7 C 219/2018

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného o náhradu majetkové a nemajetkové újmy,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.314 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2.686 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 14.8.2018 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 75.000 Kč jako náhradu majetkové a nemajetkové újmy. Před zahájením jednání dne 7.10.2020 žalobce vzal žalobu ohledně částky 65.000 Kč zpět s tím, že požadoval po žalované zaplacení částky 10.000 Kč. Uvedená částka zahrnuje částku 2.000 Kč jakožto majetkovou újmu způsobenou mu tím, že žalovaná prodala kočárek pro dceru, který on zakoupil ze svých prostředků, částku 284 Kč, kterou zaplatil v souvislosti s nedůvodně vedenou exekucí ze strany žalované proti jeho osobě ve věci dlužného výživného na dceru a částku 2.400 Kč představující cestovné vynaložené za jeho cestu na trase [obec] – [obec] a zpět v souvislosti se stykem s dcerou, ke kterému nedošlo, neboť žalovaná mu jej neumožnila, a to i přesto, že o něm bylo rozhodnuto soudem. Zbývající částka 5.316 Kč představuje nemajetkovou újmu, kterou mu žalovaná způsobila na jeho osobnostních právech – jeho cti a důstojnosti, právu na soukromí a na rodinný život tím, že v září 2016 zveřejnila o něm lživé informace v inzerátu zveřejněném na internetu, když uvedla, že byl sexuologem shledán za sexuálního devianta – pedofila, že neplatí na dceru výživné, že jí brání vystěhování věcí v hodnotě 100.000 Kč, že se naboural na její účet, že kočárek, který v inzerátu nabízela, je její, že ho koupila sama, poškodila ho tím, že ho nazvala zvrhlým člověkem.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. V písemném vyjádření k žalobě, k němuž byla soudem vyzvána, žádná konkrétní tvrzení neuvedla, pouze obecně se odkázala na vyjádření obsažená v trestních a vyšetřovacích spisech. I když při prvním jednání soudu byly strany poučeny o nutnosti prokázat svá tvrzení a upozorněny na neúspěch ve věci, pokud tak neučiní, a žalovaná se zavázala, že ke svým tvrzením uvedeným v průběhu prvního jednání označí důkazy písemně, do zahájení jednání dne 26. května 2021 tak neučinila a k jednání se bez omluvy nedostavila. Přitom předvolání k jednání jí bylo doručeno již dne 26.3.2021.

3. Žalobce soudu předložil inzerát na prodej kočárku uveřejněný žalovanou na internetu v září 2016. V inzerátu žalovaná uvedla, že„ Pan [celé jméno žalobce], s kterým jsem 2 roky žila v [obec] na Domažlicku, je ve skutečnosti člověk, který byl pravomocně odsouzen, za pohlavní zneužívání malé nezletilé a teprve 12tileté holčičky své druhé exmanželky. [příjmení] byl shledán, že p. [celé jméno žalobce] trpí sexuální deviací, přesněji pedofilií. S p. [celé jméno žalobce] mám roční dcerku na kterou od jejího narození, nepřispívá žádnou finanční částkou a veškeré vybavení jsem si musela opatřit sama, ani v současné době neplatí žádné výživné. Jako každá matka, která miluje své dítě, i já chráním dceru před tímto zvhlým člověkem. Pan [celé jméno žalobce] mi i nadále po mém odchodu od něj brání vystěhovat si mé osobní věci a věci mých dětí v hodnotě 100.000 Kč. Snažil se mi nabourat na můj osobní účet a připravit mě o finance, které jsem měla pro svou dceru, toto už řeší policie. ……………Tento kočárek jsem ve skutečnosti kupovala osobně, jelikož p. [jméno] měl exekuci, protože musel té holčičce zaplatit nemalou částku jako odškodné a já mu finančně pomáhala. ……..kočárek je stále v prodeji a je ve velmi dobrém stavu.“ 4. Mezi stranami je nesporné, že žalovaná předmětný inzerát na internetu zveřejnila – uvedenou skutečnost žalovaná potvrdila při jednání soudu dne 7.10.2020. Uvedla, že inzerát na internetu zveřejnila jako reakci na SMS zprávu žalobce, kde ji psal, že ukradla kočárek. Popřela, že by do inzerátu uvedla slovo„ pedofil“. Pokud o osobě žalobce něco do inzerátu uvedla, vycházela z toho, co jí řekl. Znalecké posudky, které byly na jeho osobu vypracovány, dopodrobna nečetla.

