9 C 20/2023

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Sedláčkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro 44 310,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 44 310,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 206,94 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 103,46 Kč od 22. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Vzájemný návrh žalované na zaplacení částky 13 700 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30 573 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 44 310,40 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o pronájmu nebytového prostoru, kdy předmětem pronájmu byl nebytový prostor v prvním nadzemním a prvním podzemním podlaží domu č. p. 237, který je součástí pozemku st. 692, zapsaný na LV 3640 pro obec a k. ú. , adresa, . Žalovaná se zavázala po dobu trvání nájmu platit nájemné a náklady za energie a služby související s předmětem nájmu. V místě byl podružný vodoměr, který zachycoval skutečnou spotřebu vody žalované v užívaném prostoru. Na základě takto zjištěného množství spotřebované vody byla žalované vyúčtována skutečná spotřeba vody a vyúčtována podle cen poskytovatele komodity žalobkyni. Vyúčtování vody bylo provedeno za období od 6. 1. 2022 do 11. 7. 2022, za spotřebu vody v objemu 420 m3, při ceně 39,43 Kč za měrnou jednotku a při ceně 38,94 Kč za měrnou jednotku stočného, celkem s DPH 10% činila celková částka za spotřebu vody 36 206,94 Kč. Žalovaná měla uhradit dlužnou částku do 15 dnů ode dne doručení vyúčtování. Datová zpráva s vyúčtováním byla žalované doručena dne 4. 10. 2022. Dále byla žalované vyúčtována spotřeba vody za období od 12. 7. 2022 do 30. 11. 2022, za které žalovaná spotřebovala 94 m3 vody, při ceně 39,43 Kč za měrnou jednotku a při ceně 38,94 Kč za měrnou jednotku stočného, celkem s DPH 10 % činila celková částka za spotřebu vody 8 103,46 Kč. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. K vyjádření žalované žalobkyně uvedla, že pokud jde o zpochybnění žalované o způsobilosti právního zástupce žalobkyně na základě plné moci provádět vyúčtování spotřeby vodného a stočného, tak žalovanou nebyl zpochybněn výpočet, správnost vyúčtování, ani stav zachycený vodoměrem. Naopak učinila konečný stav vodoměru tj. 925 m3 za nesporný. K tvrzení žalované, že měla proti vyúčtování vodného a stočného podat námitky, přičemž k tomu předložila podání jejího předchozího právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, . D. uvedla žalobkyně, že z označení listiny je zřejmé, že tento dokument je označený jako Reakce na vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby nikoliv tedy, že by šlo o námitky proti vyúčtování. Dále uvádí, že tento úkon byl činěn za fyzickou osobu , jméno FO, a nejde tedy o jednání za žalovanou jakožto obchodní společnost. Z formální a obsahové stránky listiny je tedy vyloučeno, aby se jednalo o námitky za žalovanou obchodní společnost. Pokud se týká obsahu listiny, neobsahuje žádnou spornost obsahu vyúčtování, výpočtu nebo stanoveného nedoplatku, pouze je sděleno, že spotřeba je vyšší než běžná a pan , jméno FO, jí nemůže ověřit, protože nemá přístup k podružnému vodoměru. Je dále i podle obsahu vyloučeno, aby šlo o podání žalované, která tvrdí od začátku řízení, že podružný vodoměr je její, má jej v dispozici. Tímto přípisem ani nežádá poskytnutí podkladových listin, ani je nežádá k nahlédnutí. Dále doplňuje, že , tituly před jménem, , jméno FO, nikdy žalovanou nezastupoval, ani z jeho jednání nikdy nic takového nevyplývalo a nebyla předložena ani plná moc. , jméno FO, sám vůči žalobkyni činil mnoho podání, která vygradovala až v podání trestního oznámení, které bylo odloženo.

