7 C 71/2024

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B c) Jméno žalobkyně C , narozená datum bytem adresa všechny zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vyklizení nemovitosti,

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobkyním pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, zapsaný na LV č. , hodnota, katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , adresa, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů řízení částku 26 121,80 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 11. 4. 2024 domáhaly vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemek parc. č. , hodnota, v kat. území , adresa, . Žalobkyně tvrdili, že jsou sestry a každá z nich vlastní ideální jednu třetinu předmětného pozemku. Pozemek nabyly v dědictví po své matce , Jméno žalobkyně C, , která zemřela dne , datum, . Matka žalobkyň uzavřela se žalovaným dne 20. 12. 2005 smlouvu o dočasném užívání pozemku na dobu nejméně 10 let. Žalobkyně , Jméno žalobkyně A, uzavřela 15. 6. 2012 s žalovaným smlouvu o dočasném užívání, na základě které přenechala žalovanému do užívání ideální jednu třetinu pozemku. Žalobkyně vypověděly smlouvu z 20. 12. 2005 písemnou výpovědí z 29. 2. 2013 s tím, že žalovaný měl ukončit užívání pozemku k 1. 10. 2014 – uvedeného dne žalovaný přestal 2/3 pozemku užívat a nadále užívá 1/3 celku pozemku. Žalobkyně vyzvaly žalovaného písemnou výzvou ze dne 5. 9. 2023 k vyklizení jedné třetiny pozemku. Žalovaný vyklizení odmítl, když namítal, že má stále platnou nájemní smlouvu z 15. 6. 2012. Předžalobní výzvu k vyklizení žalobkyně zaslaly 16. 10. 2023 žalovanému, výzva zůstala bez odezvy. Řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn 9 C 58/2023 bylo zastaveno. Žalobkyně smlouvu, kterou , Jméno žalobkyně A, pronajala žalovanému ideální jednu třetinu pozemku považují za neplatnou, ve smlouvě je neurčitě vymezen předmět nájmu – zpočátku je pronajímaný pozemek označen parc. číslem, výměrou a kat. územím, vzápětí se hovoří o jedné třetině pozemku. Ostatní spoluvlastnice nedaly k uzavření smlouvy souhlas, neuzavřely žádnou dohodu o způsobu užívání pozemku. Žalovaný tedy nemá žádný titul, na základě kterého by byl oprávněn předmětný pozemek užívat, proto žalobkyně navrhují jeho vyklizení.

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznává, navrhuje zamítnutí žaloby. Tvrdil, že ostatní žalobkyně udělily souhlas s uzavřením nájemní smlouvy, kterou uzavřel s paní , jméno FO, – v této souvislosti se odkazuje na emailovou korespondenci. Namítal, že strýc žalobkyň si nárokoval užívání celého pozemku – chtěl si ho v roce 2013 od žalobkyň celý pronajmout. V roce 2015 došlo na základě žádosti žalobkyň k oddělení 2/3 pozemku parc. č. , hodnota, , kterou užíval strýc žalobkyň pan , jméno FO, , ten je také při vytyčení části pozemku na místě samém zastupoval. Zbývající jednu třetinu užíval on. Navíc na pozemku, který požadují žalobkyně vyklidit, se nenacházejí žádné movité věci či osoby, které by měly být odstraněny.

3. Vlastnické právo k pozemku parc. č. , hodnota, , kat. území , adresa, žalobkyně prokázaly výpisem z LV č. , hodnota, vedeného pro obec , adresa, , kat. území , adresa, , kde jsou zapsány jako spoluvlastnice pozemku každá podílu ideální 1/3 celku. Jako nabývací titul je uvedeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 22. 5. 2007 sp. zn. 24 D 42/2007 o schválení dědické dohody. Právní moc usnesení nastala dnem 20. 6. 2007. (pod sp. zn. 24 D 42/2007 u zdejšího soudu bylo vedeno dědické řízení po zemřelé , Jméno žalobkyně C, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, )

4. Dnem 20. 12. 2005 je datována smlouva o dočasném užívání zemědělské půdy uzavřená mezi , Jméno žalobkyně C, , nar. , datum, – matkou žalobkyň – na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce. Předmětem nájmu byl pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 4,8784 ha v kat. území , adresa, určený k užívání v zemědělské výrobě. Nájemné bylo stanoveno ve výši 9 735 Kč/rok. Bylo splatné nejdéle do konce února následujícího roku. Doba nájmu byla sjednána na dobu nejméně 10 let ode dne jejího podpisu. Smlouva je oboustranně podepsána.

