7 C 29/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedkyně JUDr. Jany Valentové a přísedících Hany Hylmarové a Ing. Jany Komárkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem,

I. Soud určuje, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného u žalobce, provedené listinou žalovaného ze dne 9. 12. 2022, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 164 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovaného u žalobce, provedené listinou žalovaného ze dne 9. 12. 2022, je neplatné. Tvrdil, že žalovaný byl u něho zaměstnán jako vývojový pracovník – elektronik na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 31. 8. 2020. Žalovaný dal žalobci dne 31. 10. 2022 výpověď z pracovního poměru. Tuto výpověď z pracovního poměru žalovaný dne 31. 10. 2022 osobně předal jednateli žalobce v sídle žalobce. Dne 12. 12. 2022 byla žalobci doručena žalovaným odeslaná listina ze dne 9. 12. 2022 označená jako Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance.

2. Jako důvody okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaný uvedl: -) dne 7. 1. 2022 uskutečnil návštěvu specialisty ve Fakultní nemocnici [obec], kdy v této souvislosti mu nebyla vyplacena nároková náhrada mzdy a byla mu nezákonně krácena dovolená v rozsahu 3 hodin. Žalobce s tímto důvodem nesouhlasí, když tvrdí, že žalovaný čerpal dne 7. 1. 2022 za účelem návštěvy specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dovolenou na základě dohody účastníků. Žalovanému tak nevznikl nárok na náhradu mzdy a nemohlo dojít k nezákonnému krácení dovolené. Jako důkaz svého tvrzení žalobce předložil výplatní list za měsíc leden 2022, který byl žalovanému předán v únoru 2022. Žalovaný proti čerpání dovolené dne 7. 1. 2022 ničeho nenamítal. Navíc poukázal na to, že i kdyby žalovanému skutečně z důvodu návštěvy specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dne 7. 1. 2022 nebyla vyplacena náhrada mzdy a došlo k nezákonnému krácení dovolené (což však žalobce odmítá), nastal by důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným dne 15. 3. 2022 Lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, stanovená zaměstnanci v § 59 zákoníku práce, by tak žalovanému marně uplynula dne 15. 5. 2022. Žalovaný by tak z důvodu nevyplacení náhrady mzdy v souvislosti s návštěvou specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dne 7. 1. 2022 nemohl dne 12. 12. 2022 okamžitě zrušit pracovní poměr. -) dne 1. 4. 2022 uskutečnil návštěvu specialisty ve Fakultní nemocnici [obec], kdy mu v souvislosti s touto návštěvou nebyla vyplacena nároková náhrada mzdy a byla mu nezákonně krácena dovolená v rozsahu 3 hodin. Žalobce s tímto důvodem nesouhlasí, když tvrdí, že žalovaný čerpal dne 1. 4. 2022 za účelem návštěvy specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dovolenou na základě dohody účastníků. Žalovanému tak nevznikl nárok na náhradu mzdy a nemohlo dojít k nezákonnému krácení dovolené. Jako důkaz svého tvrzení žalobce předložil výplatní list za měsíc duben 2022, který byl žalovanému předán v únoru 2022. Žalovaný proti čerpání dovolené dne 1. 4. 2022 ničeho nenamítal. Navíc žalobce poukázal na to, že i kdyby žalovanému skutečně z důvodu návštěvy specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dne 1. 4. 2022 nebyla vyplacena náhrada mzdy a došlo tak nezákonnému krácení dovolené (což však žalobce odmítá), nastal by důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným dne 15. 6. 2022 Lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, stanovená zaměstnanci v § 59 zákoníku práce, by tak žalovanému marně uplynula dne 15. 8. 2022. Žalovaný by tak z důvodu nevyplacení náhrady mzdy v souvislosti s návštěvou specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dne 1. 4. 2022 nemohl dne 12. 12. 2022 okamžitě zrušit pracovní poměr. -) 17. 6. 2022 uskutečnil návštěvu specialisty ve Fakultní nemocnici [obec]. Dle žalovaného mu v souvislosti s touto návštěvou nebyla vyplacena nároková náhrada mzdy a byla mu nezákonně krácena dovolená v rozsahu 6 hodin. Žalobce s tímto důvodem nesouhlasí, když tvrdí, že dovolená dne 17. 6. 2022 byla žalovaným čerpána na základě dohody účastníků. Žalovanému byla rovněž vyplacena náhrada mzdy v rozsahu 2 hodin. Další nárok na náhradu mzdy žalovanému nevznikl a nemohlo dojít k nezákonnému krácení dovolené. Jako důkaz svého tvrzení žalobce předložil výplatní list za měsíc červen 2022, který byl žalovanému předán v červenci 2022. Žalovaný proti výši náhrady mzdy ani proti čerpání dovolené dne 17. 6. 2022 ničeho nenamítal. Navíc žalobce poukázal na to, že i kdyby žalovanému skutečně z důvodu návštěvy specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dne 17. 6. 2022 nebyla vyplacena náhrada mzdy a došlo k nezákonnému krácení dovolené (což však žalobce odmítá), nastal by důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným dne 15. 8. 2022 Lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, stanovená zaměstnanci v § 59 zákoníku práce, by tak žalovanému marně uplynula dne 15. 10. 2022. Žalovaný by tak z důvodu nevyplacení náhrady mzdy v souvislosti s návštěvou specialisty ve Fakultní nemocnici [obec] dne 17. 6. 2022 nemohl dne 12. 12. 2022 okamžitě zrušit pracovní poměr. -) za měsíc únor 2022 mu nebyla v rozporu s pracovní smlouvou vyplacena celá částka prémií, tj. 5 000 Kč, ale byla mu vyplacena pouze částka 4 500 Kč, což je v rozporu s ujednáním v pracovní smlouvě. Ani s tímto důvodem žalobce nesouhlasí, kdy tvrdí, že prémie představují nenárokovou složku mzdy. O jejich přiznání rozhoduje zaměstnavatel – ten na základě vysoké absence žalovaného v měsíci únor 2022 rozhodl o přiznání prémií ve výši 4 500 Kč. Při převzetí výplatního listu žalovaný ničeho nenamítal. V pracovní smlouvě nebyly ujednány konkrétní předpoklady nebo podmínky, jejichž splnění by žalovanému založilo nárok na poskytnutí prémií ve výši 5 000 Kč. Navíc žalobce poukázal na to, že i kdyby žalovanému skutečně v rozporu s pracovní smlouvou nebyly za měsíc únor 2022 vyplaceny prémie (což však žalobce odmítá), nastal by důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalovaným dne 15. 4. 2022 Lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, stanovená zaměstnanci v § 59 zákoníku práce, by tak žalovanému marně uplynula dne 15. 6. 2022. Žalovaný by tak z důvodu nevyplacení prémií za měsíc únor 2022 nemohl dne 12. 12. 2022 okamžitě zrušit pracovní poměr. -) za posledních 12 měsíců mu nebyla v rozporu se zákonem proplacena jedna jediná přesčasová hodina. Žalobce tento důvod neuznal, když tvrdí, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru jak je uvedl žalovaným, nelze považovat za jednoznačné skutkové vymezení důvodu. Žalovaný neuved zcela konkrétně, zda vykonal pro žalobce práci přesčas, případně v jakém rozsahu a v jakém termínu. Nelze tak posoudit ani to, zda žalovaný k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupil ve lhůtě stanovené v § 59 zákoníku práce nebo až poté, co tato lhůta marně uplynula. Navíc žalobce tvrdil, že v roce 2022 žalovanému práci přesčas nenařizoval ani neprojevil souhlas s tím, aby žalovaný vykonával práci přesčas. Žalovanému tak nemohl vzniknout nárok na mzdu za práci přesčas.

