7 C 88/2020

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Janou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro 95 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 95.000 Kč, -) 9% p.a. úrok z prodlení z částky 99.798 Kč ode dne 12.8.2018 do 10.3.2020, -) 9% p.a. úrok z prodlení z částky 95.000 Kč ode dne 11.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně 9% p.a. úroku z prodlení požadovaného za den 11.8.2019 z částky 99 798 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 70 910,80 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 30. 4. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 95 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným v červnu 2016 uzavřel smlouvu, na základě které žalovanému v průběhu června a července 2016 dodal celkem 169,5 tuny objednaného materiálu (konkrétně ŠD prachu 0/4) za jednotkovou cenu 404 Kč bez DPH za 1 tunu, dne 26. 7. 2016 žalovanému poskytl na 4 hodiny vibrační válec HAMM včetně jeho obsluhy v hodinové sazbě 1 400 Kč bez DPH a dne 27. 7. 2016 žalovanému poskytl na 6 hodin dozer Komatsu D51 s laserem včetně jeho obsluhy v hodinové sazbě 1 400 Kč bez DPH. Žalobce následně dne 29. 7. 2016 vystavil žalovanému fakturu [číslo] 2016, kterou žalovanému vyúčtoval sjednanou odměnu za poskytnuté plnění v celkové výši 99 798 Kč vč. DPH se splatností dne 19. 7. 2016. Správná lhůta splatnosti měla být 30 dnů, tj. dne 28. 8. 2016. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později přes opakované výzvy k plnění částku nezaplatil. Proto se žalobce se svou pohledávkou na zaplacení částky ve výši 99 798 Kč obrátil na soud – řízení bylo vedeno pod sp. zn. 11 C 54/2017. Soud posoudil předmětný smluvní vztah uzavřený mezi žalobcem a žalovaným jako smlouvu o dílo, podanou žalobu rozsudkem ze dne 12. 4. 2018, č. j. 11 C 54/2017-184 zamítl jako předčasnou a rozhodl o povinnosti žalobce uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení. Rozsudek byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2018, č. j. 47 Co 204/2018-242 potvrzen. V souladu s právním posouzením vztahu mezi účastníky sporu jako smlouvy o dílo vyzval žalobce žalovaného dopisem ze dne 27. 6. 2018 k poskytnutí součinnosti nezbytné k provedení díla, a to součinnosti spočívající v opravě opěrné zdi, přičemž mu stanovil lhůtu k provedení opravy, která uplynula marně dne 20. 7. 2018. Ve výzvě k poskytnutí součinnosti žalobce žalovaného současně upozornil, že pokud mu ze strany žalovaného nebude požadovaná součinnost poskytnuta, využije svého práva a v souladu s citovaným ustanovením občanského zákoníku od předmětné smlouvy odstoupí. Z přípisu právní zástupkyně žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 7. 2018 bylo zřejmé, že žalobcem požadovaná součinnost, která je nezbytná k provedení díla (dokončení jízdárny), ze strany žalovaného nebude poskytnuta. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobce od předmětné smlouvy o dílo v souladu s ustanovením § 2591 občanského zákoníku odstoupil, a to dopisem ze dne 31. 7. 2018, který byl žalovanému doručen dne 3. 8. 2018. Doručením písemného oznámení o odstoupení od smlouvy byla smlouva od počátku zrušena a na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce v celkové výši 99 798 Kč. Dopisem ze dne 31. 7. 2018 žalobce žalovaného současně vyzval k vydání bezdůvodného obohacení nejpozději do dne 10. 8. 2018, nicméně žalovaný žalobci ve stanovené lhůtě ničeho neuhradil. Následně se žalobce na žalovaného obrátil předžalobní výzvou ze dne 31. 10. 2019, díky které bylo mezi stranami zahájeno smírné jednání – žalobce souhlasil se smírným návrhem žalovaného, dle něhož měl žalovaný žalobci v rámci narovnání uhradit cenu dodaného materiálu, tj. částku 68 478 Kč plus DPH, žalobce se po žalovaném neměl domáhat odměny za provedenou práci a žalovaný neměl po žalobci požadovat náhradu škody, přičemž náklady na právní zastoupení měla nést každá strana ze svého. Za tohoto stavu, tj. v okamžiku dosažení shody na podmínkách smírného skončení celé záležitosti navržených žalovaným, provedl žalovaný dopisem ze dne 16. 2. 2020 zápočet žalovaným tvrzené pohledávky na náhradu škody proti pohledávce žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v částce 95 000 Kč. Žalobce provedený zápočet považoval za neoprávněný, tento názor sdělil žalovanému dopisem ze dne 3. 3. 2020, kde mu rovněž sdělil platební údaje pro zaplacení částky 4 798 Kč, kterou žalovaný dne 10. 3. 2020 žalobci uhradil. Žalovaným provedený zápočet žalobce i nadále považuje za neplatný, neboť žalovanému vůči žalobci pohledávka na náhradu škody nevznikla, což bylo potvrzeno v řízení před Okresním soudem v Jičíně vedeném pod sp. zn. 11 C 54/2017. Dopisem ze dne 25. 3. 2020 zaslaným žalovanému žalobce namítl neplatnost právního jednání žalovaného, tj. zápočtu provedeného žalovaným, a žalovaného informoval o tom, že se dlužné částky ve výši 95 000 Kč s příslušenstvím bude domáhat u soudu. Žalovaný žalobci dlužnou částku dosud neuhradil.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Poukázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 54/2017, v němž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 99 798 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva se smlouvou kupní, kdy žalobce žalovanému plnil dle takto uzavřené smlouvy, a proto mu vznikl nárok na zaplacení nájemného a kupní ceny. Žalovaný se naopak bránil jednak tím, že mezi stranami byla sjednána smlouva o dílo, nebyla sjednána průběžná fakturace, a tím, že žalobce při realizaci díla způsobil žalovanému škodu. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 4. 2018, č. j. 11 C 54/2017-184, kdy ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2018, čj. j. 47 Co 204/2018-242 bylo prokázáno a postaveno na jisto, že mezi stranami nebyla uzavřena smlouva kupní se smlouvou nájemní, ale že byla uzavřena smlouva o dílo. Teprve poté žalovaný změnil svůj názor, co se týče právního hodnocení věci. S ohledem na to, že účastníci nesjednali žádný jiný způsob úhrady ceny díla, byla žaloba žalobce zamítnuta jako předčasná. Na jednání odvolacího soudu žalovaný předložil jednak návrh na smírné vyřízení věci, jednak rozpočet na opravu žalobcem poškozené opěrné zdi. Smírné řešení žalobce odmítl. Ke dni konání odvolacího jednání se opěrná zeď stále nacházela ve stavu před přerušením prací žalobkyně v červenci 2016. Toto prodlení způsobilo žalovanému nemalou újmu, neboť nemohl jízdárnu pro své klienty provozovat. Žalobce po dvou letech nečinnosti vyzval dne 27. 6. 2018 žalovaného k součinnosti ve smyslu ust. § 2591 zák. [číslo]; trval na opravě jím poškozené opěrné zdi, proto, aby údajně mohl dokončit jízdárnu žalovaného. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 19. 7. 2018. Žalovaný tehdy neměl dostatek finančních prostředků na to, aby zídku upravoval, a ani nepočítal s tím, že bude zídku opravovat. Oprava zídky ležela dle žalovaného na bedrech žalobce, který sliboval žalovanému, že věc bude řešit. Protože žalovaný zídku neopravil, odstoupil žalobce dopisem ze dne 31. 7. 2018 od smlouvy o dílo a vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce zůstal nečinný do dne 31. 10. 2019, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu us.t § 142a odst. 1 – vydání bezdůvodného obohacení v částce 99 798 Kč. Na to žalovaný dopisem ze dne 6. 11. 2019 navrhl žalobci uhradit prokazatelně dodaný materiál s tím, že náhradu škody, kterou žalobce žalovanému při provádění díla způsobil, požadovat nebude. Na to reagoval žalobce dopisem ze dne 19. 11. 2019 tak, že trval na úhradě částky 99 798 Kč s tím, že žalovaný se zaváže neuplatňovat„ žádné související nároky (zejména tvrzený nárok na náhradu škody za poškozenou zeď).“ Tento návrh žalovaný odmítl emailem ze dne 18. 12. 2019. Tím měl žalovaný své možnosti smírného vyřešení věci za vyčerpané. Žalovaný poukázal na to, že realizace díla byla přerušena v červenci 2016. Výzva žalobce k součinnosti ze dne 27. 6. 2018 přišla dva roky poté. Smírné návrhy žalovaného byly žalobcem odmítány. Po žalovaném tudíž nelze spravedlivě požadovat, aby nechal dílo nedokončené a tím mimo jiné tratil na svých příjmech neomezeně dlouho, ani to, aby donekonečna čekal, jak se jednoho dne žalobce rozhodne. Co se týče škody, žalovaný tvrdí, že škoda mu byla způsobena neodbornou realizací díla. S ohledem na shora uvedené žalovaný, aniž aby uznal žalovaný nárok, započetl na náhradu škody vůči žalobci v částce 95 000 Kč a částku 4 798 Kč poukázal žalobci. Jedná se o cenu materiálu, jehož převzetí žalovaný potvrdil na vážním lístku. Uvedeným částečným plněním ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 žalovaný zbytek dluhu neuznal. Pokud z opatrnosti žalovaný uplatnil zápočet, nelze dle jeho názoru činit závěr o tom, že žalovaný tímto zápočtem uznal žalobcem uplatněnou pohledávku. Žalovaný nárok žalobce od počátku popírá. Tvrdí naopak, že je dán jeho nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena žalobcem na nemovité věci ve smyslu ustanovení § 2926 zák. č. 89/2012 Sb.; dále majetkovou újmu, škodu na majetku – opěrné zídce. Pouze pořizovací hodnota zídky bez daně z přidané hodnoty činila 72 196 Kč, doprava 9 000 Kč; výdaje na opravu zídky byly vyčísleny částkou 166 602,72 Kč.