5. Dnem 15. 6. 2012 je datována smlouva o dočasném užívání zemědělské půdy uzavřená mezi , Jméno žalobkyně A, na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce, kdy předmětem smlouvy je nájem ideální 1/3 pozemku parc. č. , hodnota, , kat. území , adresa, o výměře 1,6261 ha za účelem provozování zemědělské výroby. Výše nájemného byla stanovena částkou 4 950 Kč/rok, bylo splatné nejdéle do konce února následujícího roku. Dobá nájmu byla sjednána nejméně 15 let ode dne jejího podpisu. Smlouva je oboustranně podepsána.

6. Dnem 20. 2. 2013 je datována žalobkyněmi, jakožto spoluvlastnicemi pozemku parc. č. , hodnota, , kat. území , adresa, nabytého v rámci dědictví po jejich zemřelé matce , Jméno žalobkyně C, , podepsaná výpověď smlouvy o dočasném užívání zemědělské půdy ze dne 20. 12. 2005, tj. pozemku parc. č. , hodnota, , kat. úz. , adresa, .

7. Na základě této výpovědi přestal žalovaný užívat ideální část pozemku.

8. V souladu s § 677 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občan. zák“) nájem skončí uplynutím jednoleté výpovědní lhůty, tj. za předpokladu doručené výpovědi do 1. 10. 2013 tak nájem skončí k 1. 1. 2014. Žalobkyně žalovaného současně vyzvaly k navrácení pozemku nejpozději k poslednímu dni výpovědní lhůty.

9. Dnem 5. 9. 2023 je datován dopis žalobkyň adresovaný žalovanému, v němž ho upozorňují na končící lhůtu nájmu pozemku a vyzvali ho, aby pozemek nejpozději do 1. 10. 2023 vyklidil, aby si ho mohly žalobkyně převzít. Odeslání dopisu žalovanému je prokázáno připojenou emailovou zprávou datovanou dnem 5. 9. 2023.

10. Žalovaný na výzvu k vyklizení reagoval emailovou zprávou odeslanou dne 30. 9. 2023 tak, že má stále platnou nájemní smlouvu uzavřenou s žalobkyní z roku 2012 s vědomím všech spoluvlastníků. Za pronajatou jednu třetinu pozemku platí řádné nájemné.

11. Dnem 16. 10. 2023 je datovaná předžalobní výzva psaná právním zástupcem žalobkyň a adresovaná žalovanému, kde žalobkyně žalovaného vyzývají k vyklizení části pozemku parc. č. , hodnota, , kat. území , adresa, .

12. Dnem 14. 7. 2008 je datován email zaslaný od , jméno FO, žalovanému, v němž ho žádá dle jejich dohody o zaslání návrhu dodatku a 1/3 nájmu za pozemky na její účet. Na email žalovaný reagoval emailovou zprávou ze dne 15. 7. 2008.

13. Dnem 19. 7. 2013 je datována emailová zpráva , jméno FO, zaslaná žalovanému, kde žalobkyně žalovaného opakovaně žádá o zaplacení nájemného na 1/3 pozemku do 30. 7. 2013. Poukázala na příslušné ustanovení nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a její matkou.

14. Dopisem ze dne 4. 10. 2015 adresovaným žalobkyni , Jméno žalobkyně A, žalovaný reaguje na druhou dnem 30. 9. 2015 datovanou výpověď z nájemní smlouvy, kterou považuje za bezpředmětnou. Poukazuje na to, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, takže pokud možnost výpovědi si strany smlouvy nesjednaly, smlouvu nelze vypovědět a nájemní smlouva skončí uplynutím doby, na kterou byla sjednána.