5. K pravdivosti jednotlivých tvrzení obsažených v inzerátu ohledně osoby žalobce byla zjištěna tato skutková tvrzení: <b><i>-) K tvrzení, že„ žalobce byl pravomocně odsouzen, za pohlavní zneužívání malé nezletilé a teprve 12tileté holčičky své druhé exmanželky. [příjmení] byl shledán, že p. [celé jméno žalobce] trpí sexuální deviací, přesněji pedofilií.“</b></i> žalobce soudu předložil závěr znaleckého posudku vyhotoveného dne 26.6.2015 soudem ustanoveným znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, sexuologie a alkohologie [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy úkolem znalce bylo posoudit osobnost žalobce, zda žalobce trpí či nikoliv duševní poruchou či deviací, zaujmout stanovisko k posudku znalce doc. MUDr. [příjmení] z roku 2013. Znalec uzavřel, že žalobce netrpí duševní poruchou chorobného charakteru, není postižen vadou osobnosti ani vadou intelektu. Žalobce je heterosexuálně orientovaný na dospělé ženy a přiměřené sexuální aktivity. Není a nikdy nebyl postižen sexuální deviací. Není pedofilně ani hebefilně orientovaný. Není postižen abnormní sexuální agresivitou. Znalecký posudek vyhotovený [anonymizováno] [příjmení] považuje za nesprávný. V posudku podrobně vysvětluje důvody nesprávnosti. (Dne 31.7.2013 byl v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci ve věci podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužívání nezl. dcery bývalé manželky žalobce vyhotoven znalcem z oboru zdravotnictví doc. [příjmení] znalecký posudek, kdy úkolem znalce bylo mimo jiné odpovědět na otázku, zda žalobce trpěl v době údajného páchání trestné činnosti nějakou duševní poruchou nebo chorobou či sexuální poruchou či deviací. Znalec dospěl k závěru, že žalobce žádnou duševní poruchou či chorobou netrpí a netrpěl, ale že trpí sexuální deviací pedofilií hebefilního typu, která se projevuje sexuálním zájmem o jedince ženského pohlaví před 15. rokem věku)

6. Mezi stranami je shoda, že se účastníci seznámily v době svých pobytů v Psychiatrické léčebně v [obec], kde oba byli hospitalizováni. Vzhledem k tomu, že se žalovaná neměla kam vrátit, žalobce jí nabídl možnost bydlet u něho, ona toho využila, následně otěhotněla, a z jejich vztahu se dne 15.9.2015 narodila dcera [jméno]. Dle tvrzení žalobce, kterému žalovaná neodporovala, žalovaná od něho odešla v únoru 2016 s tím, že jde ke kamarádce, ale už se k němu nevrátila.

