7 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně, žalované a žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o vyklizení nemovité věci,

I. Žalovaní a všichni, kdo s nimi bydlí, jsou povinni vyklidit pozemek par. č. st. 151, jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] tj. nemovité věci zapsané na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec] a vyklizené je předat žalobkyni ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24.800 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 23.4.2021 domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovaným a všem, kdo s nimi bydlí, uložena povinnost vyklidit pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše v kat. území [obec], obec a část [obec], vedené na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín a vyklizené předat žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, které nabyla na základě provedeného vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, jehož podkladem byla kupní smlouva uzavřená dne 5.4.2017. Tvrdila, že předmětné nemovité věci kupovala z vlastních finančních prostředků a částečně jej financovala z prostředků získaných z úvěru, který rovněž sama hradila. V domě v době před i po koupi nemovitostí žila bez právního titulu žalovaná, která je současně její matkou. Proti tomu žalobkyně nijak nebrojila. Následně se k žalované nastěhoval žalovaný, se kterým žalovaná uzavřela sňatek. Od té doby došlo k rozpadu rodinných vazeb, žalovaný se choval hrubě ke všem členům rodiny, situace dokonce vyvrcholila podáním trestního oznámení na žalovaného pro podezření ze spáchání trestného činu a jeho následnému odsouzení. Žalobkyně poukázala na to, že ji, jejího manžela, děti a sestru žalovaní zejména žalovaný veřejně dehonestují a urážejí. V důsledku toho žalobkyně již nehodlá tolerovat bezdůvodné užívání jejích nemovitostí. Žalovaným nikdy nesvědčil žádný právní titul k nabytí či užívání domu, a to ani domnělý. Žalobkyně vyzvala dne 27.10.2020 žalované, aby dům v přiměřené lhůtě dobrovolně vyklidili a předali jej k jejím rukám. Na to žalovaní reagovali tak, že dům je jejich a bydlí v něm v dobré víře. Toto ona popírá. Žalobkyně poukázala na dlouhodobou nemajetnost žalované, má problémy s úhradou svých závazků, žalobkyně několikrát platila energie, nákupy, půjčku žalované. Poukázala i na oddlužení vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 40 INS [číslo] / [rok] ve věci úpadce - žalovaného.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Tvrdili, že žalovaná koupi domu financovala ve víře, že v něm, spolu s manželem dožije. Nemovitosti byly nabídnuty žalované [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] v rámci likvidace družstva k prodeji, neboť byla členkou likvidovaného družstva a současně nemovitosti spolu s manželem [jméno] [příjmení] od 27.11. 1987 užívala. Kupní cena byla stanovena na částku 500.000 Kč – cena ve výši 400.000 Kč byla umořena před podpisem smlouvy, částka 100.000 Kč byla zaplacena z peněz půjčených žalované žalobkyní a jejím manželem. Žalovaná půjčenou částku žalobkyni splácela, a to do doby, než zcela bezdůvodně odmítla žalobkyně další peníze přijmout. Výdaje spojené s provozem nemovitostí si hradí sami. Žalobkyně se s žalovanou původně dohodly, že žalobkyně převede na žalovanou vlastnictví k nemovitým věcem s tím, že žalovaná žalobkyni doplatí 62.800 Kč jako nezaplacenou část půjčky. K dohodě nedošlo, žalobkyně k nemovitým věcem zřídila zástavní právo. Žalovaní poukázali na investice, které do domu vynaložily a kterými dům zhodnotily.

3. Dnem 27.11.1987 je datován protokol o převzetí bytu vyhotovený [anonymizována tři slova] [obec]. Z jeho obsahu vzal soud za prokázané, že uvedeného dne družstvo předalo nájemníkovi [jméno] [příjmení] do užívání dům typu [příjmení] o velikosti 4+1 s příslušenstvím. 4. [jméno] [příjmení] dne 2.9.2010 zemřel, pozůstalá manželka [jméno] [příjmení] se dne 19.10.2019 provdala za [celé jméno žalovaného]. Uvedené je prokázáno úmrtním listem vystaveným [stát. instituce] a oddacím listem vystaveným [stát. instituce].

