9 C 165/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Vošvrdou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvodu manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, a jméno FO, uzavřené dne datum před Městským úřadem adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem došlým soudu dne 27. 10. 2025 domáhala rozvodu manželství účastníků. Uvedla, že manželství bylo zpočátku spokojené, postupně si však manželé přestali rozumět, objevovaly se mezi nimi neshody a jejich názory na další společný život se rozešly. Tyto problémy podle ní trvaly delší dobu a postupně se stupňovaly, až v srpnu 2025 opustila s nezletilými dětmi společnou domácnost. Manželství považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a obnovení manželského soužití vylučuje. Při jednání manželka na návrhu setrvala. Doplnila, že problémy v manželství trvaly již několik let a že se manželé opakovaně, avšak bezúspěšně, pokoušeli situaci napravit. Za příčinu rozvratu označila dlouhodobé vzájemné konflikty, ztrátu respektu a pocitu bezpečí, jakož i tvrzené nevěry manžela a konfliktní situace, při nichž dvakrát zasahovala Policie České republiky. Uvedla, že s manželem od léta 2025 nežije, do společné domácnosti se nevrátí a o obnovení manželského soužití nemá zájem. Podle jejího názoru oddělené soužití prospívá rovněž nezletilým dětem. Poukázala také na obtížnou komunikaci mezi manžely a na to, že dosud nedošlo k dohodě o jejich majetkových poměrech.

2. Manžel s rozvodem nesouhlasil a navrhl zamítnutí návrhu, případně využití mediace. Uvedl, že podle jeho názoru mezi manžely nenastaly žádné natolik závažné problémy, které by odůvodňovaly rozvod. Odchod manželky ze společné domácnosti vnímá jako její jednostranné a účelové rozhodnutí, jímž byl postaven před hotovou věc. Tvrzení manželky o závažných konfliktech a domácím násilí popřel a uvedl, že případné neshody byly pouze běžnými a napravitelnými obtížemi manželského soužití. Zdůraznil, že je ochoten manželce odpustit, umožnit jí návrat do společné domácnosti a pokusit se obnovit soužití. K prokázání svého stanoviska navrhoval předložení vzájemné komunikace manželů. Manžel dále uvedl, že zachování manželství považuje za důležité především s ohledem na společné děti a zachování rodinného zázemí. Za možnou zvlášť závažnou újmu spojenou s rozvodem označil riziko ztráty společného domu, který účastníci vlastní v podílovém spoluvlastnictví a který vnímá jako zázemí a hodnotu určenou i pro jejich děti. Obával se, že v důsledku majetkového vypořádání nebude mít kde bydlet ani kde vykonávat péči o děti. Podle jeho názoru jde pouze o přechodnou situaci, kterou lze napravit vzájemnou komunikací a uplynutím určitého času.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství datum před Městským úřadem adresa. Oba vstupovali do manželství jako svobodní.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 5. 3. 2026, č. j. 30 Nc 3042/2025-49, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2026, č. j. 26 Co 134/2026-120, soud zjistil, že z manželství účastníků pocházejí nezletilé děti jméno FO, narozený datum, a jméno FO, narozená datum. Poměry nezletilých dětí byly upraveny pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství rodičů. Nezletilé děti byly svěřeny do péče obou rodičů v soudem stanoveném rozsahu. Otec je oprávněn a povinen o děti pečovat každý sudý týden od pátku 15.00 hodin do neděle 18.00 hodin a dále každý týden v pondělí a v úterý od 15.00 hodin do 18.00 hodin; po zbývající dobu o děti pečuje matka. Zvlášť byl upraven rozsah péče rodičů o vánočních, jarních a velikonočních prázdninách a o hlavních letních prázdninách. Krajský soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně pouze ohledně místa přebírání dětí tak, že otec děti přebírá ve školském zařízení, a nejsou-li v něm přítomny, v místě bydliště matky; zpět je předává v místě bydliště matky. Z týchž rozhodnutí a z protokolu o jednání před opatrovnickým soudem soud dále zjistil, že účastníci spolu nežijí ve společné domácnosti nejméně od datum, kdy se manželka spolu s nezletilými dětmi odstěhovala ze společného bydliště. Manželé následně žili odděleně a nebyli schopni dosáhnout dohody o dlouhodobém uspořádání péče o děti a jejich výživy, takže jejich poměry musely být upraveny soudním rozhodnutím. Ze skutkových zjištění rovněž vyplynulo, že komunikace mezi manžely je dlouhodobě konfliktní a že nejsou schopni konstruktivně řešit záležitosti nezletilých dětí. Manželka již v tomto řízení uváděla, že má v úmyslu dosáhnout rozvodu manželství.