3. Dne 5. 3. 2016 žalovaný učinil závaznou objednávku u společnosti [právnická osoba] na opěrný plotový systém Stavoblok – konkrétně na 675 kusů Stavoblok Jumbo hladký a 1126 ks Stavoblok dvojtáhlo v celkové ceně 72 196 Kč bez DPH.

4. Dnem 27. 6. 2016 je datována cenová nabídka vyhotovená žalobcem žalovanému na zemní práce v hodnotě 321 681 Kč bez DPH, 389 234 Kč včetně DPH. V nabídce je uvedeno, že fakturace bude probíhat dle skutečného provedení prací. Cenová nabídka obsahuje idopravu strojů na místo určení a zpět. Pronájem strojů je v hodinové sazbě. Z nabídky soud zjistil, že částka 321 681 Kč zahrnuje částku 1 400 Kč za hodinu práce Dozer Komatsu D51 + laser, částku 1 400 Kč práce vibračního válce Hamm 3520 20 t, částku 191 980,80 Kč ČD prach 0/4 včetně dopravy tj. 404 Kč/tuna (celkem 475,2 t) a částku 126 900 Kč za písek včetně dopravy do tl. 10 cm, tj. 47 Kč/m2 (2 700 m2). Cenovou nabídku žalobce žalovanému zaslal emailem dne 27. 6. 2016 v 9: 21:26 hodin, žalovaný na zprávu reagoval emailovou zprávou ze dne 29. 6. 2016 v 7:09 hodin, kdy ji odsouhlasil.

5. Emailovou zprávou ze dne 18. 10. 2016 [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] sdělil žalovanému, že dle přeposlaných fotografií byla stavba provedena doporučeným montážním postupem.

6. Dopisem ze dne 19. 10. 2016 žalovaný žalobce vyzval k opravě závad na dosud vykonané práce a k vyřešení škodné události – poškození opěrné zdi tak, aby mohlo být dílo dokončeno. Jinak předá věc právnímu zástupci. Odeslání výzvy dne 19. 10. 2016 žalobce prokázal podacím lístkem potvrzeným poštou [obec] uvedeného dne.

7. Žalobce reagoval dopisem ze dne 26. 10. 2016, kdy žalovanému sdělil, že nenese za provedené práce záruky. Konstatoval, že opěrná zeď je postavena z tvárnic, které jsou na sebe volně kladeny a zasypány jemnozrnnou frakcí ŠD, proto zeď není na danou nosnost a zátěž stavena. Žalovaného odkázal na firmu, která opěrnou zeď stavěla.

8. Dnem 29. 7. 2019 je datována faktura [číslo] 2016 vystavená žalobcem a adresovaná žalovanému, kterou žalobce žalovanému vyúčtoval práce strojem částkou 99 798 Kč včetně DPH, konkrétně se jednalo o částku 8 400 Kč, tj. 6 hodin práce strojem Dozer Komatsu D51 + laser po 1 400 Kč, o částku 5 600 Kč, tj. 4 hodiny práce vibračním válcem [příjmení] po 1 400 Kč a o částku 68 478 Kč za 169,5 tuny navezeného ŠD prachu 0/4 včetně dopravy po 404 Kč za tunu. Splatnost faktury měla být správně uvedena 28. 8. 2016 (na faktuře je chybné datum 19. 7. 2016).