3. Žalovaná uvedla, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí. Proti nároku žalobkyně má několik námitek. Má za to, že vyúčtovaná spotřeba žalobkyní neodpovídá skutečné spotřebě žalované, neboť za uplynulá období byla její spotřeba nepoměrně nižší. Dále uvedla, že podle ní nájemní smlouva mezi účastníky vůbec nevznikla, neboť dle čl. 1 odst. 3 této smlouvy je vznik nájmu spojen s předávacím protokolem. K tomu ale nikdy nedošlo. Dále namítala, že jí nikdy nebylo vystaveno vyúčtování za nájem a služby. Podle čl. 7 odst. 8 smlouvy měla žalobkyně předkládat i vyúčtování od dodavatele a i když o to žalovaná žádala, nikdy mu žalobkyní zasláno nebylo. Má za to, že vzhledem k tomu nárok žalobkyně za spotřebu vody nevznikl. Dále argumentovala tím, že zástupce žalobkyně nebyl oprávněn provádět vyúčtování, že plná moc, která mu k tomu byla udělena, je pouze procesní plnou mocí. Dále doplnila, že není pravda, že by proti vyúčtování spotřeby vody nevznesla námitky, neboť již dne 24. 10. 2022 zaslal právní zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , Ph. D. přímo zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, dopis, ve kterém vytýká správnost tzv. vyúčtování vodného. Na to žalobkyně dodnes nereagovala, přitom zákon stanoví 30 dnů po vyřízení námitek od jejich doručení. Dále uváděla, že má k dispozici vodoměr, který odmontoval pan , jméno FO, , má za to, že vodoměr byl ve vlastnictví žalované. Poslední stav vodoměru byl 925m3. Činí nesporným, že stav předmětného vodoměru ke dni 30. 11. 2022 byl 925 m3. Uvádí, že nezpochybňuje spotřebu vody za období od 11. 7. do 30. 11. 2022 v objemu 94 m3, za kterou má uhradit 8 178 Kč. Trvá na tom, že nesprávně byla vyúčtována spotřeba za období od 6. 1. do 11. 7. 2022, kdy žalovaná měla spotřebovat 420 m3 vody. Podle faktury č. , hodnota, vystavené dne 26. 7. 2022 , právnická osoba, . však celkový odběr vody za toto období byl 300 m3 pro celý dům. Je tedy vyloučena, aby sama žalovaná spotřebovala za toto období 420 m3.

4. Žalovaná podala dne 27. 10. 2023 vzájemný návrh, kterým se domáhala zaplacení 13 700 Kč. Svůj nárok odůvodňuje tím, že žalobkyně nesplnila svoji povinnost, kdy měla žalované poskytnout podklady pro vyúčtování služeb. Požaduje proto podle § 13 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. smluvní pokutu za prodlení 50 Kč za každý den prodlení. Žalobkyně je v prodlení od 26. 10. 2022 do 27. 7. 2023. Žalovaná vyzvala žalobkyni dopisem ze dne 11. 10. 2023 s výzvou k úhradě nejpozději do 20. 10. 2023. Žalobkyně na to nereagovala, nic nezaplatila.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti – pozemku st. 692, jehož součástí je stavba č. p. 237, zapsané na LV 3640 pro obec a k. ú. , adresa, .

6. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 30. 4. 2021 (dále jen „smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně jakožto pronajímatel a původní další pronajímatel , jméno FO, uzavřeli se společností , právnická osoba, tuto smlouvu, jejímž předmětem je pronájem prostor o velikosti 99,74 m2 nacházející se v 1. nadzemním a 1. podzemním podlaží budovy č. p. 237, která je součástí pozemku st. 692 v k. ú. a obci , adresa, . Podle čl. 1 se nájemce zavázal platit nájemné a pronajímatel se zavázal přenechat nájemci k jejich výlučnému užívání. Podle čl. 3.1 smlouvy byla uzavřena na dobu určitou, s účinností počínaje ode dne zahájení nájmu do 31. 12. 1971. Den zahájení nájmu je den, kdy pronajímatel 2 se stane výlučným vlastníkem Pozemku 1. Smluvní strany si den zahájení nájmu potvrdí v protokolu bezodkladně, poté co nastane. Dále v čl. 7 smlouvy byla upravena úhrada za služby a dodávky energií. Podle čl. 7.2 smlouvy měl nájemce hradit za služby a energie platit pronajímateli měsíční zálohu 3 000 Kč měsíčně. Dále byl pronajímatel povinen provést vyúčtování nájemcem zaplacených záloh na služby a dodávky energií jednou ročně nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku, a to i na základě ročního vyúčtování od dodavatelů příslušných služeb, které byly nájemci v souladu s podmínkami uvedenými v nájemní smlouvě poskytnuty, a/nebo na základě ročního vyúčtování od dodavatelů ročního vyúčtování od dodavatelů příslušných energií, a to skutečného stavu (spotřeby), které bude prováděno na základě samotného odpočtového měření v prostorech, a to vše v cenách energií od jejich dodavatelů. Podle č. l. 7.3 se pronajímatel zavazuje nájemci poskytnout a zajistit služby a dodávky energií do prostor a společných prostor a) dodávky elektrické energie, b) dodávky vody, c) stočné, d) dodávky tepelné energie.

7. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 26. 7. 2022 (č. l. 23 spisu) bylo zjištěno, že , právnická osoba, . vyúčtovala žalobkyni vodné a stočné pro odběrné místo , adresa, za období od 6. 1. 2022 do 11. 7. 2022 ve výši 26 235 Kč.

8. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 30. 11. 2022 (č. l. 24 spisu) bylo zjištěno, že , právnická osoba, . vyúčtovala žalobkyni vodné a stočné pro odběrné místo , adresa, za období od 12. 7. 2022 do 30. 11. 2022 ve výši 57 180 Kč.

9. Z vyúčtování ze dne 27. 9. 2022 (č. l. 25 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, vyúčtovala žalobkyni za spotřebu 420 m2 vodné a stočné v prostorách 1. nadzemního a 1. podzemního podlaží v budově , adresa, za období od 6. 1. 2022 do 11. 7. 2022 ve výši 36 209,94 Kč. Nedoplatek měla žalovaná uhradit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto vyúčtování.

10. Z vyúčtování ze dne 6. 1. 2023 (č. l. 28 spisu) bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, vyúčtovala žalobkyni za spotřebu 94 m3 vodné a stočné v prostorách 1. nadzemního a 1. podzemního podlaží v budově , adresa, za období od 12. 7. 2022 do 30. 11. 2022 ve výši 8 103,46 Kč. Nedoplatek měla žalovaná uhradit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto vyúčtování.

11. Z dokladu o doručení datové schránky (č. l. 26 spisu) bylo zjištěno, že do datové schránky žalobkyně byla doručena zpráva dne 27. 9. 2022, přičemž z přílohy zprávy vyplývá, že byl doručen průvodní dopis, vyúčtování, PM vyúčtování.

12. Z náhledu fotografie (č. l. 38) podružného vodoměru, který byl nainstalován z důvodů měření spotřeby vody v prostorách pronajímaných žalovanou, je zřejmé, že poslední stav vodoměru byl 925.

13. Z dokladu o doručení datové schránky (č. l. 27 spisu) bylo zjištěno, že do datové schránky žalobkyně byla doručena zpráva dne 4. 10. 2022, přičemž z předmětu zprávy vyplývá, že šlo o vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby.

14. Z předloženého sešitu žalobkyní (č. l. 37 spisu) bylo zjištěno, že zde žalobkyně zapisovala pro své potřeby spotřebu vodného a stočného podle podružných vodoměrů od všech pronajímatelů v předmětné nemovitosti již od roku 2014. V období od 6. 1. do 11. 7. 2022 byla zjištěna spotřeba v obchodě Pralinka (obchod provozovaný žalovanou) ve výši 420 m2, počáteční stav podružného vodoměru byl 411 a konečný stav 831. Za období od 11. 7. do 30. 11. 2022 byla zjištěna spotřeba v tomto obchodě ve výši 94 m2, počáteční stav podružného vodoměru byl 931 a konečný stav 925.

