7 C 235/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného o zaplacení částky 97.618 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 97.618 Kč spolu s 8,25% p.a. úrokem z prodlení od 5.10.2020 do zaplacení z částky 97.618 Kč, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem na vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplati žalobci 9. 75% p.a. úrok z prodlení ode dne 14.1.2019 do 4.10.2020 a 1,5% p.a. úrok z prodlení ode dne 5.10.2020 do zaplacení z částky 97.618 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 38.059,40 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 5.10.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 97.618 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdil, že 5.10.2017 zaparkoval své osobní vozidlo [anonymizováno] [jméno] [registrační značka] [číslo] se souhlasem žalovaného na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaného parc. [číslo] trvalý travní porost v k.u. [obec], před domem čp [číslo] v obci [obec]. V důsledku poryvu větru došlo ke zvednutí nesprávně zabezpečené trampolíny ve vlastnictví žalovaného nacházející se na jeho pozemku a k poškození výše uvedeného vozidla žalobce. Ke škodné události došlo v době od 20.30 hodin do 22.00 hodin dne 5.10.2017. Žalovaná částka představuje škodu, která mu vznikla, spočívající v nákladech na opravu automobilu ve výši 75.838 Kč v nákladech na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla ve výši 21.780 Kč.

2. Žalovaný ponechal rozhodnutí na soudu, a to i přesto, že se skutková tvrzení uvedená žalobcem potvrdil a ani nesporoval žalobcem požadovanou částku. Žalovaný potvrdil, že v předmětný den u něho byl žalobce na návštěvě, svůj osobní automobil zaparkoval u něho na zahradě, na které ve vzdálenosti cca 8 - 10 m směrem na západ od automobilu byla trampolína. Trampolína nebyla nijak ukotvena k zemi. Žádné kotvící prvky s výrobkem dodávány nejsou. Návod k výrobku – trampolíně - nějaký existuje, on ho ale nečetl. V době vzniku události byli se žalobcem v domě, a když vyšli ven, což bylo kolem 22:00 hod, zjistili, že trampolína je na autě. Žádný náraz, žádnou vichřici v domě neslyšeli. Žalovaný dále uvedl, že vše ihned nafotil, začal komunikovat s pojišťovnou, pojišťovna plnění odmítla. Žalovaný poukazuje na obsah dopisu zaslaného mu pojišťovnou, kdy mu bylo sděleno, že v den vzniku škody dosahoval vítr v dané lokalitě síly vichřice, ta způsobila zvednutí trampolíny, takže existuje tzv. liberační důvod, a proto on za škodu neodpovídá. Vzniku škody tak nemohlo být zabráněno, ani nemohla být odvrácena při vynaložení veškerého úsilí. Sám existenci vichřice v dané lokalitě v daném čase prokázat nemůže. Dům má postavený v místě, kde vane většinou západní vítr, prostor od domu směrem na západ je otevřený.

3. Žalobce potvrdil, že byl v době vzniku škody na autě na návštěvě u žalovaného, uvedl, že ani on žádný náraz nebo nějakou vichřici, která by narážela do oken, neslyšel. Uvedl, že automobil nechal opravit u [jméno] [příjmení] v [obec] zhruba po roce od události – auto v mezičase potřeboval. Lakování prováděl [právnická osoba] [anonymizováno] v [obec]. Automobil byl v servisu zhruba 10-12 dnů, tj. po dobu uváděnou ve faktuře, vztahující se k půjčovnému náhradního automobilu. Servis se přímo spojil s pojišťovnou, která plnění odmítla, když uváděla, že v době vzniku pojistné události byla vichřice. Částky vyúčtované servisem předmětnými fakturami proto žalobce zaplatil, s tím, že je bude po žalovaném vymáhat.

4. Žalobce soudu předložil první stranu velkého technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo], z něhož soud zjistil, že žalobce je zapsán od 8.12.2016 jako majitel automobilu [registrační značka]. Jedná se o datum první registrace automobilu v ČR. Oba účastníci shodně uvedli, že se jedná o poškozený [značka automobilu].

5. Z fotodokumentace předložené soudu byla zjištěna trampolína spadlá na zaparkovaném automobilu modré barvy stojícího na pozemku u domu u nedostavěného plotu. Oba účastníci potvrdili, že se jedná o [značka automobilu] ve vlastnictví žalobce zaparkovaný na pozemku žalovaného. Fotografie pořídil žalovaný bezprostředně po zjištění škody, tj. 5.10.2017 po 22.00 hodině.

6. Z internetových stránek – informace o pozemku – soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] obec a kat. území [obec] je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a [jméno] [příjmení] – každý vlastní ideální ½ celku pozemku.

7. Dne 10.12.2018 byla [jméno] [příjmení], [obec] vystavena faktura [číslo] na odběratele [celé jméno žalobce], kterou byla vyúčtována oprava vozidla [anonymizováno] [jméno], [registrační značka] celkovou částkou 75.838 Kč včetně DPH. Splatnost faktury nastala dnem 17.12.2018.