9. Dnem 27. 6. 2018 je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému nazvaný jako výzva k poskytnutí součinnosti ve smyslu ustanovení § 2591 občanského zákoníku. Žalobce žalovaného vyzval k poskytnuté součinnosti, tj. opravy opěrné zdi, jejíž porušení fakticky znemožňuje dokončení jízdárny. Žalobce odmítl jakoukoliv odpovědnost za její poškození, když poukazuje na to, že žalovaný trval na provedení jím udílených pokynů, přestože ho žalobce opakovaně upozorňoval na jejich nevhodnost. Žalobce žalovaného vyzval, aby opěrnou zeď opravil nejpozději do 20. 7. 2018, aby žalobce mohl dílo dokončit. Výzva obsahuje upozornění na odstoupení od smlouvy v případě, že žalovaný součinnost neposkytne.

10. Dnem 19. 7. 2018 je datován dopis žalovaného adresovaný žalobci obsahující odpověď žalovaného na výzvu k poskytnutí součinnosti, kdy žalovaný odmítá nést odpovědnost za poškození zídky, trvá na stanovisku, že k poškození zdi došlo v důsledku plnění díla ze strany zaměstnance žalobce.

11. Dnem 31. 7. 2018 je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému nazvaný jako Z jeho obsahu vzal soud za prokázané, že„ odstoupení od smlouvy o dílo, výzva k vydání bezdůvodného obohacení“. Žalobce odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu neposkytnutí nezbytné součinnosti spočívající v opravě opěrné zdi. Poukázal na to, že žalovaného vyzval k opravě zdi, jejíž porušení fakticky brání dokončení jízdárny, žalovanému stanovil přiměřenou lhůtu k provedení opravy, její běh uplynul marně dne 20. 7. 2018. Poukázal na to, že výzva obsahovala upozornění na odstoupení od smlouvy v případě jejího marného uplynutí. Současně žalobce žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 99 798 Kč za dodanou práci a materiál. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve lhůtě do 10. 8. 2018. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 3. 8. 2018, což je prokázáno připojenou dodejkou.

12. Z týdenní hlášenky stroje soud vzal za prokázané, že v měsíci červenec 2016 konkrétně dne 26. 7. 2016 v [část obce] na farmě při rovnání štěrku byly odpracovány celkem 4 hodiny a dne 27. 7. 2016 bylo odpracováno celkem 6 hodin. Jednalo se o práce strojem Dozer 51 a válec, které obsluhoval pan [příjmení]. Údaje uvedené v hlášence žalovaný odsouhlasil, kdy v kolonce„ podpis stavbyvedoucího“ hlášenku podepsal.

13. Dnem 31. 10. 2019 je datován dopis žalobce adresovaný žalovanému nazvaný jako„ výzva k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 občanského soudního řádu“, kde žalobce žalovaného vyzývá k zaplacení částky 99 798 Kč jakožto náhrady bezdůvodného obohacení a úroku z prodlení z uvedené částky jdoucí ode dne 11. 8. 2018 do zaplacení. Výzva obsahuje upozornění na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že do uvedeného data nebude zaplacena. Odeslání výzvy žalovanému bylo prokázáno poštovním podacím archem odeslané pošty potvrzeným poštou [obec a číslo] dne 31. 10. 2019.

14. Dnem 6. 11. 2019 je datován dopis právní zástupkyně žalovaného adresovaný právnímu zástupci žalobce reagující na výzvu žalobce ze dne 31. 10. 2019. Žalovaný sdělil žalobci, že setrvává na svém stanovisku, a to, že žalobce mu svým neodborným postupem způsobil škodu. Žalovaný navrhl vyřešit spor smírem, a to tak, že žalovaný uhradí žalobci prokazatelně dodaný materiál – zde odkázal na řízení ve věci zdejšího soudu sp. zn. 11 C 54/2017 – a nebude požadovat náhradu škody. Náklady právního zastoupení si každý z účastníků ponese ze svého.

15. Následně mezi stranami proběhla emailová korespondence (viz zprávy ze dne 15. 11. 2019, 19. 11. 2019, 11. 12. 2019 a 18. 12. 2019) - výsledek mimosoudních jednání byl takový, že s obsahem smíru navrženém v dopise ze dne 19. 11. 2019 žalovaný nesouhlasil.

16. Dopisem ze dne 19. 11. 2019 žalobce reagoval na dopis žalovaného ze dne 6. 11. 2019. Uvedl, že i on je nakloněn smírnému vyřešení věci, a to i přes to, že otázka odpovědnosti za poškození zídky je nadále sporná. Navrhoval, aby mu žalovaný zaplatil cenu za provedenou práci ve výši 8 400 Kč a 5 600 Kč a cenu prokazatelně navezeného materiálu, tj. 169,5 tuny materiálu za sjednanou cenu 68 478 Kč, tj. celkem s DPH částku 99 798 Kč. Pokud žalovaný s touto částkou bude souhlasit, nebude žalobce požadovat útoky z prodlení ani náklady řízení. Ty si každý ponese ze svého.

17. Dnem 16. 2. 2020 je datován dopis právního zástupce žalovaného adresovaný právnímu zástupci žalobce nazvaný jako“ výzva k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř.“. Z jeho obsahu vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobci sděluje, že mu vznikla škoda na nemovitém majetku, a to když žalobce prováděl na nemovitosti práce a nemovitost poškodil. Škoda, kterou mu žalobce způsobil, představuje rozdíl mezi bezvadnou zídkou a zídkou, která byla zásahem žalobce poškozena. Výdaje na opravu zídky byly kalkulovány částkou 166 602,72 Kč. Žalovaný tímto započetl jemu způsobenou škodu v částce 95 000 Kč oproti požadavku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 99 798 Kč Částku 4 798 Kč uhradí, jakmile mu žalobce sdělí platební údaje. Tímto žalovaný považoval věc za vyřízenou.

18. Výpisem z účtu žalobce prokázal, že dne 10. 3. 2020 mu byla na účet č. [bankovní účet] připsána částka 4 798 Kč. Jednalo se o platbu zaplacenou žalovaným z účtu č. [bankovní účet].