15. Ze svědecké výpovědi pana , jméno FO, bylo zjištěno, že dělá správce domu na adrese , adresa, . Provádí činnost v souvislosti s vyúčtování vody v této nemovitosti. Tuto činnost vykonává již pět let, vykonával jí i za předchozího vlastníka nemovitosti. K tomu si vede záznamy, odečet dělá podle předešlého vyúčtování a ten pak dává paní , jméno FO, . Provádí odečet vody podle poměrových vodoměrů, hlavní vodoměry si odečítají vodárny. V této budově má žalovaná obchod Pralinka. Pokud jde o odečet v roce 2022, tak si vzpomíná, že tam byl velký odečet v obchodě Pralinka. První odečet v tomto roce byl proveden 1. 7., druhý odečet již prováděla paní , jméno FO, za přítomnosti pana , jméno FO, . Pokud jde o velkou spotřebu vody tak čerpá ze svých pracovních zkušeností, kdy pracoval pro , právnická osoba, a kanalizace, ví, že lidé různě manipulovali s vodoměry, ale zde to bylo jinak, podle něho pan , jméno FO, odpojil poměrový vodoměr, napojil tam hadici a nechal celý víkend puštěnou vodu. V pondělí bylo na podlaze 5 cm vody, v to pondělí to viděl osobně, byl k tomu přivolán. Voda byla na podlaze, byly tam zničené věci. K argumentu pana , jméno FO, , že taková kalamita byla způsobena tím, že dům je špatně zaizolovaný, od té doby pršelo, ale nikdy tam nebyla taková potopa jako tenkrát. Ze svých poznámek svědek zjistil, že stav poměrového vodoměru v Pralince byl k 1. 7. 2022 ve výši 821 a druhé pololetí 2021 ve výši 411. Jinak, že byla spotřeba tohoto subjektu asi 6 m2. Pokud jde o původní podružný vodoměr, tak ví, že ho pan , jméno FO, nechal vyměnit, myslí si, že to provedl, aby nemohl být proveden odečet vody a porovnat stav vodoměru. Od té doby, kdy došlo k problému s vodou, provádějí odečet paní , jméno FO, spolu se svým bratrem spolu.

16. Soud danou věc posuzoval podle zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

17. Podle § 6(1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.(2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby taktoa) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1),b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.

18. Podle § 8(1) Do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení.(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

