7 C 266/2019

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa žalovaného č. p. , PSČ obec o vypořádání zaniklého společného jmění manželů,

I. Z věcí spadajících do zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje: -) byt [číslo] nacházející se v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] v části [územní celek] a spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] [územní celek], kat. území [část obce], vše zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] …………………………. [částka] tj. věci v hodnotě ……………………………………………………… [částka].

II. Řízení se ohledně vypořádání movitých věcí, tj. vybavení ložnice - manželská postel, noční stolky, skříň, vybavení obývacího pokoje - sedací souprava, obytná stěna, TV značky Philips vybavení dětského pokoje vybavení kuchyně - lednice, vestavěné spotřebiče, kuchyňský stůl, příbory, talíře nářadí - vrtáky, šroubováky, <b><i>zastavuje.</b></i>

III. Žalobkyně je povinna doplatit hypoteční úvěr získaný na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené dne 30. 11. 2010 s [právnická osoba] v celkové výši nezaplacené jistiny a úroku [částka] – tj. ve výši nezaplaceného zůstatku ke dni 26.5.2016.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu ze zaniklého společného jmění částku [částka] do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 2.5.2019 domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů. Tvrdila, že manželství zaniklo na základě rozsudku ze dne 10.5.2016 vydaného [název soudu], který nabyl právní moci dne 25.6.2016. Po rozvodu se snažili s bývalým manželem dohodnout o vypořádání majetku, k dohodě však nedošlo.

2. Žalobkyně do společného majetku zahrnula: <b>bytová jednotka na adrese [adresa žalobkyně]</b> Ohledně této položky žalobkyně tvrdila, že byt byl pořízen za trvání manželství, v bytě po odstěhování žalovaného bydlí se synem. Na jeho nákup byl použit hypoteční úvěr. Žalovaný souhlasil s tvrzením žalobkyně, že bytová jednotka byla pořízena za trvání manželství, že na její nákup byl použit hypoteční úvěr. Souhlasí i s tím, že žalobkyně byt užívá spolu se synem. Mezi stranami je tedy shoda, že předmětná bytová jednotka spadá do SJM. Účastníci shodně navrhli, aby bytová jednotka byla vypořádána i společně s podílem na společných částech domu a na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], kat. území [část obce], [územní celek]. Jedná se o spoluvlastnické podíly o velikosti [číslo]. Žalobkyně soudu předložila kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k bytové jednotce a podílu na společných částech domu a pozemku a výpis z [list vlastnictví] vedený pro [územní celek], k.ú. [část obce]. Z předmětné kupní smlouvy soud zjistil a vzal za prokázané, že smlouva byla uzavřena dne 30.11.2010 mezi prodávajícím Ing. [jméno] [příjmení] a kupujícími [jméno] a [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Jejím předmětem byl převod vlastnictví k bytu o velikosti 3+1 o podlahové ploše 68,70 m2 nacházejícího se v 5. nadzemním podlaží domu [adresa] postaveného na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], kat. území [část obce], spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] – vše zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce]. Na základě uvedené kupní smlouvy byly účastníci zapsány na uvedených LV jako vlastníci nemovitých věcí. V průběhu řízení byl soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce] vyhotoven znalecký posudek č [číslo], kterým byla stanovena obvyklá cena nemovitých věcí částkou [částka]. <b>hypoteční úvěr získaný na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] s [právnická osoba]</b> Mezi účastníky je shoda, že ke dni zániku manželství hypoteční úvěr nebyl doplacen, tento úvěr spadá do SJM a je třeba jej vypořádat. Z obsahu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] na straně věřitele a účastníky řízení na straně dlužníků dne 30.11.2010 soud vzal za prokázané, že na základě této smlouvy byl účastníkům poskytnut úvěr ve výši [částka], a to za účelem nákupu nemovitosti - bytu [číslo] v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] v části [územní celek] a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] [územní celek], kat. území [část obce]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4.11.2020 vzal soud za prokázané, že ke dni 26.5.2016 nesplacená výše jistiny bez dalšího příslušenství činila [částka]. Úroky před splatností by za předpokladu řádného splácení úvěru dosáhly výše [částka]. Úvěr je splácen inkasním způsobem z účtu č. [bankovní účet]. Od 15.1.2011 do dne 4.11.2020 byl zaplaceno na jistině [částka] a na úrocích [částka]. Ke dni 4.11.2020 nesplacená část jistiny činí [částka], za hypotetického předpokladu řádného splácení úvěru a setrvání stávající úrokové sazby nesplacený úrok ke dni 4.11.2020 činil [částka]. Od 26.5.2016 do dne 1.12.2020 byla zaplaceno celkem [částka]. Mezi stranami je shoda, že od 1. 1. 2016 hypotéku splácí toliko žalobkyně, do 31. 12. 2015 se na platbách úvěru podíleli oba účastníci a to každý polovinou.