8. Dne 6.1.2019 byla [jméno] [příjmení] [jméno] vystavena faktura [číslo] na odběratele [celé jméno žalobce], kterou bylo vyúčtováno půjčovné vozidla [značka automobilu] za období od 7.9. až 18.9.2018 v částce 21.780 Kč. Jednalo se o vozidlo půjčené po dobu opravy vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Splatnost faktury nastala dnem 13.1.2019.

9. Dnem 25.9.2020 je datována výzva k náhradě škody psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalovanému, kde žalobce žalovaného vyzývá k zaplacení škody vzniklé dne 5.10.2017 v důsledku nezajištěné trampolíny na osobním automobilu [registrační značka] ve vlastnictví žalobce ve výši 75.838 Kč za opravu automobilu a ve výši 27.780 Kč za půjčovné náhradního automobilu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení škody ve lhůtě do 4.10.2020. Současně byl upozorněn na podání žaloby a na náklady s tím spojené v případě, že ve stanovené lhůtě nebude částka zaplacena. Odeslání upomínky žalobce prokázal potvrzením pošty [obec] – podací stvrzenkou potvrzenou dne 25.9.2020. Žalovaný potvrdil, že výzvu obdržel.

10. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 14.5.2019 soud zjistil, že na klimatické stanici [obec] byla v čase od 19.00 hodin do 22.00 hodin SEČ dne 5.10.2017 naměřena rychlost větru v rozmezí od 1,5 m/s do 4,3 m/s. Maximální rychlost větru byla naměřena v rozmezí od 6,5 m/s do 13,5 m/s. V době od 20,30 hodin do 22,00 hodin vítr dosahoval rychlosti v rozmezí od 2,6 m/s do 4,3 m/s, maximální rychlost větru v tomto období byla naměřena v rozmezí od 8,9 m/s do 13,5 m/s, přičemž nejnižší hodnoty byly naměřeny v 21,20 hod a nejvyšší v 21,20 hodin.

11. Soud danou věc posuzoval dle § 2900 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“ Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

12. V uvedeném ustanovení je zakotvena obecná prevenční povinnost, kterou má povinnost zachovávat každý, bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá pro něj ze smluvního vztahu nebo z obecné právní povinnosti. V případě, že předpoklad existence protiprávního úkonu a vzniku škody bude naplněn, mezi takovým jednáním a vznikem škody bude příčinná souvislost, a neprokáže-li škůdce, že škodu nezavinil, bude mu dána i odpovědnost za škodu ve smyslu § 2910. Zavinění bude v rozsahu nedbalosti ve smyslu § 2911 o.z. presumováno, přičemž rozsah povinnosti je stanoven v § 2912 o.z. tak, že běžný rozsah péče stíhá osobu průměrných schopností a znalostí (§ 2912 odst. 1). <i>13. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.</i> <i>14. Dle § 2911 o.z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.</i> 15. Jak plyne z uvedeného ustanovení předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je porušení prevenční povinnosti tj. existence protiprávního úkonu, vznik škody na chráněných zájmech třetí osoby (zdraví, majetku apod.), příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a existujícím protiprávním úkonem a zavinění, přičemž nedbalostní zavinění se předpokládá.

16. V dané věci vzal soud ze shodných tvrzení stran sporu za prokázané, že dne 5.10.2017 v době od 20,30 hodin do 22,00 hodin vznikla na vozidle žalobce [značka automobilu] zaparkovaném na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaného škoda, způsobená tím, že v důsledku větru došlo k zvednutí trampolíny, která vletěla na žalobcem zaparkované vozidlo a poškodila ho. Trampolína, jejímž vlastníkem byl žalovaný, se nacházela na pozemku žalovaného ve vzdálenosti cca 8-10 m směrem na západ od zaparkovaného automobilu. Trampolínu žalovaný žádným způsobem nezabezpečil, tj. neučinil žádná opatření k tomu, aby nemohlo dojít k jejímu zvednutí např. právě v důsledku vanoucího větru. Návod dodaný k výrobku žalovaný nečetl.

17. V důsledku dopadu trampolíny na automobil (viz předložené fotografie) vznikla žalobci škoda ve výši 75.838 Kč – jedná se o náklady vynaložené na opravu automobilu v servisu [jméno] [příjmení] v [obec] a dále mu vznikla další škoda, jež je představována částkou 21.780 Kč, kterou žalobce zaplatil za půjčovné náhradního automobilu po dobu, co poškozený automobil měl v opravě. Uvedené částky byly žalobci vyúčtovány výše uvedenými fakturami, žalovaný jejich výši ani důvod jejich vyúčtování nesporoval, souhlasil s nimi. Výše škody, skutečnosti, jež vedly ke vzniku škody i samotná událost byly mezi stranami nesporné.

18. Žalovaný pouze namítal, že ke škodě došlo v důsledku tzv. vyšší moci, náhodou, v důsledku vichřice, která v danou dobu v místě byla, takže je dána existence tzv. liberačního důvodu, a proto by neměl za škodu nést odpovědnost. Pravdivost tohoto tvrzení, tj. existenci vichřice nijak prokázat nemůže, odvolával se pouze na dopis České podnikatelské pojišťovny, který mu byl zaslán v souvislosti s vyřizováním této pojistné události.