19. Dnem 25. 3. 2020 je datován dopis žalobce adresovaný zástupkyni žalovaného nazvaný jako„ námitka neplanosti započtení“. Žalobce zde poukázal na to, že zápočtem a částečnou úhradou provedeným dopisem ze dne 16. 2. 2020 došlo ze strany žalovaného k uznání pohledávky žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 99 798 Kč. Žalovaný provedený zápočet považuje za neoprávněný a nesouhlasí s ním. Poukázal na znění ustanovení § 1982 odst. 1 o.z., na to, že ve vztahu k žalobci pohledávka žalovaného na náhradu škody neexistuje. Opakovaně poukázal na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 11 C 54/2017, kde vyplynulo, že žalovaný trval i po upozornění ze strany žalobce na možné negativní následky provedení pokynu žalovaného na jeho provedení. Poukázal i na to, že žalovaný dosud řádně neuplatnil svůj domnělý nárok na náhradu škody vůči žalobci v dopise ze dne 16. 2. 2020 ve vyčíslené výši 166 602,72 Kč. Žalobce poukázal i na jednání mezi stranami, na nespornou skutečnost, že na stavbu byl žalobcem navezen materiál o váze 169,5 tuny v ceně 68 478 Kč bez DPH jakož i na práce provedené na stavbě stroji dozerem Komatsu D51 a vibračním válcem HAMM za sjednanou cenu 5 600 Kč bez DPH. Poukázal na to, že žalovaný částku za provedenou práci a materiál nezaplatil a nárok na náhradu škody dosud nevyčíslil.

20. Žalobce soudu zaslal vážní lístky – výdejky materiálu v lomu Masty spolu s historií pozic nákladních automobilů vozících materiál z lomu Masty do [část obce]. Z těchto listin vzal soud za prokázané, že dne 24. 6. 2016 v 10: 22:53 hodin bylo naloženo a zváženo 25,82 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 12:3 2:25 hodin. dne 8. 7. 2016 v 10: 10:33 hodin bylo naloženo a zváženo 27,08 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 12:3 5:18 hodin. Část materiálu byla složena v [obec] v 11: 19:56 hodin. dne 14. 7. 2016 v 11: 15:34 hodin bylo naloženo a zváženo 29,74 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 13: 03:01 hodin. dne 15. 7. 2016 v 8: 24:36 hodin bylo naloženo a zváženo 23,36 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 9:5 3:04 hodin. dne 15. 7. 2016 v 12:4 8:51 hodin bylo naloženo a zváženo 23,14 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 14:4 5:52 hodin. dne 28. 7. 2016 v 8:3 2:26 hodin bylo naloženo a zváženo 26,96 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 9:5 6:22 hodin. dne 28. 7. 2016 v 11:5 9:49 hodin bylo naloženo a zváženo 26,90 tun materiálu 0/4N – materiál byl určen do [část obce]. Odběratelem byl žalobce, řidič [příjmení]. V [část obce] byl materiál v 14: 18:36 hodin.

21. Dne 17. 3. 2016 společnost [právnická osoba] vystavila fakturu č. [tel. číslo], kterou žalovanému vyúčtovala dodávku stavobloků v ceně 194 229 Kč. Faktura byla uhrazena.

22. Žalovaný soudu předložil daňové doklady vystavené ve dnech 30. 5. 2021 a 26. 6. 2021 [právnická osoba] – [právnická osoba] na odběratele - žalovaného - znějící na částku 19 978 Kč (betonářská ocel žebříková) a na částku 3 055 Kč (nopová folie). Dne 21. 5. 2021 společnost vystavila fakturu [číslo] znějící na částku 39 694 Kč za dodání ztraceného bednění žalovanému.

23. Dne 25. 6. 2021 [jméno] [příjmení] [jméno] vystavil na odběratele žalovaného fakturu č. 2021 [číslo], kterou žalovanému vyúčtoval betonovou směs a dopravu betonu v částce 51 443 Kč. Faktura byla zaplacena hotově.

24. Dne 1. 6. 2021 [jméno] [příjmení] [jméno] vystavil na odběratele žalovaného fakturu č. 2021 [číslo], kterou žalovanému vyúčtoval betonovou směs a dopravu betonu v částce 42 458 Kč. Faktura byla zaplacena hotově. 25. [jméno] [příjmení] – autorizovaný technik pro pozemní stavby vyhotovil rozpočet opravy poškozené zdi – 308 451 Kč včetně DPH (254 918 Kč bez DPH).

26. Žalobce soudu předložil fotodokumentaci nové zdi ve srovnání s fotografiemi staré původní zdi postavenou zcela jinou technologií, než byla zeď původní. 27. [jméno] [příjmení] – soudní znalec a odhadce nemovitého majetku vyhotovil k žádosti zástupkyně žalovaného dne 15. 5. 2022 odborné vyjádření [číslo] kde stanovil náklady na zřízení opěrné zdi při částečně svépomocném způsobu provedení. Při stanovení nákladů vycházel z informací žalovaného, z mapových podkladů a ze shora uvedených faktur a daňových dokladů. Při přepočtu částek uvedených v daňových dokladech na zeď dlouhou 45 m (nová zeď byla vybudována v délce 60 m – na tuto délku byl zakoupen i materiál uvedený v daňových dokladech) znalec stanovil náklady na vybudování zdi při částečně svépomocném provedení stavby v období květen 2021 částkou 147 537 Kč.

28. Z tvrzení žalovaného učiněném při jednání soudu dne 15. 6. 2022 vzal soud za prokázané, že nárok na náhradu škody u žalobce žalovaný poprvé řádně uplatnil podáním ze 17. 5. 2022 (na podání je chybné datum 22. 6. 2020). Podání bylo zasláno žalobci i soudu. Soudu došlo dne 17. 5. 2022 (Žalobci bylo soudem zasláno dne 19. 5. 2022).

29. Žalobce při jednání dne 15. 6. 2022 (i při jednání dne 26. 4. 2022) vznesl námitku promlčení nároku na náhradu škody. Upozornil na to, že zídka spadla v červenci 2016. Žalobce následně odmítl škodu uhradit, odmítl odpovědnost za vznik škody. Žalovanému nebránilo nic v tom, aby nárok na náhradu škody řádně uplatnil, aby zjistil její výši. Právní posouzení věci žalobcem nemá vliv na možnost uplatnění nároku na náhradu škody ze strany žalovaného. Žalovaný výši škody věděl již dávno, a mohl ji uplatnit již dříve.