5. Dnem 5.4.2017 je datována kupní smlouva uzavřená mezi [anonymizována dvě slova] [obec] na straně prodávající a žalobkyní na straně kupující, z jejíhož obsahu vzal soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 116 m2 jehož součástí je stavba [adresa žalované a žalovaného] - objekt bydlení a k pozemku parc. [číslo] p výměře 382 m2, se vším zákonným příslušenstvím, vše se nacházející v obci a v kat. území [obec]. Kupní cena byla dohodnuta částkou 500.000 Kč. Její splatnost byla dohodnuta tak, že částka 300.000 Kč měla být zaplacena nejpozději do 14 dnů ode dne podpisu smlouvy bezhotovostně na účet prodávajícího [číslo] částka 110.000 Kč měla být zaplacena nejpozději do 15.4.2017 na týž účet. Na stejný účet měl být zaplacen zbytek kupní ceny, tj. částka 90.000 Kč, a to nejpozději do 31.7.2017 Smlouva je oboustranně podepsána –podpisy jsou úředně ověřeny dne 5.4.2017, resp. 6.4.2017.

6. Na základě citované kupní smlouvy byla žalobkyně zapsána jako vlastník předmětných nemovitých věci na [list vlastnictví], vedený u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec].

7. Dnem 5.4.2017 je datována smlouva o zápůjčce uzavřená mezi [právnická osoba] na straně zapůjčitele a žalovanou na straně vydlužitele. Z jejího obsahu vzal soud za prokázané, že zapůjčitel půjčil žalované částku ve výši 100.000 Kč, která bude použita na zaplacení kupní ceny nemovitostí (parc. č. st. [anonymizováno], parc. [číslo]) zakoupených na základě kupní smlouvy uzavřené se [anonymizována dvě slova] [obec]. Žalovaná se zavázala vrátit zapůjčenou částku včetně sjednaného 3% p.a. úroku dle splátkového kalendáře, jež tvoří nedílnou součást smlouvy, a to na účet. č. [bankovní účet] Smlouva je oboustranně podepsána.

8. Dnem 14.10.2019 je datováno potvrzení vyhotovené společností [právnická osoba] o tom, že částka ve výši 100.000 Kč + úroky zapůjčená společností [právnická osoba] žalované na základě smlouvy o zápůjčce byla dne 26.9.2018 celá uhrazena. Potvrzení je vystaveno a podepsáno ředitelem [právnická osoba]. [jméno] [příjmení].

9. Dnem 27.10.2020 je datována předžalobní výzva k vyklizení nemovitých věcí psaná zástupcem žalobkyně adresovaná žalovaným. Žalobkyně žalované vyzývá k vyklizení nemovitých věcí ve [obec] a jejich předání včetně součástí a příslušenství nejpozději do 31.12.2020. Výzva obsahuje upozornění na soudní řízení v případě, že do uvedeného data nebudou nemovité věci vyklizeny a předány žalobkyni. Žalovaná výzvu obdržela 3.11.2020, žalovaný 5.11.2020, což je prokázáno jimi podepsanými dodejkami.

10. Žalobkyně soudu předložila potvrzení [právnická osoba] poštovní spořitelny ze dne 7.6.2021, z jehož obsahu soud vzal za prokázané, že ode dne 26.6.2017 pravidelně měsíčně až do 25.9.2018 včetně byla z účtu [číslo] s názvem [jméno] [příjmení] odepisována částka 6.016 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet] s [variabilní symbol] (variabilní symbol je rodné číslo žalobkyně, účet je účtem [příjmení] [jméno])

11. Z potvrzení [právnická osoba] poštovní spořitelny ze dne 7.6.2021 soud vzal za prokázané, že dne 13.4.2017 byla z účtu [číslo] s názvem [jméno] [příjmení] odepsána částka 200.000 Kč ve prospěch účtu [číslo] (účet uvedený v kupní smlouvě pro zaplacení kupní ceny)

12. Dnem 7.6.2021 je datováno potvrzení [právnická osoba] poštovní spořitelny, z jehož obsahu vzal soud za prokázané, že dne 16.1.2019 a 16.10.2019 a 18.11.2020 byla z účtu [číslo] s názvem [jméno] [příjmení] odepisována částka 3.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet].