3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě i při jednání soudu uznal, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 9. 12. 2022, které dal žalobci, je neplatné. Poukázal na to, že trpí psychiatrickým onemocněním – léčí se s depresemi a únavovým syndromem, byl mu přiznán invalidní důchod I. stupně. V době, kdy psal dopis – okamžité zrušení pracovního poměru nebyl patrně plně příčetný, v dopise uvedl věci, které by za normálního stavu nikdy neuvedl. Věci jsou nelogické s pochybnými podklady. Uznal, že jeho docházka nebyla vždy perfektní, ale vše bylo zapříčiněno jeho zdravotním stavem, kdy byly dny, že měl problém dorazit včas do zaměstnání. Vždy se snažil se zaměstnavatelem dohodnout nebo mu svou nepřítomnost omluvil formou SMS zpráv. Poukázal na to, že žalobce neučinil jediný pokus se s ním před podáním žaloby dohodnout. Obdržel pouze dopis ze dne 30. 12. 2022, v němž mi žalobce sdělil, že jeho pracovní poměr končí k nějakému datu. Druhou stranu tohoto dopisu nedostal, neviděl ji. Uvedl, že spolu s dopisem mu bylo zasláno osvědčení o zkoušce dle vyhl. č. 50/78 Sb., na němž chybí razítko žalobce.