30. Co se týče technologie výstavby zídky, žalovaný tvrdil, že původní zídka byla založena na zhutněném loži z kameniva. Pod ním byla položena geotextilie. Na tomto kamenivu byla založena první řada zdiva, dole byly tři bloky vedle sebe, a jak se zídka zvyšovala, tak se řady postupně zužovaly, takže nahoře ve výšce 120 cm byla pouze jedna řada zdiva. Zdivo bylo uvnitř zasypáno drtí. Jednotlivé bloky držely v zámcích. Při provádění prací žalobcem došlo k tomu, že se zídka po celé délce vyvrátila. Protože z odborného vyjádření vyplynulo, že by rozebrání zídky představovalo velké náklady, zámky byly i popraskané, rozhodl se v roce 2021, že zmíněnou zídku zasype a že postaví o 5 metrů dále zídku novou. Ta byla postavena úplně novou technologií.

31. Pod sp. zn. 11C 54/2017 probíhalo u zdejšího soudu řízení ve věci žalobce [právnická osoba] a.s. proti [celé jméno žalovaného] o zaplacení částky 99 798 Kč s příslušenstvím. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 4. 2018 čj. 11 C 54/2017-184, a to tak, že žalobu jako předčasnou zamítl. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které měl žalobce srovnat povrch jízdárny (navezené kameny), zasypat je prachem a srovnat tento povrch a následně položit na kamenný povrch písek a tento povrch opět srovnat. Vzhledem k tomu, že se účastníci dohodli, že cena bude účtována až po dokončení prací a žalobce dílo nedokončil, soud považoval žalobu za předčasně podanou, a proto ji zamítl. Proti rozsudku bylo ze strany žalobce podáno odvolání, rozsudkem ze dne 12. 12. 2018 čj. 47 Co 204/2018-242 byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 1. 2019.

32. V průběhu řízení sp. zn. 11 C 54/2017 soud provedl důkaz účastenskou výpovědí [jméno] [příjmení] člena představenstva žalobce, který uvedl, že žalovaný se u nich poptával na práce související s výstavbou jízdárny. Na místě samém zjistil, že je třeba pouze srovnat pláň a dodat na to jemný materiál. Dohodli se, že žalovanému poskytnou stroje a obsluhu s tím, že si vše bude řídit on sám. Na základě toho žalovanému zaslali cenovou nabídku – dohodli se, že se práce budou účtovat dle skutečnosti. Práce se měly provádět pod dohledem žalovaného, on měl svými pokyny dané práce, např. tloušťku materiálu, řešit. Množství navezeného materiálu také vycházelo z pokynů žalovaného na základě toho, jakou zvolí tloušťku. Stroje, které na místo dovezli, provedly určité práce. Poté dal žalovaný pokyn k přerušení prací. Přitom podepsal množství odpracovaných hodin. Na základě toho byla vystavena faktura. Následně se žalovaný ozval, že mu spadla zeď a chtěl nahradit škodu. To žalobce odmítl, protože práce si řídil žalovaný, oni se zdí neměli nic společného. Pevnost zdi nezkoumali, byla to věc žalovaného, aby si vyřešil, co zeď vydrží, když se na ni naveze materiál. S žalovaným při provádění prací jednal strojník. Ten od žalobce pouze věděl, že byla objednaná práce - hutnění a rovnání materiálu s tím, že pokyny k provádění práce dostane na místě od žalovaného. [obec] na jízdárně již byl, do kamene měli navést a nasypat kamenný prach.

33. Svědek [jméno] [příjmení] strojník u žalobce, který prováděl hutnění materiálu na jízdárně žalobce, vypověděl, že když přijel na místo, tak dostal pokyny od žalovaného, co má dělat. Žalovaný mu ukázal místo - plochu o rozměrech cca [číslo] m x [číslo] m a chtěl srovnat materiál do určité výšky, což udělal. Svědek vypověděl, že žalovaného upozorňoval, že zídka, která tam byla, nemusí tlak materiálu vydržet, protože u zídky nebyly opěrky. Žalovaný mu na to řekl, že mu firma, která to zhotovovala, dala záruku, že to vydrží. O zídce, zda se prohýbá či nikoliv, se s žalovaným bavili neustále. Když udělali finální vrstvu, tj. hutnil jemnější materiál dovážený žalobcem, tak zjistili, že materiál se stále ztrácí - bylo to kvůli tomu, že se prohýbala zídka. Se žalovaným se dohodli, že on práce ukončí, žalovaný mu podepsal, kolik odpracoval hodin a říkal, že to bude nějak řešit.

34. Svědek [jméno] [příjmení] – zaměstnanec žalobce – vypověděl, že pracuje u žalobce 8 let jako řidič nákladního vozu. Do [část obce] vozil s kolegy 04 prosívku prach z lomu [příjmení]. Jezdili tam více dnů, materiál vozili na zpevněný čtverec. V době, kdy materiál vozil, na místě pracovaly stroje, obsluhoval je pan [příjmení]. Při naložení materiálu v lomu dostal vážní lístek, který odevzdal dopravákovi. Nevzpomíná si, komu na stavbě materiál předával.

35. Navážení materiálu - prosívky - z lomu Masty u [obec] do [část obce] žalovanému potvrdil i svědek [jméno] [příjmení] – bývalý zaměstnanec žalobce. [příjmení] jel 3 x, jezdil pouze jeden den. Materiál vysypal na plochu, která mohla mít rozměr cca 80 x 40 m. [obec], kam má materiál vysypat, mu ukazoval žalovaný. Jiný na stavbě nebyl. Materiál zvážili v kamenolomu na váze. On dostal doklad v lomu a odevzdával ho dispečerovi.

36. Svědek [jméno] [příjmení] – bývalý zaměstnanec žalobce uvedl, že u žalobce pracoval jako řidič nákladního automobilu. Uvedl, že k Hořicím ke koním vozil z nějakého lomu nějaký materiál. Náklad vyložil na místo, které mu ukázal nějaký místní pán nebo paní, kteří na něho již čekali. V lomu dostal vážní lístky, které se stazkami odevzdal žalobci. Na vykládce mu stazku ten, kdo mu ukázal místo vyložení, podepsal.