3. Účastníci do vypořádání společného jmění zprvu zahrnuli i movité věci, a to: vybavení ložnice - manželská postel, noční stolky, skříň vybavení obývacího pokoje - sedací souprava, obytná stěna TV značky Philips vybavení dětského pokoje vybavení kuchyně - lednice, vestavěné spotřebiče, kuchyňský stůl, příbory, talíře nářadí - vrtáky, šroubováky. V průběhu řízení uvedené věci účastníci z vypořádání vypustili. Ohledně vypořádání těchto věcí proto soud řízení zastavil dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) (výrok ad II)

4. Předmětem vypořádání z movitých věcí zůstal: <b>automobil zn. Peugeot 207, [registrační značka] CG, resp. částky, které za trvání manželství byly vynaloženy na jeho zakoupení.</b> Mezi stranami je shoda, že automobil byl zakoupen žalovaným dne 22.4.2009, tj. před svatbou. Uvedený automobil tedy nepatří do společného jmění manželů. K vypořádání žalobkyně uplatňuje částku, která byla na zaplacení automobilu vynaložena ze společných peněz za trvání manželství. Ze shodných tvrzení stran sporu vzal soud za prokázané, že automobil byl zakoupen jednak z finančních prostředků získaných na základě smlouvy o úvěru 200.000 Kč uzavřené mezi žalovaným a Českou spořitelnou a jednak z úvěru uzavřeném mezi žalovaným a PEUGEOT [název] [název]. Mezi stranami je shoda i v tom, že splátky úvěru u [obec] spořitelny byly spláceny po dobu manželství ze společných peněz. Úvěr PEUGEOT [název] [název] byl splácen otcem žalobkyně z jeho účtu, přičemž na jeho účet byly za trvání manželství jednotlivé měsíční splátky zasílány ze společných prostředků obou manželů, a to po celou dobu splácení úvěru otcem žalobkyně. První splátka v dubnu 2009 byla ve výši 43,15 Euro, další pravidelné měsíční splátky činily 57,82 Euro. Z obsahu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 8.4.2009 vzal soud za prokázané, že uvedená smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] na straně věřitele a žalovaným na straně dlužníka. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 200.000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 10.11.2020 vzal soud za prokázané, že po dobu od 13.6.2009 do 26.5.2016 byla na úvěrový účet č. [bankovní účet] majitele [celé jméno žalovaného] zaplacena částka ve výši [částka]. Po celou dobu byly splátky hrazeny z účtu [bankovní účet] majitel [celé jméno žalovaného]. Z kalkulace splátek spotřebitelského úvěru u [právnická osoba] [název] [název] soud zjistil, že výše úvěru činila [částka], tj. [částka], úvěr byl splácen v 84 měsíčních splátkách á 57,82 EUR splatných vždy k 22. dni v měsíci počínaje dnem 22.5.2009. Dne 22.4.2009 byla splatná částka [částka] jako poplatek za uzavření [anonymizováno]. Z trvalého příkazu vystaveného [jméno] [příjmení] (otcem žalobkyně) vzal soud za prokázané, že s účinností od 23.4.2009 mu byla z jeho účtu č. [bankovní účet] měsíčně srážena částka 57,82 Eur ve prospěch účtu č. [bankovní účet] – jedná se o účet [právnická osoba] [název] [název], u níž žalovaný zakoupil na úvěr osobní automobil Peugeot 207 Trendy. Soud při stanovení částky, která byla za trvání manželství zaplacena na lesingové splátky resp. úvěrové splátky [právnická osoba] Leasing, vycházel z kurzů jednotlivých měsíčních splátek platných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2009 a konče měsícem duben 2016. Tímto způsobem bylo za uvedené období, tj. za dobu od 22.5.2009 do 22.5.2016 – po dobu 84 splátek, kdy byl úvěr splácen, ze společných prostředků do majetku žalovaného vynaloženo [částka].