13. Z potvrzení [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že dne 16.11.2021 byla z účtu č. [bankovní účet] odepsána částka 3.600 Kč jakožto úhrada vody [obec] – částka byla zaslána na účet č. [bankovní účet].

14. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra žalobkyně a dcera žalované vypověděla, že majitelem domu ve [obec] je žalobkyně, která také zaplatila celou kupní cenu domu. Žalovaní žádné peníze použité žalobkyní na koupi domu žalobkyni nevrátili. Svědkyně poukázala na to, že ještě za života jejich otce žalobkyně půjčila matce 70.000 Kč, tyto peníze matka žalobkyni vrátila. Jednalo se o částku, kterou žalobkyně za žalovanou zaplatila, protože pokud by tuto částku nezaplatila, přišla by o svůj dům, kterým tehdy ručila. Žalovaní žádné peníze na koupi domu neměli, žalovaná byla ve starobním důchodu a žalovaný byl v insolvenci. Když bydlela žalovaná sama, kupovali jí vždy o víkendu, když tam přijeli, jídlo, při odjezdu jí nechali další peníze. Dvakrát či třikrát platili za žalovanou elektřinu, protože ji odstřihli. Většina pomoci spočívala na žalobkyni, která bydlí nejblíže. Ta otci platila léky, nakupovala jim jídlo, platila elektřinu, matce, když jezdila do práce do masokombinátu, dávala peníze na autobus. Nakupovala jí potraviny. Žalovaní v domě bydlí bez jakéhokoliv právního důvodu, neexistuje žádná nájemní smlouva ani žádné věcné břemeno. Svědkyně dále uvedla, že když žalobkyně dům koupila, žalovaná žila sama. Žalobkyně jí slíbila, že pokud bude nemocná (matka je silná alkoholička), tak si ji vezme k sobě a postará se o ni. Nedohodli se, ani neslíbila, že na ni převede vlastnictví. Když žalovaného pustili z výkonu trestu, neměl se kam vrátit, a když zjistil, že je žalovaná vdova, tak se k ní nastěhoval a nakonec spolu uzavřeli sňatek. Žalovaná se svědkyní ani s žalobkyní nechce mít nic společného. Žádné vztahy mezi nimi neexistují. Nenavštěvují se. Vztahy se narušily cca před třemi lety, kdy žalovaný zakázal žalované jít na svatbu svědkyně. Vše vyvrcholilo v době, kdy žalovaný sexuálně obtěžoval její tehdy nezletilou dceru [jméno], za což byl i trestně stíhán. Od té doby svědkyně do [obec] nejezdí. Co se týče úprav v domě, svědkyně uvedla, že žalovaní v domě dělali nová okna, která nejsou dosud dodělaná, pouze jsou zapěněná. V přízemí domu probourali příčky, patrně pro to, aby tam měli větší prostor. Žalovaný strhal původní koberce, tapety, na podlaze jsou lina, stěny jsou polepené polystyrenovými deskami. Žalovaný zničil vše, co tam po otci bylo. Dům spíše zničil, než aby ho zhodnotil. Od starší sestry ví, že kolem domu, jednak před garáží a jednak dozadu dělali chodník z dlaždic, které jsou obce. S žalobkyní jsou jejich sesterské vztahy v pořádku, nikdy se jí žalobkyně nezmiňovala o tom, že by měla v úmyslu převést dům do vlastnictví žalovaných. To dle svědkyně nepřipadá v úvahu.

15. Z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. 1 T 30/2020 vzal soud za prokázané, že 1.4.2020 byla u zdejšího soudu podána ze strany státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v [obec] obžaloba na [celé jméno žalovaného] (žalovaného), která ho vinila ze spáchání přečinu pornografie a přečinu ohrožování výchovy dítěte. Ve věci byl dne 17.4.2020 vydán pod sp. zn. 1 T 30/2020-53 trestní příkaz, kterým byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu šíření pornografie dle § 191 odst. 2 písm. a) trest, zákoníku a ze spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) trest. zákoníku, za což mu byl uložen peněžitý trest a pro případ jeho nesplnění náhradní trest odnětí svobody. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 5.5.2020.