37. Žalovaný v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 54/2017 vypověděl, že chtěl vybudovat na místě původní jízdárny novou venkovní jízdárnu, která by převyšovala okolní terén. Proto byla postavena opěrná zeď vysoká 1,2 m a dlouhá 45 m. Byla postavena z materiálu, o němž mu firma, která bloky vyrábí, po seznámení, že za zdí bude kamení, že se jedná o zeď obepínající nově budovanou jízdárnu, potvrdila, že zeď vydrží. Zhotovili odvodňovací drenáže, a pak navezli kámen. Tím jeho možnosti jako soukromého podnikatele skončily. Proto hledal firmu, která by byla schopna provést kvalitní povrch jízdárny. Na internetu našel žalobce, začali spolupracovat. Sjednali si schůzku přímo na místě, na kterou přijel pan [příjmení]. Již tehdy se bavili o zdi, technologii výstavby žalobce znal. Došlo k zaměření plochy, kde se to mělo dělat. Kamení bylo jenom navezené, žalobce ho měl srovnat, zhutnit, stejně tak lomový prach, který měl žalobce navést. Na to se mělo navést 10 cm písku. Podle potřebného množství lomového prachu byla žalobcem spočítána cenová nabídka, kterou on odsouhlasil. Používané stroje viděl až po jejich přivezení. A panem [příjmení] neřešili, kdo má řídit práce na stavbě. Strojník dozérem rozrovnal materiál, poté ho hutnil vibračním válcem – práce trvaly tři dny. On za tuto dobu žádné pokyny strojníkovi nedával. Strojník se ho na nic neptal. On vždy večer se šel na stavbu podívat, jak pokračují práce. Strojníka nekontroloval, někdy tam byl, někdy ne. Při rozhrnování materiálu žádné problémy nezjistil, k problémům došlo až při hutnění válcem. Při hutnění rozhrnutého kamene došlo k poškození zdi. To zjistil sám. Práce se nezastavily, dále se vozil prach, který se hutnil, když se práce blížily ke zdi, musely se zastavit. Když zjistil borcení zdi, volal panu [příjmení], výslovně mu neříkal, že mají přerušit práce, jen mu říkal, že mají pokračovat až poté, co opraví tu zeď. On řekl, že se na to přijede podívat, že jsou pro takové případy pojištěni. Přijel jiný jeho pracovník, který řekl, že si to musí rozhodnout pan [příjmení]. Podpis v kolonce stavbyvedoucí je jeho, nedíval se, kde se podepisuje. <i>38. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se zhotovitel smlouvou o dílo zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> 39. Provedeným důkazním řízením bylo jednoznačně prokázáno, že mezi stranami byla na základě cenové nabídky žalobce ze dne 27. 6. 2016, se kterou žalovaný souhlasil (viz obsah emailu ze dne 29. 6. 2016 – čl. 17 spisu), uzavřena v souladu s § 2586 a násl. o.z. smlouva o dílo, na základě které se žalobce zavázal provést pro žalovaného zemní práce, které spočívaly ve srovnání povrchu venkovní jízdárny pro koně (v době započetí prací již byly na ploše navezeny kameny), v zasypání je lomovým prachem a srovnání tohoto povrchu a v navezení písku na kamenný povrch a jeho srovnání. Celková cena díla byla v cenové nabídce uvedena částkou 321 681 Kč bez DPH, resp. 389 234 Kč včetně DPH. Účastníci se dohodli, že cena bude účtována až po dokončení díla. Žalobce začal dílo realizovat, tj. urovnal a zhutnil již navezený kámen a na plochu začal navážet kamenný prach z lomu Masty, okres [okres], který rovněž začal hutnit. Žalobce dílo nedokončil, neboť při hutnění kamenného podkladu byla narušena opěrná zeď, při navážení prachu se podél zdi prach ztrácel. Po výtce žalovaného, že byla narušena opěrná zeď, bylo provádění prací zastaveno a dílo nebylo žalobcem dokončeno. Práce byly zastaveny dne 27. 7.2016. Tehdy žalobci resp. panu [příjmení], žalovaný podepsal v kolonce„ stavbyvedoucí“ týdenní hlášenku stroje. To, že se žalovaný nedíval, kde se podepisuje, nemůže jít k tíži žalobce. Žalovaný potvrdil, že podpis na hlášence je jeho. Ještě 28. 7. 2016 byl na stavbu navezen poslední náklad prachu, jak je prokázáno vážním lístkem a dokladem o provozu vozidla. V den zastavení prací žalovaný volal žalobci – panu [příjmení] – informoval ho o narušení opěrné zdi. Tehdy mu říkal, že pokud neopraví zeď, tak nelze pokračovat v dalších pracích, říkal, že mají pokračovat až poté, co opraví tu zeď.

40. Opěrnou zeď žalovaný nechal vybudovat po jedné straně jízdárny ještě před započetím díla. Jednalo se o zeď o dlouhou 45 m a vysokou 1,20 m vybudovanou ze stavobloků dodaných žalovanému společností [právnická osoba] na základě objednávky žalovaného ze dne 5. 3. 2016 v celkové ceně 72 196 Kč bez DPH.

41. Dopisem ze dne 19. 10. 2016 žalovaný žalobce vyzval k opravě závad na dosud vykonaných pracích a k vyřešení škodné události – poškození opěrné zdi tak, aby mohlo být dílo dokončeno.

42. Žalobce reagoval dopisem ze dne 26. 10. 2016, v němž žalovanému sdělil, že on nenese za provedené práce záruky. Konstatoval, že opěrná zeď je postavena z tvárnic, které jsou na sebe volně kladeny a zasypány jemnozrnnou frakcí ŠD, proto zeď není na danou nosnost a zátěž stavena. Žalovaného odkázal na firmu, která opěrnou zeď stavěla.

43. Dne 27. 6. 2018 žalobce žalovaného v souladu s § 2991 o.z. vyzval k poskytnutí součinnosti, tj. k opravě opěrné zdi, jejíž porušení fakticky znemožňuje dokončení jízdárny. Žalobce opakovaně odmítl jakoukoliv odpovědnost za její poškození, když poukázal na to, že žalovaný trval na provedení jím udílených pokynů, přestože ho žalobce opakovaně upozorňoval na jejich nevhodnost (viz svědecká výpověď pana [příjmení]). Žalobce žalovaného vyzval, aby opěrnou zeď opravil nejpozději do 20. 7. 2018, aby mohl dílo dokončit. Současně ho upozornil na odstoupení od smlouvy v případě, že žalovaný součinnost neposkytne. Žalovaný dopisem ze dne 19. 7. 2018 žalobci sdělil, že odmítá nést odpovědnost za poškození zídky, trvá na stanovisku, že k poškození zdi došlo v důsledku plnění díla ze strany zaměstnance žalobce. Žalovaný ve výpovědi poukázal na obsah emailové zprávy ze dne 18. 10. 2016, kde [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] žalovanému sdělil, že dle přeposlaných fotografií byla stavba provedena doporučeným montážním postupem.