5. Z obsahu rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vzal soud za prokázané, že manželství účastníků uzavřené dne 13.6.2009 před úřadem [anonymizováno] části [obec] – [příjmení] město bylo rozvedeno. Nezletilý [jméno], [datum narození] byl svěřen do péče matky s tím, že otci byla uložena povinnost platit na syna výživné [částka] Eur měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Jedním ze způsobu zániku společného jmění je jeho zánik rozvodem manželství. V takovém případě společné jmění manželů zaniká v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství, což je daný případ. V dané věci manželství zaniklo 26.5.2016 – k tomuto dni také zaniklo společné jmění účastníků řízení.

7. Vzhledem k tomu, že ke dni zániku manželství účastníků a tím i k zániku jejich společného jmění došlo ke dni 26.5.2016, soud otázku vypořádání posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). <i>8. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.</i> <i>9. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.</i> 10. Předmětem vypořádání společného jmění manželů může být vše, co do společného jmění manželů náleží, tedy jakákoliv aktiva a pasiva společného jmění. Řízení je ovládáno zásadou dispoziční, soud vypořádá jen ty součásti původně náležející do SJM, které účastníci učinili předmětem řízení. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manžele rozdělí (např. rozsudek NS 22 Cdo 684/2004 nebo rozsudek NS 22 Cdo 2433/99). Jmění, které manželé neučiní předmětem vypořádání, takto vypořádáno nebude. Předmětem vypořádání může být jen majetek, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a v době vypořádání existuje jako majetek společný (srov. rozsudek NS 22 Cdo 2433/99). <i>11. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 (tj. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá; b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné; c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné) použijí se pro vypořádání tato pravidla:</i> <i>a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,</i> <i>b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,</i> <i>c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,</i> <i>d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,</i> <i>e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,</i> <i>f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.</i> 12. Řízení o vypořádání SJM má povahu řízení, kdy určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo ze zákona. Soud je tak při vypořádání v převážném rozsahu vázán zákonem, nikoliv návrhem na vypořádání. V odstavci 1 § 742 je zakotveno šest základních pravidel, kterými se má soud při vypořádání řídit. Většina z nich nastupuje automaticky, výjimečně je působení pravidla vázáno na iniciativu oprávněného, jak je tomu např. v odst. 1 písm. c).

13. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků vzniklo 13.6.2009, kdy současně vzniklo i společné jmění manželů, je třeba dle názoru soudu otázku, co se stalo součástí společného jmění, posuzovat v době do 31.12.2013 dle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ občan. zák.“) účinného právě do 31.12.2013 a za dobu od 1.1.2014 do doby zániku společného jmění, tj. do 26.5.2016 dle zákona č. 89/2013 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), jež nabyl účinnosti právě dne 1.1.2014. To, co nebylo součástí společného jmění manželů k 31.12.2013, nemohlo se stát součástí společného jmění ve smyslu § 708 a násl. o.z. po 1.1.2014. Tento závěr zcela jednoznačně vyplývá z § 3028 odst. 1 a 2 o.z., podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. <i>14. Podle § 143 zákona č. 40/1964 Sb. občan. zák. ve znění účinném ode dne [datum] společné jmění manželů tvořilo</i> <i>a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,</i> <i>b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.</i> <i>Dle § 708 o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.</i> 15. Na základě shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že do společného jmění účastníků patří a je třeba vypořádat: -) nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], tj. byt [číslo] v domě [adresa] postaveném na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] v části [územní celek] a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] -) hypoteční úvěr získaný na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] uzavřené dne 30. 11. 2010 s [právnická osoba] -) investice ze společného majetku do výlučného majetku žalovaného, jež jsou představovány a) splátkami úvěru získaného na základě smlouvy uzavřené žalovaným s [právnická osoba] na základě smlouvy uzavřené dne 8,4. 2009 po dobu od 13.6.2009 do 26.5.2016 ve výši [částka], b) splátkami spotřebitelského úvěru u [právnická osoba] [název] [název] za tutéž dobu ve výši [anonymizováno], [částka].

16. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že celková hodnota věcí spadajících do společného jmění, kterou je třeba mezi účastníky rozdělit, dosahuje výše [částka] – jedná se o částku představující hodnotu nemovitých věcí. K této částce je třeba přičíst to, co ze společného majetku bylo formou splátek použito ze společných prostředků na výlučný závazek žalobce u [právnická osoba] a u [právnická osoba] Leasing. [jméno] – konkrétně se jedná o částky [částka] a [částka] – celkem tedy o částku [částka]. Celková suma SJM tedy činí [částka] ([částka] + [částka] = [částka]). Uvedená částka je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky, tj. [částka] ([částka] / 2 = [částka]). Žalobkyně v důsledku vypořádání nabyla majetek za [částka], žalovaný majetek formou investic [částka]. Protože žalobkyně dostala majetek ve výši převyšující její vypořádací podíl na majetku, musela by rozdíl zaplatit žalovanému; ten činí [částka] ([částka] – [částka] = [částka]); protože žalovaný ze společného jmění získal formou splátek do jeho výlučného majetku částku [částka]. Jeho vypořádací podíl na majetku činí [částka], od žalobkyně musí dostat [částka] ([částka] – [částka] = [částka]). To vše za předpokladu, že by neexistoval společný dluh – pasiva SJM. V řízení byl žalobkyni přikázán k úhradě společný dluh - ke dni zániku manželství dosahoval výše [částka] (nedoplatek jistiny hypotečního úvěru [částka] + nezaplacené úroky [částka]) – jedná se o nezaplacený hypoteční úvěr u [právnická osoba] Protože se jedná o společné dluhy spadající do společného jmění a na jejich úhradě se účastníci podílejí stejným dílem, je třeba, aby i žalovaný se na těchto dluzích podílel jednou polovinou. Úvěr po celou dobu od zániku manželství a tedy od zániku společného jmění splácí pouze žalobkyně, žalovaný se na jeho splácení nepodílí. Každý z účastníků by tak měl zaplatit částku [částka]. Vzhledem k tomu, že dluh byl přikázán k doplacení žalobkyni, žalovaný by jí měl na úhradu tohoto dluhu přispět částkou [částka] – tím došlo k ponížení vypořádacího podílu, který by měl žalovaný od žalobkyně obdržet z částky [částka] na konečných [částka].

17. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení účastníků má oporu v ustanovení § 150 o.s.ř., podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V řízení o vypořádání společného jmění manželů je soud vázán pouze okruhem věcí zahrnutých účastníky do vypořádání. Co se týče způsobu vypořádání, soud návrhem účastníků vázán není. Proto v případě řízení o vypořádání společného jmění nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci, a soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad V tohoto rozsudku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

18. Lhůta ke splnění povinnosti byla s ohledem na výši částky, kterou má žalobkyně zaplatit, třicetidenní. Soud tak nerespektoval třídenní lhůtu stanovenou pro splnění povinnosti stanovenou soudem v ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.