9 C 45/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Sedláčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro výživné pro zletilé dítě

I. Výživné, které je žalovaný povinen žalobci platit dle rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 5. 2013 č. j. 30 P 170/2007-73 ve výši 1 500 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2023 zvyšuje na částku 3 800 Kč měsíčně, jejíž splatnost nastává vždy 15. den toho měsíce, na nějž je výživné určeno, s tím, že žalovaný je povinen výživné platit k rukám žalobce.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2023 do 31. 10. 2025 ve výši 41 400 Kč je žalovaný povinen žalobci splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatných společně s běžným výživným počínaje měsícem listopad 2025, pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění výrok rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 5. 2013 č. j. 30 P 170/2007-73 v části, týkající se výživného pro žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 4. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo zvýšeno výživné žalovaného vůči němu, přitom navrhoval, aby byla žalovanému určena vyživovací povinnost od 1. 9. 2023, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně. Naposledy bylo výživné zvýšeno rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 5. 2013, č. j. 30 P 170/2007-73, na 1 500 Kč měsíčně. Výživné žalovaný pravidelně neplatí, musí být vymáháno exekučně.

2. Žalovaný uvedl, že s tím s žalobou souhlasí pouze částečně, nechce se blíže vyjadřovat. Neví, jaké výživné je schopen platit, že až bude v Holandsku, že bude výživné platit.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 5. 2013 č. j. 30 P 170/2007-73 bylo rozhodnuto o zvýšení vyživovací povinnosti na nezletilého , jméno FO, a , jméno FO, , kdy otec měl platit výživné od 1. 9. 2012 na nezletilého, Anonymizováno, , jméno FO, výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně a na nezletilého , jméno FO, ve výši 1 500 Kč měsíčně. Soud tehdy vycházel z toho, že matka žalobce měla příjem ve výši 14 800 Kč. Matka pobírala sociální dávky. Otci přibyla vyživovací povinnost k nezletilému , jméno FO, , kdy soudem mu bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. Otec nebyl evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nepobíral žádné sociální dávky. Od bývalého zaměstnavatele otce bylo zjištěno, že s ním byl pracovní poměr ukončen z důvodu dlouhodobé neomluvené absence. Nezletilý , jméno FO, v té době navštěvoval 1. třídu ZŠ. Otec se s nezletilým nestýkal, ani nic nehradil nad rámec výživného. Při určení výživného soud vycházel z potencionálního příjmu otce, kterého může dosáhnout, pokud by byl zaměstnán v oboru řezník, v kterém je vyučen.

4. Z potvrzení o studiu (č. l. 2 spisu) bylo zjištěno, že žalobce je studentem Střední školy gastronomie a služeb v , adresa, .

5. Ze zprávy ÚP ČR (č. l. 10, 45 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný byl v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 24. 4. 2024 do 5. 6. 2025. Nebyla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti.

6. Ze zprávy ÚP ČR (č. l. 13 spisu) bylo zjištěno, že žalovanému není vyplácena žádná z dávek státní sociální podpory.

7. Ze zprávy ÚSSZ (č. l. 15 spisu) bylo zjištěno, že k datu 14. 5. 2025 žalovaný nebyl registrován u žádného zaměstnavatele, nebyly mu vypláceny žádné dávky nemocenského pojištění, nepobíral žádný důchod.

8. Z pracovní smlouvy (č. l. 25 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel tuto pracovní smlouvu se společností , právnická osoba, , kdy žalovaný měl vykonávat práci řezník porážeč, vykolovač zvířat. Nástup do práce byl sjednán dne 6. 6. 2025. Dle Mzdového výměru měl žalovaný sjednanou mzdu ve výši 145 Kč na hodinu.

9. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného (č. l. 50 spisu) bylo zjištěno, že zavolaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, v období od 6. 6. 2025 do 31. 8. 2025. Odpracoval 9 dnů a od 18. 6. 2025 byl v pracovní neschopnosti. Měl mít nepracovní úraz, víc zaměstnavatel neví. Žalovaný je nekomunikativní, telefony nebere. Bylo mu zasláno zrušení pracovního poměru ve zkušební době, které se vrátilo nepřevzaté. Pracovní poměr byl ukončen ke dni 16. 9. 2025. Výdělek žalovaného v měsíci červnu činil za 6 odpracovaných dnů a 9 dnů nemoci částku 11 889 Kč čistého a za měsíc červenec za nemocenské 640 Kč.