44. K odstoupení žalobce od smlouvy došlo dopisem ze dne 31. 7. 2018, jako důvod odstoupení bylo uvedeno neposkytnutí součinnosti spočívající v opravě opěrné zdi.

45. Mezi účastníky není sporu o tom, že bez opravy opěrné zdi nešlo dílo, které se nalézalo ve stavu před přerušením prací žalobcem, dokončit. Opěrná zeď se v místě zhotovení jízdárny nacházela již před započetím prací žalobcem.

46. Mezi stranami byl spor o tom, kdo za poškození zdi nese odpovědnost, kdo poškození zavinil. <i>47. Podle § 2592 o.z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.</i> <i>48. Podle § 2594 odst. 1 o.z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.</i> <i>49. Dle odst. 2 téhož ustanovení překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.</i> <i>50. Dle odst. 4 ustanovení zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.</i> 51. Po provedeném řízení soud uzavírá, že mezi stranami bylo dohodnuto, že pokyny, co, kde se bude dělat, uděloval žalovaný. Dále bylo prokázáno, že již před započetím prací žalobce prostř. [příjmení] žalovaného upozorňoval, že zeď, která již byla postavena, nemusí tlak materiálu vydržet. Žalovaný tuto obavu odmítl, odkázal se na firmu, která zeď vyhotovila aod níž měl k dispozici vyjádření, že technologie výstavby zdi je správná.

52. K tomuto závěru soud dospěl po zhodnocení níže uvedených důkazů. Jednatel žalobce pan [příjmení] uvedl, že práce se měly provádět pod dohledem žalovaného, on měl svými pokyny dané práce, např. tloušťku materiálu, řešit. Na základě toho, jakou žalovaný zvolí tloušťku, se odvíjelo (a dotyčný i spočítal) množství potřebného materiálu. Žalovaný na jednu stranu uváděl, že se s panem [příjmení] nebavili o tom, kdo má práce na stavbě řídit, na druhou stranu vypověděl, že žalobce měl srovnat a zhutnit navezený kámen, měl navést, srovnat a zhutnit lomový prach a na to navést 10 cm písku. Již z této jeho výpovědi logicky plyne, že to byl žalovaný, kdo žalobci řekl, co chce udělat, jak to udělat a kde. To ostatně bylo i předmětem objednávky. Tomuto koresponduje i svědecká výpověď pana [příjmení], který vypověděl, že pokyny, co má dělat dostal od žalovaného, ten mu ukázal plochu, na které chtěl srovnat materiál. Soud ani nemá důvodu nevěřit svědkovi, který vypovídal pod přísahou, že se s žalovaným bavili o zídce, že žalovaného svědek upozorňoval, že zídka nemusí tlak materiálu vydržet, protože u ní nebyly opěrky a že žalovaný mu na to řekl, že mu firma, která to zhotovovala, dala záruku, že to vydrží. Nakonec vyšlo najevo, že zídku zhotovoval zedník se svým synem a že firma, u které žalovaný objednal komponenty pro stavbu zídky, se na místě ani nebyla podívat a že technologii výstavby zídky hodnotila 18. 10. 2016 pouze z žalovaným zaslaných fotografií. Žalovaný každý večer chodil na stavbu, a v podstatě kontroloval, jak práce pokračují. Žádné problémy při rozhrnování materiálu nezjistil, problém se zídkou zjistil až při hutnění kamenného prachu, kdy u zídky se prach ztrácel. Toto volal panu [příjmení] a řekl mu, že v pracích mohou pokračovat až poté, co opraví zeď. V podstatě mu tedy řekl, že je třeba práce přerušit do doby opravy zdi. Jako stavbyvedoucí žalovaný podepsal žalobci i hlášenku stroje – jak bylo uvedeno shora, to, že se žalovaný nedíval, kde se podepisuje, nemůže jít k tíži žalobce. I řidiči ([příjmení], [příjmení]), kteří na stavbu jezdili a vozili materiál z lomu, shodně vypověděli, že pokyny, kam mají materiál složit, dostávali od žalovaného popř. osoby, která se na místě pohybovala. Nejednalo se o žalobce.

53. Žalovaný součinnost při opravě zdi, jež byla základním předpokladem pro to, aby mohly práce na díle pokračovat, neposkytl, nyní to odůvodňuje nedostatkem finančních prostředků jako i tím, že spoléhal na žalobce, který měl věc vyřešit. Žalobce žalovaného upozornil na možnost odstoupení od smlouvy, což následně učinil. Učinil tak zcela důvodně. <i>54. Dle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.</i> 55. Ze shora uvedeného zcela jednoznačně plyne, že podmínky ustanovení § 2594 odst. 1 a odst. 2 o.z. jakož o podmínky § 2591 o.z. jsou naplněny, žalovaný setrval na provedení díla i přesto, že jej žalobce resp. strojník před započetím prací upozorňoval, že zídka nemusí tlak materiálu naváženého na plochu jízdárny vydržet. Žalovaný jakožto objednatel díla tudíž nemá práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu a odstoupení od smlouvy ze strany žalobce bylo učiněno zcela po právu a žalobce má právo na vydání bezdůvodného obohacení. K jeho vydání žalobce žalovaného vyzval dopisem ze dne 31. 7. 2018. <i>56. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.</i> 57. V dané věci zákon v ustanovení § 2591 o.z. stanoví možnost odstoupení od smlouvy. <i>58. Podle § 2004 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.</i> <i>59. Dle odst. 2 o.z. plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.</i> <i>60. Dle § 2005 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.</i> <i>61. Dle odst. 2 téhož ustanovení odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.</i> 62. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobce pro žalovaného v souvislosti s prováděním díla provedl práce a dodal mu materiál. Vše bylo žalobcem vyúčtováno fakturou ze dne 29. 7. 2019 [číslo] 2016 částkou 99 798 Kč včetně DPH. Co se týče prací - jednalo se o částku 8 400 Kč, tj. 6 hodin práce strojem Dozer Komatsu D51 + laser po 1 400 Kč a o částku 5 600 Kč, tj. 4 hodiny práce vibračním válcem [příjmení] po 1 400 Kč. Uvedené práce žalovaný odsouhlasil svým podpisem na hlášence stroje. Částka 68 478 Kč představuje hodnotu navezeného materiálu ŠD prachu 0/4 na stavbu včetně dopravy, tj. hodnou za 169,5tuny á 404 Kč tuna. Při stanovení množství navezeného materiálu soud vycházet z nesporného množství prokázaného a uvedeného v rozsudku zdejšího soudu 11 C 54/2017 resp. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2018 čj. 47 Co 204/2018-242, kde soud uzavřel, že bylo navezeno 169,50 tun materiálu, čemuž odpovídá cena 68 478 Kč. Splatnost faktury nastala 28. 8. 2016. <i>63. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>64. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 65. Odstoupením od smlouvy se závazek ruší od samého počátku, tedy zpětně (ex tunc). Pokud došlo k plnění z jedné nebo z druhé strany, jsou strany povinny si toto plnění vrátit, neboť došlo k plnění z důvodu, který odpadl. V daném případě se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil ve výši hodnoty dodané práce a dodaného materiálu, tj. ve výši 99 798 Kč. Žalovaný částku 4 798 Kč již zaplatil, výše bezdůvodného obohacení tak dosahuje výše 95 000 Kč.