16. Svědek [jméno] [příjmení] – manžel žalobkyně – ve výpovědi uvedl, že vlastníkem domu ve [obec] je žalobkyně. Co se týče placení kupní ceny, svědek uvedl, že to měla na starosti manželka. [příjmení] ví, že žalovaná od [příjmení] [jméno] obdržela částku cca 250.000 Kč, tu ale nikdy nedostala, ta patrně byla použita na nákup domu. [příjmení] ze svého účtu rovněž na kupní cenu měsíčně přispíval. Žalobkyně přispívala žalované na chod domácnosti, platila se elektřina, protože byla odpojena, kupovalo se uhlí. Byla to věc mezi žalobkyní a žalovanou, on se vždycky jen zlobil, že se tchyni dávají peníze. Neví o tom, že by tchyně všechny peníze jeho manželce vrátila. Za žalované platili dluhy v obchodě, byla tam i exekuce, měli půjčku, kterou neplatili. Svědkovi přišla od soudního exekutora výzva, ať do týdne zaplatí 100.000 Kč. Oni s žalobkyní tehdy tolik peněz najednou neměli, proto si peníze půjčil od kolegy v práci od pana [příjmení]. Půjčku s žalobkyní za žalovanou zaplatili a posléze si oni sami vzali půjčku a celou částku včetně úroků panu [příjmení] vrátili. Toto se událo v době, kdy ještě žil pan [příjmení], jednalo se o dluhy [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že stále s žalobkyní platili nějaké dluhy za [příjmení], tak proto při uzavření kupní smlouvy s [příjmení] žalovaná řekla, že dům bude manželky. Kupní smlouva byla také na manželku sepsaná. Na kupní cenu zbývalo 100.000 Kč doplatit, to se platilo z půjčky od [příjmení], kterou s žalobkyní z jeho účtu zaplatili. První splátku platil svědek v hotovosti v účtárně [příjmení]. Před prvním jednáním soudu v této věci mu žalovaná volala, že nechápe proč žalobkyně tak vyvádí, když dům je její. Svědek ví o tom, že žalovaní s žalobkyní nemají uzavřenou žádnou nájemní smlouvu, stejně tak nemají uzavřenou smlouvu o zřízení věcného břemene doživotního bydlení. Manželka si původně myslela, že žalovanou v domě nechá dožít. Tento svůj názor změnila, když se žalovaný snažil přimět žalobkyni, aby dům přepsala na něho. Žalovaný stále volal manželce, naléhal na ní, ať na žalované přepíše dům, což ona odmítala. Žalobkyni žalovaný nechtěl vydat ani urnu s popelem jejího otce, vyhrožoval, že pokud dům na ně nepřepíše, tak nasype popel někde na hnůj, nebo do zahrady. Urnu nakonec odvezla švagrová p. [příjmení], která ještě s žalovanými jakžtakž udržovala styky. Žalovaný je na žalobkyni sprostý. Jejich svatba se konala tajně, čas obřadu, o kterém s žalobkyní věděli, nakonec změnili. Svědkovi je známo, že žalovaní v domě dělali plastová okna, ty ani nedodělali, jsou pouze zapěněná. Nic jiného neviděl, do [obec] nechodí. O opravách v domě ve [obec] nikdo žalobkyni neinformoval, když měla klíče od domu, tak tam občas jezdila, přitom zjišťovala, co se uvnitř domu změnilo. Posléze žalovaný vyměnil zámek údajně proto, že se rozbil. Nový klíč však žalobkyně již nedostala.

17. Dnem 8.2.2022 je datováno čestné prohlášení [jméno] [příjmení] o tom, že byl svědkem špatné finanční situace žalobkyně a jejího manžela, do které se dostali tím, že se zaručili za závazek žalované, která jej sama neplnila a finanční instituce vyzvala žalobkyni a jejího manžela ke splnění celého dluhu. Na žádost žalobkyně a jejího manžela si sám vzal bankovní půjčku ve výši 120.000 Kč, kterou půjčil žalobkyni a jejímu manželovi a oni touto částkou umořili dluh žalované. Po výmazu žalobkyně a jejího manžela z registru dlužníků si sami vzali půjčku, penězi takto získanými mu vrátili celou půjčenou částku včetně úroků a dalších nákladů – celkem mu vrátili 168.000 Kč.