5. Z výpovědi manželky soud zjistil, že problémy v manželství podle ní trvaly již několik let a že před ukončením společného soužití proběhlo několik neúspěšných pokusů o nápravu vztahu. V létě 2025 manželka přespávala u známých nebo u svých rodičů a následně se ze společné domácnosti definitivně odstěhovala. Za příčiny rozvratu manželství označila dlouhodobé vzájemné konflikty, ztrátu respektu a pocitu bezpečí a opakované nevěry manžela. Uvedla rovněž, že v souvislosti s konflikty mezi manžely dvakrát zasahovala Policie České republiky. Manželské soužití považuje za ukončené, do společné domácnosti se nechce vrátit a obnovení soužití s manželem jednoznačně vylučuje. Současný stav, kdy manželé žijí odděleně, považuje za příznivější také pro jejich nezletilé děti.

6. Z výpovědi manžela soud zjistil, že odchod manželky ze společné domácnosti zjistil dne datum po návratu z práce. Předchozí neshody mezi manžely nepovažuje za závažné manželské problémy ani krize, ale za běžné a napravitelné záležitosti, které podle něj manželka vytvářela a shromažďovala. Popřel, že by mezi manžely docházelo ke konfliktům takové intenzity, aby odůvodňovaly rozvod manželství, a odmítl také tvrzení manželky o domácím násilí. O zachování manželství nadále stojí, je připraven případná pochybení manželce odpustit, umožnit jí návrat do společné domácnosti a pokusit se obnovit manželské soužití. Současný stav považuje za přechodný a napravitelný, připustil však, že k obnovení vztahu potřebuje také vůli manželky. Zachování manželství považuje za důležité pro společné děti i pro zachování jejich dosavadního rodinného a bytového zázemí.

7. Z policejních záznamů o výjezdech do domácnosti manželů z 25. 6. 2022 a 15. 9. 2025 soud zjistil, že manželka v těchto dnech volala na tísňovou linku Policie. V prvním případě uváděla napadení manželem. V druhém případě uváděla, že jí měl zavřít doma s dětmi a odmítal je pustit, měli z něho strach. V obou případech byla věc ukončena bez další evidence.

8. Z žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitých věcí ze dne datum soud zjistil, že manželka podala ke zdejšímu soudu žalobu (vedena je pod sp. zn. 17 C 108/2026), v níž se domáhá zrušení jejich podílového spoluvlastnictví k rodinnému domu a souvisejícím pozemkům v katastrálním území adresa, které každý z manželů vlastní v rozsahu jedné poloviny. Navrhla, aby nemovitosti byly prodány ve veřejné dražbě a výtěžek byl mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. V žalobě uvedla, že nemovitosti od 20. 8. 2025 užívá manžel, že jejich společné užívání není vzhledem ke vztahům mezi manžely možné a že před podáním žaloby nedošlo k dohodě o jiném způsobu vypořádání. Manželka upřednostňovala společný prodej nemovitostí a následné rozdělení čistého výtěžku; nabídla také převzetí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 3 000 000 Kč za manželův podíl, tuto nabídku však manžel odmítl.

9. Podle § 755 odst. 1 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

11. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

12. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).

13. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku pro zrušení manželství rozvodem, když v řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků prochází dlouhodobou krizí. Bylo prokázáno, že manželé spolu (vyjma záležitostí týkajících se společných nezletilých dětí) v podstatě nekomunikují. Již téměř rok žijí odděleně. Společně nehospodaří. Netráví spolu volný čas. Za této situace nelze mít za to, že se manželka pro rozvod manželství rozhodla bezdůvodně. K setrvání v manželství manželku ani nelze nutit. Manželství účastníků neplní většinu svých funkcí. Za této situace nelze reálně očekávat, že by rozvrácené soužití účastníků bylo obnoveno. Manžel sice s rozvodem manželství nesouhlasí, ovšem nemá reálnou představu, jak by mohlo manželství fungovat za situace, kdy manželka další soužití jednoznačně odmítá.

14. Soud přitom neshledal ani zvláštní důvod pro zachování manželství podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z. Podle komentářové literatury jsou takové zvláštní důvody na straně nezletilého dítěte vyvolány zpravidla nemocí dítěte, která je takového charakteru, že vyžaduje přítomnost obou rodičů, znamenající i dostatečné ekonomické zajištění ve stejném rozsahu, jako tomu bylo dosud. Nejde o to, že si dítě přeje, aby se rodiče nerozvedli (to je zpravidla přáním každého dítěte rozvádějících se rodičů), že chce, aby oba byli dále s ním, aby je žádný z nich neopustil. Jde o objektivní stav potřeby zachovat v daném případě kvůli dítěti manželství, protože dítě je zjevně v takovém stavu, kdy zachování manželství je nanejvýš potřebné, a to natolik, že jinak dítěti hrozí zvláštní újma.