4. Žalovaný soudu předložil posudek o invaliditě vyhotovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín pod sp. zn. [spisová značka] ohledně zdravotního stavu žalovaného. Žalovaný byl s účinností od 26. 9. 2018 uznán invalidním I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35%. Dále předložil osvědčení o zkoušce dle vyhl. č. 50/78 Sb. podepsané odpovědnou osobou bez razítka organizace, vystavené dne 5. 10. 2021 (spor o tom, zda má osvědčení obsahovat otisk razítka či nikoliv, nemá pro rozhodnutí soudu žádný význam, s projednávaným předmětem sporu nesouvisí). <i>5. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen„ z.p.“) pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.</i> <i>6. Podle § 34 odst. 1 z.p. pracovní smlouva musí obsahovat:</i> <i>a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,</i> <i>b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána,</i> <i>c) den nástupu do práce.</i> <i>7. Dle odst. 2 téhož ustanovení pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.</i> 8. V řízení bylo zcela jednoznačně shodnými tvrzeními stran sporu i předloženou pracovní smlouvou prokázáno, že pracovní poměr žalovaného u žalobce vznikl dnem 1. 9. 2020, tj. dnem, který je uveden jako den nástupu do práce v pracovní smlouvě oboustranně podepsané dne 31. 8. 2020, uzavřené v souladu se shora citovanými § 33 a 34 z.p. Žalovaný u žalobce pracoval jako vývojový pracovník – elektronik s místem výkonu práce [obec]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Mzda byla splatná 15. den následujícího měsíce, základní mzda byla sjednána částkou 35 000 Kč měsíčně + prémie 5 000 Kč měsíčně. Dle smlouvy se žalovaný zavázal konat práce dle pokynů žalobce, konat je osobně ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň. <i>9. Dle § 48 odst. 1 z.p. může být pracovní poměr rozvázán jen</i> <i>a) dohodou,</i> <i>b) výpovědí,</i> <i>c) okamžitým zrušením,</i> <i>d) zrušením ve zkušební době.</i> <i>10. Dle § 50 odst. 1 výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.</i> <i>11. Dle odst., 3 téhož ustanovení zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.</i> 12. Dnem 31. 10. 2022 je datována výpověď daná žalovaným dle § 50 zákoníku práce adresovaná žalobci, který její převzetí stvrdil podpisem téhož dne. <i>13. Dle § 51 odst. 1 z.p. byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.</i> <i>14. Dle odst. 2 téhož ustanovení výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.</i> 15. V dané věci žalobce dne 31. 10. 2022 podpisem stvrdil převzetí výpovědi – výpovědní doba začala běžet 1. 11. 2022, její běh měl skončit 31. 12. 2022.

16. V průběhu běhu výpovědní doby, tj. dne 12. 12. 2023, žalobce převzal listinu zaslanou žalovaným a nazvanou jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem. Důvody okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaným jsou uvedeny shora tohoto odůvodnění. <i>17. Dle§ 56 odst. 1 písm. b) z.p. zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1).</i> <i>18. Podle § 141 odst. 1 mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.</i> <i>19. Podle § 59 z.p. zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.</i> 20. Žalovaný jako důvody okamžitého zrušení pracovního poměru uvádí neproplacení náhrady mzdy a krácení dovolené v souvislosti s návštěvami ve Fakultní nemocnici v [obec] ve dnech 7. 1. 2022 a 1. 4. 2022 a 17. 6. 2022, dále neproplacení částky 500 Kč jakožto prémií za únor 2022 a neproplacení ani jedné přesčasové hodiny za posledních 12 měsíců. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne 12. 12. 2022, což je prokázáno internetovými stránkami České pošty Online sledování zásilek.

21. V řízení nebylo předloženými výplatními listy prokázáno, že by žalovanému nebyly proplaceny náhrady mzdy za dny 7. 1. 2022, 1. 4. 2022 a 17. 6. 2022 a že by v této souvislosti došlo ke krácení dovolené, bylo prokázáno, že v únoru 2022 mu skutečně byla proplacena prémie pouze ve výši 4 500 Kč (jedná se o nenárokovou složku mzdy, o jejíž výši rozhoduje zaměstnavatel). I pokud by bylo prokázáno, že za měsíc leden 2022 nebyla žalovanému zaplacena náhrada mzdy v souvislosti s jeho návštěvou lékaře dne 7. 1. 2022, lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru z jeho strany by běžela v období od 15. 3. 2022 do 15. 5. 2022, v případě neproplacení náhrady mzdy v souvislosti s jeho návštěvou lékaře dne 1. 4. 2022 by lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru z jeho strany běžela v období od 15. 6. 2022 do 15. 8. 2022 a v případě neproplacení náhrady mzdy v souvislosti s návštěvou lékaře žalovaným dne 17. 6. 2022 by lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru z jeho strany běžela v období od 15. 8. 2022 do 15. 10. 2022.