18. Soudem byl dále jako svědek vyslechnut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitel společnosti [právnická osoba], který k nabytí nemovitostí vypověděl, že se v roce 2017 likvidovalo zemědělské družstvo [obec], které mělo ve svém vlastnictví objekty obývané nájemníky mimo jiné o dům [adresa] ve [obec], který jako i ostatní objekty nabídlo k odkoupení stávajícím nájemníkům. V domě tehdy bydlela paní [celé jméno žalované], dříve [příjmení]. Družstvo s ní jednalo o možnosti odkoupení domu, ona tehdy říkala, že nemá peníze na zaplacení kupní ceny, takže se musí dohodnout s rodinou. Následně sdělila, že se dohodli, že dům koupí paní [celé jméno žalobkyně], tj. její dcera. Žalovaná tehdy měla i nějakou exekuci, z důchodu splácení kupní ceny bylo nemyslitelné. Kupní cena domu byla 500.000 Kč. Tato částka byla zaplacena jednak podílem žalované na likvidačním zůstatku zem. družstva, což byla částka cca 200.000 Kč, dále [příjmení] [jméno] uzavřelo s žalovanou smlouvu o zápůjčce na částku 100.000 Kč – tuto částku žalovaná nakonec nesplatila, zaplatila ji paní [celé jméno žalobkyně]. Potvrzení o zaplacení částky podepsal on. [příjmení] kupní ceny doplácela paní [celé jméno žalobkyně]. Žalovaná před podpisem kupní smlouvy řekla, že souhlasí, aby předmětnou nemovitost koupila její dcera - žalobkyně. Svědek dále uvedl, že u podpisu kupní smlouvy osobně nebyl, ale nikdy se k němu nedostala žádná informace o tom, že by s kupní smlouvou, to je nabytím nemovitosti žalobkyní, žalovaná nesouhlasila.

19. Žalobkyně tvrdila, že kupní cena domu ve [obec] ve výši 500.000 Kč byla zaplacena částkou 200.000 Kč z účtu jejího manžela, z tohoto účtu také byla zaplacena částka 100.000 Kč formou měsíčních splátek (jedna splátka zaplacena v hotovosti). Zbývající částka 200.000 Kč byla uhrazena z vypořádacího podílu 192.000 Kč a dividend 8.000 Kč likvidovaného družstva, a to tak, že ze strany družstva byla tato částka započtena na úhradu kupní ceny. Předmětná částka 200.000 Kč byla na základě dohody žalobkyně s žalovanou započtena proti dluhům, které žalovaná ve vztahu k žalobkyni měla. Jednalo se o dluhy, které hradila žalobkyně za žalovanou, ať už se jednalo o elektřinu, nákupy v obchodě, exekuce, zápůjčka od pana [příjmení] Dohoda o zápočtu, jakož i o tom, že nemovité věci budou pouze ve vlastnictví žalobkyně, bylo mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto před podpisem kupní smlouvy na dům. Žalovaná s tím tehdy souhlasila, žádné námitky k tomu, že nemovitosti nabyde do svého vlastnictví pouze žalobkyně, neměla. Od uzavření kupní smlouvy žalovaná nikdy nevznesla nárok na kompenzaci částky 200.000 Kč. Problémy nastaly až později, kdy se do domu nastěhoval žalovaný. Ten chtěl přepsat dům na sebe a žalovanou, což žalobkyně odmítá. Nemovitosti koupila ze svých peněz, nevidí důvod, proč by se měla domu zbavovat. Na nákladech spojených s bydlením se v současné době podílejí žalovaní platbami za elektřinu a odpadů, žalovaná platí vodu, pojištění domu, daně. Smlouva o zápůjčce, kterou s [příjmení] [jméno] uzavřela žalovaná, byla uzavřena pouze formálně, neboť od počátku bylo dohodnuto, že zápůjčku bude splácet žalobkyně. Žalovaná peníze na splácení zápůjčky neměla. Družstvo nabídlo uzavření zápůjčky, pro něho jednodušším způsobem, a to se žalovanou, neboť ona byla akcionářem společnosti a předtím i členem zemědělského družstva [obec]. Navíc dodala, že žádný právní titul k tomu, aby žalovaní v domě bydleli oprávněně, neexistuje. Ona s nimi žádnou nájemní smlouvu neuzavřela, neuzavřela ani žádnou smlouvu o zřízení věcného břemena užívání domu. Žalovaní se nikdy žalobkyně neptali, zda mají platit nějaký nájem, pouze jednou jí žalovaná udělala návrh, zda by nemohla s žalobkyní uzavřít fiktivní nájemní smlouvu, a to z toho důvodu, aby jim mohl být vyplácen příspěvek na bydlení - důchody matky činí cca 8.000 Kč měsíčně. Žalobkyně s touto fiktivní smlouvou nesouhlasila.