19. Žalobce naopak tvrdil, že v místě a rozhodné době žádná vichřice nebyla, odpovědnost za vzniklou škodu nese pouze žalovaný nesprávným zabezpečením trampolíny. Na podporu svého tvrzení soudu předložil shora uvedenou zprávu Českého hydrometeorologického ústavu, jímž bylo prokázáno, že v daném čase, kdy došlo ke škodě, se maximální rychlost větru pohybovala v rozmezí od 6,5 m/s do 13,5 m/s, což v přepočtu je od 23,4 km/hod do 48,6 km/hod. K přepočtu byla použita tzv. Beaufortova stupnice rychlosti větru, jedná se o stupnici pro odhad síly (rychlosti) větru bez užití přístrojů, tj. podle účinku větru na různé objekty. Udává se ve stupních Beauforta. Rychlosti větru se týkají standardní výšky 10 m nad zemí ve volném terénu.

20. Existuje celkem 12 stupňů síly větru, kdy při rychlosti 0 – 0,2 m/s (0 - 1 km/hod) je bezvětří, tzn. kouř stoupá svisle vzhůru, nejslabší vítr, tj. 1. st., je vánek při rychlosti 0,3 – 1,5 m/s (1 – 5 km/hod) – kouř už nestoupá úplně svisle vzhůru, ale korouhev nereaguje, nejsilnější vítr, tj. 12. st., je orkán při rychlosti 32,7 m/s a více (118 a více km/hod), který má ničivé účinky, odnáší domy a pohybuje těžkými hmotami. Vítr nazývaný jako vichřice (tj. 11. st.) je vítr, který dosahuje rychlosti 28,5 až 32,6 m/s (103 – 117 km/hod) – působí rozsáhlé zpustošení zasažené oblasti. Jak bylo prokázáno zprávou ČHMÚ v dané lokalitě se v čase vzniku škody vyskytoval vítr v maximální rychlosti 13,5 m/s (48,6 km/hod), tj. dle dané stupnice vítr stupně č. 6 silný vítr, který pohybuje silnějšími větvemi, používání deštníků se stává obtížným, telegrafní dráty sviští. Uvedené hodnoty byly naměřeny ve stanici ČHMÚ v [název obce] [příjmení], tj. v nejbližší meteorologické stanici místu vzniku škody, vzdálené cca 5 km.

21. Žalovaný namítal, že ke škodě došlo náhodou, na základě tzv. vyšší moci. <i>22. Dle § 2904 o.z. újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit.</i> 23. Teorie rozlišuje mezi náhodou a tzv. smíšenou náhodu. Náhodou se rozumí okolnost, za niž nikdo neodpovídá, neboť vznikla na základě vyšší moci, tedy okolnosti, která se nedala předvídat a které ani nebylo možné zamezit. Ustanovení § 2904 upravuje tzv. smíšenou náhodu, jež patří mezi jednání zaviněná a zásadním je jen určení rozsahu jednání konkrétní osoby. Tato smíšená náhoda je založena na skutečnosti, že škůdce porušil svoji zákonnou povinnost zaviněným konáním nebo opomenutím a v příčinné souvislosti s tím došlo ke vzniku náhody.

24. Mezi zaviněným jednáním škůdce a náhodou tedy existuje příčinná souvislost, když následek způsobený náhodou je přičitatelný škůdci. Právně relevantní příčinou je i zaviněné jednání škůdce, které dalo podnět ke vzniku náhody, pokud takové jednání bylo adekvátní příčinou následku, a bylo tedy předvídatelné.

25. V dané věci žalovaný postavil na zahradě trampolínu, žádným způsobem ji nezabezpečil proti případnému zvednutí, jednal tedy nedbale, při větru se trampolína zvedla a vletěla na žalobcem zaparkované vozidlo a poškodila ho. Pokud by žalovaný trampolínu řádně zabezpečil proti jejímu zvednutí, k poškození auta by nedošlo.

26. S ohledem na shora uvedené soud zcela jednoznačně uzavírá, že v dané věci jsou dány předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobci na jeho automobilu, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

27. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

28. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán ode dne 5.10.2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění uvedené ve výzvě k úhradě škody ze dne 25.9.2020, a nikoliv ode dne následujícího po dni splatnosti později vystavené faktury.

29. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 38.059,40 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 25.100 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů á 5.020 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba; porada s klientem dne 11.5.2021 v době od 17,00 hodin do 18,15 hodin; účast na jednání soudu dne 12.5.2021), náhradu 1.500 Kč za 5 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 1.026,80 Kč k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí 136 km [značka automobilu] [registrační značka] při průměrné spotřebě 10 benzínu Natural 98 na 100 km v ceně 31,50 Kč a náhradě 4,40 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 589/2020 Sb.), náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu 600 Kč za 6 půlhodin á 100 Kč stanovenou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 5.927,60 Kč představující 21% DPH a částku 3.905 Kč za zaplacený soudní poplatek.

30. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.