19. Soud po provedeném dokazování došel k následujícímu závěru. Žalovaná užívala nebytový prostor v prvním nadzemním a prvním podzemním podlaží domu č. p. 237, který je součástí pozemku st. 692, zapsaný na LV 3640 pro obec a k. ú. , adresa, . Vlastníkem nemovitosti, ve kterém se tento nebytový prostor nachází, je žalobkyně. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o pronájmu těchto prostor dne 30. 4. 2021. Žalovaná zpochybňovala, že smlouva o nájmu těchto prostor, kterou uzavřeli žalobkyně s žalovanou, nabyla účinnosti neboť dle čl. 3.1 této smlouvy nedošlo k sepsání předávacího protokolu. V č.l. 3.1 smlouvy o nájmu je sjednáno, že smlouva se uzavírá s účinností počínaje dne zahájení nájmu, přičemž den zahájení nájmu je den, kdy se , Jméno zainteresované osoby 0/0, stane výlučným vlastníkem pozemku specifikovaným jako 1, smluvní strany si den zahájení stvrdí v předávacím protokolu. K tomu by soud uvedl, že v tomto článku je specifikováno od kdy je smlouva účinná tj. ke dni nabytí vlastnictví ke specifikovanému pozemku žalobkyní, pokud k tomu měl být sepsán protokol, nejedná se o skutečnost zakládající vznik nájmu pouze jí deklaruje. Nicméně soud má za to, že není podstatné, zda zde existuje titul pro užívání prostoru v dané nemovitosti, či zda je užíván bez právního titulu. Podstatné je, že žalovaná nebytový prostor užívala, zejména sama žalovaná nijak nezpochybňovala, že by tomu tak nebylo. V souvislosti s užíváním těchto prostor má žalovaná mimo jiné povinnost platit náklady za spotřebu vody. Povinnost úhrady a způsob jakým se provádí vyúčtování za spotřebu vody a odpadních vod za užívání nebytových prostor v domech s byty upravuje ustanovení § 6 zák. č. 67/2013 Sb. Žalobkyně provedla vyúčtování za spotřebu vody a odvádění odpadních vod na základě naměřených hodnot na podružném vodoměru. Z listinných důkazů – knihy vodné a stočné (č. l. 37 spisu) a výpovědi svědka , jméno FO, má soud za prokázané, že žalobkyně resp. její předchůdkyně paní Thámová prováděla již od roku 2014 odečty spotřeby vody jednotlivých nájemníků podle stavu podružných vodoměrů. Stav podružného vodoměru vody u žalobkyně (označeno jako Pralinka) byla v zúčtovacím období 6. 1. – 11. 7. 2022 počáteční stav 403 a konečný stav 831 a za období od 11. 7. do 30. 11. 2022 počáteční stav 831 a konečný stav 925. Takto zjištěná spotřeba vody není v rozporu s vodným a stočným, které bylo zúčtováno , právnická osoba, . za celé období od 6. 1. do 30. 11. 2022 v nebytových prostorech nemovitosti z hlavního vodoměru, přičemž celková spotřeba vodného dle vystavených faktur činí 960 m3 vody. Při srovnání s odečty z podružných vodoměrů dle záznamů žalobkyně (č. l. 37 spisu) je spotřeba vody za celé toto období od všech nájemníků 943 m3 vody. Je zcela pochopitelné, že žalované byla zúčtována skutečná spotřeba vody podle podružného vodoměru za prvé období, když zúčtování vody , právnická osoba, . z hlavního vodoměru byl proveden pouze na základě odhadu, protože k tomuto vodoměru nebyl umožněn přístup. Skutečnou spotřebu vody z hlavního vodoměru je možné zjistit, až na konci druhého uvedeného období, když byl proveden odečet na hlavním vodoměru. Stav spotřeby vody zjištěný z podružných vodoměrů za celé období pak odpovídá celkové spotřebě za zúčtovací období naměřené dodavatelem vody. Argument žalované, že spotřeba vody účtovaná žalobkyní neodpovídá vyúčtované spotřebě vody , právnická osoba, . nemůže obstát. Žalovaná dále zpochybňovala spotřebu vody za období ledna až července 2022, vzhledem k tomu, že v jiných obdobích neměla tak vysokou spotřebu vody. K tomu by soud uvedl, že pouze tato skutečnost nemůže vést k tomu, že by nebylo reálně možné spotřebu vody žalovanou provést. Za jednak, jak bylo uvedeno výše, byla spotřeba vody zjištěná z podružného vodoměru, která odpovídá spotřebě vody zjištěné i podle hlavního vodoměru a za jednak, že za velkou spotřebou vody v prostorách užívaných žalovanou je únik vody v zúčtovaném období. Tato má soud za prokázané z výpovědi , jméno FO, , který byl přivolán k této události a viděl, že v prostorách užívaných žalovanou je na podlaze velké množství vody a zničené věci. Tento argument tedy opět nemůže obstát. Dále žalovaná namítala, že má za to, že právní zástupce žalobkyně nebyl oprávněn za ní činit vyúčtování, protože plná moc, která k tomu byla vystavena, je pouze procesní plnou mocí. Soud by k tomu uvedl, že došel k závěru, že plná moc k zastupování žalobkyně byla udělena nikoliv jen jak procesní plná moc, ale jako generální plná moc podle § 441 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a proto zástupce žalobkyně mohl za žalobkyni provést vyúčtování vodného a stočného a za tím účelem obeslat žalovanou. Z obsahu plné moci udělení zástupci žalobkyně zcela jednoznačně vyplývá, že byla udělena v souvislosti se zastupováním při vyúčtování vody a stočného vůči nájemci , právnická osoba, přitom má zástupce žalobkyni zastupovat, aby vykonával všechny úkony s tím související, což je uvedeno i v úvodu plné moci. Soud při tom odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR např. , spisová značka, dle kterého, byla-li zmocněnci udělena písemná plná moc k zastupování ve všech právních věcech a k vykonávání veškerých (tedy nikoli pouze procesních) úkonů, aniž zároveň určité věci či právní úkony byly z oprávnění vyloučeny, jde o obecnou (generální) plnou moc, která zmocněnce opravňuje rovněž k tomu, aby jménem zmocnitele podal výpověď z nájmu bytu, tedy učinil svou povahou hmotněprávní úkon. Žalovaná nakonec uváděla, že měla proti vyúčtování vodného a stočného uplatnit námitky prostřednictvím svého zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, dopisem ze dne 21. 10. 2022, s kterými se žalobkyně nevypořádala. Tato skutečnost byla uváděna v rozporu s poučení podle § 118b o. s. ř., které bylo účastníkům dáno při prvním jednání v této věci. Žalovaného u jednání soudu uváděla, že žalobkyně měla podle nájemní smlouvy mezi účastníky uzavřené, překládat spolu s vyúčtováním také kopie vyúčtování od dodavatele. K tomu by soud uvedl, že účastníci si v čl. 7.8 skutečně sjednali, že pronajímatel bude nájemci předkládat společně s ročním vyúčtováním služeb a dodávek energií kopie faktur od jejich dodavatelů. Nicméně není zde upravena žádná sankce, pokud tak pronajímatel neučiní a již vůbec z uvedeného nevyplývá, že by tato skutečnost zbavovala nájemce vyúčtované energie či služby hradit. Soud by ještě uvedl k poučení podle § 118b o. s. ř., že k prolomení této zásady by mohlo být to, že vyúčtování od dodavatele vody bylo žalované předáno zástupcem žalobkyně až u jednání soudu, neboť o sdělované skutečnosti (údajné námitky proti vyúčtování – dopisem ze dne 20. 10. 2022, který byl zaslán dne 24. 10. 2022), žalovaná věděla a mohla jí uvést do skončení prvního jednání. Nevědomost o podstatných skutečnostech zapříčiněná nepřítomností zastoupeného účastníka není důvodem pro prolomení této zásady. Přes to soud k tomu uvádí, že se zcela ztotožňuje s argumentací žalobkyně, zejména pokud jde o závěr o obsahu dopisu ze dne 20. 10. 2022, že by se o námitky proti vyúčtování vodného mohlo jednat, neboť v předmětném dopise pan , jméno FO, uvádí, že má za to, že vyúčtovaná spotřeba vody neodpovídá obvyklé spotřebě vody a požaduje přístup k vodoměru. Soud by k obraně žalované uvedl, že její argumentace je nekonzistentní a nepřesvědčivá o způsobilých důvodech, které by měly odvrátit nárok žalobkyně, na jedné straně se dovolává neúčinnosti smlouvy o nájmu nebytových prostor, na druhé straně se dovolává jejích ustanovení o povinnosti žalované předkládat vyúčtování od dodavatelů. Dále pak neuznává zástupce žalobkyně jako oprávněného k zastupování při vyúčtování spotřeby vody a na druhé straně měla žalovaná (resp. pan , jméno FO, ) v té samé době vyúčtování vody (dopis ze dne 21. 10. 2022) požadovat, aby žalobkyně reagovala na její údajné námitky proti vyúčtování vody, které byly adresováno zástupci žalobkyně. Naopak pokud jde o tvrzení žalobkyně, soud má za prokázané, že žalovaná za období od 6. 1. do 11. 7.2022 a dále za období od 11. 7. do 30. 11. 2022 užívala nebytové prostory nacházející se v nemovitosti žalobkyně, přitom spotřebovala vodu v žalobkyní uváděném množství a je povinna zaplatit za to cenu dle dodavatele vodného a stočného. Žalovaná na svůj dluh nic neuhradila (soud pouze obdržel od žalované zprávu o nějaké probíhající platbě, ovšem bez bližšího určení, zda se jedná o platbu na úhradu dluhu viz. č. l. 55 spisu nebo o co jiného se má jednat). Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou částku, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku spolu s úrokem z prodlení. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 1968 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen „o. z.), podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1. 1. 2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán v souladu s jeho návrhem, tzn. ode dne následujícího po splatnosti uvedených faktury, tj. z částky 36 206,94 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a z částky 8 103,46 Kč od 22. 1. 2023 do zaplacení.