15. Žalobkyně , Jméno žalobkyně A, jako účastnice řízení vypověděla, že část pozemku parc. č. , hodnota, užívá žalovaný, zbývající část užívá jejich strýc pan , jméno FO, . Mezi spoluvlastnicemi pozemku k uzavření dohody o způsobu jeho užívání, k dohodě o reálném rozdělení pozemku nedošlo. Žádný souhlas jedna druhé k tomu, aby každá z nich mohla disponovat se svou 1/3 pozemku nebo s celým pozemkem ústní či písemný si nedaly. Žalobkyně neví, jakou část pozemku žalovaný reálně užívá. Nevím, že by v roce 2015 došlo k vytyčení hranic pozemku. Se sestrami jsem se nikdy před uzavřením nájemní smlouvy z roku 2012 nebavila o záměru pronajmout část pozemku panu žalovanému. Ona vždy k 31.12. každého roku dostávám od žalovaného nájemné z 1/3 pozemku, Anonymizováno16. Žalobkyně , Jméno žalobkyně B, jako účastnice řízení shodně s žalobkyní , jméno FO, vypověděla, že nikdy jsme se se sestrami nebavily o tom, že by některá z nich mohla buď s celým nebo z částí disponovat. Žádný souhlas k těmto dispozicím mezi nimi neexistuje. K uzavření dohody o způsobu užívání či o reálném rozdělení pozemku mezi nimi nikdy nedošlo. Na katastr se žádná dohoda o rozdělení pozemku nedala. Navíc uvedla, že jí není známo, kterou konkrétní část pozemku žalovaný ve skutečnosti užívá, část pozemku také využívá jejich strýc pan , jméno FO, . Na pozemek se byla podívat pouze jednou. Vypověděla, že pozemek se sestrami zdědily po matce, každá ideální jednu třetinu. V době dědictví existovala na pozemek nájemní smlouva, která byla uzavřena mezi jejich matkou jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem. Po smrti matky smlouvu o užívání vypověděly. Pan žalovaný výpověď převzal, nájem byl ukončen. Do skončení nájmu každé z nich žalovaný platil jednu třetinu nájemného. Sestra paní , jméno FO, část pozemku pronajala panu žalovanému, o čemž ona nevěděla. Žádnou dohodu o tom, že sestra pronajme panu žalovanému část pozemku se sestrami neměly. Nesouhlasí, aby žalovaný část pozemku užíval a přeje si, aby ho vyklidil. Co se týče vytyčení pozemku, nepamatuje se, že by na pozemkový úřad dávala nějakou žádost. Neví, zda na místě samém při vytyčení pozemku někdo z jejich rodiny byl. V rodině se bavili o užívání pozemku rodinou.

17. Žalobkyně , Jméno žalobkyně C, jako účastnice řízení shodně s ostatními žalobkyněmi vypověděla, že žádná dohoda písemná či ústní o způsobu užívání předmětného pozemku, o rozdělení užívání nebo o možnosti dispozice každé z nich se svým spoluvlastnickým podílem nebo s celým pozemkem mezi nimi uzavřena nebyla. O uzavření dohody o nájmu mezi paní , jméno FO, a žalovaným v roce 2012 nevěděla a nechci, aby předmětný pozemek pronajímala. Na předmětném pozemku se nikdy nebyla podívat, takže ani neví, zda část, kterou užívá pan žalovaný, je nějak vyznačena v terénu. Uvedla, že při vytyčení hranic v roce 2015 nebyla. Ví, že o potřebě vytyčení pozemku se v rodině hovořilo, věc zařizovala sestra paní , jméno FO, . Ona ani neví, o co se vlastně žádalo, neví, zda k vytyčení vůbec došlo. Ona se o pozemek nezajímá, chce aby zůstal v rodině, která ho bude obhospodařovat.

18. Svědek , jméno FO, vypověděl, že v minulosti užíval pozemek sousedící s pozemkem parc. č. , hodnota, , po dobu několika let do roku 2015 (tj. do vytyčení pozemku parc. č. , hodnota, ) obdělával i část pozemku parc. č. , hodnota, o výměře cca 1 ha, a to na základě ústní dohody mezi ním a žalovaným o směně užívání pozemků, kdy jím pronajatý pozemek v , adresa, užíval žalovaný (žalovaný v , adresa, užíval okolní pozemky) a on užíval část žalovaným pronajatého pozemku v , adresa, . Dohoda o směně užívání pozemků byla uzavřena se souhlasem vlastníka pozemku v , adresa, . S paní , jméno FO, jakožto původní vlastnicí pozemku parc. č. , hodnota, ani s žalobkyněmi o směně v užívání pozemků vůbec nemluvil, žádný souhlas k jejich směně v užívání půdy nedaly. Svědek dále uvedl, že když se pozemek vyměřoval, tak po panu , jméno FO, , který obhospodařuje část pozemku, chtěl, aby hranice vytyčené části pozemku byla vytyčena tak, aby svědkovi zůstala část pozemku parc. č. , hodnota, při hranici s pozemkem, který vedle užíval, aby to takto mohl užívat i nadále. On s tím nesouhlasil, došlo k vytyčení pozemku dle požadavku žalobkyň. V terénu byl pozemek parc. č. , hodnota, vytyčen zcela zřetelně- do země byly zatlučeny latě se signální barvou. Svědek se vytyčení pozemku nezúčastnil, byl pouze na předání pozemků vlastníkům, kdy seznamoval přítomné s průběhem vlastnické hranice. Kromě něho byli přítomni pracovník pozemkového úřadu, pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . , jméno FO, měl pronajatý pozemek od dvou sester. Žádnou plnou moc, kterou by žalobkyně udělily panu , jméno FO, , aby je při jednání zastupoval neviděl, ale působilo to na něho, že jedná za ně. .

19. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. V řízení bylo prokázáno, že v souladu s § 663 občan. zák. žalovaný v pozici nájemce a , Jméno žalobkyně C, – matka žalobkyň – v pozici pronajímatele uzavřeli dne 20. 12. 2005 nájemní smlouvu, na základě, které přenechala , Jméno žalobkyně C, žalovanému k užívání za účelem zemědělské výroby pozemek parc. č. , hodnota, , kat. území , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu nejméně 10 let. I když je ve smlouvě uvedeno doba nájmu nejméně 10 let, ze shodných tvrzení účastníků zcela jednoznačně vyplynulo, že nájem byl sjednán na dobu 10 let.

22. Dle § 663 občan. zák nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

23. Pronajímatelka , datum, zemřela, na její místo nastoupily žalobkyně, které předmětný pozemek v rámci dědického řízení nabyly do svého vlastnictví, a to každá ideální jednu třetinu celku.

24. Dle § 680 odst. 2 občan. zák. dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

25. Žalobkyně podáním datovaným dnem 20. 2. 2013 (tento den jako poslední podepsala výpověď žalobkyně , jméno FO, ) nájemní smlouvu z 20. 12. 2005 vypověděly.

26. Jak bylo uvedeno shora, nájemní smlouva z 20. 12. 2005 byla uzavřena na dobu určitou.

27. Podle § 676 odst. 1 občan. zák. nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak.

28. Z uvedeného ustanovení plyne, že nájem sjednaný na dobu určitou zaniká mimo jiné uplynutím doby, na kterou byl sjednán, pokud nedošlo k obnovení nájmu. Závazek však může zaniknout i z jiných důvodů, a to zákonných nebo smluvních (zánik věci, odstoupení od smlouvy zákonné i smluvní apod.). Výpověď nájmu sjednaného na dobu určitou připadá v úvahu, jen je-li taková možnost mezi stranami sjednána; zákonné právo nájemci ani pronajímateli nesvědčí.

29. V dané věci možnost ukončení nájmu výpovědí před uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán, nebyla ujednána, výpověď z nájmu danou žalobkyněmi žalovanému v podání ze dne 20. 2. 2013 je proto třeba považovat za odporující zákonu, tudíž za neplatnou. Nájemní vztah dle uvedené smlouvy nadále trval do 20. 12. 2015, kdy skončil dle nájemní smlouvy.

30. Žalovaný přes tuto skutečnost v průběhu trvání nájmu pozemek parc. č. , hodnota, přestal 1. 10. 2014 užívat, a to v rozsahu ideálních 2/3 celku.

31. Zbývající ideální 1/3 pozemku užíval na základě nájemní smlouvy, resp. dohody o dočasném užívání pozemku, uzavřené s žalobkyní , Jméno žalobkyně A, dne 15. 6. 2012. Na základě této dohody, žalovaný převzal do užívání ideální jednu třetinu pozemku parc. č. , hodnota, , kat. územní , adresa, . jedna třetina pozemku má výměru 1,6261 ha pozemku. I když žalobkyně namítaly nejasné označení pozemku, jež je předmětem nájemního vztahu, z jejich účastenských výpovědí zcela jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně , jméno FO, žalovanému nepřenechala do užívání celý pozemek, ale pouze jeho část o velikosti ideální 1/3 celku. V případě pozemku parc. č. , hodnota, se jedná o pozemek, který je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň, spoluvlastnictví není mezi žalobkyněmi zrušeno a vypořádáno, žalobkyně nikdy neuzavřely dohodu o způsobu užívání uvedeného pozemku, o rozdělení jeho užívání, nedaly souhlas k tomu, aby některá z nich mohla samostatně s pozemkem disponovat. (viz účastenské výpovědi žalobkyň)