7. Znalecky posudek byl znalcem [příjmení] [příjmení] vyhotoven v době, kdy účastníci žili ve společné domácnosti, v době, kdy žalovaná očekávala narození společného dítěte a je tudíž zcela nepravděpodobné, že by jí žalobce závěry znaleckého posudku, které jsou diametrálně odlišné od závěrů znaleckého posudku vyhotoveného v rámci trestního řízení již v roce 2013, neřekl. Posudek byl vyhotoven v rámci soudního řízení ve věci nezl. syna žalobce [jméno], žalovaná o řízení věděla, žalobce tvrdí, že žalované syn vadil, připomínal jí jeho bývalou manželku, dokonce mu dala na vybranou mezi dcerou a synem, což pro něho bylo těžké, protože on má rád obě děti. Toto tvrzení žalovaná popírá. Žalobce na podporu svého tvrzení soudu předložil SMS zprávy, které mu žalovaná psala 25.3.2015„ …bohužel nemohu přijmout malýho a nechci abys se ho vzdal…“ či ze dne 30.5.2015„ chci být odtamtud pryč, on tam bude jezdit dál a já nechci aby o něm malá věděla a přišla s ním do styku„. či z téhož dne„ …. až ho odvezeš, dej mi vědět. Nechci mu ublížit ale nemám ho ráda.“. Žalobce tvrdí, že žalovaná závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] znala, což soud s ohledem na shora uvedené považuje za velice pravděpodobné spíše za jisté. Námitky proti tomuto tvrzení žalovaná nevznesla. Přesto za více jak jeden rok od vyhotovení znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] zveřejnila na internetu informace, že žalobce je pedofil, že trpí sexuální deviací. Inzerát byl zveřejněn na internetových stránkách, na něž měly přístup tisíce lidí. <b><i>-) K tvrzení v inzerátu, že„ od narození dcery, nepřispívá na ni žádnou finanční částkou a veškeré vybavení jsem si musela opatřit sama, ani v současné době neplatí žádné výživné“</b></i> 8. Žalobce soudu předložil výpis ze svého účtu [číslo] vedený u Fiobanky, z něhož soud zjistil, že žalobce na dceru [jméno] platil výživné 13.3.2016 ve výši 4.900 Kč, dne 31.7.2016 300 Kč, ve dnech 25.8.2016, 30.9.2016, 2.11.2016 vždy částku 600 Kč, 1.12.2016 zaplatil 1.200 Kč, 15.2.2017 částku 900 Kč, ve dnech 15.3.2017, 15.4.2017, 15.5.2017, 17.6.2017 a 16.7.2017, 16.8.2017, 16.9.2017 a dne 16.10.2017 vždy částku 1.000 Kč Částky byly zasílány vždy na účet [bankovní účet] – ve zprávě pro příjemce bylo vždy uvedeno„ [jméno] – výživné“, nebo„ [jméno]“, u platby zaslané dne 25.8.2016 ve výši 600 Kč byla poznámka„ vakcína“ stejně u platby 31.7.2016 ve výši 300 Kč. Žalovaná, popírá, že by žalobce v inzerátu nazvala„ zvhlým“ člověkem“, uvedla, že si to nepamatuje, textem samotného inzerátu je tvrzení žalobce prokázáno. <b><i>K textu v inzerátu, že„ žalobce jí brání vystěhovat si své osobní věci a věci jejích dětí v hodnotě 100.000 Kč“</b></i> 9. Žalobce tvrdil, že žalovaná se k němu přistěhovala z Psychiatrické léčebny v [obec] – přišla se dvěma taškami, byla hlášena k pobytu na Městském úřadu v [obec], věci měla uloženy někde v garáži. On spolu se svým kamarádem věci přivezl dvěma auty. Ty, které se vešly do auta, jí vrátil, rozkládací sedací soupravu, která se mu do auta nevešla, má žalovaná stále u něho, jemu překáží, žalovaná si ji dosud neodvezla. Tvrdil, že žalované nabídl termíny, kdy si může pro věci přijet, ona tohoto však nikdy nevyužila. Vždy odmítla, že jí termíny nevyhovují. Žalovaná naopak tvrdí, že to byl žalobce, který jí bránil ve vystěhování věcí, že tvrzení v inzerátu je pravdivé, proto na něho byla nucena podat žalobu u soudu a trestní oznámení, což žalobce potvrdil. Obě řízení byla zastavena. Žádné důkazy na podporu svých tvrzení však žalovaná neoznačila.

10. Žalobce na vyvrácení tvrzení žalované, aby prokázal, že její tvrzení v inzerátu je lživé, a že to nebyl on, kdo by jí bránil v odvozu věcí, soudu předložil dopis datovaný dnem 11.1.2017, jež psal žalované, kde jí sděluje, že vzhledem k tomu, že nereagovala na jeho telefonické a osobní výzvy, vyzývá ji písemně, aby si do 30 dnů od doručení žádosti zajistila odvoz svých věcí z jeho domu a to kterýkoliv den v rozmezí id 17 do 20 hodin s tím že přesný termín mu má sdělit alespoň 3 dny předem. Současně ji vyzval, aby mu vrátila jeho věci – kočárek, který je neoprávněně nabízen k prodeji, deku, klíče od domu. Odeslání výzvy žalované žalobce prokázal podacím lístkem potvrzeným poštou [obec] dne 12.1.2017.

11. Soud z informačního systému soudu zjistil, že skutečně u něho byla ze strany žalované podána dne 13.4.2017 žaloba proti žalobci, kde se žalovaná domáhala úhrady zadržených movitých věcí – jejich hodnotu tehdy uváděla 180.000 Kč. Poukázala a soudu předložila úřední záznam sepsaný s ní na policii v [obec], kde věci ohodnotila částkou 120.710 Kč. Věc byla postoupena na Okresní soud v Domažlicích, který řízení vedl pod sp. zn. [spisová značka]. Na usnesení soudu k odstranění vad žaloby žalovaná nereagovala, soud proto návrh usnesením ze dne 25.9.2017 čj. [číslo jednací] jako neprojednatelný odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne 31.10.2017. Na prokázání svého tvrzení, že skutečně jí žalobce bránil ve vystěhování věcí z jeho domu, žalovaná žádný důkaz nepředložila.