20. Žalovaná podala dne 27. 10. 2023 vzájemný návrh, kterým požaduje po žalobkyni zaplacení částky 13 700 Kč. Tento svůj nárok odůvodnila tím, že jde o pokutu podle § 13 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb., protože žalobkyně nereagovala na námitky proti vyúčtování vznesené dopisem dne 26. 10. 2022. K tomu soud uvádí, že vzájemný návrh nelze vznést kdykoliv za řízení. Žalovaného omezuje zákonná koncentrace řízení (srov. komentář k § 118b odst. 1) a po dosažení koncentračního bodu znamenajícího skutkový a důkazní stopstav není logicky možné ani vznášet vzájemnou žalobu, kterou musí žalovaný uplatnit v samostatném řízení (viz. k tomu komentář Občanské soudní řízení, soudcovský komentář, Kniha II., Jaromír Jirsa a kolektiv, str. 107). Vzhledem k tomu, že žalovaná podala svůj vzájemný návrh až po koncentraci řízení, je takové podání nepřípustné a soud jej zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 573 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 773 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 310,40 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ( příprava a převzetí věci, porada s klientkou přesahující 1 hodinu dne 27. 9., předžalobní výzva, podání žaloby, jednání u soudu přesahující dvě hodiny, porada s klientkou přesahující 1 hodinu 23. 10., replika žalobkyně, jednání u soudu 3. 11.), včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.