32. Platnost smluv o nájmu, jež byly uzavřeny před 1. 1. 2014, je třeba posuzovat podle předcházejících předpisů, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

33. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 mohla každá věc (i nemovitost) patřit jedinému vlastníku nebo mohla být v podílovém spoluvlastnictví více osob ve smyslu § 136 občan. zák. Podílové spoluvlastnictví bylo občanským zákoníkem charakterizováno jako spoluvlastnictví ideální, neboť výše spoluvlastnického podílu každého ze spoluvlastníků neodpovídala konkrétní části společné věci.

34. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívala v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, výše spoluvlastnického podílu - protože šlo o právní vztah jen "ideální" - nevyjadřovala konkrétní reálnou část věci, ale míru, kterou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. U podílových spoluvlastníků tedy jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Jestliže nedojde k reálnému rozdělení pozemků mezi spoluvlastníky (tj. na věcí v právním smyslu, způsobilé být předmětem nájemního vztahu), nemůže být samostatným předmětem nájmu ideální spoluvlastnický podíl na pozemcích. Vznik práva nájmu ideálního podílu (reálně blíže neurčeného) je proto pojmově vyloučen.

35. S ohledem na uvedené je proto třeba smlouvu z 15. 6. 2012 uzavřenou mezi , Jméno žalobkyně A, na straně jedné a žalovaným na straně druhé považovat za smlouvu neplatnou.

36. Žalovaný tedy nedisponuje žádným právním titulem, který by ho opravňoval k užívání pozemku parc. č. , hodnota, či jeho části (nájem dle nájemní smlouvy z roku 2005 skončil nejpozději uplynutím doby, na kterou byl sjednán; nájemní smlouva z roku 2012 je pro nezpůsobilý předmět nájmu - tedy nemožnost plnění - neplatná), žalovaný neprávem zasahuje do vlastnického práva žalobkyň, proto soud žalobě na vyklizení předmětného pozemku vyhověl.

37. Soud rozhodl o vyklizení celého pozemku žalovaným, a to proto, že spoluvlastnictví k pozemku není mezi žalobkyněmi vypořádáno, neexistuje mezi nimi žádná dohoda o způsobu užívání pozemku (tzn. že každý metr čtverečný pozemku je ve spoluvlastnictví všech žalobkyň, kdy každá z nich vlastní ideální třetinu jednoho metru čtverečného), neexistuje mezi nimi dohoda, na základě které by každá ze spoluvlastnic byla oprávněna samostatně disponovat se svým ideálním podílem nebo s celým pozemkem.

38. Námitka žalovaného, že není co vyklízet, neboť na pozemku nemá žádné věci, je bezpředmětná; v případě nemovitostí žaloba zní na vyklizení, v případě movitých věcí na vydání věcí.

39. S ohledem na skutečnost, že je pojmově vyloučeno, aby předmětem nájemní smlouvy byl pouze ideální spoluvlastnický podíl na věci, neboť pokud tomu tak, je, je smlouva neplatná, je bezpředmětné i to, zda zbývající žalobkyně daly nebo nedaly s uzavřením smlouvy z 15. 6. 2012 mezi žalovaným a paní , jméno FO, souhlas.

40. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř.. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

41. Soud zcela úspěšným žalobkyním na nákladech řízení přiznal částku 26 121,80 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 14 400 Kč Kč stanovenou dle § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony á 1 900 Kč (příprava převzetí; žaloba; účast na jednání soudu dne 26. 6. 2024 a dne 12. 11. 2024), cestovné ve výši 3 056 Kč k jednáním soudu ve dnech 26. 6. 2024 a 12. 11. 2024 na trase , adresa, a zpět při ujetí celkem 400 km automobilem , značka, , reg. zn. , SPZ, , při průměrné spotřebě 6 l motorové nafty na 100 km v ceně 34 Kč/l a náhradě 5,60 Kč/km (stanoveno dle vyhl. č. 398/2023 Sb.), částku 3 665,80 Kč představující 21% DPH a částku 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

42. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.