12. Tvrzení v inzerátu, že„ žalobce se snažil nabourat na osobní účet žalované a připravit ji o finance“, žalovaná považuje za pravdivé, když tvrdí, že v době, co odešla od žalobce, ji banka upozornila, že z jejího účtu se někdo opakovaně snaží provést platby – celkem 4.000 Kč – ona volala žalobci a ten jí řekl, že omylem do internetového bankovnictví zadal číslo platební karty žalované – toto své tvrzení navrhovala prokázat spisem policie, která měla věc šetřit – sp. značku ani která policie věc šetřila, soudu nesdělila, i když k tomu byla v rámci jednání u soudu vyzvána a sama uvedla, že sp. zn. soudu sdělí.

13. Svá tvrzení resp. tvrzení, že v případě zveřejněných informací v inzerátu se jedná o pravdivé informace, žalovaná neprokázala. Žalobce její tvrzení popírá ani on svá tvrzení (že platební kartu žalované nepoužíval, ani ji používat nemohl, neboť ji žalovaná měla v době jejich společného soužití zablokovanou) neprokázal. <b><i>14. Žalovaná v inzerátu uvedla, že kočárek, který nabízela k prodeji, ve skutečnosti kupovala osobně.</b></i> 15. Žalovaná tvrdí, že kočárek žalovaný zaplatil v době, kdy spolu žili, ze svého účtu, na tento účet ale chodily i její peníze z brigády i ze zaměstnání. Dále tvrdila, že když se od něho stěhovala, nepožadoval, aby kočárek u něho zanechala. Soudu předložila potvrzení vystavené společností [právnická osoba] [obec], z něhož soud zjistil, že v druhém pololetí roku 2014 průměrný příjem žalované činil 15.446 Kč, v lednu 2015 jí bylo zaplaceno 8.104 Kč a v únoru 2015 1.717 Kč. V květnu 2015 jí bylo zasláno 261 Kč, v červnu 2015 7.787 Kč. Další platba jí byla zaslána až v říjnu 2015 ve výši 3.560 Kč a v listopadu 2015 ve výši 648 Kč. Za měsíc březen 2016 jí bylo vyplaceno 11.220 Kč, za měsíc únor 2016 5.916 Kč. Ze zprávy zaměstnavatele žalované bylo zjištěno, že peníze jí byly v období od 19.5.2014 do 30.9.2014 zasílány na účet [bankovní účet], tj. na účet žalované, v období od 1.10.2014 do 31.1.2016 na účet č. [bankovní účet] – tj. na účet žalobce a od 1.2.2016 do 31.10.2016 opět na účet žalované č. [bankovní účet]. Kočárek dle zjištění policie stál 3.249 Kč, byl zakoupen v červenci 2015 (viz obsah vyrozumění Policie ČR OOK [obec] ze dne 13.7.2018) Byl placen z účtu žalovaného. Žalovaná do protokolu, který byl s ní sepsán u Okresního soudu v Jičíně dne 29.2.2016 a jehož obsahem je její návrh na svěření nezl. [jméno] [příjmení] do péče matky a návrh na vydání předběžného opatření, tvrdila, že„ Přítel pan [celé jméno žalobce] mi na nezletilou dceru žádné výživné neplatí, koupil jen pleny, kočárek, ale já sama jsem si taky koupila výbavičku na dítě.“ Žalovaná tedy sama tvrdila, že kočárek zakoupil žalobce. Ze shora uvedené zprávy zaměstnavatele žalované je zcela jednoznačně prokázáno, že kočárek byl zakoupen v době, kdy žalovaná žádný příjem ze zaměstnání neměla – před zakoupením kočárku poslední platbu obdržela v červnu 2015, před tím však žádný příjem od měsíce února 2015, kdy jí byla zaslána platba 1.717 Kč, neměla. Dá se zcela s jistotou předpokládat, že žádné peníze, které by mohla na nákup kočárku použít, našetřené neměla.

16. Žalobce po žalované požaduje zaplatit částku 284 Kč jakožto částku, kterou zaplatil v souvislosti s bezdůvodně vedenou exekucí proti jeho osobě k vymožení dlužného výživného na dceru.