22. Co se týče důvodu – neproplacení prémií ve výši 500 Kč za měsíc únor 2022, jedná se o nenárokovou složku mzdy, jejíž přiznání a výše záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Navíc, i kdyby se prokázal nárok žalovaného na proplacení prémií 500 Kč za únor 2022, lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru by běžela v době od 15. 4. 2022 do 15. 6. 2022.

23. Jak bylo uvedeno shora, žalovaný mohl okamžitě zrušit pracovní poměr do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl. Vzhledem k tomu, že žalovaný k okamžitému zrušení pracovního poměru přistoupil až 9. 12. 2022, učinil tak pozdě, po zákonné lhůtě, a tudíž je třeba takovýto úkon považovat za absolutně neplatný.

24. Lhůta stanovená v § 59 z.p. je lhůtou prekluzivní, propadnou, a tudíž právo, pokud nebylo v této lhůtě vykonáno, zaniká. (viz § 330 z.p., podle něhož k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 39 odst. 5, § 57, § 58, 59, 72, § 315 a § 339a odst. 1).

25. Důvod, že za posledních 12 měsíců nebyla v rozporu se zákonem žalovanému proplacena jedna jediná přesčasová hodina, je jednak uveden obecně, neurčitě a jednak nebylo prokázáno, že by žalovaný měl nějaké přesčasy nařízeny, že by nějaké odpracoval. <i>26. Podle § 60 z.p. v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Tyto náležitosti dané okamžité zrušení pracovního poměru nesplňuje.</i> 27. Dnem 30. 12. 2022 je darován dopis právního zástupce žalobce adresovaný žalovanému, v němž mu žalobce sděluje, že okamžité zrušení pracovního poměru datované dnem 9. 12. 2023, které žalobce obdržel dne 12. 12. 2023, považuje s ohledem na ustanovení § 59 zákoníku práce za neplatné. Současně žalovanému sdělil, že žalobce netrvá na tom, aby pro něho žalovaný nadále pracoval.

28. Pracovní poměr žalovaného u žalobce tak ve smyslu § 70 odst. 2 písm. b) z.p. skončil dohodou ke dni 12. 12. 2022. <i>29. Podle § 70 odst. 2 písm. b) z.p. rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou dnem, kdy měl pracovní poměr tímto okamžitým zrušením pracovního poměru skončit.</i> 30. S ohledem na shora prokázané skutečnosti soud uzavírá, že žaloba byla podána důvodně, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

31. Námitku žalovaného, že ho žalobce nijak neupozornil na možné soudní řízení, soud považuje za bezpředmětnou. Žalovaný potvrdil, že dopis datovaný dnem 30. 12. 2022 obdržel, soudu ostatně předložil i kopii tohoto dopisu. Předložil však pouze první stranu dopisu. Žalobce originálem dopisu prokázal, že dopis zaslaný žalovanému měl celkem dvě strany, když na druhé straně je upozornění na podání žaloby u soudu a na náklady s tím spojené, a to s ohledem na kroky, které žalovaný ve vztahu k žalobci učinil.

32. K tvrzení žalovaného, že dopis – okamžité zrušení pracovního poměru – psal v době, kdy nebyl patrně plně příčetný, že v dopise uvedl věci, které by za normálního stavu nikdy neuvedl, soud pouze uvádí, že poté, co dne 9. 12. 2022 napsal uvedenou listinu, žalovaný požádal úřad práce o podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce ČR detašované pracoviště [obec] již dopisem ze dne 21. 12. 2022 žalovaného požádal o doložení listinného dokladu vypovídajícího o skutečném ukončení pracovního poměru, neboť jak úřad práce konstatoval, došlo u žalovaného ke změně výpovědního důvodu. Z jednání žalovaného je zřejmé, že žalovaný věděl, jaké úkony činí, nemohl tudíž být v době podání okamžitého zrušení pracovního poměru plně příčetný, jak tvrdil soudu.

33. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského zákoníku (dále jen „ o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 12 164 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 7 500 Kč stanovenou dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony á 2 500 Kč (příprava převzetí; sepis žaloby; účast na jednání soudu dne 30. 5. 2023 – 8:06 - 9:30 hodin), náhradu 900 Kč za 3 paušály á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 1 764 Kč představující 21% DPH a částku 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

34. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.