20. Žalovaní, byť byli vždy řádně předvolání k jednání soudu, se k němu nikdy nedostavili. Žalovaná v podání doručeném soudu dne 28.2.2022 obsahující omluvu k jednání, žalovaná potvrdila existenci vlastnictví nemovitostí žalobkyní, když uvedla„ …Je pro mne zdrcující fakt, že mně žaluje vlastní dcera, na kterou jsem v dobré víře nechala přepsat nemovitost, ve které bydlím od roku 1987“. <i>21. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> 22. Předpokladem úspěšnosti žaloby dle § 1040 o.z. je, aby byl žalobce aktivně věcně legitimován, žalovaný pasivně věcně legitimován a aby byl způsobilý předmět žaloby (objekt vindikace).

23. Uvedené ustanovení zákona přiznává aktivní legitimaci jen vlastníkovi věci. Pasivně legitimován je ten, kdo věc neoprávněně zadržuje. O neoprávněné zadržování (držení) věci se jedná např. v případě, že právní důvod detence byl původně dán (věc byla žalovanému například vlastníkem pronajata nebo propachtována) a tento důvod později odpadl (nájemní poměr nebo pacht skončil), anebo jestliže zde žádný právní důvod zadržování věci od počátku ani nebyl. Dalším předpokladem úspěšnosti žaloby dle § 1040 o.z. je faktické ovládání věci žalovaným ke dni vyhlášení rozhodnutí. Předmětem žaloby je vydání věci, k níž svědčí žalobci vlastnické právo. Věc může být hmotná či nehmotná (§ 496), nemovitá či movitá (§ 498), vždy však věc individuálně určená. U věcí nemovitých judikatura doposud setrvává na stanovisku, že nelze žalovat na vydání nemovitosti, nýbrž na vyklizení nemovitosti.

24. V řízení bylo zcela jednoznačně prokázáno, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobkyně. Soud vycházel nejen z tvrzení žalobkyně, ale zejména z obsahu kupní smlouvy ze dne 5.4.2017, z [list vlastnictví], kat. území [obec]. Vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitým věcem bylo i podpořeno svědeckými výpověďmi soudem vyslechnutých svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Též potvrdil i tu skutečnost, že žalovaná v době koupě nemovitých věcí neměla dostatek finančních prostředků na jejich nákup, proto s žalobkyní uzavřela dohodu, že dům s pozemkem koupí žalobkyně, která také platila kupní cenu. Zaplacení kupní ceny žalobkyní bylo navíc prokázáno nejen svědeckou výpovědí jejího manžela, ale zejména shora citovanými doklady vystavenými [právnická osoba] poštovní spořitelnou. Pouze část kupní ceny domu byla zaplacena likvidačním zůstatkem zemědělského družstva [obec] připadajícího žalované – uvedenou částku žalovaná po žalobkyni nikdy nepožadovala, musela si být vědoma dohody uzavřenou s žalobkyní, že tímto způsobem budou zaplaceny dluhy, které žalobkyně za žalovanou platila (exekuce, energie, nákupy v obchodě apod.). [jméno] žalovaná v podstatě uznala vlastnické právo k nemovitým věcem žalobkyní (viz obsah jejího podání ze dne 28.2.2022). Soud dodává, že pro nabytí vlastnického práva žalobkyní je naprosto nerozhodné, z jakých finančních prostředků nemovitosti zakoupila. Okolnost, zda žalobkyně zakoupila nemovité věci z vlastních finančních prostředků či z prostředků, které si opatřila prostřednictvím třetí osoby, nemá na vznik vlastnického práva a oprávnění z něho plynoucí žádný vliv. Vůlí obou jak žalobkyně tak žalované bylo, aby nemovité věci nabyla do svého vlastnictví žalobkyně, což bylo uzavřením kupní smlouvy naplněno. Žalobkyně byla také zapsána na základě kupní smlouvy jako jediný vlastník v katastru nemovitostí.