17. Pod sp. zn. [spisová značka] bylo u Okresního soudu v Domažlicích vedeno řízení ve věci nezl. [jméno] [příjmení] zastoupené matkou [jméno] [příjmení] proti povinnému [celé jméno žalobce] ve věci dlužného výživného ve výši 1.000 Kč. Řízení u soudního exekutora bylo zahájeno dne 30.7.2018, exekuce byla vedena u soudního exekutora [exekutorský úřad]. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Částka 1.000 Kč představovala dle tvrzení žalované dlužné výživné na dceru na měsíc únor 2018 Soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] byl pověřen k provedení exekuce Okresním soudem v Domažlicích dne 28.8.2018 pověřením čj. [číslo jednací]. Dne 4.10.2018 byl ze strany žalobce (povinného) podán návrh na zastavení exekuce s odůvodněním, že exekuci považuje za neoprávněnou, neboť žádný dluh na výživném na měsíc únor 2018 ani na jiný měsíc nemá. Soudnímu exekutorovi předložil potvrzení o provedené platbě vystavené bankou [právnická osoba], z něhož bylo z zjištěno, že 14.2.2018 byla na účet [bankovní účet] zaslána částka 1.000 Kč s poznámkou pro příjemce„ [jméno] [jméno]: výživné [jméno]“. I přesto, že žalovaná v postavení zástupce oprávněné, byla exekutorem vyzvána, zda souhlasí se zastavením exekuce, žalovaná trvala na dalším vedení exekuce a s jejím zastavením nesouhlasila. Soudní exekutor proto návrh postoupil k rozhodnutí exekučnímu soudu a Okresní soud v Domažlicích usnesením ze dne 1.3.2019 čj. [číslo jednací] exekuci na majetek povinného zastavil a povinné uložil povinnost zaplatit náklady exekuce., Proti tomuto usnesení oprávněná podala odvolání, v němž uvedla, že žalobce posílal výživné vždy ze stejného účtu, platba z 14.2.2018 jí byla zaslána z jiného účtu a proto ona částku nepřijala a peníze vrátila. Až když se to samé opakovalo v měsíci březnu, zdálo se jí to divné, teprve tehdy se podívala do připojené zprávy, z níž zjistila, že se jedná o výživné na dceru. Žalobce se k odvolání vyjádřil písemně podáním doručeným exekučnímu soudu dne 3.4.2019 O odvolání rozhodoval Krajský soud v Plzni dne 25.9.2019 usnesením čj. [číslo jednací], kterým usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

18. Exekučním titulem pro vedení exekuce bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28.2.2017 čj. [číslo jednací], kterým byla žalobci předběžně uložena povinnost platit na dceru [jméno] výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně počínaje 1.2.2017 splatným vždy do 15. dne v měsíci. Usnesení nabylo právní moci dne 7.3.2017.

19. Žalovaná i přesto, že výživné na měsíc únor 2018 měla na dceru zaplacené, a věděla, že v případě platby 1.000 Kč se jedná o výživné na dceru (-toto zjistila v březnu 2018, když jí ze stejného účtu opět přišla platba a ona se podívala do připojené zprávy k platbám) koncem července 2018 podala na žalobce zcela bezpředmětný návrh na nařízení exekuce, tj. návrh podala v době, kdy výživné bylo již několik měsíců zaplaceno.

20. Žalobce soudu předložil potvrzení pošty - podací stvrzenku potvrzenou poštou [obec] dne 3.10.2018 od zásilky, kterou žalobce posílal na exekuční soud [obec] znějící na 42 Kč a podací stvrzenku potvrzenou poštou [obec] dne 13.9.2018 od zásilky, kterou zasílal soudnímu exekutorovi do [obec]. V exekučním spise Okresního soudu v Domažlicích 11 EXE 1831/2018 je založena obálka od zásilky obsahující návrh žalobce na zastavení exekuce potvrzená poštou [obec] dne 13.9.2018 a obálka od zásilky obsahující návrh žalobce na zastavení exekuce adresované na Okresní soud v Domažlicích potvrzená poštou [obec] dne 3.10.2018.

21. Žalobce soudu předložil 2x potvrzení [právnická osoba] o tom, že dne 2.10.2018 mu byly z účtu [bankovní účet] odepsány bankou poplatky za poskytnutí bankovní informace ve výši 2 x 100 Kč. Z obsahu exekučního spisu soud zjistil, že bankovní informace banka poskytla dne 24.9.2018 k dotazu soudního exekutora.

22. Žalobce po žalované požaduje částku 2.400 Kč představující cestovné, jež zbytečně vynaložil za cestu na trase [obec] – [obec] a zpět dne 18.9.2016 v souvislosti se stykem dcerou.

23. Žalobce tvrdil, že Okresní soud v Jičíně vydal předběžné opatření, na základě kterého byl oprávněn se stýkat s dcerou každou neděli po dobu jedné hodiny. [příjmení] proto přijel za dcerou na první termín styku, žalovaná mu však styk neumožnila, on dceru neviděl a jel proto zbytečně.

