjmení], tj. [číslo] celku, žalobce tak bude vlastnit [číslo] (svých [číslo] + [číslo] dva díly z podílu [příjmení]), tj. ideální podíl o velikosti [číslo], což je 2/3 celku nemovitých věcí.

34. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 43 800 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 37 200 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 úkonů á 3 100 Kč – počítáno ze základu 50 000 Kč, (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba; návrh na vydání předběžného opatření; vyjádření k odvolání – procesní podání ze dne 30. 11. 2020; účast na jednání soudu dne 14. 6. 2022 v době od 9:10 hodin do 11:50 hodin – 2 úkony); procesní podání ze dne 29. 6. 2022; účast na jednání soudu dne 4. 10. 2022 v době od 9:10 hodin do 14:15 hodin – 3 úkony; účast na jednání soudu dne 30. 11. 2022), náhradu 3 600 Kč za 12 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 3 000 Kč za zaplacené soudní poplatky – 2 000 Kč ze žaloby, 1 000 Kč z návrhu na vydání předběžného opatření.

35. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.