25. Dle § 980 odst. 2 věty prvé o.z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

26. Důvěru v údaje zapsané do veřejných seznamů chrání zásada materiální publicity, která je formulována především v § 984 odst. 1, podle něhož není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. [obec] víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. Podle § 984 odst. 1 zapsaný stav svědčí nabyvateli věcného práva jen při nabytí věci za úplatu, nikoli při nabytí bezúplatném.

27. V ustanovení § 980 odst. 2 o.z. je stanovena vyvratitelná domněnka, že údaje zapsané ve veřejném seznamu odpovídají skutečnosti.

28. V dané věci žalobkyně nabyla předmětné nemovité věci za úplatu, na základě kupní smlouvy, v dobré víře od osoby, zapsané do té doby v katastru nemovitostí jako vlastník. Stav zapsaný v katastru nemovitostí odpovídá stavu faktickému, žalovaní neprokázali, že by tomu bylo naopak.

29. V řízení bylo shodnými tvrzeními účastníků, podpořené svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zcela jednoznačně prokázáno, že ke dni rozhodnutí soudu v domě bydlí žalovaní, aniž by žalobkyni jako vlastnici platili za užívání nějakou náhradu. Předmětné nemovitosti žalovaní užívají, aniž by k tomu měli jakýkoliv právní titul, tzn. např. nájemní smlouvu, smlouvu o zřízení věcného břemene. Svědeckými výpověďmi uvedených osob byla zcela jednoznačně prokázána pravdivost tvrzení žalobkyně, že jejím úmyslem nikdy nebylo a ani není převést vlastnictví k věcem na žalované. Žalovaná v domě původně bydlela se souhlasem žalobkyně, žalobkyně si totiž původně myslela, že žalovanou v domě nechá dožít. Tento svůj názor změnila, když se do domu nastěhoval žalovaný, který se následně nevybíravým způsobem snažil přimět žalobkyni, aby dům přepsala na něho (žalovaný k nátlaku na žalobkyni použil urnu s popelem jejího otce, kterou ji nechtěl vydat, kdy vyhrožoval, že pokud dům na něho a žalovanou nepřepíše, tak nasype popel někde na hnůj, nebo do zahrady). Ona s převodem vlastnictví nikdy nesouhlasila, souhlas s bydlením žalovanými odvolala, o čemž svědčí podaná žaloba.

30. S ohledem na shora uvedené soud dospěl zcela jednoznačně k závěru, že žalovaní bez jakéhokoliv právního důvodu užívají nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, tyto odmítají vyklidit, neučinili tak ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Jsou tedy splněny podmínky shora citovaného ustanovení zákona – žalovaní nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně užívají neprávem, a proto jsou povinni je vyklidit. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

31. Co se týče dalších, žalovanými navrhovaných důkazů, soud jejich provedení považoval za nadbytečné, proto návrh na jejich provedení zamítl.

32. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobkyně splnila, soud žalobkyni na nákladech řízení přiznal částku 24.800 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 16.500 Kč stanovenou dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 11 úkonů á 1.500 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; mimosoudní jednání s protistranou dne 22.1.2021; žaloba; procesní podání ze dne 10.2.2022; porada s klientem dne 7.3.2022 od 10 hodin do 11,05 hodin; účast na jednání soudu dne 8.3.2022; porada s klientem dne 19.4.2022 od 15 hodin do 16,15 hodin; účast na jednání soudu dne 20.4.2022; porada s klientem dne 6.6.2022 od 9 hodin do 10,10 hodin; účast na jednání soudu dne 8.6.2022), náhradu 3.300 Kč za 11 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek.

33. Lhůty ke splnění povinností vycházejí z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.