24. Žalovaná potvrdila, že soud vydal předběžné opatření, na základě kterého byl žalobce oprávněn stýkat se s dcerou po dobu jedné hodiny. Ona usnesení soudu obdržela v pátek, první styk se měl uskutečnit v neděli. Usnesení dosud nebylo pravomocné. Potvrdila, že skutečně žalobce za účelem styku s dcerou v neděli přijel, ona mu styk neumožnila, dceru tudíž neviděl. Tvrdila, že se snažila dceru před ním chránit, protože byl odsouzen za pohlavní zneužívání.

25. Žalobce soudu předložil usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 15.9.2016 čj. [číslo jednací], kterým soud vydal předběžné opatření, na základě kterého byl žalobce oprávněn stýkat se s nezl. dcerou [jméno] vždy každou neděli v době od 9,30 hodin do 10,30 hodin. Pokud se žalovaná odvolávala na to, že styk otci neumožnila proto, že usnesení nebylo v právní moci, je třeba uvést, že usnesení obsahovalo poučení, v němž bylo uvedeno, že usnesení je vykonatelné dnem doručení tomu, komu ukládá nějakou povinnost. Pokud se žalobce domáhal svého styku dle předmětného usnesení, musela žalovaná vědět, že usnesení již obdržel, a tudíž že styk otci dle tohoto usnesení má umožnit. Pokud žalovaná namítala, že se snažila dceru chránit před žalobcem, protože byl odsouzen za pohlavní zneužívání, je třeba uvést, že styk se uskutečnil v září 2016 tj. v době, kdy byl již v rámci opatrovnického řízení před více jak rokem vyhotoven nový znalecký posudek MUDr. [příjmení], který vyvracel závěry posudku MUDr. [příjmení] z roku 2013, závěr posudku [anonymizováno] [příjmení] žalovaná znala. Jí uváděný důvod nemožnosti styku dcery s otcem soud proto považuje za naprosto nedůvodný.

26. Žalobce požadoval na cestovném částku 2.400 Kč vycházel z vyhlášky upravující výši cestovného.

27. Pro rok 2016 byla v platnosti vyhl. č. 385/2015 Sb. – cena motorové nafty byla stanovila 29,50 Kč, sazba náhrady činila 3,80 Kč/km. <i>28. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.</i> <i>29. Podle § 82 odst. 1 o.z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.</i> 30. Ustanovení § 82 odst. 1 předpokládá, že člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

31. Pro vznik zvláštních nároků z ochrany osobnosti dle § 82 musejí být dány obecné hmotněprávní předpoklady, (vedle dalšího požadavků) a to: 1. existence konkrétního zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení nebo jen ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální jednotě, 2. neoprávněnost (protiprávnost) tohoto zásahu, tj. jeho rozpor s objektivním právem, 3. existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka.

32. Při posuzování způsobilosti vyvolat újmu na osobnostních právech nelze vyjít pouze z vlastního subjektivního přesvědčení postižené osoby. Vždy je třeba zkoumat, zda tvrzené a v řízení prokázané jednání je způsobilé zasáhnout do osobnosti postižené osoby.

33. Náhrady na odčinění nemajetkové újmy na přirozených právech člověka se lze domáhat pouze za podmínek obecné úpravy dle § [číslo] a násl. <i>34. Dle § [číslo] odst. 2 postihuje povinnost škůdce odčinit jinému nemajetkovou újmu, jen stanoví-li tak zákon. V případě náhrady újmy na přirozených právech člověka se jedná o § 2956 o.z.</i> <i>35. Dle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.</i> 36. Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být podle § [číslo] určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti hodné zvláštního zřetele. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

37. V dané věci žalobce požaduje peněžní zadostiučinění ve výši 5.316 Kč za dle jeho názoru protiprávní jednání žalované, kterého se měla dopustit tím, že v září 2016 na internetu zveřejnila o jeho osobě nepravdivé informace, když uvedla, že byl sexuologem shledán za sexuálního devianta – pedofila, že neplatí na dceru výživné, že jí brání vystěhování věcí v hodnotě 100.000 Kč, že se naboural na její účet, že kočárek, který v inzerátu nabízela, je její, že ho koupila sama, poškodila ho tím, že ho nazvala zvrhlým člověkem. Tím mu způsobila újmu na jeho osobnostních právech – jeho cti a důstojnosti, právu na soukromí a na rodinný život. Inzerát byl publikován na facebooku jičínského bazárku, na který mělo přístup tisíce lidí. Inzerát četli i lidé, které zná, mimo jiné i jeho paní účetní p. [příjmení], která se ho ptala, zda je pravda, že je neplatič výživného.