10. Z přehledu nabídek pracovních míst (č. l. 54–55 spisu) bylo zjištěno, že na trhu práce jsou nabídky v oboru řezník. Nabízená mzda společností , právnická osoba, činí od 25 000 Kč hrubého měsíčně a od společnosti , adresa, od 180 Kč/hod.

11. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 41 spisu) bylo zjištěno, že žalovaný není vlastníkem žádné nemovitosti.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 36–40 spisu) bylo zjištěno, že matka žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí ve výši podílu 2/3 zapsaných na LV , číslo, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, . Dále je spoluvlastníkem podílu ve výši ½ na nemovitostech zapsaných na LV , číslo, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, .

13. Ze zprávy ÚSSZ (č. l. 44 spisu) bylo zjištěno, že matka žalobce pobírá invalidní důchod ve výši 21 066 Kč měsíčně. Žalovaný byl ke dni 16. 9. 2025 hlášen u zaměstnavatele , právnická osoba, nepobíral žádné dávky nemocenského pojištění ani žádný důchod.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 17. 7. 2025 č. j. 6 C 44/2025-25 bylo zjištěno, že žalovanému bylo zvýšeno výživné na zletilého , jméno FO, , a to od 17. 4. 2022 na šístku 5 000 Kč měsíčně. Rozhodnuto bylo rozsudkem pro zmeškání podle § 153b o. s. ř.

15. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že je jsem zaměstnán u Maso kombinátu , adresa, asi 4 měsíce. V současné době je v pracovní neschopnosti, dávky nemocenského nepobírá, neví proč. Před tím byl zaměstnán v Holandsku asi 10 let. Zde měl výdělek kolem 40 000 Kč měsíčně. Moje výdaje tam činily asi 30 000 Kč na bydlení a jídlo. V současné době má výdaje za bydlení 2 000 Kč za elektriku. Kamarádovi, u kterého bydlí, ještě ale nic za to nedal. Jeho další výdaje jsou za stravu, kterou si nakupuje za 10 000 Kč, které dostal od zaměstnavatele. Jiné další výdaje nemá. Další vyživovací povinnost kromě , jméno FO, a , jméno FO, nemá. Pokud jde o jeho pracovní neschopnost, tak předpokládá, že má trvat asi týden nebo 14 dní, pak se vrátím zpět do zaměstnání. V zaměstnání má sjednanou mzdu 120 Kč na hodinu.

16. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že navštěvuje učební obor cukrář. Před tím studoval obor kuchař, číšník. Vzhledem k tomu, že ho to bavilo, tak si chtěl rozšířit svůj obor. Chtěl by mít vlastní podnik, kde by byla spojen jak kuchařina, tak cukrařina. V současné době je ve druhém ročníku tříletého oboru. Matka má příjem z ID, občas chodí pomáhat kamarádce do květinky. Příjem přesně neví, je to jak kdy, někdy jsou to třeba jen 2 dny v měsíci. Matka mu zabezpečuje stravu apod. Pokud jde o učebnice do školy, tak některé se kupují každý rok, myslí že se jedná o angličtinu a němčinu. Jinak pokud jde o pomůcky na praxi jako oblečení a obuv, tak se kupovala jednorázově. Jinak se kupují boty na tělocvik. Se školou se jezdí na zahraniční pobyty ve 3. ročníku do Chorvatska, je to sportovní kurz, který si celý hradí student, kdy ve 2. ročníku se na to vybírá záloha a ve 3. ročníku se na to doplácí. Na brigády chodil, např. letos s přítelkyní chodili sbírat borůvky, které prodávali známým nebo chodil ke známému na farmu rovnat dříví, ale to se nejednalo o celou dobu prázdnin.

17. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

18. Podle § 910 odst. 1zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

19. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

20. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

21. Dle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

22. Dle § 915 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

23. Podle § 922 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudní řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

24. Po provedeném dokazování je nepochybné, že od poslední úpravy výživného došlo k podstatné změně okolností, rozhodných pro jeho určení. Naposledy bylo rozhodnuto o vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci před více než 13 lety. V době, kdy bylo naposledy o výživném rozhodováno měl otec nebyl zaměstnán, neměl žádný příjem. Soud vycházel z hrubé mzdy ve výši 19 784 Kč, kterou dle přehledu ČSÚ může v oboru zpracování masa vydělat. Otec měl další vyživovací povinnost k nezletilému , jméno FO, a v té době mu přibyla vyživovací povinnost k nezletilému , jméno FO, . Matka žalovaného měla příjem 14 800 Kč čistého měsíčně. Žalobce navštěvoval 1. třídu ZŠ. V současné době žalobce navštěvuje Střední školu gastronomie služeb v , adresa, . Je zcela zřejmé, že poměry se od té doby natolik změnily, že je nutné nově o vyživovací povinnosti rozhodnout. V současné době matka žalobce pobírá invalidní důchod ve výši 21 066 Kč měsíčně. Matka žalobci poskytuje výživné zajištěním bydlení, stravy a hrazením dalších jeho potřeb. Nyní žalovaný zaměstnán není. Krátce byl od 6. 6. 2025 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, jako řezník porážeč, kde měl sjednanou mzdu 145 Kč/hod. Před tím byl od 24. 4. 2025 v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Otec se vymlouval, že měl pracovní úraz, žádné dávky nemocenského pojištění mu vypláceny nejsou z jemu neznámých důvodů. Dotazem u zaměstnavatele bylo zjištěno, že otec nahlásil domácí úraz, vzhledem k tomu, že žalovaný nekomunikoval údajně měl mít nepracovní úraz, byl s ním pracovní poměr ukončen. Je evidentní., že otec chtěl soud přesvědčit o nepravdivých údajích týkající se jeho příjmů a očividně se své vyživovací povinnosti vyhýbá, o čemž svědčí výše jeho dluhu na výživném. Soud vycházel z toho, jaký příjem je schopný si vydělat. Z nabídky na prhu práce bylo zjištěno, že pracovní nabídky v oboru řezník se pohybují 25 000 Kč hrubého či 185 Kč hodinu (viz. bod 10 rozsudku), zde by bylo ale nutné zohlednit větší vzdálenost na dojezd do zaměstnání a s tím spojené náklady a dále, jakého výdělku by dosáhl u svého zaměstnavatele, pokud by odpracoval celý měsíc. Soud pak došel k částce okolo 21 000 Kč čistého měsíčně. Ještě by soud dodal, že žalovaný byl dlouhou dobu, jak uvádí, zaměstnán v Holandsku, kde měl dosahovat výdělku ve výši 40 000 Kč (na výzvu soudu žádný doklad o tom nepředložil). Zde ovšem je nutné předpokládat také vyšší výdaje na ubytování. Soud nedošel k závěru, že by pak vycházel z dosahovaného výdělku, který by byl nějak vyšší, než uvedeno výše. Soud při stanovaní výživného žalovaného hodnotil odůvodněné potřeby žalobce a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného. Soud nedošel k závěru, že by žalobce byl schopen sám se samostatně živit. Má sice drobné brigády, ty ale nelze považovat za schopnost se samostatně živit. Žalobce studuje již druhý obor. Soud má však za to, že si tím zvyšuje kvalifikaci a svůj potenciální uplatnit se na trhu práce. Soud stanovil žalovanému výživné z jeho potencionálního příjmu 21 000 Kč, a to za celou dobu od které je výživné požadováno, a to vzhledem k tomu, že žalovaný měl být zaměstnán v Holandsku (jak uvedeno výše) nebo byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, kdy mu nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti a soud je tedy toho přesvědčení, že byl schopen po celou dobu si jako řezník vydělat uvedenou částku. Při další vyživovací povinnosti činí výživné 18 % (podle doporučených tabulek Ministerstva spravedlnosti) z jeho příjmu. Soud zvýšil výživné zpětně dle návrhu žalobce, zcela evidentně vzhledem k době, která uběhla od poslední úpravy výživného se okolnosti změnily. Žalovaný požadoval zvýšení výživného od září 2023, kdy nastoupil do 1. ročníku střední školy a nebylo důvodu jeho návrhu nevyhovět.

25. Dluh na výživném za dobu od 19. 9. 2023 do 31. 10. 2025, vzniklý zpětným zvýšením, činí 59 800 Kč (26 měsíců x 2 300 Kč) a soud umožnil tuto částku žalovanému splácet v pravidelných měsíčních splátkách 3 000 Kč, splatných společně s běžným výživným od měsíce listopad 2025 do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, 2x účast u jednání soudu).