66. Žalovaný v průběhu řízení uplatnit námitku započtení z titulu náhrady škody, kterou mu měl žalobce způsobit v souvislosti s prováděním díla na opěrné zídce.

67. Škodu spočívající v nákladech na vybudování nové zídky (tu žalovaný postavil cca 5 m od té původně zcela jinou technologií, původní zídku zasypal) žalovaný vyčíslil celkovou částkou 147 537 Kč. Vycházel přitom z posudku [jméno] [příjmení] – soudního znalce a odhadce nemovitého majetku, který stanovil náklady na vybudování zdi při částečně svépomocném provedení stavby v období květen 2021. Při jednání soudu dne 15. 6. 2022 žalovaný tvrdil, že nárok na náhradu škody u žalobce poprvé řádně uplatnil podáním ze 17. 5. 2022.

68. Ve spise je založen dopis žalovaného ze dne 16. 2. 2020 nazvaný jako„ výzva k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř.“, v němž žalovaný žalobci sdělil, že mu v souvislosti s budováním zídky vznikla škoda. Výdaje na opravu zídky vyčíslil částkou 166 602,72 Kč. Do výše 95 000 Kč žalovaný započetl jemu způsobenou škodu oproti požadavku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 99 798 Kč. Sdělil, že částku 4 798 Kč uhradí, což také učinil.

69. Škoda na zídce vznikla žalovanému nejpozději dne 27. 7. 2016. Žalobce při jednání dne 15. 6. 2022 (i při jednání dne 26. 4. 2022) vznesl námitku promlčení nároku žalovaného na náhradu škody. <i>70. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.</i> <i>71. Dle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno</i> <i>72. Dle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.</i> <i>73. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.</i> <i>74. Dle § 620 odst. o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.</i> <i>75. Dle odst. 2 téhož ustanovení okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § [číslo] zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce.</i> <i>76. Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>77. Dle § 636 odst. 1 o.z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.</i> 78. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že nárok žalovaného na náhradu škody uplatněného formou zápočtu je promlčen. Sám žalovaný u soudu tvrdil, že nárok na náhradu škody u žalobce poprvé řádně uplatnil dne 17. 5. 2022.

79. I pokud by žalovaný u žalobce uplatnil nárok na náhradu škody formou zápočtu proti pohledávce žalobce ve spise založeném podání ze dne 16. 2. 2020, uplatnil jej pozdě, po uplynutí promlčecí lhůty. Škoda na zdi žalovanému vznikla 27. 7. 2016, žalovanému následně nic nebránilo v tom, aby nárok na náhradu škody u žalobce uplatnil. Již 27. 7. 2016 žalovaný o škodě věděl, téhož dne měl vědomost o osobě povinné k náhradě škody, byl přesvědčen, že mu škodu způsobil žalobce. Dne 28. 7. 2016 začala žalovanému běžet tříletá promlčecí lhůta, jejíž běh skončil 28. 7. 2019. Pokud žalovaný požadavek na náhradu škody uplatnil až 16. 2. 2020 resp. až 17. 5. 2022, učinil tak pozdě, tj. po uplynutí subjektivní tříleté lhůty.

80. Občanský zákoník ustavuje koncepci dvou na sobě nezávislých obecných promlčecích lhůt, jednak tříleté subjektivní, jež je v zásadě navázána na vědomost oprávněného o existenci jeho promlčitelného práva, jednak desetileté objektivní, jež plyne od dne následujícího po dni, kdy právo, jež se promlčuje, mohlo být jako dospělé uplatněno u soudu. Jestliže marně uplyne byť jediná z promlčecích lhůt, majetkové právo se promlčí, což znamená, že dlužník ztratí svoji hmotněprávní povinnost plnit a věřitel pozbude své aktivní legitimace k prosazení žalobního požadavku, pokud dlužník během řízení namítne promlčení.

81. Po zhodnocení všech výše uvedených skutečností soud dospěl zcela jednoznačně k závěru, že požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je důvodný, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku.

82. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

83. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. [číslo] Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění uvedené v předžalobní upomínce datované dnem 31. 10. 2019. V této předžalobní upomínce byl žalovaný vyzván k plnění nejpozději v den 11. 8. 2019, do prodlení se tedy dostal až 12. 8. 2019 – od tohoto dne byl žalobci úrok z prodlení v zákonné výši přiznán. Pokud jej žalobce požadoval i za den 11.8.2019, jeho požadavek soud považuje za nedůvodný, proto v této části byla žaloba zamítnuta.

84. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 70 910,80 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 49 000 Kč stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 10 úkonů á 4 900 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba; vyjádření ze dne 22. 3. 2021 k odporu žalovaného; účast na jednání soudu dne 26. 4. 2022; procesní podání ze dne 16. 5. 2022; účast na jednání soudu dne 15. 6. 2022; účast na jednání soudu dne 19. 10. 2022), náhradu 3 000 Kč za 10 paušálů á 300 Kč stanovenou dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 2 263,50 Kč k jednáním soudu ve dnech 26. 4. 2022; 16. 6. 2022; 19. 10. 2022 vždy na trase [obec] – [obec] a zpět při ujetí celkem 309 km (3 x 103 km) automobilem zn. Škoda Fabia, [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,9 l benzínu Natural 95 na 100 km v ceně 44,50Kč a náhradě 4,70 Kč/km (obojí stanoveno dle vyhl. č. 511/2021 Sb.), náhradu za ztrátu času stráveného na cestě k jednáním soudu 1 200 Kč za celkem 12 půlhodin á 100 Kč stanovenou dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 11 647,30 Kč představující 21% DPH a částku 3 800 Kč za zaplacený soudní poplatek.

85. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní. Dle uvedeného ustanovení uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.