38. Ze shora uvedených skutečností, zejména ze závěrů znaleckých posudků vyhotovených na osobu žalobce v rámci opatrovnického a trestního řízení, z obsahu tvrzení obou stran sporu, z obsahu exekučního spisu a všech s tím souvisejících listin, jakož i obsahem samotného inzerátu soud vzal za zcela jednoznačně prokázané, že žalovaná na internetu do inzerátu, ke kterému měly přístup tisíce lidí, zveřejnila skutečnosti o žalobci, které v době uveřejnění inzerátu nebyly pravdivé. Zejména se jednalo o sdělení, že žalobce je pedofil (tento fakt byl zcela jednoznačně vyvrácen znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení], jehož závěr žalovaná znala), že je zvrhlý člověk a že neplatí výživné na dceru. Již tyto informace (aniž by soud hodnotil ostatní tvrzení v inzerátu, tj. že jí brání vystěhování věcí v hodnotě 100.000 Kč, že se naboural na její účet, že uvedla nepravdivé informace o nákupu kočárku, který v inzerátu nabízela k prodeji), dle názoru soudu byly způsobilé zasáhnout do osobnosti žalobce, tento zásah byl neoprávněný, a v důsledku toho je žalobce oprávněn požadovat po žalované určité zadostiučinění. Žalobce není veřejně známou osobou, u níž se předpokládá zájem medií, která ne vždy zveřejní ověřené informace o dotyčném a u níž by hranice poskytnutí zadostiučinění byla nějakým způsobem posunuta. Soud za přiměřenou považuje částku 5.000 Kč, jež dle názoru odpovídá újmě, která mu byla zveřejněním nepravdivých informací na internetu způsobena.

39. Vedle nemajetkové újmy žalobce požaduje po žalované náhradu majetkové újmy spočívající v částce 2.000 Kč vynaložené na zakoupení kočárku pro dítě, v částce 2.400 Kč představující cestovné vynaložené v souvislosti s neuskutečněným stykem s dcerou a částku 284 Kč jakožto zbytečně vynaložené poštovné v souvislosti s nedůvodně probíhajícím exekučním řízením. <i>40. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.</i> 41. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody (újmy na jmění), která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění. Dle § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). <i>42. Dle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</i> <i>43. Dle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.</i> 44. Co se týče škody žalobcem tvrzené ve výši 284 Kč, jedná se o škodu, která byla žalobci způsobena v souvislosti s neoprávněným a ze strany žalované nedůvodně podaným návrhem na exekuční řízení ve věci dlužného výživného na dceru [jméno]. Povinností žalobce ve smyslu § 910 o.z. bylo platit na dceru výživné. V případě, že by žalobce tuto povinnost neplnil, měla žalovaná možnost ve smyslu § 251 občanského soudního řádu domáhat se splnění povinnosti exekučně nebo výkonem rozhodnutí. Žalovaná i přesto, že žalobce povinnost platit výživné na dceru plnil – výživné 1.000 Kč na měsíc únor 2018 zaplatil, koncem července 2018 podala návrh na nařízení exekuce pro dlužné výživné 1.000 Kč za měsíc únor 2018. Pokud žalovaná argumentovala tím, že nevěděla, o jakou platbu se jedná, protože se nepodívala do zprávy pro příjemce, kde bylo zcela jasně uvedeno, že se jedná o výživné na dceru, jakož i tím, že se měla omluvit za nedůvodnou exekuci, nemá toto vliv na skutečnost, že žalobce v souvislosti s touto exekucí vynaložil částku 84 Kč (tj. 2x poštovné za zásilky obsahující návrh na zastavení exekuce jeden adresovaný exekučnímu soudu a jeden exekutorovi), aby docílil zastavení exekuce a z jeho účtu mu byla za poskytnutí bankovních informací soudnímu exekutorovi sražena částka 200 Kč. Nebýt ze strany žalované neoprávněně a nedůvodně vedené exekuce proti žalobci, částku 284 Kč by žalobce nikdy nevynaložil a újma v této výši by mu nikdy nevznikla.