15. Soud se dále zabýval tím, zda rozvodu nebrání důvod uvedený v § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Manžel totiž tvrdil, že by mu rozvodem mohla být způsobena zvlášť závažná újma, neboť v důsledku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví může přijít o společný dům, nebude mít kde bydlet ani kde pečovat o nezletilé děti. Poukazoval rovněž na svůj zájem zachovat dětem dosavadní rodinné zázemí.

16. Překážka rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. je dána pouze tehdy, jsou-li současně splněny všechny předpoklady stanovené tímto ustanovením. Musí jít o manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, rozvod mu musí způsobit zvlášť závažnou újmu a současně musí existovat mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Nestačí proto samotný nesouhlas jednoho z manželů s rozvodem ani jeho obecný zájem na zachování rodiny, majetkových poměrů či dosavadního způsobu bydlení.

17. Vzhledem k rozdílnosti výpovědí manželů nebylo možné bezpečně uzavřít, zda a v jakém rozsahu se každý z nich na rozvratu manželství podílel porušením manželských povinností. Pro rozhodnutí věci však nebylo nezbytné tuto otázku řešit podrobněji. I kdyby totiž soud vycházel z toho, že se manžel na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, ostatní předpoklady překážky rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. splněny nejsou. Nebylo zjištěno, že by mu rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, ani že by ve prospěch zachování manželství svědčily mimořádné okolnosti.

18. Právní mocí rozsudku o rozvodu nezanikne podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem a manžel pouze v důsledku rozvodu nepozbude svůj spoluvlastnický podíl ani dosavadní právní důvod k užívání nemovitostí. O zrušení a způsobu vypořádání spoluvlastnictví bude rozhodováno v samostatném řízení, jehož výsledek nelze v tomto řízení předjímat. Případná změna majetkových nebo bytových poměrů manžela tak není bezprostředním následkem rozvodu a její konkrétní rozsah v tomto řízení nebyl prokázán.

19. Ani tvrzení manžela, že v důsledku případné ztráty domu nebude mít kde pečovat o nezletilé děti, neprokazuje zvlášť závažnou újmu ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z. V řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že případné vypořádání spoluvlastnictví nezbytně povede ke ztrátě bydlení manžela bez možnosti zajistit si bydlení jiné nebo že mu znemožní vykonávat soudem stanovenou péči o děti. Samotná možnost budoucí změny jeho bytových poměrů nepředstavuje zvlášť závažnou újmu způsobenou rozvodem manželství.

20. Soud neshledal ani mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Manželé spolu od datum nežijí, netvoří manželské ani rodinné společenství, společně nehospodaří a jejich součinnost se omezuje především na záležitosti nezletilých dětí, o jejichž poměrech bylo nutné rozhodnout soudně. Manželka návrat do společné domácnosti kategoricky odmítla a uvedla, že obnovení soužití s manželem vylučuje. Přání manžela zachovat rodinu, dům jako zázemí pro děti a dosavadní majetkové poměry je ze subjektivního hlediska pochopitelné, samo o sobě však nepředstavuje mimořádnou okolnost, pro kterou by bylo namístě zachovat manželství, jež již fakticky neplní své osobní, citové ani hospodářské funkce.

21. Soud proto uzavřel, že rozvod manželství není v rozporu se zájmem manžela ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Nebylo totiž zjištěno, že by rozvod způsobil manželovi zvlášť závažnou újmu, ani že by mimořádné okolnosti svědčily ve prospěch zachování manželství.

22. Za hlavní příčiny rozvratu manželství soud považuje dlouhodobé konflikty mezi manžely, jejich neschopnost konstruktivně řešit vzájemné neshody a zásadně rozdílný pohled na existenci, závažnost a řešení manželských problémů. Tento stav vedl k citovému odcizení manželky a následně k ukončení společného soužití. Zatímco manželka další soužití jednoznačně odmítá a obnovení vztahu vylučuje, manžel závažnost dřívějších problémů popírá a odpovědnost za konflikty přičítá manželce. Manželé již nespolupracují jako životní partneři a pouze obtížně komunikují také jako rodiče společných nezletilých dětí. Vůle manžela zachovat manželství nemůže sama o sobě vést k jeho zachování za situace, kdy manželka obnovení manželského společenství kategoricky odmítá a kdy s ohledem na délku a průběh odděleného soužití nelze jeho obnovení reálně očekávat. Soud proto návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků výrokem I rozvedl.

23. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.