45. Stejně tomu tak je i u cestovného vynaloženého v souvislosti se stykem s dcerou.

46. Podle § 888 o.z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže. V daném případě byl styk žalobce s dcerou upraven soudně, nejprve předběžným opatřením, kdy zdejší soud vydal dne 15.9.2016 pod čj. 30 Nc 3027/2016-348 usnesení, na základě kterého byl žalobce oprávněn stýkat se s nezl. dcerou [jméno] vždy každou neděli v době od 9,30 hodin do 10,30 hodin. Poté, co žalobce i žalovaná usnesení obdrželi, žalobce ihned první neděli 18.9.2016 styk chtěl realizovat, odjel proto za tímto účelem do [obec]. Žalovaná mu však styk s dcerou neumožnila a on jel zbytečně. Pokud by žalovaná žalobci důvody, pro které nechtěla, aby se žalobce s dcerou setkal, sdělila předem, časový prostor k tomu měla (Přitom se nejednalo o žádné objektivní důvody, o objektivní překážku, která by nastala těsně před stykem. Důvod, proč nechtěla styk otci s dcerou umožnit, byla dle jejího tvrzení ochrana dcery před otcem, protože on byl odsouzen za pohlavní zneužívání – k tomu ale došlo cca 3 lety před stykem, žalovaná přitom dobře věděla, že žalobce netrpí žádnou duševní poruchou, chorobou či deviací – znalecký posudek s tímto závěrem byl vyhotoven více jak rok před stykem, ona jeho závěry znala), žalobci by náklady spojené s marnou cestou nevznikly. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, a že žalobci, který přijel, styk s dcerou neumožnila, porušila tak povinnost umožnit žalobci styk s dcerou, a je proto povinna zaplatit žalobci jím vynaložené náklady spočívající ve vynaloženém cestovném. S ohledem na vzdálenost bydliště otce od bydliště dcery 420 km bylo zcela jednoznačně nezbytné, aby otec použil vlastní motorové vozidlo – v daném případě automobil zn. Škoda Fabia, [registrační značka]. I přesto, že ustanovení pracovněprávních předpisů, konkrétně vyhlášky č. 385/2015 Sb., nemohou být bez odpovídajícího zákonného odkazu aplikovány v oblasti občanskoprávních vztahů přímo, přesné zjištění skutečných nákladů žalobce spojených s provozem jeho vozidla při předmětné jízdě by bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi (§ 136 o.s.ř., podle něhož lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy). Soud při stanovení výše náhrady škody proto k vyhl. č. 385/2015 Sb. přihlédl a výši cestovného stanovil částkou 2.030 Kč (průměrná spotřeba 3,5 l motorové nafty [číslo] km v ceně 29,50 Kč dle citované vyhl. a náhradě 3,80 Kč/km dle vyhl. při ujetí celkem 420 km).

47. Co se týče kočárku, bylo prokázáno, že kočárek zakoupil žalobce. I když to žalovaná nyní popírá a tvrdí, že kočárek byl sice zaplacen z účtu žalobce ale z jejích peněz, toto tvrzení nijak neprokázala. Navíc toto tvrzení je zcela v rozporu s jejím tvrzením, které uvedla v rámci opatrovnického řízení, když tvrdila, že kočárek koupil žalobce. V řízení bylo sice prokázáno, že její výplata byla poukazována na účet žalobce, ale současně bylo prokázáno, že v měsíci, kdy byl kočárek kupován, na účet žalobce její žádné peníze nepřišly, a ty které tam byly poukázány před měsícem nákupu kočárku, musely být zcela jistě spotřebovány. I když je mezi stranami nesporné, že kočárek při svém odchodu od žalobce žalovaná odvezla a následně ho prodala a získané peníze použila na nákup nového většího kočárku pro dceru, soud žalobci uvedenou částku nepřiznal. Ať už byl kočárek zakoupen z peněz žalobce nebo žalované nacházejících se na účtu žalobce, v každém případě účastníci kočárek kupovali pro společnou dceru nikoliv pro sebe, dceři měl sloužit a té také sloužil. Žalovaná prodejem kočárku získala peníze, které použila opět na nákup kočárku pro dceru - toto tvrzení žalobce nesporoval. Přiznání částky žalobci soud s ohledem na shora uvedené považuje za nemorální.

48. S ohledem na shora uvedené soud tedy považuje žalobu za důvodnou do výše 7.314 Kč (nemajetková újma 5.000 Kč + cestovné 2.030 Kč + poštovné 284 Kč). Co do zbývající částky soud považuje žalobu za nedůvodnou, proto byla ohledně 2.686 Kč zamítnuta.

49. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

50. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.